Soud může uložit trest obecně prospěšných prací (OPP) od 50 do 400 hodin, který odsouzená osoba musí vykonat osobně, bezplatně, ve svém volném čase a do jednoho roku ode dne nařízení výkonu trestu. Výkon trestu se však v praxi potýká s mnoha problémy. Hlavním důvodem je mnohdy laxní přístup...
Soud může uložit trest obecně prospěšných prací (OPP) od 50 do 400 hodin, který odsouzená osoba musí vykonat osobně, bezplatně, ve svém volném čase a do jednoho roku ode dne nařízení výkonu trestu.
Výkon trestu se však v praxi potýká s mnoha problémy. Hlavním důvodem je mnohdy laxní přístup odsouzených, kteří považují výkon pomocné práce na veřejnosti za ponižující. Projevuje se to tím, že se někteří ani nedostaví na obecní úřad k projednání podmínek výkonu trestu, případně bez uvedení závažné příčiny určené práce ve stanoveném rozsahu a stanovené době nevykonávají.
Podle zákona musí být výkon trestu obecně prospěšných prací odpracován ve lhůtě do 1 roku. Tento fakt v mnoha případech vede odsouzené k tomu, že bezdůvodně otálejí s odpracováním stanovených hodin a trest často vykonají až těsně před uplynutím stanovené lhůty. Z přehledu o výkonu trestu lze například zjistit, že odsouzený, kterému byl nařízen trest odpracovat 150 hodin, v průběhu 11 měsíců ode dne nařízení výkonu trestu 8 měsíců neodpracoval ani hodinu. Výkon trestu OPP je sice časově limitován, ale většina odsouzených jsou lidé bez zaměstnání, kterým tedy nic nebrání plnit časové rozvržení výkonu trestu. I přesto jsou v praxi případy porušování zákona.
Zákon neukládá obcím povinnost vykonávat dohled nad průběhem trestu, ani jim v tomto směru nesvěřuje zvláštní oprávnění. To znamená, že obec nemůže například s odsouzeným jednat o tom, proč nevykonává práce, případně nemůže odsouzeného operativně (podle potřeby obce) předvolat na určitý čas k provedení určité práce ve prospěch obce (například k odstraňování následků sněhové kalamity, povodní apod.).
Obec nemá ani žádná "donucovací" oprávnění vůči odsouzenému. Její dohled se zaměřuje pouze na získávání informací o tom, jak uložené práce postupují, tedy jakou část odsouzený již odpracoval a jaká část mu ještě zbývá. Tyto údaje poskytuje pak jednak soudu, který trest nařídil, jednak Probační a mediační službě ČR, v jejíž kompetenci je ze zákona kontrola výkonu těchto trestů. Podle trestního zákona je účelem trestu v obecné rovině chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život. Tento účel se uplatňuje také u trestu obecně prospěšných prací, u něhož se zdůrazňuje především individuální prevence (resocializace a rehabilitace) trestného činu. V praxi však velmi často dochází k tomu, že i když odsouzený trest vykonal a odpracoval nařízený počet hodin, s ohledem na způsob jeho výkonu lze oprávněně o naplnění účelu trestu pochybovat.
Navzdory těmto problémům město Bohumín výkon trestu OPP maximálně podporuje. V roce 2005 Okresní soud v Karviné uložil tento trest celkem 38 odsouzeným. U dvou osob se trest přeměnil v trest odnětí svobody za porušení zákona. Praxe nám však ukázala, že odstranění problémů, které se vyskytují v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací, vyžaduje nejen úzkou spolupráci soudu, obecního úřadu, Probační a mediační služby ČR, ale i zákonné pověření obcí patřičnými pravomocemi.
Miroslav Kendiura
právní odbor Městského úřadu Bohumín
Důležité zákony
Novela zákona č. 152/1995 Sb., která nabyla účinnost 1. 1. 1996, zavedla trest obecně prospěšných prací (§ 45 zákona č. 141/1961 Sb., trestního zákona). Samotný výkon trestu, který upravuje zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce ve prospěch obce při údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací, nebo jiné obdobné práce sledující obecný prospěch.
