Od letošního 1. července vstoupil v platnost zákon č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002, o energetické náročnosti budov a stanoví některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií.
V návaznosti na směrnici 2002/91 jsou definovány větší změny dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které budou prováděny s ohledem na splnění předepsaných požadavků na jejich energetickou náročnost. Jde zejména o stavební práce spojené se zateplováním budov a výměnou oken, rekonstrukce a modernizace otopných soustav, větracích, ventilačních a osvětlovacích systémů ve smyslu požadavků nově vloženého § 6a Energetická náročnost budov. Přílohy ke směrnici ukládají zahrnout do konečné spotřeby energie vyjádřené v jednotkách primární energie kromě tradičního hodnocení měrné spotřeby tepla na vytápění i spotřebu energie na větrání, ventilaci, klimatizování, případně chlazení prostor, osvětlování, tepelné zisky od solárního záření.
PRŮKAZ NESMÍ BÝT STARŠÍ DESETI LET
Průkaz energetické náročnosti stavby se stává důležitou součástí dokumentace k stavebnímu řízení při výstavbě nebo změně stavby a zejména při jejím prodeji nebo pronájmu, přičemž nesmí být starší deseti let. Ve veřejných budovách jako jsou například školy, správní budovy, divadla a podobně se průkaz umístí na veřejnosti přístupném místě, čímž se podpoří obecná informovanost o tolik potřebné hospodárnosti provozování budov.
Lze očekávat, že zaváděná energetická certifikace budov vzbudí značný zájem. Proti stávající praxi, kdy se v návaznosti na původní § 6 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií předkládá při stavebním řízení energetický průkaz budovy obsahující výčet tepelně technických vlastností konstrukcí a budov včetně víceméně statistických údajů, se podle nového zákona číslo 177/2006 Sb. (§ 6a) přechází ve stanovených případech na dokument mající grafickou a protokolární část deklarující srozumitelným způsobem celkovou energetickou spotřebu a zatřídění budovy podle jednotného klíče do národní stupnice.
CO OBSAHUJE PRŮKAZ
Průkaz se vypracovává v jednotném tvaru a shodným postupem pro celé Evropské společenství podle návrhu evropské normy EN 15 217. U budov sloužících státnímu a veřejnému sektoru bude průkaz umístěn trvale na přístupném místě, a to tak aby se veřejnost co nejvíce zapojovala do procesu snižování energetické náročnosti budov. Obsahuje část popisnou, v níž je uvedeno, k jakému základu se certifikace vztahuje, výčet spotřeby energie pro vytápění, chlazení, mechanické větrání, přípravu teplé vody a osvětlení, množství energie získané z obnovitelných zdrojů nebo kogenerací. Dále se uvádí roční spotřeba energie vyjádřená v jednotkách primární energie, množství produkovaných emisí CO2 a náklady na energii.
Pro jednotlivé druhy staveb se stanoví třídy energetické náročnosti od A do G, podle nichž budou budovy klasifikovány. Součástí popisné části průkazu je také soubor doporučených opatření k snížení energetické náročnosti. Zde se opět můžeme odvolat na stávající českou právní úpravu, a to na zprávu o energetickém auditu, která obsahuje také doporučený soubor opatření vedoucí ke snížení energetické spotřeby u hodnocené stavby a jejího energetického hospodářství. Opatření jsou formulována jako optimální z hlediska energetického, ekologického a ekonomického. Pro bytové jednotky nebo vytápěné zóny uvnitř budovy vytvořené pro oddělené užívání je průkaz založen na zhodnocení celé budovy. Předmětem zveřejnění pak bude grafická část průkazu, ve tvaru a barevném provedení odpovídající stávajícímu štítku u energetických spotřebičů včetně doporučení na zlepšení stavební části budov a jejich technických zařízení a k jejich provozování.
Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy podle § 6a odst. 1 zákona se prokáže porovnáním energetické náročnosti budovy s požadovanou a splněním podmiňujících porovnávacích ukazatelů, kterými jsou:
a) tepelně technické a světelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budovy,
b) vlastnosti a provoz technického zařízení budovy.
Budova, její stavební konstrukce a jejich styky musí být navrženy a provedeny tak, aby místnosti (budova) měly požadovanou tepelnou stabilitu nejen v zimním, ale i letním období, což snižuje riziko jejich přílišného chladnutí a nebo přehřívání. Dále má mít požadovaný nízký průměrný součinitel prostupu tepla obvodového pláště stanovený podle ČSN 730540 a požadované osvětlení s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení. Technická zařízení budovy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, jejich regulace a inteligentní řízení musí zajistit požadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního prostředí, dodávku energie s požadovanou energetickou účinností a nízkou energetickou náročnost budovy.
CO OBSAHUJE PROTOKOL
Průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol, který prokazuje energetickou náročnost budovy. Obsahuje veškeré potřebné údaje k výše uvedeným vyžadovaným vlastnostem a grafické znázornění energetické náročnosti budovy.
Protokol zahrnuje minimálně tyto údaje o typu budovy nebo její části (pro bydlení, ubytování, hotely, školy, zdravotnická zařízení atd.), jako jsou například jméno osoby odpovědné za vypracování průkazu a identifikační číslo osvědčení o odborné způsobilosti osob oprávněných vypracovat průkaz, údaje o hodnocené budově, datum doby platnosti průkazu atd. Dále se v něm uvedou technické údaje - tepelně technické a světelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budovy včetně jejich zhodnocení, základní vlastnosti energetických systémů budovy, informace o dílčích energetických náročnostech budovy nebo jejích částí a prvků technického zařízení budovy, ukazatel celkové energetické náročnosti hodnocené budovy, klasifikační ukazatel a třída energetické náročnosti budovy a jejích energetických systémů včetně měrné roční spotřeby energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené budovy.
U nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy protokol zahrnuje i výsledky posouzení proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie. Součástí jsou i doporučená opatření pro ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy, modernizační opatření ve stavební části a v technickém zařízení budovy, opatření ke zdokonalení obsluhy a provozu budovy a technického zařízení budovy a dosažitelnou třídu energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření.
ÚDAJE Z ENERGETICKÝCH AUDITŮ
Ke zpracování průkazu je možné přiměřeně využít ověřené údaje ze zpracovaných energetických auditů, zejména plochy stavebních konstrukcí a jejich orientace, součinitele prostupu tepla jednotlivých stavebních konstrukcí, průměrné účinnosti energetických systémů, podmínky vnějšího a vnitřního prostředí.
Prokazování energetické náročnosti budovy obsahuje zařazení do některé z klasifikační třídy A až G. I když související výpočet vypadá na první pohled složitě, díky uživatelsky komfortním softwarům půjde o rutinní záležitost. Pro vzájemné porovnání odlišných budov se stanovuje měrný ukazatel energetické náročnosti budovy vztažený na jednotku celkové podlahové plochy všech podlaží vytápěných, případně klimatizovaných zón budovy.
Certifikace budov je také úzce spojena s uplatňováním čl. 6 směrnice - Stávající budovy, který ukládá přijmout opatření nezbytná k tomu, aby se u budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1000 m2, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost s cílem splnit minimální požadavky, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky uskutečnitelné. Požadavky mohou být stanoveny buď pro renovovanou budovu jako celek, nebo pro renovované systémy nebo prvky, jestliže jsou součástí renovace prováděné po vymezenou dobu s výše uvedeným cílem snížit celkovou energetickou náročnost budovy.
Po porovnání s plošnými standardy a spotřebou energie na vytápění u českých budov jde prakticky o pokračování ve stávající úpravě, kdy v návaznosti na zákon č. 406/2000 Sb., a výše citované vyhlášky při renovaci budovy s roční měrnou spotřebou tepla vyšší než 700 GJ je nutno respektovat dosažení předepsaných měrných hodnot. V rámci českého právního řádu bude třeba rozlišovat opravu budovy bez energetického zhodnocení stavby a rekonstrukci jako změnu stavby s energetickým zhodnocením odpovídajícím předepsaným požadavkům a spojenou se zvýšením tepelné ochrany budov, tedy se změnou technických parametrů ve smyslu posledního znění zákona o hospodaření energií.
Jednotlivé země EU zavádějí certifikaci podle svých národních zvyklostí a právního prostředí. Nám nejbližší a velmi dobře zavedený systém je například v Německu nebo zejména v Horním Rakousku, zhruba dvacetileté zkušenosti má také Dánsko.
PRAVIDELNÁ KONTROLA
Určité změny doznal i stávající § 6 - Účinnost užití energie, kde se opět v návaznosti na požadavky směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov zavádí u provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW povinnost jejich vlastníků nebo provozovatelů zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti. Podrobnosti provádění kontrol stanoví připravovaná vyhláška. Dále pak u zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie do 3 let po nabytí účinnosti zákona č. 177/2006 Sb. Součástí této kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy. U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti způsobem stanoveným vyhláškou. U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW povinen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky.
Způsob kontroly a vyhodnocení výsledků se uskuteční podle vyhláškou stanoveného postupu. Kontrolovat kotle a klimatizační systémy mohou pouze osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu a přezkoušené ministerstvem z problematiky účinností užití energie a návrhů opatření. Vlastníkům kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci se pro kontrolu kotlů, jejich dimenzování a zařízení sloužících pro vytápění poskytuje poradenství. Mohou využít například stávající sítě Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS) řízených Českou energetickou agenturou.
Irena Plocková
Ministerstvo průmyslu ČR
Rozšíření a upřesnění pojmů
V současnosti používaná terminologie obsažená v zákoně o hospodaření energií se rozšiřuje a upřesňuje užívané pojmy v § 2 Základní pojmy. Pro účely zákona č.177/2006 Sb. se například rozumí:
- energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení, pod písm. h) až l) paragrafu jsou uvedeny definice klimatizačních systémů, vytápění a jeho druhů, jmenovitých výkonů kotlů a nově i klimatizačních systémů,
- průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem,
- energetickým auditem soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor,
- budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání,
- celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor,
- větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více než na 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie.
