Rekordních 22 projektů se účastní letošního už pátého ročníku soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích. Vyhlašuje ji Nadace Partnerství ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR, Svazem měst a obcí ČR a měsíčníkem Moderní obec. Během vrcholícího léta členové hodnotící komise přímo na místě posuzovali kvalitu všech uskutečněných projektů. U některých výjezdů byla i naše redakce.
Zajímavé je, že proti minulým rokům mezi soutěžními projekty letos přibyly takové, které řeší bezpečné přecházení chodců. Ať už stavebním či optickým provedením přechodu pro chodce, nasvětlením přechodu, ostrůvky pro podporu přecházení nebo budováním míst pro přecházení.
DŘÍVE KOMFORT PRO AUTA, NYNÍ I PRO CHODCE
Člen hodnotící komise Ing. Jindřich Frič z Ministerstva dopravy, BESIP, tento trend připisuje dlouhodobým osvětovým aktivitám resortu i dalších subjektů. "Zástupci měst a obcí už mají mnohem více možností prohlédnout si řadu variant těchto úprav i v České republice a inspirovat se jimi," říká.
Také tajemník soutěže Ing. Petr Šmíd z Nadace Partnerství má za to, že přestává převažovat názor, že "chodec je překážkou provozu". "Zatímco dříve při projektování komunikací bylo hlavním požadavkem zejména vytvořit podmínky pro co nejkomfortnější průjezd automobilů obcemi, nyní se i u nás jako v celé civilizované Evropě prioritou stává bezpečnost silničního provozu," dodává.
Podobně hovoří další členka komise Ing. arch. Eva Staňková z brněnského občanského sdružení Vaňkovka: "Je logické, že po precizním technickém řešení cest pro automobily se odborníci začínají zabývat také úpravami i "psychologicko-diplomatickými" značeními míst, na nichž by měl chodec vždy najít útočiště."
ROUDNICE NAD LABEM: TŘI PROJEKTY
Osvětlení přechodů pro chodce se věnoval i jeden ze tří projektů, které do soutěže přihlásila Roudnice nad Labem. Mají tam 41 přechodů a počínaje rokem 2004 se nejkritičtější z nich začaly osvětlovat. Děje se tak buď v rámci investičních akcí města, nebo při realizaci dopravních staveb soukromých investorů (třeba v případě okružní křižovatky u prodejny společnosti Lidl ČR či přechodu poblíž prodejny společnosti Tesco Stores ČR). Jak řekl Ing. Jiří Novák z odboru místního hospodářství městského úřadu, v Roudnici platí zásada, že realizuje-li soukromý investor stavbu na komunikaci, kde je přechod, musí ho nechat osvětlit. Město přitom vyžaduje stejný druh osvětlení, neboť to po kolaudaci přejde do jeho správy a pro údržbu i případné opravy jsou výhodná svítidla stejného typu. Součástí zvýrazněných přechodů v ulici Alej 17. listopadu se stala rovněž instalace dopravního značení IP6 "přechod pro chodce" s retroreflexním zvýrazněním.
Ovšem členové komise neponechali stranou své pozornosti ani další dva roudnické projekty. Zaujalo hlavně zklidnění dopravy na tahu ulic Třebízského a Havlíčkova, kde dlouhá a rovná vozovka původně sváděla řidiče k překračování povolené rychlosti. Nyní tam jsou vybudovány tři směrové retardéry a jeden zpomalovací práh, které přispěly ke zrovnoprávnění motorizované a pěší dopravy. Inženýr Frič oceňoval, že město tam zklidnilo dopravu vyosením jízdní trasy a snížení rizika střetu zjednosměrněním komunikace.
Investorem třetího projektu z Roudnice nad Labem - nové šestiramenné okružní křižovatky a přilehlých chodníků v místě, kde se setkávají ulice Alej 17. listopadu, Vrchlického a Čechova - byla společnost Lidl ČR. Provozuje tam své obchodní centrum, takže vybudování okružní křižovatky se stalo pro obchodní řetězec jednou z podmínek k vydání stavebního povolení. Okružní křižovatka podle inženýra Nováka prospěla plynulosti silničního provozu, neboť původně se na "klasické" křižovatce sbíhalo několik paprsků, což vedlo k vytváření kolon automobilů. Navíc tam nyní jsou na příjezdových komunikacích instalovány osvětlené přechody pro chodce a některé z nich doplněny i dělicím ostrůvkem. Inženýru Šmídovi se však příliš nelíbilo, že křižovatka má předimenzovanou šířku okružního pásu. Jakkoliv totiž projektanti musí zohlednit potřeby nákladní dopravy, je-li okružní pás zbytečně široký, svádí motoristy k vyšší rychlosti.
V Roudnici se koncepci místní dopravní infrastruktury důsledně věnují. Starosta Zdeněk Kubínek členy komise seznámil s dalšími záměry: Například na hlavní průjezdové komunikaci vytvořit tři okružní křižovatky za sebou. Starosta doufá, že v novém plánovacím období Evropské unie počínaje rokem 2007 se najdou i peníze na rozvoj místních komunikací. Vždyť právě Roudnice by na rekonstrukci a modernizaci místních komunikací potřebovala alespoň 40 miliónů korun.
PRAHA: ZAUJALY TAKÉ DETAILY
Příjemným překvapením pro pořadatele soutěže se letos stala přihláška hlavního města Prahy. Česká metropole totiž nebyla v soutěži zastoupena žádným projektem už několik let. Tentokrát však soutěž obeslala projektem Rekonstrukce Sokolovské ulice v úseku Českomoravská - Na břehu. Projekt na území Městské části Praha 9 si vyžádal celkové náklady ve výši 264 mil. Kč, z čehož město zaplatilo 92,83 mil. Kč (35,1 %). Státní rozpočet přispěl 69,28 mil. Kč (26,2 %) a ze strukturálních fondů EU na tuto akci přišlo 102,19 mil. Kč (38,7 %).
Původně standardní, možná poněkud fádní pražská městská třída se tak loni i v součinnosti magistrátu s městskou částí proměnila v moderně řešenou místní komunikaci I. třídy, kde navzdory vysoké intenzitě automobilové dopravy platí zásada přednosti pěších před motorovými vozidly. Mgr. Jaroslav Mach z odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy to doložil na dvou příkladech:
Nástupní ostrůvky tramvajových zastávek byly rozšířeny, třebaže musel být posunut jízdní pruh pro automobily. Tím dochází k mírné šikaně, která současně plní funkci zklidnění dopravy.
Přechody pro chodce na tramvajové ostrůvky jsou zabezpečeny umístěním na zpomalovací prahy. Spolu s vyšší bezpečností je zajištěn i bezbariérový přístup k nástupištím. Tím se dosáhlo komfortu pěších uživatelů, ale neomezila se automobilová doprava.
Také některá další opatření vedla k tomu, že podle magistra Macha v uvedeném úseku i bez dozoru městských strážníků řidiči nepřekračují nejvyšší povolenou rychlost.
Na Sokolovské ulici zaujalo i několik detailů. Například každý přechod před křížením s tramvajovou tratí má vyčkávací ostrůvek, na němž se chodci mohou bezpečně rozhlédnout a vyčkat, až jim bude umožněno přejít tramvajovou trať. Přechody před tramvajovou tratí jsou opticky ukončeny nápisem POZOR TRAM. Mgr. Mach zdůrazňuje, že jde o významný prvek, neboť někteří chodci si stále neuvědomují, že tramvajová souprava má na přechodu přednost.
Ing. Jindřich Frič považuje rekonstruovaný úsek za stavebně vhodně provedené zklidnění při zajištění bezpečného soužití motorové a nemotorové dopravy. Líbí se mu vyvýšené přechody pro chodce a zaujalo ho i zatravněné tramvajové těleso jako neotřelý urbanistický příspěvek životnímu prostředí.
OPAVA: DLOUHODOBÁ KONCEPCE SE VYPLÁCÍ
Opavu v posledním desetiletí trápí enormní nárůst automobilové dopravy (v kritických místech až o 70 %). Vede k dopravním zác-pám, zvýšenému riziku nehod, rostoucí hlukové zátěži, skrytému nebezpečí ve formě výrazného znečištění ovzduší - a také k narůstajícímu ohrožení chodců a cyklistů. Proto slezská metropole mj. posiluje pasívní prvky bezpečnosti na přechodech s cílem eliminovat tam dopravní nehody zejména při snížené viditelnosti. Soutěžní projekt - Zvýšení pasívní bezpečnosti chodců - spočívá v osvětlení 24 přechodů pro chodce na frekventovaných komunikacích I., II. a III. třídy. Instalace osvětlení si vyžádala 3,044 mil. Kč, přičemž Moravskoslezský kraj na tento účel poskytl ze svého rozpočtu 1 milión korun.
Jak uvedl Ing. Bc. Martin Dostál z oddělení rozvoje Magistrátu města Opavy, výběr přechodů pro instalaci osvětlení byl dán intenzitou dopravy, ale hlavně počtem dopravních nehod v daném místě. Protože Opava není v seznamu sledovaných měst, statistika dopravních nehod, při nichž došlo ke srážce s chodcem, se týká pouze komunikací I. a II. třídy. Vyplývá z ní, že od roku 2003, kdy se projekt uskutečňuje, počet nehod tohoto druhu ve městě klesá (rok 2003 - 13 nehod, 2004 - 11, 2005 - 9).
Členové komise dávali tento projekt do souvislosti s dlouhodobou koncepcí humanizace dopravy na území města (v soutěži Zklidňování dopravy ve městech a obcích Opava v roce 2003 zvítězila a loni obdržela Cenu časopisu Moderní obec). Například Ing. arch. Eva Staňková Opavu charakterizuje jako město usilující o to být "přátelské pro chodce". Koncepční řešení dopravy v Opavě vyzdvihuje také Ing. Jindřich Frič, který kladně hodnotil zejména umístění ostrůvků pro podporu přecházení a jejich osvětlení. Plošné vybavování přechodů bezpečnostními prvky, ale i rekonstrukce zastávek městské hromadné dopravy tak, aby umožňovaly bezbariérový nástup, stejně jako budování cyklostezek se už řadu let v Opavě zamlouvá Ing. Petru Šmídovi.
Výsledky soutěže budou slavnostně vyhlášeny ve druhé polovině září v Praze a její vítěze představí už příští vydání Moderní obce v říjnu.
Slovo projektanta
Ing. Petr Vavrečka, Elektroprojekt, Opava: Osvětlení přechodů pro chodce je vždy jen doplňkovým osvětlením příslušné komunikace. Proto je nutné přihlížet ke stávajícímu osvětlení po stránce jeho intenzity, barvy světla apod. V Opavě jsou komunikace osvětleny sodíkovými výbojkami (žlutá barva světla), takže pro přechod se musela zvolit svítidla s odlišnou teplotou chromatičnosti světla pro dostatečné zvýraznění přechodu. V tomto případě byly zvoleny jako světelné zdroje halogenidové výbojky s bílou barvou světla a příslušným výkonem. Dále je třeba brát do úvahy šířku vozovky (délku přechodu), počet a směr jízdních pruhů atd. Pro řešení těchto specifik jsem použil svítidla ZEBRA s asymetrickou křivkou svítivosti buď standardní, nebo levostrannou tak, aby se dosáhlo zvýšení pozitivního kontrastu chodce na přechodu.
Rozhodně bych doporučoval, aby města a obce pro osvětlení vybíraly přechody s příslušným policejním úřadem (provedly ucelenou studii) a následně zadaly vypracování projektové dokumentace. Například v Opavě se vyloučilo osvětlení přechodů se světelným řízením křižovatek.
Slovo odborníků
Ing. Zdeněk Hrubý, sekce dopravního plánování, Centrum dopravního výzkumu, Brno: Osvětlení přechodů pro chodce je důležitým prvkem bezpečnosti všech účastníků silničního provozu. Ale za ten nejdůležitější by bylo možné označit spíše optimální uspořádání celého prostoru přechodu, v neposlední řadě pak šířkové uspořádání přechodu. Než obec přistoupí k k budování přechodů a případně k jejich osvětlení, měla by zajistit kvalitní dopravně-inženýrský průzkum a zmapování přirozených tras chodců. Optimální totiž je budovat prvky pro podporu přecházení tam, kde to chodci nejvíce potřebují. Usměrňování tras pěší dopravy proto bývá jedním z nejobtížnějších úkolů pro dopravní inženýry. Poměrně často se stále ještě nedoceňuje i podrobná analýza skutečných příčin případných dopravních nehod a následná cílená sanace těchto příčin.
Ing. Jaroslav Heinrich, vedoucí sekce dopravního plánování, Centrum dopravního výzkumu, Brno: Troufám si tvrdit, že u nás je "přepřechodováno". Samozřejmě je to často dáno celkovým uspořádáním uličního prostoru, především přespříliš volnou šířkou komunikace (od obrubníku k obrubníku), kde by chodec bez přechodu často byl jen jako lovná zvěř. Na druhé straně jsou leckdy přechody zcela nesmyslně nahuštěny na sebe, jenom aby náhodou chodec nemusel ujít o 30 metrů víc; případně jsou přechody i tam, kde denně projdou pouze dvě desítky pěšáků. Stačí se však podívat už jen třeba kousek za hranice do Německa či Rakouska, abychom tam v obcích nalezli mnohem menší počet přechodů, které ve většině případů nahrazuje tzv. místo pro přecházení. To lze budovat i v České republice a několik zdařilých realizací v ní dokonce už existuje. Vědomě jsme po krátké diskusi nedali tento pojem do zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, protože na místě pro přecházení nedochází k žádné změně právního stavu mezi chodcem a projíždějícím vozidlem. Výhodou místa pro přecházení je to, že je stavebně přizpůsobeno tak, aby usnadňovalo pohyb chodců přes vozovku a pokud možno i minimalizovalo čas nezbytný k překročení vozovky.
