Rozdíl mezi městským a venkovským mobiliářem v zásadě ne-existuje. Vždyť přece pokaždé jde o předmět užitné potřeby, který - jako každý jiný - má svoji funkci, krásu, trvanlivost apod.
Začneme-li se ptát, co odlišuje venkovský mobiliář od městského, zda mají mít jednotlivé prvky mobiliáře na venkově jen tradiční vzhled, či lze-li u nich uvažovat i o jeho moderním pojetí - a tomu uzpůsobit také použitý materiál, jakým je například sklo, plasty, kov apod. - zkusme si odpovědět jinou otázkou: Chodí snad obyvatelé venkovských obcí pouze v tradičních krojích? Jezdí jen v automobilových veteránech? Nakupují horší televizory, videorekordéry a jiné vymoženosti moderní spotřební elektroniky než lidé ve městě? Asi ne...
Přesto podle našich zkušeností obce často dávají přednost tradičnímu, neboli rustikálnímu vzhledu mobiliáře, jako by měly obavy z moderního designu. I když při výběru nového automobilu jeho avantgardní design starostovi určitě nevadí.
NOVÉ CHODNÍKY - ALE I NOVÝ MOBILIÁŘ
Výběr a nákup vhodného mobiliáře dosud leckterá obec podceňuje a spokojuje se s tím, že položí nový chodník, upraví náves či rozšíří plochy veřejné zeleně. Ale nevěnuje stejnou pozornost výběru vhodných prvků mobiliáře. Přitom ve většině případů ucelená řada venkovského mobiliáře právě ve spojení s novými chodníky, úpravami návsí a veřejné zeleně může výrazně zlepšit celkový vzhled obce. Nezapomínejme na to, že dlouhá desetiletí neblahé "socializace vesnice" přerušila přirozenou kontinuitu vývoje a zanechala často těžko odstranitelné šrámy na životním prostředí venkova. V tomto případě mohou dobře upravená veřejná prostranství se zelení a vhodnými prvky venkovského mobiliáře výrazně napomoci k postupné kvalitativní proměně životního prostředí a vzhledu vesnic.
Nedá se říct, že existují výrazné trendy ve výrobě mobiliáře pro venkovské obce, nepočítáme-li rustikální produkci různých, převážně místních výrobců. Rovněž tak nelze tvrdit, že venkovské obce se při výběru a instalaci venkovského mobiliáře dopouštějí výrazných chyb. S výjimkou jediné: Totiž kvalitní mobiliář ve většině venkovských obcí prostě chybí.
Co by si obec měla nejprve sama ujasnit, než se začne zabývat myšlenkou na obnovu svého mobiliáře či jeho instalaci na svém území? Že je třeba nutné přihlížet nejen k ceně nebo vzhledu, ale také například k tomu, jak jsou prvky mobiliáře trvanlivé a odolné vůči počasí i projevům vandalismu. Zda jsou snadno přemístitelné - to pro případ, že se v obci musí například přesunout autobusová zastávka a demontuje se kvůli tomu čekárna. Jak jsou tyto prvky "vstřícné" vůči nevidomým a dalším lidem s fyzickým postižením. Jestli lze na těchto prvcích například instalovat reklamu - samozřejmě s tím, že na vesnici asi přichází v úvahu místní reklama a informace.
NEZANEDBÁVEJME VÝBĚR DODAVATELE
Obec by však měla pamatovat i na to, že pro ni bude výhodnější výběr takového výrobce mobiliáře, jenž dodá jeho ucelenou řadu, kterou lze podle potřeb a finančních možností postupně doplňovat. Posuzujme dodavatele rovněž podle toho, zda je schopen zajistit kvalitní instalaci jednotlivých prvků a případně v návaznosti na to i architektonické řešení veřejných prostranství. A co je nesmírně důležité - jaké záruky, pokud jde o údržbu jednotlivých prvků, dodavatel nabízí, jaká je jeho schopnost vyměnit poškozené části či celé prvky mobiliáře za stejný kus, který byl dodán třeba už před několika roky apod.
Závěrem si lze přát, aby venkovské obce měly šťastnou ruku při výběru mobiliáře, který bude hezký, funkční, pohodlný, trvanlivý a uspokojí potřeby a nároky jejich obyvatel i návštěvníků.
