Kdy je nutné výběrové řízení

Která pracovní místa lze platně obsazovat jen na základě výběrového řízení?Povinnost výběrového řízení je stanovena v § 7 odst. 1 zákona č. 312/2003 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb. (dále jen "zákon o úřednících").Zákon o...

Která pracovní místa lze platně obsazovat jen na základě výběrového řízení?

Povinnost výběrového řízení je stanovena v § 7 odst. 1 zákona č. 312/2003 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb. (dále jen "zákon o úřednících").

Zákon o úřednících v § 7 odst. 1 písm. b) hovoří, že "výběrové řízení je podmínkou pro vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníka zařazeného...". To znamená, že podmínkou pro vyhlášení výběrového řízení není pouze vznik pracovního poměru, ale též sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou a zařazení daného zaměstnance do kategorie "úředníka".

Z uvedeného proto vyplývá, že výběrové řízení nemusí být vyhlášeno, pokud dochází ke změně sjednaných pracovních podmínek se zaměstnancem, který je zařazen do kategorie úředníka a má sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou.

Naopak výběrové řízení musí být vyhlášeno v případě, kdy se zaměstnanci, který je zařazen do kategorie úředníka, mění v rámci změny sjednaných pracovních podmínek (podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona číslo 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) doba trvání pracovního poměru, a to z doby určité na dobu neurčitou. U daného zaměstnance, který je zařazen do kategorie úředníka dochází sice pouze ke změně pracovního poměru (tedy nikoli ke vzniku pracovního poměru), ale mění se doba trvání jeho pracovního poměru.

Mění-li se kategorie zařazení zaměstnance (zaměstnanec, který je zařazen do kategorie neúředníka, v rámci změny sjednaných pracovních podmínek přejde do kategorie úředníka), je třeba rozlišovat dobu trvání pracovního poměru. Pokud totiž daný zaměstnanec, který je zařazen jako neúředník, přejde v rámci změny sjednaných pracovních podmínek do kategorie úředníka, ovšem s pracovním poměrem na dobu určitou, výběrové řízení vyhlášeno být nemusí. V opačném případě, tedy když zaměstnanec, který je zařazen jako neúředník, přejde v rámci změny sjednaných pracovních podmínek do kategorie úředníka, ovšem s pracovním poměrem na dobu neurčitou, výběrové řízení vyhlášeno být musí.

Na závěr je třeba zdůraznit, že výběrové řízení není právním úkonem ve smyslu ustanovení § 240 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce (dále jen "zákoník práce"), jehož platnost by se posuzovala podle ustanovení § 242 zákoníku práce, neboť samo o sobě nemá za následek vznik, změnu anebo zánik subjektivních práv či povinností účastníků pracovního poměru.

Z ustanovení § 9 odst. 4 zákona o úřednících ovšem vyplývá, že do funkce vedoucího úřadu nebo vedoucího úředníka může být jmenován jen uchazeč uvedený v seznamu podle § 9 odst. 2 písm. c) cit. zákona a pracovní smlouva může být uzavřena jen s uchazečem uvedeným v témže seznamu. To znamená, že pracovní místo nemůže být bez výběrového řízení platně obsazeno. I když výběrové řízení není právním úkonem, stalo by se jmenování do funkce nebo pracovní smlouva neplatnými pro porušení § 9 odst. 4 zákona o úřednících, protože právní úkon (jmenování nebo pracovní smlouva) by obcházel zákon (srov. § 242 odst. 1 písm. a) zákoníku práce), protože by ignoroval výběrové řízení.

Mgr. KRISTINA CHRÁSTKOVÁ
Ministerstvo vnitra ČR