Celkem až 4,7 miliardy korun může být formou státní finanční pomoci do roku 2010 průběžně vyplaceno z nového dotačního programu č. 229 310 Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací, jehož správcem je od letošního 1. ledna Ministerstvo zemědělství ČR (MZe).
O možnostech, které se díky tomuto programu otevírají i před obcemi a městy, jsme hovořili s ředitelem odboru vodovodů a kanalizací MZe Ing. Alešem Kendíkem.
Čím se nový program liší od programů č. 329 030 Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod a č. 329 040 Výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací, které byly uzavřeny loni?
Zásadní změna spočívá v tom, že jde pouze o jeden program, což Ministerstvu zemědělství umožňuje v rámci jeho obou podprogramů operativně přesouvat finanční prostředky mezi potřebami na vodovody a potřebami na kanalizace. To dříve bylo problematické, protože každý z obou minulých programů byl závazným ukazatelem uvedeným v zákoně o státním rozpočtu a jakékoliv případné přesuny finančních prostředků mezi nimi bylo možné učinit jen pomocí rozpočtových opatření schvalovaných Ministerstvem financí, případně vládou ČR a rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.
Mluvíte-li o složitém převodu finančních prostředků z jednoho minulého programu do druhého, mám tomu rozumět tak, že existovaly nějaké disproporce v jejich využívání?
Tak to chápat nelze. V každém roce se finanční prostředky, které do těchto programů byly přiděleny, plně čerpaly, neboť stále existuje větší počet žádostí než finančních prostředků. Ale někdy může nečekaně vyvstat nová prioritní akce, třeba nutnost akutně řešit zásobování nějaké obce pitnou vodou i za cenu toho, že jinde se pozdrží výstavba kanalizace. Nyní už bychom jako ministerstvo dokázali takovou situaci operativně vyřešit sami.
S jakým objemem finančních prostředků se pro nový program počítá?
Hlavním zdrojem jeho financování by měl být státní úvěr od mezinárodní finanční instituce, přijatý na základě zákona o státním úvěru, a to ve výši zhruba 3 mld. Kč. K tomu je třeba připočítat ještě finanční prostředky ze státního rozpočtu - pro celé období až do roku 2010 se předpokládá celkem zhruba 1,7 mld. Kč. To znamená, že bychom se dostali na částku kolem 900 mil. Kč ročně, kterou bychom mohli ve formě státní finanční podpory ročně v průměru uvolnit, což zhruba odpovídá výši podpory na tyto účely vynaložené v minulých letech. Zákon o státním úvěru byl počátkem letošního roku schválen Poslaneckou sněmovnou, ale Senát jej zamítl a sněmovně vrátil. Očekáváme, že ještě na dubnové schůzi Poslanecké sněmovny tento krok Senátu bude přehlasován (rozhovor se uskutečnil počátkem dubna - pozn. redakce) a nic nenasvědčuje tomu, že by se tak stát nemělo. Oblast vodovodů a kanalizací na našem území totiž musí být skutečně zásadně řešena, nehledě na to, že Česká republika musí splnit v tomto směru i náročné závazky, které přijala vůči Evropské unii.
Je pro letošní rok už stanovena nějaká definitivní částka na zmiňovaný program, či se ještě bude čekat na úvěr?
Předpokládáme, že už letos by se z tohoto úvěru mohlo čerpat asi 400 mil. Kč. Navíc je už nyní ze státního rozpočtu pro letošní rok připraveno přibližně 100 mil. Kč na rozjezd programu. Takže letos bude k dispozici kolem půl miliardy s tím, že dalšími asi 500 milióny se pokrývají investiční akce dobíhající z obou loni uzavřených programů č. 329 030 a 329 040.
Nemůže při tlaku na poskytování státní finanční podpory dojít k tomu, že přijatý úvěr bude vyčerpán už třeba za dva roky a pozdější žadatelé, kteří přijdou v roce 2009 neřkuli v roce 2010, ostrouhají?
Tyto obavy jsou zbytečné. Čerpání úvěru totiž bude rozvrženo postupně na celé období až do roku 2010. Pravda však je, že nejvíce peněz bude připraveno na podporu vodovodů a kanalizací uprostřed tohoto programu a pak tok peněz prostřednictvím státní finanční podpory bude poněkud slábnout, protože půjde hlavně o dofinancování už rozběhnutých staveb. Je proto namístě připomenout známé rčení, že úspěšní bývají ti nejlépe připravení. Má-li tedy obec už nachystaný projekt a k němu i územní rozhodnutí, neměla by zbytečně otálet a o státní finanční podporu by určitě měla požádat co nejdříve, aby se její investiční akce dostala do seznamu žádostí a byla v horizontu zhruba dvou let řešena.
Zohledňuje program možnosti menších obcí, které si jen těžko vytvářejí zdroje na nutné dofinancování realizace náročnějších vodohospodářských projektů?
Tyto složitosti si uvědomujeme, protože s nimi máme zkušenosti už z minulých let. Proto je podpora v rámci tohoto programu nastavena hlavně pro menší obce do 2000 obyvatel. Právě tyto obce mohou získat podporu až do výše 80 procent uznatelných nákladů. Jedno omezení tu však je: Aby se tyto obce nepouštěly do nějakých megalomanských projektů, na tak vysokou podporu mohou dosáhnout jen u staveb s náklady do 20 mil. Kč. Žadatelé o podporu pro větší stavby mohou počítat nanejvýš se 65 procenty. Samozřejmě se může stát, že ani malá obec se do oněch 20 miliónů zkrátka "nevejde". Pak je tu možnost u stavby dejme tomu za 24 miliónů získat až 80procentní podporu na 20 miliónů a na zbývající 4 milióny podporu do výše až 65 procent. Držíme se však zásady, že i nejmenší obec by se vždy, byť i nižší spoluúčastí měla na financování každé vodohospodářské investiční akce podílet.
Jaký je už teď o čerpání podpory z nového programu zájem?
Nutno připomenout, že jsme teprve na jeho začátku. Především nyní do něho převádíme žadatele, kteří splňují jeho podmínky a nebyli úspěšní v minulých programech. Jinými slovy, už disponujeme seznamem žádostí, které se začnou projednávat v polovině letošního roku. Pokud jde o zcela nové žádosti, které nám byly zaslány po 1. lednu 2006, pak jejich počet je zhruba stejně vysoký, jako býval touto dobou v minulých letech.
Převládá zájem o vodovody, či o kanalizace?
Co do počtu převažují žádosti o podporu výstavby vodovodů. O podporu kanalizací a čistíren odpadních vod lze žádat i přes evropské fondy a nemýlím-li se také u Státního fondu životního prostředí, což je v případě vodovodů problematické. Pokud bych však měl vyjít z objemu požadovaných finančních prostředků, pak žádosti o vodovody a žádosti o kanalizace a ČOV vycházejí zhruba půl na půl. Důvodem je fakt, že výstavba kanalizací a ČOV je finančně náročnější než výstavba vodovodů.
Nenastavily letošní povodně nějaké nové priority, nebo dokonce neuvažujete dodatečně o nějakém speciálním dotačním titulu?
Zatím jsme v souvislosti s povodněmi z přelomu března a dubna nezaznamenali žádné výraznější plošné narušení infrastruktury vodovodů a kanalizací. Pokud byla tato infrastruktura někde poškozena, pak šlo v podstatě jen o místní, i když jistě velmi nepříjemné záležitosti. Ve srovnání s rokem 2002, kdy jsme na základě monitoringu povodňových škod sáhli ke speciálnímu dotačnímu titulu a do něho převedli zhruba dvě miliardy korun, nepředpokládám, že by letos bylo nutné učinit podobné kroky.
Proč program č. 229 310 nezahrnuje také podporu rekonstrukcí vodovodů a kanalizací?
Největší problémy s rekonstrukcí vodovodních či kanalizačních sítí spočívají v tom, že jejich majitelé v minulých letech pro ni nevytvářeli potřebné zdroje na obnovu a údržbu. V současné době, kdy finančních prostředků na podporu výstavby vodovodů a kanalizací není nadbytek, by bylo asi poněkud nespravedlivé, kdybychom z těchto omezených zdrojů ještě ubírali na rekonstrukce takto zanedbaných sítí.
Dá nějakou příležitost investicím do vodovodů a kanalizací také Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)?
V návrhu je uvedeno, že by v jeho rámci mělo být možné podporovat výstavbu infrastruktury občanské vybavenosti malých obcí do 2000 obyvatel, což by zahrnovalo například také ČOV a kanalizace. Ale o prioritách a zaměření EAFRD se ještě vedou jednání. Každopádně si myslím, že v polovině roku už budeme vědět víc.
Jaké bývají nejčastější chyby v žádostech o podporu a co by si obce nejprve samy měly ujasnit, než je podají?
Především by si měly rozmyslet, zda vodovod či kanalizaci má vůbec smysl z hlediska nákladů stavět, jestli občané mají o stavbu tohoto druhu opravdu zájem, budou je využívat a nezůstanou třeba dál u využívání vlastních studní. Dostáváme občas žádosti, kdy průměrné měrné náklady na připojení jednoho obyvatele - ať už na vodovod, nebo na kanalizaci - dosahují i 80 tisíc korun a více. S takovými žádostmi obvykle dál už nepracujeme, protože efektivita těchto staveb by byla velmi problematická. Nevím totiž, jak by starosta před občany obhájil, že vodné a stočné by kvůli tomu, aby vytvářelo zdroje na provoz a obnovu vodovodní sítě, muselo činit sto i dvě stě korun za kubík. Spíš si myslím, že nikdo z obce by se na takový vodovod nenapojil. Vždyť zhruba 80 procent nákladů na vodné a stočné představují fixní náklady. Nevylučuji, že individuálně lze zohlednit třeba snahu obce napojit na vodovod některou vzdálenější místní část a neexistuje přitom jiné levnější technické řešení. Ale často je skutečně lepší najít a využít místní vodní zdroj, protože dlouhý přivaděč koneckonců může kvalitu dodávané vody i zhoršit.
A nejčastější nedostatky při kontrole čerpání státní finanční podpory?
Naštěstí se často nesetkáváme s tím, že by žadatel postavil vodovod nebo kanalizaci jinak, než jak bylo dojednáno a určeno při poskytnutí podpory. Problémem někdy může být jiný závazný ukazatel, a to termín realizace stavby. Ministerstvo zemědělství jako správce programu se drží výkladu, že k realizaci stavby dojde v okamžiku, kdy je vydáno kolaudační rozhodnutí s nabytím právní moci. Rozhodně doporučuji, aby při případně hrozícím prodlení kolaudace, například z důvodu majetkoprávních či technických, příjemce podpory nás včas a předem požádal o prodloužení termínu dříve, než vyprší. Chci zdůraznit, že v takových odůvodněných případech nikdy nečiníme nějaké obstrukce a termín umíme rozumně prodloužit. Pravdou je, že někteří žadatelé si pojem realizace akce vykládají po svém, třeba že jde o předání stavby, a pak dochází k rozporům například s finančními úřady, které uloží žadatelům povinnost vrátit přidělenou dotaci. Potom má žadatel možnost obrátit se na Ministerstvo financí s žádostí o prominutí tohoto výměru. Máme zkušenost, že pokud jde pouze o takovéto "porušení" závazných ukazatelů, je Ministerstvem financí této žádosti vyhověno.
Ing. Aleš Kendík:
Menší obce do 2000 obyvatel mohou z programu na své vodohospodářské projekty získat podporu až do výše 80 procent uznatelných nákladů, a to za předpokladu, že stavba nepřekročí rozpočet 20 mil. Kč.
