Stále častěji čteme o chystaných či uskutečněných místních referendech. Pokud nejde o hlasování o sloučení či rozdělení obcí, týkají se referenda v drtivé většině přímo či zprostředkovaně ochrany životního prostředí. To ukazuje, že životní prostředí je pro občany základním faktorem kvality...
Stále častěji čteme o chystaných či uskutečněných místních referendech. Pokud nejde o hlasování o sloučení či rozdělení obcí, týkají se referenda v drtivé většině přímo či zprostředkovaně ochrany životního prostředí. To ukazuje, že životní prostředí je pro občany základním faktorem kvality života.1)
Zatím je bohužel poskrovnu soudních rozhodnutí, která by úřadům napomáhala při aplikaci zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, který v současné době tuto oblast upravuje. Pro obce a města, které se s přípravou referenda potýkají, je proto každý nový výrok soudu cenný. Podívejme se tedy ve stručnosti na jeden aktuální, který přišel z jižních Čech.
FORMA NADE VŠE
Krajský soud v Českých Budějovicích se na konci března letošního roku zabýval náležitostmi podpisových listin pro referendum a kritérii pro posuzování platnosti podpisů. Šlo o místní referendum o dopravních problémech v Táboře2), pro jehož podporu shromáždil přípravný výbor celkem 3468 podpisů. Po předložení návrhu a podpisových listin městskému úřadu byl zmocněnec přípravného výboru na základě ustanovení § 12 odst. 2 zákona vyzván k odstranění nedostatků.
Úředníci dospěli k překvapivému závěru, že za "platných" lze uznat pouhých 108 podpisů, což znamená, že návrh na konání referenda nepodpořil svým podpisem předepsaný počet osob3). Tento dramatický rozdíl vyplynul z velmi formalistického přístupu úřadu. Pracovníci městského úřadu považovali za vadu zejména skutečnost, že drtivá většina podpisových listin obsahovala v rubrice Adresa předtištěné slovo Tábor. Úřad se odvolával na ustanovení § 11 odst. 2 zákona, podle nějž oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis. Bylo-li na listině slovo Tábor předtištěno, neuvedla jej oprávněná osoba.
Úředníci dále zpochybňovali podpisy, u nichž bylo datum narození uvedeno pouze posledním dvojčíslím a také pokud bylo jméno uvedeno zkratkou (například Jos. místo Josef). Za vadné považovali i uvedení adresy "opakovacími znaménky" odkazujícími na předchozí řádek.
Další výhrady se týkaly podpisů, u nichž byla v rubrice Adresa uvedena ulice a číslo popisné sice v Táboře, ale neodpovídající trvalému pobytu podle evidence obyvatel. Do podobné kategorie se řadily také podpisy, které byly doplněny neúplným datem narození (často šlo o uvedení pouze roku narození). Úřad dále navrhovatelům vytýkal duplicitu některých podpisů, podpisy osob neoprávněných nebo nečitelné údaje.
SOUD S VĚTŠÍ LOGIKOU
Přípravný výbor využil zákonem výslovně dané možnosti obrátit se správní soud. Ten může podle ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 91a a násl. soudního řádu správního4) posoudit oprávněnost výzvy úřadu a případně určit, že návrh nemá nedostatky.
Ohledně klíčové námitky úředníků týkající se předtištění slova Tábor v rubrice adresa odkázal soud na § 11 odst. 2 zákona, podle nějž podporovatel uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis. Z uvedeného je zřejmé, že u oprávněné osoby musejí být uvedeny takové údaje, které vedou k její jednoznačné identifikaci a oprávněná osoba se musí vlastnoručně podepsat. Údaje však mohou být uvedeny i jiným způsobem než vlastnoručně, případně i jinou osobou a oprávněná osoba se musí vlastnoručně jen podepsat.
K výtce úřadu týkající se uvedení roku narození ve zkrácené podobě posledním dvojčíslím soud konstatoval, že jde o zcela obecně užívaný způsob v souvislosti s uváděním data narození. Poukázal také na to, že nelze mít za to, že by se oprávněná osoba (starší 18 let) narodila v jiném než dvacátém století.
Podle soudu byli z počtu oprávněných osob neopodstatněně vyřazeni také podporovatelé, kteří na podpisové listině uvedli jinou adresu v Táboře, než je jejich adresa trvalého pobytu dle evidence obyvatel. Podle soudu je nutno vycházet z ustanovení § 2 zákona, v němž se uvádí, že právo hlasovat v místním referendu má osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce. Okruh těchto osob lze zjistit z ustanovení § 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Jde zejména o státní občany ČR, kteří alespoň v den hlasování dosáhli věku nejméně 18 let a jsou v obci přihlášeni k trvalému pobytu5). Proto je rozhodné přihlášení osoby k trvalému pobytu, což splňují i osoby, které uvedly na podpisové listině jinou adresu.
V případě opakovacích znamének soud stručně konstatoval, že jde o symbol vše-obecně užívaný a uznávaný, jehož význam je zřejmý. Bezpochyby znamená, že jde o údaj totožný s údajem v řádce nad opakovacím znaménkem a identifikace takové osoby je nezpochybnitelná.
CHYBĚLO MÁLO
Soud naopak souhlasil s úřadem v části týkající se uvedení jména nebo příjmení zkratkou. Za neplatné považoval také podpisy, u nichž byly některé údaje zjevně doplněny později než v okamžiku podpisu.
Po přepočítání podpisů dospěl soud k závěru, že k potřebnému počtu jich zbývá doplnit pouhých 466). Těchto necelých pět desítek podpisů bylo důvodem, proč musel soud žalobu zamítnout. Jak je ovšem patrné z předchozích řádků, soud dal v podstatné části argumentace za pravdu navrhovatelům referenda. Na základě soudního rozhodnutí doplnili navrhovatelé referenda chybějící podpisy a táborští zastupitelé vyhlásili místní referendum na 9. září tohoto roku.
Poznámky
1) Podle dostupných informací se v období od 1. 1. 2000 do 31. 11. 2005 uskutečnilo 36 místních referend. Čerpáno z: Kolektiv, Místní referenda v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, březen 2006, dostupné i na internetu na www.europeum.org v sekci publikace.
2) Znění otázek a další informace o plánovaném referendu najdete na www.proklidnytabor.cz.
3) Podle ustanovení § 8 zákona se v případě Tábora jedná o 10 % oprávněných osob, konkrétně 2937 osob starších 18 let s trvalým pobytem v Táboře.
4) zákon č. 150/2002 Sb., o soudním řízení správním
5) Dále jde o občany jiného státu starší 18 let, kteří jsou v den voleb v této obci přihlášeni k trvalému pobytu a jimž právo volit přiznává pro ČR závazná mezinárodní úmluva. Od 1. 5. 2004 se na základě čl. 19 smlouvy o založení ES jedná také o občany členských států ES, a to za stejných podmínek jako u občanů ČR.
6) Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca 37/2006 ze dne 31. 3. 2006.
Vítězslav Dohnal
právník Ekologického právního servisu
