V prvním dílu mého příspěvku (Moderní obec č. 4, str. 49) byl několikrát použit termín "správa", aniž by byl blíže vysvětlen.VYMEZENÍ MAJETKOVÝCH PRÁV A SPRÁVA Ani samotné ustanovení § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů...
V prvním dílu mého příspěvku (Moderní obec č. 4, str. 49) byl několikrát použit termín "správa", aniž by byl blíže vysvětlen.
VYMEZENÍ MAJETKOVÝCH PRÁV A SPRÁVA
Ani samotné ustanovení § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen RPÚR), kde se uvedený termín poprvé objevuje, k němu nic bližšího neuvádí. Nečiní tak výslovně ani jeho další ustanovení. Na obsah a charakter správy je tak nutné usuzovat především ze samotného postavení příspěvkových organizací /viz § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 odst. 1/ a zvláště z § 27 odst. 2 písm. f)/.
Z § 27 odst. 2 písm. f) se dozvídáme, že obec ve zřizovací listině vymezí taková majetková práva, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena. Při tom se uvedou práva a povinnosti spojené s plným efektivním a ekonomicky účelným vyžíváním tohoto majetku, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, jakož i práva a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům apod. Správou podle § 27 je tedy zvláštní právní vztah příspěvkové organizace obce k určité části majetku ve vlastnictví obce, jakož i obci samotné, spočívající v oprávnění a povinnosti příspěvkové organizace s tímto majetkem hospodařit kvalifikovaným způsobem, definovaným především hlavním účelem, ke kterému byla zřízena a rozsahem majetkových práv obce, jejichž výkon jí byl za tím účel svěřen.
Daný závěr je možné dále rozvést a přiblížit následujícím způsobem. Příspěvková organizace, jako právnická osoba, která jedná navenek vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, hospodaří s částí majetku ve vlastnictví zřizovatele. Rozsah a charakter tohoto majetku zřizovatele, jenž se předává příspěvkové organizaci k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, by měl korespondovat s účelem, pro který byla zřízena a předmětem její hlavní činnosti. S takovým majetkem je pak oprávněna a také povinna hospodařit tak, aby byl efektivně a ekonomicky využíván, chráněn, rozvíjen a zvelebován. Povinnosti vyplývající obci z ustanovení § 38 Občanského zákoníku tak v podstatě přejímají RPÚR. Tentokrát je povinnou osobou sama příspěvková organizace. K tomu, aby mohla svým povinnostem dostát, musí být vybavena právy, která jí umožní s majetkem ve vlastnictví zřizovatele, tedy jiné právnické osoby, nakládat. V této souvislosti RPÚR mluví o vymezení majetkových práv, přičemž mají na mysli majetková práva obce.
Obec jako zřizovatel určuje prostřednictvím zřizovací listiny rozsah majetkových práv, čímž fakticky limituje možnosti příspěvkové organizace s jí do správy svěřeným majetkem zřizovatele hospodařit, resp. právně disponovat. Jinými slovy: Příspěvková organizace může s majetkem zřizovatele, který jí byl zřizovací listinou dán do správy nebo jej získala vlastní činností, nakládat jen takovým způsobem, kterým jí to obec coby zřizovatel umožnila. Z hlediska obce je to situace, kdy obec tímto způsobem "oslabuje obsah svého vlastnického práva potud, že oprávnění předmět vlastnictví držet, užívat a disponovat s ním přenechává jinému, jakkoli formálně právně s ním spjatému, subjektu práva" (blíže rozsudek Nejvyššího soudu sp. 20 Cdo 2791/2004 ze dne 14.4.2005).
JEDNÁNÍ NAD RÁMEC VYMEZENÝCH MAJETKOVÝCH PRÁV
Určité a jednoznačné vymezení majetkových práv ve výše uvedeném smyslu lze považovat za jeden ze základních předpokladů úspěšného hospodaření příspěvkové organizace s majetkem zřizovatele. Bohuže,l velmi často dochází k tomu, že příspěvkové organizace při nakládání s majetkem zřizovatele, který jim byl svěřen do správy, překračují svá oprávnění tak, že fakticky realizují i jiná než jim ve zřizovací listině vymezená majetková práva obce, coby vlastníka předmětného majetku. Každé takové jednání nad rámec vymezených majetkových práv zřizovatele zakládá absolutní neplatnost daného právního úkonu (příspěvková organizace v takovém případě realizuje více práv, než jí samotné přísluší). V této souvislosti je ku podivu, že třetí osoby, které vstupují do právních vztahů s příspěvkovými organizacemi, jen málokdy předem ze zřizovací listiny zjišťují, do jaké míry a jakým způsobem může příspěvková organizace s jí do správy svěřeným majetkem zřizovatele právně disponovat. Samy tak mnohdy přispívají ke vzniku nežádoucích situací. Například po určitou dobu užívají nemovitost ve vlastnictví obce svěřenou do správy její příspěvkové organizaci v domnění, že nájemní smlouva, kterou s příspěvkovou organizací uzavřely, je k tomu opravňuje.
Následně je pak nutné řešit vztahy bezdůvodného obohacení. Pokud jde o ony třetí osoby a ve vztahu k příspěvkovým organizacím pak rada obce nutně musí vyvozovat odpovědnost zpravidla statutárního orgánu příspěvkové organizace za pochybení při hospodaření se svěřeným majetkem. Je totiž nutné si uvědomit, že ta majetková práva, která nejsou příspěvkové organizaci vymezena ve zřizovací listině, zásadně vykonává sama obec. Při tom pochopitelně musejí být dodrženy podmínky činění právních úkonů, jak vyplývají ze zákona o obcích.
JE NUTNÉ ZVAŽOVAT RŮZNÉ SITUACE
Rozsah majetkových práv vymezovaných příspěvkovým organizacím je různý. Liší se zásadním způsobem i v rámci jednou obcí zřizovaných příspěvkových organizací. Při zvažování rozsahu a charakteru majetkových práv, která mají být příspěvkové organizaci vymezena, je nutné zvažovat různé situace, které může hospodaření s předmětným majetkem přinést, a snažit se vymezit právě taková majetková práva, která za každé z myslitelných situací zajistí hospodárné a účelné využívání majetku obce - jak to ostatně právní úprava předpokládá.
Je pochopitelné, že ne všechny příspěvkové organizace zřizované jednou obcí budou mít vymezována zásadně stejná majetková práva. I zřizovací listinou vymezený okruh majetkových práv by zcela určitě měl korespondovat s účelem, pro který byla příspěvková organizace zřízena. Tam, kde plnění úkolů příspěvkové organizace vyplývajících z účelu jejího zřízení a předmětu hlavní činnosti předpokládá větší rozsah majetkových práv, je vhodné je také ve zřizovací listině vymezit.
Jan Janeček
právník
Hradec Králové
