Elektronická veřejná správa se postupně stává i na úrovni obcí - od těch nejmenších až po ta největší statutární města - běžnou záležitostí. Argumentovat pro zavádění e-governmentu by proto bylo "porter de l' eau a la rivie -re" (nosit vodu do řeky).
Elektronická veřejná správa využívající moderní informační a komunikační technologie je ve srovnání s klasickou rychlejší, efektivnější a otevřenější. A to nejen pro její uživatele, ale i pro samotné úředníky, kteří se nemusejí zabývat rutinními činnostmi a mají více času na svoji práci.
SPRÁVNÍ ŘAD
Elektronické podání a doručování: Od počátku letošního roku umožňuje správní řád činit jak podání, tak doručování v elektronické podobě zcela rovnocenně s klasickou listinnou formou.
Každé podání (žádost, požádání, návrh) lze uskutečnit vedle písemné formy a ústně do protokolu, plnohodnotně také v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem (elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující její identifikaci ve vztahu k datové zprávě; byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, která tato osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou a je k ní připojena tak, že lze zjistit jakoukoliv následnou změnu dat).
Podání je však možné učinit i obyčejným elektronickým podpisem; takové podání je relevantní, bude-li do pěti dnů potvrzeno písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Pokud obec není schopna zajistit přijímání podání v elektronické podobě, musí uzavřít veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností o provozování elektronické podatelny. Jestliže ji neuzavře, pak rozhodne krajský úřad, že tuto agendu pro ni bude vykonávat pověřený obecní úřad. Vzhledem k relativně nízkému počtu obcí vybavených elektronickými podatelnami budou tyto možnosti přicházet v úvahu zřejmě často.
Obecně platí, že písemnost má doručovat ten správní úřad, který ji vyhotovil, a to buď sám nebo prostřednictvím k tomu určených orgánů a jiných subjektů. Správní řád v tomto případě dovoluje, aby se tak dělo jak v listinné podobě, tak na elektronickou adresu. Předpokladem pro takové doručování je, že o to účastník požádal a nevylučuje to zákon nebo povaha věci (takto nelze doručovat například dokumenty, které by obsahovaly utajované skutečnosti). Třebaže správní řád stanoví, že tento způsob se má využívat zejména k urychlení řízení, lze mít za to, že by žádosti mělo být vyhověno vždy, pokud tu nebudou zákonem stanovené překážky. Jak fyzickým, tak právnickým osobám se doručuje na jejich elektronickou adresu.
Elektronická úřední deska: E-government se dotkl i klasického prostředku používaného k informování veřejnosti, doručování a dalším účelům - úřední desky. Co se týče správního řádu, slouží úřední deska k doručování osobám neznámého pobytu nebo sídla a těm, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších zákonem stanovených případech (například u řízení s větším počtem účastníků). Při doručení veřejnou vyhláškou se písemnost, respektive oznámení o možnosti ji převzít, vyvěsí na úřední desce toho obecního úřadu, který ji doručuje. Vedle toho se písemnost (oznámení) zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy prostřednictvím internetu. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, pokud byla v této lhůtě splněna i povinnost publikace na internetu (umístění na internetu by se proto mělo uskutečnit co možná nejdříve).
Celý obsah úřední desky, kterou zřizuje obecní úřad, musí být vždy zveřejněn i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jestliže obec to nedokáže zajistit, uzavře veřejnoprávní smlouvu o provozování tzv. elektronické úřední desky s příslušnou obcí s rozšířenou působností. V případě, že by tak neučinila, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude tuto agendu vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. S ohledem na to, že k 31. 12. 2004 mělo přístup k internetu 99,6 % obcí s více než 500 obyvateli a 92,8 % obcí s méně než 500 obyvateli a všem je nabízena možnost zřídit si svoje webové stránky (internetovou úřední desku zdarma nabízí například portál www.obcecr.cz - na něm si může každá obec zřídit a provozovat své ministránky), neměl by tento postup v praxi přicházet v úvahu nijak často.
Dálkově musí být přístupné také úplné znění návrhu opatření obecné povahy v případě, že na úřední desce nelze pro jeho značný rozsah publikovat celé jeho znění.
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Pro fungování e-governmentu je nezbytné zpracovávat informace prostředky výpočetní techniky, což je také výchozí podmínkou k jejich rychlé a permanentní dostupnosti. Platí to zejména o vedení informačních systémů (IS). Mají-li obce vést evidence, matriky, seznamy a jiné IS v elektronické podobě tam, kde vykonávají veřejnou správu, musí tak být stanoveno zákonem nebo alespoň na jeho základě. Třebaže je to forma nepochybně nejperspektivnější, je dosud tato možnost stanovena jen v omezeném rozsahu. Příkladem takové úpravy jsou matriky, do nichž se zápisy činí jednak klasicky do předem svázaných knih, jednak se matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy souběžně vedou pomocí výpočetní techniky. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mohou vést elektronicky i evidenční karty řidičů (vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů). Tuto formu používají obecní úřady obcí s rozšířenou působností pro evidenci části registru silničních vozidel (vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel ve znění pozdějších předpisů).
Jestliže zákon výslovnou úpravu nepředepisuje, bude záležet na volbě obce, kterou variantu zvolí (forma není výslovně předepsána například v případě živnostenského rejstříku). Nelze též vyloučit, že obce povedou IS v klasické "papírové" podobě a vedle toho i prostředky výpočetní techniky. V takovém případě však bude relevantní ten z nich, který odpovídá zákonem stanovené formě.
Významnou součástí e-governmentu je předávání a získávání údajů z registrů dálkovým způsobem. Obce například takto poskytují údaje z informačního systému evidence obyvatel, zároveň mají zajištěn dálkový přístup k údajům z katastru nemovitostí. Místní programy snižování emisí musí být zveřejněny v elektronické podobě ve veřejně přístupném informačním systému apod. Vedle toho obce mohou nejrůznější IS a další údaje publikovat prostřednictvím portálů.
Velkým přínosem pro rozvoj e-governmentu je poslední novela (zákon číslo 81/2006 Sb.) zákona o informačních systémech veřejné správy (zákon č. 365/2006 Sb.). Všem správcům či provozovatelům IS veřejné povahy a vedených v elektronické podobě je uloženo vydávat z nich výpisy. U těch, které veřejné nejsou (například matriky), se vydávají výpisy osobě, jíž se zápis týká, nebo tomu, kdo je oprávněn si jej vyžádat.
Na to pak navazuje vydávání tzv. otevřených výstupů z informačních systémů. To znamená: vydání výpisu opatřeného zaručeným elektronickým podpisem či označeného elektronickou značkou a jeho ověření, následně jeho převedení do listinné podoby a potvrzení, že tato listina se doslova shoduje s obsahem výstupu z IS. Ověřování provádějí obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a jim na roveň postavené úřady (mohou tak činit i notáři, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora).
Pro potřeby praxe je důležité, že ověřený výstup vydaný obcí je ex lege veřejnou listinou, tj. není-li dokázán opak, prokazují pravdivost toho, co je v nich osvědčeno či potvrzeno. Otevírá se tu možnost podstatně zjednodušit získávání výpisů například z matrik nebo živnostenských rejstříků a jiných evidencí, které obec může vydat jako ověřený výstup. Navíc, vydávání ověřených výstupů bude pro obec i zdrojem příjmů, protože se za ně platí správní poplatek (podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Zmíněná novela umožňuje adresátům veřejné správy dodávat datové zprávy prostřednictvím portálu veřejné správy. Tam, kde lze podle příslušných právních předpisů činit podání nebo jiné úkony elektronickými prostředky (například podle správního řádu), má každý právo využít služby dodání zprávy orgánům veřejné moci. Převzetím datové správy vzniká správci portálu (tj. Ministerstvu informatiky) povinnost bez zbytečného prodlení dodat datovou zprávu tomu orgánu veřejné moci, kterého označil odesílatel jako příjemce. Každé převzetí datové zprávy správcem portálu i její dodání příjemci a posléze i podateli, musí být potvrzeno elektronickou značkou s přesným datem a časem, kdy se tak stalo.
ELEKTRONICKÉ PORTÁLY
Nejznámějším a nejrozsáhlejším je Portál veřejné správy České republiky, jehož správcem je Ministerstvo informatiky. Skládá se z částí informační (adresář úřadů, přehled platných právních předpisů, návody na řešení životních situací atd.) a transakční (zajišťuje výměnu dat mezi fyzickými a právnickými osobami a orgány veřejné správy). Vedle toho existují specializované portály územních samospráv. K nim patří na úrovni krajů portál ePusa, který poskytuje zaměstnancům a funkcionářům orgánů krajů a obcí i veřejnosti garantovaná data o obcích a krajích včetně jednotlivých správních obvodů. Je součástí Portálu veřejné správy a údaje do něj poskytují samy obce. Lze na něm nalézt informace o typu úřadu, jeho adrese, webových stránkách, telefonním spojení, kontaktních osobách, mapě územního celku atd.
Dále je to systém EVA (Elektronická Vlídná Administrativa), který je určen především pro občany a podnikatelské subjekty, jimž mají být zprostředkovány informace o obcích. Jeho páteří jsou tzv. samoobslužné informační kiosky, jejichž prostřednictvím lze získávat údaje, vyplňovat formuláře, poskytovat řešení životních situací apod. Umožňuje dálkový přístup i těm lidem, kteří nemají jinak možnost využívat internet.
Především údajům na regionální úrovni se věnují tzv. regionální portály, například RIS (Regionální informační servis) a nadstavbový IRIS (Integrovaný regionální informační systém), které provozují regionální rozvojové agentury, respektive Centrum pro regionální rozvoj ČR. Poskytují informační podporu nejen pro podnikatelské subjekty, ale slouží i občanům a politikům, sledujícím problémy regionálního rozvoje.
(Článek byl zpracován k řešení úkolu podporovaného grantem GA 407/05/0612.)
Pavel Mates
Vysoká škola ekonomická Praha,
Právnická fakulta Západočeské univerzity, Plzeň
