Které finanční produkty nejčastěji využívají města, obce a kraje, když potřebují financovat či spolufinancovat významné investiční akce? Do jaké míry se zadlužily a jaké částky musejí splácet? Zbývají jim volné finanční prostředky, které by mohly dále zhodnocovat?
Oslovili jsme několik samospráv a všechny se shodují v jednom - jen z vlastních zdrojů by nedokázaly zajistit novou výstavbu a rekonstrukci městské či krajské infrastruktury. Nejčastěji musejí sáhnout po cizích zdrojích, a to nejen po státních, ale i soukromých.
FORMY FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ
Statutární město Karviná: Až do loňského roku se spoléhalo především na vlastní finanční prostředky. V rozpočtu vždy počítalo i s rezervou na úhradu svých podílů ve vazbě na získání dotací, ať již ze státního rozpočtu či fondů Evropské unie. Loni se však situace změnila, zejména v souvislosti s některými velkými investičními akcemi, na jejichž financování už nestačí jen zdroje města. "Například finanční náklady na projekt Karviná - rozšíření kanalizace dosáhnou 850 mil. Kč. Z toho EU nám poskytne 17 649 600 eur a Státní fond životního prostředí 27 045 400 Kč," vysvětluje Mgr. Jaroslav Nakládal, tiskový mluvčí Karviné.
Finančně nákladný je i projekt regenerace panelových domů. Odstranění panelových vad, sanace lodžií, úpravy komunikačních prostor a vchodů a hlavně kompletní zateplení domů včetně výměny dřevěných oken a balkónových dveří za plastová bude stát 137,5 mil. Kč. "Naši zastupitelé už schválili přijetí dalšího úvěru zatím ve výši 138 mil. Kč. Bankovnímu ústavu bude město splácet půjčku po dobu 10 let.
Například letos je nutno uhradit splátku jistiny ve výši 15 mil. Kč a splátku úroku ve výši 826 000 Kč. Výše splátek bude v jednotlivých letech odlišná v souladu s uzavřenou smlouvou. Dluh na jednoho obyvatele včetně předpokládaných úroků z úvěru by měl dosahovat 2390 Kč," dodává Mgr. Jaroslav Nakládal.
Město Vsetín: Ze svých zdrojů dosud spolufinancuje rozsáhlé investiční akce. "Dluhová služba našeho města je téměř nulová. A to přesto, že jsme v letech 2002 až 2006 proinvestovali a hodláme dále investovat téměř miliardu korun," říká Jiří Čunek, starosta Vsetína. Mezi největší investice posledních dvou let patří ekologický projekt Čistá řeka Bečva v celkové hodnotě zhruba 1,5 mld. Kč, z nichž Evropská unie uhradí 70 % a Státní fond životního prostředí 5,8 procent. "Do realizace projektu se zapojilo 15 měst a obcí okresu Vsetín. Na naše město připadl podíl okolo 130 mil. Kč, jehož úhradu jsme nastavili tak, že budeme platit 0,8 mil. až 1,3 mil. Kč ročně po dobu 13 let. Celá akce se tímto způsobem mohla uskutečnit jen proto, že se do jejího financování zapojila společnost Vodovody a kanalizace Vsetín, kterou města o obce na Vsetínsku vlastní z 90 %," uvedl starosta.
Rovněž náklady na regeneraci sídlišť Jasenka a Sychrov se pohybují v desítkách miliónů korun: v případě Jasenky se vyšplhaly na zhruba 26 mil. Kč, z čehož finanční podpora Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) tvořila zhruba 16 mil. Kč. Za I. etapu regenerace sídliště Sychrov zaplatilo město 3,5 mil. Kč ze svého a 5 mil. Kč byla státní finanční podpora. Vsetín v posledních dvou letech investoval i do rekonstrukce a nástavby domů s pečovatelskou službou - 58,3 mil. Kč, z čehož 17,7 mil. Kč pokryla dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení a MMR.
"Další finančně náročné projekty zahájíme i letos, například Podnikatelský inkubátor, jehož realizace si vyžádá 108 mil. Kč, přičemž z evropských a státních fondů budeme čerpat 77,7 mil. Kč. Projekt jsme svěřili za tímto účelem zřízené o. p. s., která jej bude spolufinancovat pomocí úvěru. Ten bude splácet z výtěžku společnosti. Za úvěr bude ručit město," konstatoval starosta Jiří Čunek.
V letošním roce se začne uskutečňovat projekt Logistického centra mikroregionu Vsetínsko na zpracování odpadů za zhruba 200 mil. Kč, na který získalo město z evropských a státních fondů 170 mil. Kč. O zbývajících 30 mil. Kč se v současné době jedná, podle posledních předpokladů by je měl uhradit provozovatel jako předplatbu nájmu.
Statutární město Most: Využívá jednak různé dotace, jednak bankovní úvěry. "Město si půjčilo 180 mil. Kč na komplexní přestavbu koupaliště na multifunkční areál Aquadrom. Vzhledem k objemu městského rozpočtu (1,5 mld. Kč) je to relativně nízká částka. Ročně splácí bance 35 mil. Kč a na úrocích jí zaplatí v letech 2003 až 2008 celkem 31 mil. Kč," uvedla tisková mluvčí statutárního města Most Mgr. Alena Sedláčková. V současné době už probíhá zadávací řízení na přijetí dalšího úvěru ve výši 80 mil. Kč, který město využije na výstavbu transformovny v průmyslové zóně. Se splácením tohoto úvěru však uvažuje až po úhradě půjčky na Aquadrom.
Město Chrudim: Podle sdělení finančního odboru městského úřadu Chrudim přijímá úvěry vždy na konkrétní projekt. Zpravidla jsou to akce, které financuje město buď zcela samo, nebo je nutná jeho spoluúčast, zvlášť v případě dotací. Podobným způsobem byla financována rekonstrukce divadla či zastřešení zimního stadionu. V posledních třech letech město investovalo i do přípravy své průmyslové zóny. Potřebných 22,5 mil. Kč plně hradilo z úvěru. Na výstavbu bytů sice získalo dotaci ve výši 37,8 mil., ale dalších 8,75 mil. Kč si půjčilo od banky.
Celková výše úvěrové zadluženosti Chrudimi aktuálně dosahuje okolo 7,7 % z objemu ročního rozpočtu 2006, dluhová služba se pohybuje v rozmezí 3 až 4 %. Dluh na jednoho obyvatele k letošnímu 1. lednu dosahuje 1418 Kč. Na splácení dluhů má město letos vyčleněno celkem 9,7 mil. Kč.
Jihočeský kraj: S ohledem na dlouhodobou nevyjasněnost v oblasti daňových příjmů nepřijal zatím žádný úvěr. K financování záměrů slouží zdroje rozpočtu kraje. "Dlouhodobé projekty jsou bilančně přizpůsobovány možnostem schváleného střednědobého rozpočtového výhledu. Prozatím jediným zamýšleným úvěrem je eventuální úvěr od Evropské investiční banky na rekonstrukci a opravy silnic II a III. tř., které jsou v majetku kraje," říká Ing. Václav Protiva, vedoucí ekonomického odboru Krajského úřadu Jihočeského kraje.
ZHODNOCOVÁNÍ VOLNÝCH PROSTŘEDKŮ
Mají města a kraje volné peníze, které by dále mohly zhodnocovat? Radí jim při tom vlastní zaměstnanci, nebo využívají služeb odborníků?
Statutární město Karviná: Vzhledem k nutnosti financovat rozsáhlé projekty město nedisponuje volnými prostředky. Řada kvalifikovaných úředníků se však pravidelně účastní odborných seminářů zaměřených na finanční poradenství.
Město Vsetín: Veškeré volné prostředky používá pro kofinancování projektů, na něž úspěšně získává dotace z evropských fondů. Vzhledem k velmi dobrým podmínkám zhodnocení u banky a velmi krátkému období, během něhož jsou prostředky na účtu volné, v současné době neuvažuje o jiném zhodnocování.
Vsetín nevyužívá finančního ani investičního poradenství, v tomto směru plně spoléhá na schopnosti politiků a úředníků města. Díky tomuto finančnímu managementu dosahuje, jak nám sdělil starosta Jiří Čunek, významného snížení zátěže rozpočtu.
Statutární město Most: V současné době má k dispozici volné peněžní prostředky ve výši okolo 350 mil. Kč, které získalo prodejem akciových podílů ve třech společnostech. Celkem 250 mil. Kč z tohoto objemu bude k dispozici déle než rok. Tyto peníze spolu s dalšími volnými prostředky města, což je dohromady zhruba 150 mil. Kč, jsou zhodnocovány úložkami na zvláštních zhodnocovacích bankovních účtech, nákupem depozitních a vysoce bonitních podnikových směnek včetně podílových listů otevřených podílových fondů. Město se důsledně vyhýbá rizikovějším formám zhodnocování, tj. akciovým fondům či produktům derivátového typu. Zastupitelstvo také negativně přistupuje k investování do tzv. garantovaných fondů s ohledem na dlouhodobost investování (4 až 6 let).
Již několik let se zhodnocováním volných peněžních prostředků zabývá pracovní skupina pro finanční investice složená ze zástupců všech politických stran a hnutí zastoupených v zastupitelstvu města. V organizační struktuře magistrátu je specialista kapitálových účastí, do jehož náplně práce náleží i práce s finančními produkty.
Na přelomu 20. a 21. století spolupracovalo město s malou investiční společností, s jejíž pomocí zhodnocovalo část svých volných prostředků. Bohužel po této spolupráci zůstala městu neuhrazená miliónová pohledávka.
Město Chrudim: Má k dispozici pouze minimální volné zdroje k zhodnocování (zhruba do 10 mil. Kč) a podle vyjádření finančního odboru městského úřadu uvažuje o jejich lepším zhodnocování. Pro tento účel je třeba hotovost vázat alespoň na období jednoho roku, aby výnos byl vyšší než zhodnocování prostřednictvím uložení a nestandardních vkladů u bank.
Největším problémem je právě skutečnost, že finanční prostředky jsou vázány delší dobu a město při svém hospodaření potřebuje mít neustále volné zdroje například pro předfinancování mandatorních výdajů, pro spoluúčast k dotačním titulům, případně pro předfinancování dotací z Evropské unie apod. Proto, i když vlastní rezervy jsou vyšší, nemůže si město dovolit vázat větší částky na dlouhé období (kde je výnos vyšší) a upřednostňuje spíše bankovní produkty.
Město zajišťuje své aktivity prostřednictvím svých zaměstnanců, zejména těch na městském úřadě. Služby investičního poradenství nevyužívá. Ve finanční oblasti funguje spolupráce s externím auditorem, který poskytuje městu na požádání servis i v této oblasti.
Jihočeský kraj: Má pouze dočasně volné zdroje na základě řízení finančních toků prostředků schváleného rozpočtu kraje. K jejich zhodnocování využívá, v souladu s příslušnou legislativou, především cash-pooling a termínovaný vklad. V případě potřeby se radí s externími poradci a konzultanty. Zároveň se snaží zvyšovat odbornou erudici úzkého okruhu odborných pracovníků.
