Převážná část podzemních kontejnerů ze Zlína se vyváží do zahraničí. V České republice jsou podle ředitele firmy Reflex Zlín Ing. Oldřicha Jurčíka zatím popelkou. Míní, že hlavním důvodem je nedostatek finančních prostředků v obecních rozpočtech. PŘÍKLAD Z UNIČOVAVedoucí odboru životního prostředí...
Převážná část podzemních kontejnerů ze Zlína se vyváží do zahraničí. V České republice jsou podle ředitele firmy Reflex Zlín Ing. Oldřicha Jurčíka zatím popelkou. Míní, že hlavním důvodem je nedostatek finančních prostředků v obecních rozpočtech.
PŘÍKLAD Z UNIČOVA
Vedoucí odboru životního prostředí na Městském úřadu v Uničově Ing. Jitku Mátlovou před čtyřmi lety zaujal na královéhradecké konferenci Obec a odpady diskusní příspěvek o podzemních kontejnerech, které shodou okolností město Hradec Králové umístilo ve svém historickém centru.
"Ani uničovskému historickému jádru klasické plastové nádoby na tříděný odpad nesluší. Proto jsme do projektové dokumentace jeho obnovy zapracovali umístění podzemních kontejnerů. Bohužel tento návrh se dosud neuskutečnil. Podzemní kontejnery jsou zatím instalovány na regenerovaných panelových sídlištích," uvedla Ing. Jitka Mátlová.
Nehezké popelnice o objemu 1100 litrů tak na velkých sídlištích postupně vytlačují podzemní kontejnery. Existuje již pět "hnízd" se třemi nebo čtyřmi kontejnery na plast, papír a sklo. Ve dvou případech jsou určeny i pro komunální odpad. "Tím, že se nádoba ze dvou třetin nachází v chladné zemi, odpad se tak rychle nerozkládá a nezapáchá ani v létě," vysvětluje Ing. Jitka Mátlová.
Město instaluje kontejnery o objemu 3 m3 , díky této větší kapacitě se snížila četnost svozu. Podzemní kontejnery se vyprazdňují pomocí hydraulické ruky na podvozku. Používá se tedy stejný systém jako u 1100litrových kontejnerů na sklo.
V průběhu letošního roku přibudou v Uničově další tři nová "hnízda". Je to správná volba i z estetického hlediska. Jenže kde na to vzít peníze? Jedno podzemní "hnízdo" o třech kontejnerech vyjde podle inženýrky Mátlové na 270 až 300 tisíc Kč včetně prostředků na zemní práce. Část nákladů město uhradí ze svého rozpočtu, část ze sběru tříděného odpadu. Vždyť obyvatelé Uničova třídí odpad již od roku 1993. V loňském roce připadlo na jednoho z nich v průměru 25,28 kg separovaného odpadu. Tím se město podle hodnocení společnosti Eko-Kom ocitlo na třetí příčce mezi městy Olomouckého kraje.
Smlouvu s touto společností podepsal Uničov v roce 1998. Jak řekla Ing. Jitka Mátlová, byl to zlomový okamžik v oblasti financování třídění odpadu ve městě: "Po překonání prvotní nedůvěry se ukázalo, že tato spolupráce je pro město opravdu výhodná. Dnes díky úhradě nákladů na sběr obalové složky papíru, plastů a skla a také z příjmu z prodeje druhotných surovin je separace samofinancovatelná. Dokonce přináší už i zisk, z něhož zčásti platíme instalaci nových podzemních kontejnerů."
NÁSLEDOVNÍKEM JE BRNO, ZAJÍMÁ SE I PRAHA
Pět miliónů korun hodlá investovat do podzemních kontejnerů Magistrát města Brna. Městská část Brno-střed přispěje dalšími dvěma milióny. Nádoby na PET lahve a dva typy skla budou umístěny na pěti až šesti místech, například na Dominikánském a Moravském náměstí, starém autobusovém nádraží v Benešově ulici a Zelném trhu. V brněnských ulicích by se měly objevit ještě letos.
Zájem projevili i pracovníci Magistrátu hlavního města Prahy. "Pro historické centrum nabízíme speciální čtyřhranné kontejnery, kolem nichž se lépe uklízí technickými vozidly," vysvětluje ředitel Oldřich Jurčík. V jeho tvůrčí dílně se nyní zabývají různými designy vhodnými nejen pro starobylá náměstí a ulice, ale i pro novodobou architekturu. Například jeden zákazník z jihu Evropy požaduje speciální úpravu nadzemní části kontejneru v atraktivním kabátě z tmavě růžové kameniny. Pro zlínské designéry to problém není. "Byť je pro nás export rozhodující, jsme patrioty a raději bychom kontejnery v různých podobách více instalovali na Moravě a v Čechách. Radní v Uničově nám potvrdili, že to dokážeme," dodává ředitel Jurčík.
