Rozhodnutí žáků devátých tříd základních škol o jejich další životní dráze ovlivňují různé faktory, které nemusí být vždy nejobjektivnější. Proto se Krajský úřad Pardubického kraje rozhodl zjistit stav v této oblasti.
Ve spolupráci s Fakultou ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a z podnětu členky Rady Pardubického kraje Mgr. Bc. Jany Smetanové se uskutečnil ojedinělý plošný průzkum. Zaměřil se na žáky osmých tříd základních škol, neboť právě oni by již měli mít za sebou první úvahy, čím by chtěli být.
JAKÉ BYLY CÍLE PRŮZKUMU
Cílem průzkumu bylo zjistit:
jak se žáci osmých ročníků základních škol rozhodují o svém budoucím povolání,
co je ovlivňuje; kde získávají informace,
jakou roli hraje v rozhodovacím procesu škola, resp. jiné instituce (např. pedagogicko-psychologické poradny, úřady práce apod.),
jak může Pardubický kraj přispět ke zlepšení situace rozhodujících se žáků.
Dotazníky byly rozeslány na téměř všechny základní školy - v kraji jich je celkem 126. Odpovědi se vrátily ze sta škol: 24 z okresu Chrudim, 25 z okresu Pardubice, 28 z okresu Svitavy a 23 z okresu Ústí nad Orlicí. Základní soubor tak obsahoval 3686 respondentů, z nichž bylo 1948 chlapců a 1718 dívek.
Průzkum se záměrně uskutečnil téměř tři čtvrtě roku před tím, než budou žáci závazně odevzdávat vyplněné přihlášky. Je zřejmé, že tento fakt ovlivnil konečné výsledky. Bylo zjištěno, že v dané době ještě 45 % respondentů nebylo prozatím rozhodnuto. Dá se přitom předpokládat, že počet nerozhodnutých bude s blížícím se termínem odevzdání přihlášek klesat. Později provedený průzkum by však znemožňoval splnit pravděpodobně nejdůležitější jeho cíl - přijmout včas opatření a preventivní kroky ke zlepšení situace žáků, kteří se rozhodují. Potenciálními uživateli praktických opatření vyplývajících z průzkumu budou tak v době průzkumu nerozhodnutí žáci, kterým může Pardubický kraj, školy nebo jiné instituce ještě pomoci získat další informace apod.
CO UKAZUJÍ VÝSLEDKY
Analyzovaly se zvlášť odpovědi rozhodnutých (55 %) a nerozhodnutých žáků (45 %).
Co vyplývá z odpovědí rozhodnutých žáků: Představu o svém budoucím povolání z nich má již 97 %, i když je někdy naivní a rozptýlená. Přibližně 65 % žáků se však nemělo v tomto období s kým kvalifikovaně poradit - za kvalifikované rádce přitom žáci většinou považovali někoho jiného než svoji rodinu, kamarády a známé. Nicméně nejčastěji se radili s rodiči - 95 %. Odhaluje se tím fakt, že ještě tři čtvrtě roku před podáním přihlášky nehrají v úvahách žáků výchovní poradci ani učitelé významnější roli.
Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím žáky v jejich rozhodování tak zůstala rodina. Ostatní podněty již mají okrajovou roli (viz graf). Informace přitom mohou žáci získat i během dnů otevřených dveří (pozitivně je hodnotilo 89 % respondentů). Méně oblíbené jsou burzy škol, možná i proto, že se buď překrývají termíny jejich konání nebo je o nich nízká informovanost.
Plně se také prokázalo, že žáci méně znalostí o svých možnostech získávají z médií a internetu. Navíc si někteří vybírají povolání, aniž by jeho výkon na vlastní oči někdy viděli. Nevyužívá se tedy prostor pro exkurze, prezentace zaměstnavatelů a podobně, i když to jsou velmi účinné formy, jak ovlivnit rozhodování žáků.
Co vyplývá z odpovědí nerozhodnutých žáků: Nerozhodnutých žáků je ze základního souboru 45 %. Z nich 83 % chce jít na nějakou střední školu, přičemž o učební obory a školy technického zaměření není vcelku zájem. Deset procent oslovených nebylo ani během průzkumu vůbec rozhodnuto, zda chce pokračovat v dalším studiu po skončení základních škol.
Analýza však potvrdila, že i nerozhodnutí shánějí informace a diskutují o svých vizích. Celých 96 % již dokonce přemýšlelo o svém budoucím povolání, avšak dosud nedospělo ke konečnému rozhodnutí (z toho 26 % se vyslovilo, že přemýšlelo pouze "trochu"). Proto považujeme za nutné, aby žáci v období před podáním přihlášky byli "nuceni" více přemýšlet o svém budoucím povolání. Například pod vlivem informačních kampaní a marketingových nabídek škol apod.
Již jsme uvedli, že při rozhodování je nezanedbatelná role rodičů. Někteří rodiče svou roli vykonávají velmi zodpovědně, jiní spíše zdrženlivě. Platí to i pro soubor nerozhodnutých žáků. Z nich 80 % podle svého vyjádření ví, že rodiče mají zcela konkrétní představu o jejich budoucnosti. Je přitom pozitivní, že pouze 4,4 % žáků rodiče nutí, aby bezezbytku převzali jejich vizi.
Jan Stejskal
Miloš Charbuský
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice
Závěry a doporučení vyplývající z průzkumu
Žáci se zhruba tři čtvrtě roku před odevzdáním přihlášek rozhodují mnohdy bez dostatečných informací. Nejen oni, ale ani jejich rodiče většinou neví, kdo jim je může poskytnout. Krajský úřad, školy, úřady práce, pedagogicko-psychologické poradny i další instituce by proto měly zkvalitnit informační kanály a šířit potřebné informace v dostatečném časovém předstihu. Rozhodně se nedá spoléhat pouze na iniciativu rodičů a věřit, že si veškeré údaje vyhledají. Ukázalo se totiž, že internet není stále všelidovým médiem.
Nezapomínejte ani na písemné stručné informace, které mohou být distribuovány žákům a jejich rodičům při vhodných příležitostech.
Je varující, že kvalifikovaným "ovlivňovatelem" žáků nejsou školy a jejich učitelé, ani jiná odborná pracoviště. Měla by se proto zlepšit nabídka pomoci škol, respektive učitelů jednotlivým žákům. Platí to též pro ostatní pracoviště a úřady. Například Krajský úřad Pardubického kraje doporučí základním školám vytvoření pozice "kariérních poradců", kteří by koordinovali přísun informací a zaměřovali se výhradně na pomoc žákům v osmých a devátých ročnících základních škol.
I ostatní kraje by mohly zvážit uspořádání podobného průzkumu v základních školách na svém území. Získané informace mohou odkrýt potřebu aktivní role odborů krajských úřadů jako iniciátorů změny například i při naplňování programů zaměstnanosti. Zároveň by mohly být podnětem pro zkvalitnění spolupráce úřadů práce, pedagogicko-psychologických poraden, regionálních univerzit a nakonec i potenciálních zaměstnavatelů a středních škol se základními školami.
