Zahrady deseti evropských zemí, tenisový areál, minigolf, plavbu lodí po řece, divadelní představení, workshopy, ekologické zemědělství - to vše bylo možné vidět na Krajinné výstavě bez hranic Cheb - Marktredwitz 2006, která po čtyři měsíce probíhala na území obou měst. Skončila v září, k jejímu hodnocení jsme se vrátili s manažerem výstavy Ing. Michalem Pospíšilem.
Kdo inicioval výstavy? Pokud vím, nic podobného se u nás zatím neuskutečnilo.?
Cheb je prvním městem, které se takového projektu zúčastnilo. Kolébkou krajinných výstav je Německo, kde se pořádají každé dva roky ve všech spolkových zemích. Je to prestižní záležitost s asi třicetiletou tradicí a o pořadatelství se soutěží. Pořadatele vybírá speciální komise, která města objíždí a vše posuzuje. S nápadem společně uspořádat krajinnou výstavu přišlo naše partnerské město Marktredwitz asi před šesti lety. Mělo tak větší šanci, že mezi dalšími deseti kandidáty uspěje. Naší spoluúčastí to vlastně vyhrálio V Německu to bylo poprvé, co se této akce zúčastnilo partnerské město z bývalé východní země. Bylo to tehdy do jisté míry i vhodné politické rozhodnutí přizvat ke spoluúčasti kandidáta na vstup do EU.
Pro nás to byla výzva a zároveň možnost zlepšit problémovou zónu v majetku města a dosáhnout na evropské peníze a zkušenosti. Výstava se uskutečnila v areálu pod hradem, na území, které po druhé světové válce ztratilo svoji kvalitu. Navíc leží v zátopovém pásmu a jeho využití bylo problematické. V posledních letech tu byly tenisové kurty, které jsme zrušili a přemístili je do vhodnější lokality. Prostory pak byly upraveny na park pro krajinnou výstavu. Po skončení výstavy tu zůstane veřejný park.
Jaké bylo poslání a smysl krajinné výstavy?
Hlavním motivem letošní výstavy byly na německé straně východní zahrady - k vidění byly zahrady Číny či Tibetu, my jsme ukazovali zahrady Západu. Měli jsme tu nizozemskou, italskou, španělskou, francouzskou, irskou, bavorskou i skandinávskou zahrádku.
Zapojila se i naše tři partnerská města. Třeba nizozemskou zahrádku připravilo město Reden a významný architekt profesor Michiel den Ruijter se svými žáky, a město to celé zaplatilo. Stejné to bylo i v případě bavorské zahrádky.
Říkal jste, že jste mohli využít finanční prostředky z Evropské unie. Na kolik pořádání výstavy přišlo?
Do celého území krajinné výstavy jsme investovali 120 miliónů korun a přibližně 37 miliónů korun stál provoz výstavy. Celkové výdaje byly díky dotacím nižší. Na investiční akce jsme dostali od Evropské unie 40 miliónů korun a pěti milióny přispěl Státní fond životního prostředí České republiky - na základě projektu západních zahrad. Další zhruba dva milióny korun na provoz výstavy jsme získali z Dispozičního fondu programu INTERREG III A.
Pomohlo vám, že jste měli německého partnera? Co bylo na přípravě výstavy nejtěžší?
Určitě, v žádosti se udávalo partnerství. Naši sousedé mají se získáváním evropských peněz větší zkušenosti, takže jsme se od nich učili. Žádosti a postupy jsme s nimi konzultovali. Nejtěžší bylo vysvětlit celý záměr a přesvědčit jak zastupitele a politické struktury ve městě, tak veřejnost o smysluplnosti konání výstavy. Bylo několik názorů na to, jak by se akce měla dělat. A než se vytříbily a sjednotily, došlo k časovému skluzu. Diskuse se vedly šest let, ale samotná příprava trvala jen dva roky.
Co výstava městu přinesla? Už víte, co bude po jejím skončení?
Většina občanů Chebu iniciativu uvítala, ocenila, že výstava přispěla k zlepšení životního prostředí ve městě. Výrazně se zvýšil turistický ruch, a to i v okolí. Návštěvníci, odhaduji ze dvou třetin Němci, se často se porozhlédli po regionu, zajeli si do nedalekých Mariánských či Františkových Lázní, do Lokte. Speciálně němečtí turisté už vědí, co je to krajinná výstava, a nebyli líní si k nám o víkendu zajet.
Nyní už zpracováváme koncept, že oplocení výstavy odstraníme, předměty (sochy), které by mohly být ukradeny, uschováme. Některé drobné stavby taktéž. Území si svůj nový charakter zachová - chceme květiny trvalky ponechat pro další léta i jako připomenutí, že tu kdysi byla krajinná výstava.
Neuvažujete o založení tradice pořádání krajinné výstavy i v České republice?
Byli bychom ochotni do toho jít, hodně však bude záležet na městech. Zatím už projevily zájem Varnsdorf a Ústí nad Labem. Uvidíme, zda si výstavu budou chtít připravit vlastními silami či od nás budou chtít poradit.
Eva Stejskalová
