Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) má téměř 200 členů. Kolik z nich se zúčastnilo krajských kol soutěže o nejlepší realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón? Má tento program do budoucna smysl? Na tyto a další otázky nám odpověděl předseda SHS ČMS Mgr. Petr Sedláček, místostarosta Kroměříže.
Na první pohled se zdá, že se do soutěže hlásí víceméně stejná města. Pokud ano, jaké je vaše vysvětlení?
Ten počet je víceméně stabilní, letos to bylo 43 účastníků soutěže. Je to možná i proto, že vítězem, který získá i cenu jednoho miliónu korun, může být jen jeden a většina měst nevěří, že by mohli vyhrát právě oni. Chtěli jsme využít alespoň krajská kola a ocenit krajské vítěze ve spolupráci s kraji, ale krajské ocenění je zatím spíš výjimečné.
Celostátní komise v minulých dnech objížděla krajské vítěze a vybírala z nich tři města, která se pak budou ucházet o titul Historické město roku 2005? Co je při této volbě pro členy komise nejtěžší? Je možné spravedlivě posoudit, že to které město je skutečně nejlepší?
Nejtěžší je právě to posuzování a porovnávání jednotlivých kritérií, přičemž víme, že každý má jiné podmínky. Jsou kritéria, která se dají snadno porovnat - počet památek, výše investic do památek v daném roce apod. Ale právě proto se všechna města navštěvují osobně, aby bylo možné posoudit, jaký je výsledný efekt a celkový dojem. Posuzujeme také dlouhodobou a koncepční práci měst, protože výrazný a viditelný efekt je vždy výsledkem několikaletého úsilí.
V soutěži se nehodnotí pouze "fyzický stav" opravených zón, rezervací či historických objektů, ale i jejich využití pro cestovní ruch, kulturní a společenský život v daném městě. Atmosféra a duch historických městských center. Jak se podle vašich poznatků zlepšuje tato část regenerace MPR a MPZ?
Jsem přesvědčený, že naše historická města mají svou atmosféru a v posledních letech je to vidět stále více. Mnoho památek a historických center jako celků už je opraveno, uskutečnily se i rekonstrukce inženýrských sítí, zeleně, chodníků, cest, veřejného osvětlení a podobně. Také už se v mnoha městech v podstatě stabilizovala i sféra obchodů a služeb. Zastupitelé v jednotlivých městech si uvědomují, že právě historická hodnota jejich rezervací a zón je pro ně šancí, kterou je třeba využít.
Doznala soutěž v posledních letech zásadních změn? Jakým způsobem se zapojilo do pořádání již dvanáctého ročníku Ministerstvo kultury, jeden z hlavních vyhlašovatelů soutěže? Kdy a kde se uskuteční slavnostní vyhlášení výsledků celostátní soutěže?
Soutěž vyhlašujeme společně s Ministerstvem kultury a s Ministerstvem pro místní rozvoj jako tři rovnocenní partneři. Ve statutu ceny je dokonce uvedeno, že se všichni tři musíme na vítězi shodnout, není tedy možné, aby dva partneři toho třetího přehlasovali. Krajská kola se uskutečnila v lednu naprosto bez problémů. Celostátní vyhodnocení letos začalo o něco později zejména proto, že na Ministerstvu kultury došlo v posledních měsících k více personálním změnám. Slavnostní vyhlášení ale ohroženo není, jen jsme museli návštěvy jednotlivých krajských vítězů absolvovat rychleji, aby se stihla vyrobit speciální cena pro vítězné město celostátního kola. Už tradičně bude na Pražském hradě ve Španělském sále 18. dubna 2006 vše probíhat tak, jak jsme zvyklí z minulých let.
Kolik peněz je ve státním rozpočtu na rok 2006 vyčleněno pro Program regenerace MPR a MPZ? Je pravda, že přidělování dotací z tohoto programu se zatím nerozběhlo?
Bohužel musím říct, že i v letošním rozpočtu je na tento program jen 160 miliónů korun. Je to nejnižší částka v historii programu a vůbec už není zohledněna inflace a ani to, že loni bylo prohlášeno několik desítek nových zón, které nyní mohou z tohoto programu čerpat také. Navíc nedávné zvýšení DPH u stavebních prací z 5 na 19 % znamená, že z oněch 160 miliónů odvedeme více než 30 miliónů zpět do státního rozpočtu.
Rozdělení na jednotlivé rezervace a zóny se už uskutečnilo, ale zatím není jasné, zda peníze půjdou do jednotlivých měst přímo z ministerstva, nebo přes kraje. Doufám, že rozhodnutí padne co nejdříve, aby mohly být všechny prostředky využity co nejdříve a co nejlépe.
Co říkáte některým hlasům, že tento program už nemá do budoucna smysl, perspektivu? Je nějaké jiné řešení, které by eventuálně mohlo nahradit stávající formu podpory památkové péče ve městech?
Naopak, jsem přesvědčený, že musíme udělat všechno proto, aby Program regenerace byl zachován a také, aby se zvýšil objem prostředků na úroveň z konce 90. let, kdy v programu bylo 350 miliónů korun. Ne-znám žádný jiný státní dotační program, který by byl tak úspěšný zejména v tom, jak vtahuje do systému další prostředky z rozpočtů měst i soukromých vlastníků. Smysl tento program určitě má pořád - i letos byla uspokojena zhruba jen jedna devítina z podaných žádostí.
Mohou kraje a města pouze ze svých rozpočtů, případně z podpory EU uhradit rekonstrukci zdevastovaných objektů? Navíc se prý připravuje převod některých památek ze státu na kraje.
Města i kraje se snaží, ale stát se nemůže v památkové péči zbavit své zodpovědnosti. Pokud by přestal vlastníkům památek přispívat, mohlo by to znamenat další výrazné chátrání památek a možná i jejich likvidaci. Nahradit Program regenerace jiným dotačním opatřením, například z rozpočtu Evropské unie, by podle mne nemělo smysl, protože ty velké peníze by se měly využívat na velké projekty v řádech desítek miliónů, které také bezesporu potřebujeme. Co se týká převodu některých velkých památek na kraje, musel by se uskutečnit se změnou rozpočtového určení daní, která by zajistila krajům minimálně stejné prostředky, jimiž na údržbu památek dnes disponuje stát. Aby to nedopadlo jako například s nemocnicemi, kdy stát převedl krajům ztrátová zařízení, peníze na provoz jim nedal a ještě jim brání, když se snaží tuto neutěšenou situaci řešit.
Výsledky krajských kol soutěže O cenu za nejlepší přípravu a realizaci