Kompletní projektová dokumentace k územnímu a stavebnímu řízení pro vybudování protipovodňové hráze, chránící nejníže položenou část obce, přišla Moravský Písek na zhruba 1,6 mil. korun, přičemž 0,3 miliónu poskytl Krajský úřad Jihomoravského kraje. Ovšem vydání této částky dvoutisícovou obec na Hodonínsku zdaleka tolik netrápilo jako vleklé a často složité majetkoprávní vypořádání s vlastníky dotčených pozemků.
Technik obecního úřadu Ing. Milan Dobešek k tomu uvádí, že jen zajištění smluv o budoucích kupních smlouvách s vlastníky pozemků, a hlavně se všemi oprávněnými dědici už zemřelých majitelů, trvalo obci přibližně dva roky. I tuto skutečnost - spolu s nutností zajistit dostatek peněz na samotnou výstavbu hráze - je třeba přičíst na vrub faktu, že pro Moravský Písek tolik důležitá protipovodňová stavba začala sloužit až loni v srpnu, byť postavení hráze trvalo pouhý rok. Přitom při povodních v roce 1997 celkové škody na majetku občanů, obce, podnikatelských subjektů i státu byly vyčísleny na zhruba 60 miliónů korun.
KDYBY TAK UŽ TEHDY BYLY MOŽNÉ POZEMKOVÉ ÚPRAVY...
"Jestliže by už po tehdejších povodních bylo možné v našem katastru provést komplexní pozemkové úpravy, vypořádání s vlastníky pozemků by patrně bylo jednodušší a taky rychlejší," myslí si inženýr Dobešek. Možná poněkud paradoxně komplexní pozemkové úpravy probíhají v Moravském Písku až nyní, kdy hráz již stojí na svém místě.
Moravský Písek by však mohl těžit alespoň z faktu, že územní plán obce byl schválen až v roce 2000. Neblahá zkušenost z předcházejících povodní vedla tamní zastupitelstvo k tomu, aby všechny chystané menší protipovodňové stavby v jejím katastru byly zařazeny mezi veřejně prospěšné. "Ohledně tzv. vyvlastňovacího zákona však nemám jednoznačné stanovisko," podotýká inženýr Dobešek. "Když totiž vyjdu z našeho konkrétního případu, kdy se podařilo sehnat peníze a od této doby byly všechny termíny pro získání stavebního povolení doslova šibeniční, asi by příslušné lhůty v tomto zákoně musely být nastaveny velmi pružně."
VÝZNAM ÚZEMNÍCH PLÁNŮ
Podle inženýra Dobeška by pro každou obec, která ve spolupráci s příslušným povodím uvažuje o podobné protipovodňové stavbě, bylo nejlepší, pokud by ji už měla zařazenu do svého územního plánu mezi veřejně prospěšnými stavbami a na teritoriu chystané stavby už došlo k pozemkovým úpravám. "Samozřejmě by to byl ideální stav a život bývá složitější. Nicméně jakýmkoliv zájemcům nabízíme na našem obecním úřadě naše skromné zkušenosti," dodává inženýr Dobešek.
S tvrzením, že největším problémem při přípravě protipovodňových staveb bývá majetkoprávní vypořádání s dotčenými vlastníky, souhlasí také Ing. David Fína, vedoucí úseku generálního ředitele Povodí Moravy, s. p. "Zvlášť složité jsou přípravy staveb, které se dotknou území se zvláštní ochranou přírody," dodává s tím, že takové lokality pokrývají zhruba 18 procent rozlohy České republiky.
S POMOCÍ ÚVĚRU OD EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANKY
Náklady na výstavbu hráze činily 29,2 mil. Kč a inženýr Fína připomíná, že hodně pomohla půjčka od Evropské investiční banky, kterou vláda schválila v roce 2002 na Program prevence před povodněmi a která urychlila přípravu a realizaci i dalších protipovodňových akcí v rámci celého povodí. Státní podnik Povodí Morav zajišťoval v Moravském Písku výběr dodavatele stavby a její realizaci, stejně jako financování celé akce ze státního rozpočtu a z půjčky Evropské investiční banky.
Hráz je ovšem pouze jednou částí ze seznamu staveb uvedených v generelu protipovodňových opatření státního podniku Povodí Moravy, a občané v Moravském Písku proto připomínají rovněž potřebu vybudovat či obnovit propustky pod silnicemi II/495 a I/54, stejně jako pod železniční tratí č. 340, případně postavit inundační mosty.
HRÁZ JIŽ BYLA PROVĚŘENA LETOŠNÍMI POVODNĚMI
Protipovodňová hráz u Moravského Písku se při letošních jarních povodních jednoznačně osvědčila, takže tam nebyly zaplaveny ani ulice v nejníže položené části obce. Podle inženýra Fíny však stavby tohoto druhu a realizované Povodím Moravy, s. p., splnily svůj účel také například v Napajedlích, Svitavách, Zlíně, Otrokovicích, Třebíči apod.
LETOS INVESTIČNÍ AKCE ZA 600 MILIÓNŮ KORUN
V letošním roce již byly Povodím Moravy, s. p., zahájeny stavby jako poldr Žichlínek a protipovodňová ochrana Olomouc I. etapa. Připravují se například ochrana obce Chromeč či druhá etapa ochrany Židlochovic. Spolu s investicí Litava-Slavkov si všechny dohromady vyžádají náklady zhruba 600 miliónů korun.
Pro druhou etapu protipovodňových opatření v letech 2007 až 2010 má Povodí Moravy, s. p., připraveno 17 investičních akcí o celkových nákladech ve výši přibližně 1,415 mld. Kč. Na základě zkušeností z letošních povodní ovšem navrhuje tento soubor rozšířit až na 41 akcí za celkem zhruba 2,107 mld. Kč.
Inženýr David Fína vzkazuje obcím: "Rozhodně nedopusťe zastavování záplavových území, a nezhoršujte si tak stávající odtokové poměry ve své oblasti."
Základní fakta o hrázi u Moravského Písku
Těleso protipovodňové hráze je řešeno jako homogenní zemní hráz, která je rozdělena na dvě části tělesem silnice II/495, a to část A o délce 795 m a část B o délce 1061 m. Obě části jsou v místě silnice propojeny mobilní protipovodňovou stěnou v délce 13,9 m. Celková délka hráze chránící obec Moravský Písek je 1870 m. Výška hráze je na kótě 173,40 m n.m. což je zhruba 3 m nad terénem. Šířka koruny hráze je 3 m.
Stavba protipovodňové hráze v hodnotě 29,2 mil. Kč korun začala v polovině srpna 2004 a byla ukončena k 31. 8. 2005.
Obec zajistila přípravu projektové dokumentace k územnímu a stavebnímu řízení včetně projednání záboru pozemků s občany a vyřídila stavební povolení. Samotnou akci zajišťovalo Povodí Moravy, s. p., včetně financování ze státního rozpočtu, výběru dodavatele a vlastní realizace stavby.
ZDROJ: POVODÍ MORAVY, s. p.
