Novela zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, která nabyla účinnosti 1. 7. 2006, v § 22 - Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, jak si jistě již čtenáři všimli a na což jsem již ve svém článku (viz Moderní obec č. 6, str. 47) upozornil, obsahuje závažnou...
Novela zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, která nabyla účinnosti 1. 7. 2006, v § 22 - Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, jak si jistě již čtenáři všimli a na což jsem již ve svém článku (viz Moderní obec č. 6, str. 47) upozornil, obsahuje závažnou chybu.
Ze čtyř ustanovení tohoto paragrafu, v nichž se hovoří o dopravních nehodách, pouze jediné řeší dopravní nehodu se zraněním /viz § 22 odst. 1 písm. h)/. Uvádí se v něm, že přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích porušením zvláštního právního předpisu způsobí dopravní nehodu, při které dojde k usmrcení nebo zranění osoby.
Sankce za tuto dopravní nehodu byla novelou dána do ustanovení § 22 odst. 4 zákona o přestupcích, kde je uvedená sankce v rozmezí od 25 000 korun do 50 000 korun a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let.
ROZHODOVÁNÍ O PŘESTUPKU
Toto ustanovení při rozhodování o přestupku s lehkým zraněním bude činit v praxi nemalé potíže. Uvedený přestupek se týká porušení zvláštního právního předpisu, kdy se stane dopravní nehoda, při níž je usmrcena nebo zraněna osoba.
V případech usmrcení osoby, nebo těžké újmy na zdraví bude nutno vždy aplikovat skutkovou podstatu trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 trestního zákona.
Případ smrti není třeba více rozvádět. Těžkou újmu na zdraví definuje § 89 odst. 7 trestního zákona a rovněž není třeba podrobně rozepisovat, o jaká zranění jde.
KONKRÉTNÍ PŘÍPADY ZE SOUDNÍ PRAXE
U trestného činu podle ust. § 223 trestního zákona se soudní praxe ustálila na následujícím: Aby se jednalo o ublížení na zdraví, musí znesnadnění obvyklého způsobu života postiženého, popřípadě pracovní neschopnost, trvat nejméně sedm dní. Jestliže zranění nedosáhne požadavků na trestný čin podle § 223 trestního zákona, je to přestupek podle § 22 odst. 1 písm. h) přestupkového zákona. Posoudit intenzitu zranění by měly vždy orgány činné v trestním řízení, nikoliv správní orgány.
V praxi se však setkáme s případy, že zranění si vyžádá pracovní neschopnost delší sedmi dnů, ale zraněnou osobu nijak ne-omezuje v běžném způsobu života. Na první pohled by tedy mohlo jít o trestný čin, ale ve skutečnosti je to přestupek. Jak jsem již uvedl, o tom musejí rozhodnout orgány činné v trestním řízení.
JE TO SPRAVEDLIVÝ POSTIH?
Sankce v rozmezí 25 000 Kč až 50 000 Kč a zákaz činnosti na dobu od jednoho roku do dvou let je vzhledem k výše uvedenému nepřiměřená. Aniž bych se držel statistik, u většiny dopravních nehod (u kterých vůbec ke zranění dojde) jde o lehká zranění. A také tyto případy spadají do uvedeného rozmezí sankce.
Příkladem může být banální dopravní nehoda s minimální hmotnou škodou na některém z vozidel a drobným zraněním, které si vyžádá pracovní neschopnost například dva až tři dny. Pokud správní orgán zhodnotí takovou nehodu uváženě, že se vlastně nic moc nestalo a uloží pachateli přestupku pokutu ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti na dobu jednoho roku, je to sankce, kterou slovo "nepřiměřená" nevystihuje.
Další příklad: Cyklista upadne na vozovku bez cizího zavinění. Na jízdním kole mu nevznikne žádná škoda, ale lehce se zraní. I v tomto případě cyklistovi správní orgán uloží sankci minimálně 25 000 Kč.
Zvažoval jsem v daných případech užití ustanovení § 11 odst. 3 přestupkového zákona, kdy lze od sankce upustit. Tuto možnost však stejně nemám. Zákonodárce myslel na tento únik a pojistil vše ustanovením § 22 odst. 12 přestupkového zákona, kde se doslovně uvádí, že od uložení sankce nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.
Zda u nehod s lehkým zraněním je to skutečně spravedlivý postih, nechám na uvážení čtenářů. Přesto by bylo vhodné urychleně iniciovat novelu příslušného ustanovení.
Miloslav Pawlica
správní orgán
Městského úřadu v Bohumíně
