Dílčí audit může vyloučit pozdější problémy Většina obcí v Olomouckém kraji zadává přezkum svého hospodaření krajskému úřadu. Uvedl to tiskový mluvčí kraje Ivo Heger. Koresponduje to se zkušeností společnosti HB Auditing, s. r. o., ze Žďáru nad Sázavou, jejíž jednatel Ing. Zdeněk Novotný odhaduje...
Dílčí audit může vyloučit pozdější problémy
Většina obcí v Olomouckém kraji zadává přezkum svého hospodaření krajskému úřadu. Uvedl to tiskový mluvčí kraje Ivo Heger. Koresponduje to se zkušeností společnosti HB Auditing, s. r. o., ze Žďáru nad Sázavou, jejíž jednatel Ing. Zdeněk Novotný odhaduje podíl obcí, které si nechávají přezkoumat své hospodaření soukromými auditory a auditorskými společnostmi, na zhruba 15 až 20 procent.
Už nyní by však územní celky, které jsou oprávněny požádat krajský úřad či auditora o přezkoumání hospodaření, měly přemýšlet o tom, pro jakou variantu se letos rozhodnou. Ve smyslu § 4 odst. 8 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, to totiž musí oznámit krajskému úřadu do 30. června. Ivo Heger připomíná, že zákon nepočítá s tím, že by dílčí přezkum hospodaření během roku prováděl jeden auditor a celkový přezkum pak jiný auditor či krajský úřad. "Podle našeho názoru zákon takovou situaci neřeší a ani nepřipouští," konstatoval mluvčí.
NEJČASTĚJŠÍ ZÁVADY
Jak mluvčí Olomouckého kraje, tak jednatel HB Auditing radí nepodceňovat dílčí přezkoumávání, které se provádí na základě časového plánu do konce roku vždy za předchozí část daného kalendářního roku. Po ukončení kalendářního roku se dílčí přezkumy vykonávají za jeho zbývající část a jednorázová přezkoumání za celý kalendářní rok. Jednorázová přezkoumání může krajský úřad v souladu se zákonem uskutečnit u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800. Mezi nejčastější závady zjištěné při přezkoumávání hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí v Olomouckém kraji patří nedodržování zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, kdy obec například nezpracuje rozpočtový výhled, neschválí pravidla rozpočtového provizoria, nedoloží zveřejnění návrhu rozpočtu a závěrečného účtu, nedodrží obsahové náležitosti závěrečného účtu či nestanoví pravidla pro hospodaření s fondy.
K dalším prohřeškům patří, pokud obec nedodržuje náležitosti účetních dokladů, nedostatečně inventarizuje majetek a závazky, nestanoví zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva nebo chybně vyplácí odměny uvolněným zastupitelům.
Ing. Zdeněk Novotný tento výčet ještě doplňuje například poukazem na nesprávný výklad dotačních podmínek.
Olomoucký kraj na svých internetových stránkách www.kr-olomoucky.cz pod odkazem Kontrola zveřejnil veškeré požadované doklady a písemnosti vztahující se k přezkoumávání hospodaření obcí a průběžně je aktualizuje.
ROZHODUJE OBSAH A DODRŽENÍ LHŮTY
Zákon ukládá kontrolorovi (auditorovi) umožnit územnímu celku podat k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření písemné stanovisko, a to do 30 pracovních dnů od předání návrhu. Tuto lhůtu lze v odůvodněném případě po dohodě s obcí či svazkem obcí změnit. Je-li stanovisko obce podáno včas, přihlíží se zejména k jeho obsahové stránce.
Zákon ostatně, jak podotýká Ivo Heger, nějaké náležitosti tohoto stanoviska ani nepředepisuje, pouze stanovuje povinnost dodržet určenou lhůtu. Ke každému podání územního celku doručenému v této lhůtě se pak přihlíží jako k námitce. Při přezkoumávání hospodaření za rok 2004 (tedy poprvé v režimu podle zákona č. 420/2004 Sb.) však byly Krajskému úřadu Olomouckého kraje doručeny námitky pouze sedmi obcí.
"Častější a otevřenější spolupráce s auditorem se obcím určitě vrátí," tvrdí Ing. Zdeněk Novotný.
"V takovém případě totiž lze eventuálně zjištěné nedostatky odstraňovat už během přezkoumávaného období tak, aby ve zprávě o výsledcích za celý rok nemusely být uváděny žádné závady."
O OPATŘENÍCH K NÁPRAVĚ JE NUTNÉ PÍSEMNĚ INFORMOVAT
Ivo Heger v té souvislosti zdůrazňuje, že zákon ukládá územním celkům povinnost přijmout opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků uvedených ve zprávě auditora či kontrolorů krajského úřadu a předat o tom písemnou informaci přezkoumávajícímu orgánu nejpozději do 15 dnů po projednání závěrečného účtu zastupitelstvem obce.
"Pokud nedostatek nelze odstranit hned, je územní celek povinen v zaslané informaci uvést lhůtu, v níž bude přezkoumávající orgán o odstranění nedostatku informovat. O odstranění nedostatku je územní celek povinen přezkoumávající orgán písemně informovat ve stanovené lhůtě," dodal Ivo Heger.
