Radniční periodika splňují sice všechny znaky definice periodické tiskoviny podle tiskového zákona, zároveň je ale zjevné, že mají zvláštní postavení jako tiskovina vydávaná z veřejných peněz, která má navíc značný místní vliv.
Zvláštní povaha radničních periodik nenašla odpovídající pravidla ani v právním řádu. Jedině § 93 odst. 1 a 97 zákona o obcích a korespondující § 60 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze1) nabízejí možnost informování o zasedání zastupitelstva obce a o činnosti orgánů obce "způsobem v místě obvyklým". Jinak zákon o obcích jejich vydávání nijak neupravuje. Zmíněné paragrafy jsou jedinou speciální úpravou obecné povinnosti obce v samostatné působnosti - pečovat o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů včetně potřeby informací (§ 35 odst. 2 zákona o obcích).
Dozor podle § 123 zákona o obcích se teoreticky může uplatnit ohledně obsahové stránky radničních periodik jen v případě, že by byla v rozporu se zákony a podzákonnými předpisy.
Požadavek na vyváženost obsahu městských či obecních periodik je možné vyvodit pouze z interpretace ústavně daných základních svobod, především pak z práva občanů podílet se na správě věcí veřejných. V praxi lze ovšem těžko očekávat, že by krajský úřad požadoval na obci splnění úkolu vyváženosti obsahu jejích novin, neboť chybí takto jasně daná povinnost v zákoně či podzákonném předpisu a do výkladu obecných ustanovení zákona či ústavních zákonů se dozorový orgán téměř jistě pouštět nebude.
CO ŘÍKÁ TISKOVÝ ZÁKON
Úprava v tiskovém zákoně č. 46/2000 Sb. totiž nezná - na rozdíl od elektronických médií - požadavek nestrannosti a vyváženosti obsahu. Tiskový zákon se vztahuje na periodický tisk, tj. noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce.
Periodika obcí a krajů vycházející na území ČR tedy plně spadají do režimu tiskového zákona. Z něj vyplývají pro vydavatele určité povinnosti, které lze shrnout jako povinnosti registrační, evidenční a obsahové, které nejsou rozlišovány podle povahy, respektive vydavatele tiskoviny.
Sankce za nedodržení povinností uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení tiskový zákon neobsahuje, spoléhá pouze na soudní ochranu dotčených osob (právo domáhat se u soudu uveřejnění).
JAKÁ PRAVIDLA CHYBĚJÍ
Jak je ze stručného přehledu právní úpravy zřejmé, chybějí následující pravidla:
- pro přístup do periodika,
- institucionální zakotvení práva na rovný přístup do periodika (redakční rady),
- vymezení specifického poslání těchto periodik - obdoba veřejné služby ze zákona o "velkých" veřejnoprávních médiích,
- vhodná by byla i specifická úprava obrany (nejen osob přímo dotčených) proti nepravdivému, osočujícímu či neobjektivnímu obsahu.
DOPORUČENÉ ÚPRAVY PRÁVNÍHO ŘÁDU
Na základě výše uvedeného by bylo žádoucí uskutečnit tyto úpravy právního řádu ve prospěch skutečně veřejné povahy komunálních periodik:
Deklarace jejich zvláštní povahy podobným vymezením, jako je pojem "veřejné služby" v právní úpravě veřejnoprávních elektronických médií (§ 2 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi a § 2 odst. 1 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu). Vhodné by bylo definovat radniční periodika a rovněž jiná média provozovaná obecní samosprávou jako média "místní veřejné služby" (či jiný vhodný legální pojem) a k tomuto znaku vázat níže uvedené specifické povinnosti.
Institucionální záruky vyváženosti obsahu, konkrétně zajištění vlivu celého zastupitelstva, eventuálně veřejnosti na obsah radničních periodik. Z právní úpravy tzv. veřejnoprávních médií šířících rozhlasové či televizní vysílání lze převzít konstrukci orgánu, který má faktický vliv na obsah média, tj. radu. Redakční rada radničního periodika by byla volena zastupitelstvem a zajišťovala by vyváženost obsahu periodika.
Z povahy věci by bylo vhodné svěřit tyto úpravy zákonům upravujícím samotnou územní samosprávu, tj. zákonu o obcích a o hlavním městě Praze, nejlépe v návaznosti na ustanovení o obecné informační povinnosti obce2). Ustanovení však nemá vhodný ekvivalent v zákoně o hlavním městě Praze. Jinou možností je umístění do částí zákonů pojednávajících o samostatné působnosti obce/městské části.
Dále by bylo žádoucí zakotvit legislativně povinnost vyváženosti obsahu a objektivity informací (například v tiskovém zákoně s odkazem na vymezení těchto periodik v zákoně o obcích a o hlavním městě Praze). Inspirací může být úprava povinností provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání zakazující šíření programu, který obsahuje "neobjektivní a nevyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů nebo v němž nejsou názory nebo hodnotící komentáře odděleny od informací zpravodajského charakteru" (§ 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb.). Jiným možným zdrojem inspirace je úvodní stručná úprava v zákoně o České tiskové kanceláři stanovící povinnost "poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů" (§ 2 odst. 1 zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři).
V souvislosti s volbami do obecních zastupitelstev je vhodné, aby právní úprava pamatovala na rovné zastoupení a přístup kandidujících do radničních periodik, pokud je obec vydává. Tuto povinnost by nejlépe mělo zakotvit ustanovení o volební kampani jak v zákoně o volbách jak do obecních, tak do krajských zastupitelstev.
Je nutné též posílit práva třetích osob na odpověď a dodatečné sdělení speciálně v případě radničních periodik. V úvahu může přicházet zavedení sankcí za nesplnění povinností vydavatele uveřejnit odpověď či dodatečné sdělení v dané lhůtě, bezplatně, odpovídajícím rozsahu a za dalších podmínek zákona. Lze uvažovat o prodloužení propadné lhůty 30 dnů od vydání periodika, ve které musí být žádost o korekci textu podána, která může být pro dotčené třetí osoby často nedostatečná.
Naskýtá se také otázka, zda vůbec neobohatit škálu nástrojů proti "neférovému" informování radničními periodiky. Právo dožadovat se opravy by mohly mít nejen dotčené osoby, ale žádat korekci nepravdivých informací o záležitostech veřejného zájmu by měl mít kdokoli. Pro tuto úpravu by nabízel nejlepší prostor tiskový zákon.
Je třeba rovněž umožnit aplikovat výše uvedená pravidla i na případy, kdy obec přímo netvoří obsah radničního periodika, ale svěřila to externímu subjektu.
(Článek vznikl v rámci projektu občanského sdružení Oživení Radniční listy bez cenzury podpořeného Evropskou unií - programem Transition facility a Nadací Open Society Fund Praha - pozn. autorky.)
Poznámky
1) Týká se informování o zasedání zastupitelstva hl. m. Prahy, úprava ale chybí u zasedání zastupitelstev městských částí; rovněž chybí ustanovení o informování o činnosti ostatních orgánů města/městských částí.
2) Patřilo by systematicky do dílu 2 hlavy IV (Orgány obce) zákona o obcích, který sice pojednává o zastupitelstvu, ale § 97 rovněž přesahuje do obecné informační povinnosti obce o její činnosti (resp. činnosti jejích orgánů).
Helena Svatošová
Iuridicum Remedium
