Úpravy tramvajových zastávek na Klatovské třídě v Plzni jsou podle hodnotící komise soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích hodné následování i dalšími městy, v nichž je tramvajové těleso vedeno v ose frekventovaných komunikací. Západočeská metropole proto v soutěži za tento svůj projekt právem získala prvenství v kategorii měst a městských částí.
Klatovská třída v Plzni ještě donedávna patřila k těm komunikacím, z nichž krátkozraké, nedomyšlené megalomanské úpravy v 70. a 80. letech minulého století učinily past zejména na nejzranitelnější účastníky silničního provozu - chodce a cyklisty. Tato původně dvoupruhová komunikace s tramvajovým tělesem v ose byla tehdy přestavěna do čtyřpruhového uspořádání, čemu padly za oběť i dvě řady lip podél vozovky. Zlikvidována byla rovněž parkovací stání mezi nimi. Tramvajové zastávky byly sice doplněny nástupními ostrůvky, avšak bez jakéhokoliv vybavení, přičemž ostrůvky se nacházely vstřícně vždy u některé z průsečných křižovatek.
PRŮJEZDNOST, NEBO BEZPEČNOST?
Kapacita komunikace se sice poněkud zvýšila, ale provedené úpravy sváděly řidiče k překračování povolené rychlosti. Následkem byly časté, leckdy i smrtelné dopravní nehody. Pomyslnou poslední kapkou se v roce 2001 stala tragická nehoda, kdy po čelním nájezdu vozidla na tramvajový ostrůvek zahynuli tři lidé. Vedení města vzápětí vydalo pokyn provést takové stavební úpravy, aby se bezpečnost lidí na tramvajových zastávkách zvýšila.
Konkrétně Klatovská třída tak mj. byla v místě tramvajových zastávek u průsečných křižovatek přestavěna zpět na dvoupruhovou, změnilo se řazení v jízdních pruzích, nástupní ostrůvky jsou širší a ve svém čele chráněny svodidly. Bezpečnější je i přístup chodců na ostrůvky. Nehledě na četné bezbariérové úpravy, instalaci přístřešků a zábradlí na ostrůvcích apod.
NAŠEL SE KOMPROMIS
Ing. Ondřej Vohradský, vedoucí úseku koncepce a dopravního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně, si na úpravě tramvajových zastávek na Klatovské třídě vysoce cení i skutečnosti, že celá akce se uskutečnila na velmi významné a dopravně silně zatížené komunikaci v centru západočeské metropole. Vždyť intenzita dopravy se tam v průměru pohybuje kolem 25 tisíc vozidel denně. "Je to příklad kompromisu, kdy se poněkud ustoupí z požadavků na rychlost a plynulost motorové dopravy ve prospěch bezpečnosti chodců," říká inženýr Vohradský.
Pokud jde o hodnocení, zda se na Klatovské třídě dopravní nehodovost díky provedeným úpravám snížila, je podle vedoucího úseku koncepce a dopravního hospodářství ještě brzy. "Ale zatím se zdá, že frekvence nehod poklesla na všech třech průsečných křižovatkách," dodává.
Zajímalo nás, jak město při přípravě i realizaci projektu spolupracovalo s dopravní policií a také s vlastníkem komunikace, jímž je v případě Klatovské třídy (silnice I/27) Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).
"Zástupcům dopravní policie je nutné vyslovit uznání za to, že k celé záležitosti přistoupili konstruktivně a úpravy umožnili," konstatuje Ing. Ondřej Vohradský. "Pravda, ŘSD naše nápady zprvu příliš nevítalo, neboť sleduje hlavně průjezdnost komunikace a plynulost dopravy. Ale nakonec - i s pomocí matematické simulace - se zástupce vlastníka podařilo přesvědčit, aby v zájmu bezpečnosti vydal k úpravám souhlas."
Zejména vzápětí po dokončení jednotlivých staveb došlo i několik negativních reakcí řidičů. Ale už po pár měsících si řidiči i chodci na změny zvykli, byť, jak inženýr Vohradský připomíná, takové stavby vždy budou mít své příznivce, nýbrž i odpůrce.
VÝHRADNĚ ZE ZDROJŮ MĚSTA
Projekt Úprava tramvajových zastávek na Klatovské třídě byl financován výhradně ze zdrojů města a Plzeň přišel celkem na více než 20 miliónů korun. Ze spolupráce se Státním fondem dopravní infrastruktury však město má dobré zkušenosti, neboť odtud už čerpalo dotace na své jiné úspěšné projekty.
Tramvajové zastávky se v Plzni systematicky upravují už několik let, přičemž na řadu přicházejí stále nákladnější a komplikovanější stavby. Inženýr Vohradský připomíná například to, že ještě letos budou v rámci úpravy dvou přestupních uzlů na Severním předměstí nákladem bezmála 50 miliónů korun přestavěny dva páry zastávek včetně přístupových tras k nim. Podobná akce je podle něho připravena také na příští rok. Město se nevzdává ani plánu vyřešit úpravy i zbývajících tramvajových zastávek na Klatovské třídě. "To by tam však s ohledem na místní podmínky vyžadovalo ještě radikálnější zásahy, než k jakým jsme sáhli u úprav zastávek v této první etapě. A zatím není vůbec jisté, podaří-li se tyto návrhy vůbec projednat," uzavřel Ing. Ondřej Vohradský.
IVAN RYŠAVÝ
Co na projektu ocenila hodnotící komise soutěže:
Jde o komplexní řešení frekventované městské třídy, které harmonizuje všechny funkce tohoto významného veřejného prostoru.
Původní čtyřpruhová komunikace v rušném centru města s denní intenzitou 25 tisíc vozidel je upravena na dvoupruhovou. Za přínos považujme prokázání, že dvoupruhové uspořádání je schopné převzít i takto vysokou intenzitu dopravy.
Realizace projektu přinesla zvýšení bezpečnosti, zejména pěších, zlepšení plynulosti dopravy, vyšší přitažlivost prostoru. To vše je doprovázeno kvalitním architektonickým ztvárněním parteru a vybavením tramvajových zastávek.
Myšlenka je hodná následování i dalšími městy, která provozují středové tramvajové zastávky s nástupními ostrůvky.
Oceněné i další zajímavé projekty z letošního ročníku soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích jsme představili také v Moderní obci č. 9 a 10.
Výsledky soutěže jsou i na http://www.doprava21.ecn.cz/soutez2006.php.
