Město je vítězem Zlínského kraje v soutěži o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2005.
V Uherském Hradišti je zapsáno do Ústředního seznamu kulturních památek ČR 65 nemovitých objektů. Starat se o toto kulturní a historické dědictví znamená myslet srdcem, což je zde patrné na každém kroku. Ovšem mít dostatek finančních prostředků na opravu a údržbu historických objektů je mnohdy nesplnitelný sen. Nestačí sehnat ani státní dotace z Ministerstva kultury či granty Zlínského kraje.
"Za pomoci příspěvku z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (dále jen Program regenerace) jsme v roce 2004 zrekonstruovali například kopuli na místní židovské synagoze. I když se původně o její obnově neuvažovalo, dnes všichni ví, že to byl správný počin. "Náš starosta dostává děkovné dopisy ze židovských obcí celého světa," řekla Ing. arch. Radka Borunská, vedoucí oddělení architektonického dohledu a památkové péče městského úřadu.
Synagoga byla ve válce částečně zničena, po opravě - od 60. let minulého století - se v ní nachází městská knihovna. "K důkladné opravě synagogy jsme přistoupili až v důsledku povodní v roce 1997," dodává architektka Radka Borunská. Rekonstrukce synagogy včetně kopule stála okolo 18 mil. Kč.
KOMPLEXNÍ REGENERACE NÁMĚSTÍ
Kromě státních dotací a krajských grantů má město "políčeno" i na podporu z EU. "Projekt, který by měl být financován z Evropského regionálního rozvojového fondu v plánovacím období 2007 až 2013, musí být velkorysejší a my už o takovém přemýšlíme. Rozhodli jsme se pro něj v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí náměstí a přilehlých objektů, které patří k bývalému Jezuitskému klášteru. Studie je hotová, vypsali jsme soutěž projektantů," vysvětluje architektka. Některé části komplexu (polovina kláštera zvaná Reduta a kostel sv. Františka Xaverského), který vlastní zčásti město a zčásti církev, už byly rekonstruovány. Ovšem další památkově chráněné objekty na opravu teprve čekají.
"V současné době náměstí slouží lidem spíše jako spojnice s jinými částmi města. Přáli bychom si oživit jej a zklidnit, což je základ předpokládaných změn. V jihovýchodní části náměstí jsou soustředěny čtyři výstupy z památkově chráněných objektů (radnice, Reduta, kostel sv. F. Xaverského, bývalá jezuitská kolej), což přináší velkou koncentraci lidí v této části náměstí. Proto se hodláme tomto místě zbavit terénní prohlubně a neutěšeného vzhledu této části náměstí. Měla by zde vzniknout upravená dlážděná plocha s lavičkami a vodním prvkem. Parkování aut by mělo být pouze v jedné části náměstí - před radnicí a poštou. Pěší zónou by se mělo stát nejen náměstí, ale i ulice spojující jej s nádražní budovou," prozradila architektka Radka Borunská.
V souvislosti s připravovanou koncepcí v historickém srdci města se uvažuje o nové výstavbě. Architektka Borunská se obává, že tento záměr možná konzervativněji smýšlející část obyvatel nepřivítá: "Až do roku 1794 stál na náměstí kostel sv. Jiří. Po povodních a jiných pohromách byl před lety zbourán. Přišli jsme proto s odvážným návrhem postavit na místě neexistujícího kostela moderní objekt, který opět urbanisticky rozdělí náměstí na větší a menší část. Navíc chceme z náměstí mnoha úrovní vytvořit jednolitou plochu."
Na návrh náměstí byla vypsána soutěž. Přihlásilo se pět návrhů, do dalšího kola postoupily čtyři, které byly vystaveny pro veřejnost k připomínkám a dotazům. "Ze čtyř návrhů hodnotící komise vybrala dva (ty se nejvíce líbily i veřejnosti) - autoři těchto dvou návrhů vytvořili jeden společný, s nímž se seznámili představitelé města, orgány státní správy, odborné komise rady města, památkáři. Připomínky se nyní zpracovávají," vysvětlovala Ing. arch. Radka Borunská.
Ještě letos bude opravena Havlíčkova ulice - hlavní komunikace ústící do náměstí. Na samotném náměstí je na letošní a příští rok naplánovaná oprava kanalizace a plynovodu. Kromě stavebních prací tam bude probíhat i archeologický průzkum. Jak bude pokračovat další část regenerace náměstí, záleží na tom, zda a v jaké výši se městu podaří získat finanční dotaci. Celkové náklady by měly dosáhnout okolo 50 mil. Kč.
STÁT NECHAL VĚZNICI CHÁTRAT
Památkově chráněné objekty vlastní nejen město a římskokatolická církev, ale i soukromí majitelé. Domluva s cizími vlastníky, jak potvrzuje architektka Borunská, nebývá vždy jednoduchá: "Zatímco majitel hotelu Slunce akceptoval požadavky památkové péče a spolupráce s ním byla při rekonstrukci této stavby výborná, opačným příkladem je nový vlastník objektu historické věznice, tj. stát. Mimořádný zájem o věznici, jejíž činnost skončila odchodem posledního vězně v roce 1962, mělo Ministerstvo spravedlnosti. Zastupitelé města vyšli státu vstříc v naději, že bude mít více peněz na rekonstrukci objektu než město. Byla to chyba. Navzdory tomu, že do projektu vložil stát téměř 20 mil. Kč a bylo dokonce už i povolení k stavbě, záměr zamrzl... Památkově chráněný objekt opět léta chátrá. Prostřednictvím hejtmana Zlínského kraje město usiluje o opětovné vrácení tohoto objektu.
Tvář města doznala za posledních 15 let obrovských změn a stále se zlepšuje. I když postupně a pomalu. Lidé ale také vědí, že nebýt povodní v roce 1997, bylo by na tom možná dnes jejich město ještě hůř. Voda tehdy pohnula všemi stavbami, které ještě nebyly staticky zajištěné. Když opadla, nebylo už zbytí a investovat se muselo.
Základní údaje
Počet obyvatel: 27 tisíc
Městská památková zóna Uherské Hradiště: vyhlášena v roce 1990
Realizace Programu regenerace: od roku 1992
Financování oprav památek v roce 2006: v rozpočtu města jsou vyčleněny asi 2 mil. Kč.
