V rámci své činnosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) převádí nemovitosti také ve prospěch územních samosprávných celků, tj. obcí a krajů. Jsou to nemovitosti, které ÚZSVM nepotřebuje k plnění svých zákonem svěřených kompetencí a o které neprojeví zájem ani další organizační...
V rámci své činnosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) převádí nemovitosti také ve prospěch územních samosprávných celků, tj. obcí a krajů. Jsou to nemovitosti, které ÚZSVM nepotřebuje k plnění svých zákonem svěřených kompetencí a o které neprojeví zájem ani další organizační složky státu či státní organizace.
Jaké podmínky musí být při těchto převodech respektovány a dodržovány? Nakládání s majetkem státu upravuje zejména zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění (dále jen zákon o majetku státu). Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v intencích tohoto právního předpisu nakládá s majetkem, ke kterému má vlastnické právo Česká republika a v rámci ČR náleží příslušnost k hospodaření s majetkem ÚZSVM.
NAKLÁDÁNÍ ÚPLATNÉ A BEZÚPLATNÉ
V zásadě rozlišujeme ve vztahu k obcím nakládání úplatné a bezúplatné. Nakládáním úplatným rozumíme zejména uzavírání kupní smlouvy, a to na základě provedeného výběrového řízení, či uzavření kupní smlouvy bez výběrového řízení v případě, že obec je v daném případě jediným možným (případně jediným vhodným) kupcem. Obvykle jde o sjednocení vlastnických vztahů pozemku a stavby na něm.
Bezúplatné převody majetku státu do vlastnictví nestátních subjektů, tedy i obcí, řeší ustanovení § 22 odst. 2 zákona o majetku státu. Musí se jednat o tzv. převod ve veřejném zájmu nebo o situaci, kdy bezúplatný převod je pro stát hospodárnější než jakékoli jiné naložení s majetkem. Specifické jsou potom převody pozemků pod tělesy komunikací, jejichž správcem jsou v souladu se zákonem o pozemních komunikacích právě obce nebo kraje.
Z HLEDISKA VEŘEJNÉHO ZÁJMU
Při bezúplatném převodu majetku z důvodu veřejného zájmu se hledisko veřejného zájmu podrobně zkoumá. Vzhledem k tomu, že pojem veřejný zájem žádný právní předpis nedefinuje, ÚZSVM vychází při posuzování veřejného zájmu zejména z judikatury. Ve svých judikátech Nejvyšší soud již několikrát označil za veřejný zájem činnost, jež je určitým subjektem vykonávána bez očekávání zisku a pro uspokojení potřeb neohraničené skupiny osob, například obyvatel obce.
Aby bylo ovšem ono užívání ve veřejném zájmu, které bylo důvodem pro bezúplatný převod, zajištěno, sjednávají se ve smlouvách o bezúplatném převodu zpravidla omezující podmínky.
Nabyvatel, tedy obec, je po určitou dobu, podle charakteru nemovitosti obvykle 10 či 20 let omezena v možnosti pronajímání a zcizení nemovitosti a zavazuje se majetek užívat k účelům, ke kterým byl do vlastnictví obce převeden.
Za takový převod ve veřejném zájmu je považován převod pozemků v zastavěné části území obce za účelem vybudování dětských hřišť, městských parků, sportovních, či kulturních středisek apod. Převod se pak uskutečňuje na základě podložené a odůvodněné žádosti podané obcí a následného schválení podmínek smlouvy o bezúplatném převodu obecním zastupitelstvem.
SANKCE ZA PORUŠENÍ SMLOUVY
V případě, že nabyvatel poruší podmínky, se dosud uplatňuje takový systém, že vyzveme druhou stranu k podání vysvětlení. Pokud se na základě provedeného šetření zjistí, že podmínky ze smlouvy byly skutečně porušeny, je povinna druhá strana splnit sankci, která je ve smlouvě pro případ porušení podmínek sjednána. Ve většině případů odvést do státního rozpočtu prostřednictvím ÚZSVM určitou sjednanou finanční částku.
Linda Rauová
Územní pracoviště Plzeň
ÚZSVM
