Jaká majetková práva obce lze příspěvkovým organizacím vymezit? Touto ryze právní otázkou se zabývá třetí a také poslední díl uvedeného tématu. ROZHODOVACÍ PRAVOMOCI ORGÁNŮ OBCE Ze zákona o obcích (dále jen OZř) lze dovozovat, že úmyslem zákonodárce při vymezování tzv. vyhrazených rozhodovacích...
Jaká majetková práva obce lze příspěvkovým organizacím vymezit? Touto ryze právní otázkou se zabývá třetí a také poslední díl uvedeného tématu.
ROZHODOVACÍ PRAVOMOCI ORGÁNŮ OBCE
Ze zákona o obcích (dále jen OZř) lze dovozovat, že úmyslem zákonodárce při vymezování tzv. vyhrazených rozhodovacích pravomocí rady a zastupitelstva bylo vyloučit z rozhodování o daných majetkových záležitostech obce kohokoli jiného. Jestliže bylo někomu rozhodování o určitých věcech vyhrazeno, pak jsou ostatní z daného rozhodování vyloučeni. Správnost tohoto závěru podporuje také ust. § 102 odst. 2 písm. m) OZř, z něhož (vykládáno a contrario) vyplývá, že pokud jde o rozhodování ve věcech uvedených v § 102 odst. 2, nelze příspěvkové organizaci (PO) svěřit rozhodování o ničem jiném než o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce. Zároveň však poznamenávám, že možnost svěření rozhodování o uzavírání nájemních smluv nebo smluv o výpůjčce příspěvkové organizaci na základě daného ustanovení zákona o obcích (podle mého názoru) nelze omezovat pouze na majetek PO svěřený do správy, ba naopak.
Ze zákona o obcích ani z jiného právního předpisu nevyplývá, že je možnost přenesení rozhodovací pravomoci jakýmkoli způsobem podmíněna existencí správy příspěvkové organizace k předmětu nájmu či výpůjčky. Ostatně radě obce přísluší delegovat rozhodování o uzavření nájemní smlouvy nebo smlouvy o výpůjčce také na obecní úřad, kdy je vzhledem k jeho povaze existence správy nebo podobného institutu vyloučena.
Vnucuje se tak otázka, zda výjimka možnosti svěření vyhrazené rozhodovací pravomoci rady příspěvkové organizaci podle § 102 odst. 2 písm. m) OZř zohledňuje situaci, kdy má být takto rozhodováno o majetku svěřeném příspěvkové organizaci do správy. Jsem toho názoru, že ano. Příspěvková organizace hospodařící s majetkem svého zřizovatele koneckonců pouze vykonává některá jeho majetková práva. V případě správy jde o zvláštní veřejnoprávní úpravu zprostředkovaného výkonu některých vlastnických práv, která by jinak realizoval přímo vlastník - zřizovatel - prostřednictvím rozhodování svých orgánů.
ROZDÍLY MEZI OBCEMI A KRAJI?
Zabýváme-li se otázkou možnosti vymezení příspěvkové organizaci těch majetkových práv, která spadají do tzv. vyhrazené působnosti některého z orgánů obce, je bezesporu zajímavé také srovnání právní úpravy vymezování majetkových práv podle zákona o obcích s úpravou v zákoně o krajích.
Zákon o krajích totiž radě kraje, ani jinému z jeho orgánů, neumožňuje svěřit PO rozhodování o uzavírání nájemních smluv nebo smluv o výpůjčce. Pokud za tohoto stavu přistoupíme na to, že příspěvkové organizaci obce či kraje (obě jsou zřizovány a jejich činnost regulují stejná ustanovení RPÚR) nelze vymezit ta majetková práva, o nichž je rozhodování vyhrazeno některému z orgánů daného územního samosprávného celku (viz výklad výše), musíme pak nutně dojít k závěru, že zákonodárce činí rozdíly mezi příspěvkovými organizacemi obcí a krajů, respektive mezi obcemi a kraji samotnými. PO kraje by totiž, na rozdíl od PO obce, nemohly majetek svého zřizovatele pronajímat nebo vypůjčovat.
Další pochybnosti vyvolává ust. § 38 odst. 2 RPÚR, které ve vztahu ke svazkům obcí výslovně uvádí, že majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu, nelze převést na orgány svazku obcí. Z faktu, že podobný zákaz ve vztahu k příspěvkovým organizacím obcí chybí, by se dalo usuzovat na dovolenost takového vymezování majetkových práv (respektive alespoň na nadbytečnost citovaného ustanovení). Přinejmenším lze uvažovat o tom, že v případě svazku obcí nelze převést jen ta majetková práva obce k jejímu majetku vloženému do svazku (a který zůstává ve vlastnictví obce, stejně jako majetek svěřený PO do správy), jež jsou vyhrazena pouze zastupitelstvu obce. To znamená, že svazky obcí mohou rozhodovat o majetkových právech obce podle zákona o obcích.
Na druhou stranu - stále se pohybujeme v oblasti veřejného práva, kde platí, že "je zakázané vše, co není dovolené". Budeme-li důsledně vycházet z této premisy, pak okruh majetkových práv obce, který lze zřizovací listinou příspěvkové organizaci obce vymezit, se omezuje na práva, která nespadají do tzv. vyhrazené působnosti některého z orgánů obce, pokud zákon nestanoví výjimku, jak je tomu (pravděpodobně) v případě práva rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce.
SHRNUTÍ: CHYBÍ JASNÁ KONCEPCE
I z mého stručného výkladu vyplývá, že existují problémová místa právní regulace postavení příspěvkových organizací obcí při hospodaření s majetkem zřizovatelů. Předmětná právní úprava působí tak nejeden výkladový a aplikační problém, který se v praxi často řeší různými způsoby. Tento stav jistě nepřispívá k právní jistotě nejen obcí nebo příspěvkových organizací, ale všech, kdo vstupují s těmito subjekty do právních vztahů.
Onen neutěšený stav je nutno řešit, nikoli však narychlo připravenými novelizacemi, ale až po důkladném zvážení širších souvislostí zamýšlených kroků. Součástí onoho zvažování by mělo být vypracování jasné koncepce postavení příspěvkových organizací obcí, která by se důsledně promítla do příslušných právních předpisů.
JAN JANEČEK
právník, Hradec Králové
