Je nutné ve správním řízení zakládat originál plné moci do spisu a musí být plná moc úředně ověřená?Zastoupení na základě plné moci upravují § 33 a § 34 nového správního řádu. Jde o dvoustranný právní vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem. Zmocněnec je zástupce, který musí plnou moc výslovně...
Je nutné ve správním řízení zakládat originál plné moci do spisu a musí být plná moc úředně ověřená?
Zastoupení na základě plné moci upravují § 33 a § 34 nového správního řádu. Jde o dvoustranný právní vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem. Zmocněnec je zástupce, který musí plnou moc výslovně přijmout, například písemným potvrzením, nebo lze z jeho faktického jednání usoudit, že ji přijal, tj. například předloží plnou moc při jednání. Plná moc může však být také udělena i ústně do protokolu. Účastník si může zvolit pouze jednoho zmocněnce (§ 33 odst. 1). Jeden zmocněnec však může zastupovat i více účastníků (tzv. společný zmocněnec).
Je-li plná moc udělena písemně, měla by obsahovat identifikaci stran (například jméno, příjmení, adresu, případně datum narození nebo rodné číslo), rozsah zmocnění a datum udělení zmocnění. Plná moc může být udělena /§ 33 odst. 2 písm. a) a b)/: k určitému úkonu; skupině úkonů; pro určitou část řízení (tzv. omezená plná moc) nebo pro celé řízení (tzv. neomezená nebo procesní plná moc).
V těchto případech zákon nepožaduje, aby byla úředně ověřena a uložena u správního orgánu do spisu. Správní orgán má možnost pořídit si kopii plné moci a tu do spisu založit. Vzhledem k tomu, že podpis na plné moci nemusí být úředně ověřen, je účastník v případech, kdy plnou moc neudělil, chráněn ustanoveními o obnově řízení, pokud se nejedná o tzv. jednatelství bez příkazu (§ 34 odst. 4) - ve prospěch účastníka vykoná úkony jiná osoba než jeho zástupce a účastník správní orgán požádá, aby tyto úkony uznal za úkony učiněné zástupcem.
Je-li však zmocnění uděleno pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu /§ 33 odst. 2 písm. c)/, je nutné, aby byl podpis na plné moci úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu (tzv. prezidiální nebo generální plná moc). Uvedené znamená, že každý správní úřad si zřejmě povede pomocnou evidenci generálních plných mocí, aby v budoucích řízeních jednal se zmocněncem, nikoli se zmocnitelem, nestanoví-li zákon odlišnou úpravu.
V jiném rozsahu může být plná moc udělena na základě zvláštního zákona /tzv. zvláštní plná moc, § 33 odst. 2 písm. d)/. Vzniknou-li pochybnosti o rozsahu zastoupení, platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení (§ 34 odst. 3).
Zástupce jedná v řízení jménem zastoupeného a úkony, které zástupce učinil, jsou považovány za úkony, resp. práva a povinnosti přímo zastoupeného (§ 34 odst. 1).
S problematikou zastupování blízce souvisí doručování (§ 34 odst. 2). Platí, že písem-nosti se doručují zmocněnci. Pouze v případě, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat (například dostavit se na předvolání), doručí se písemnost i účastníkovi.
Od zmocněnce podle § 33 a § 34 je nutné odlišit možnost ustanovit si zmocněnce pro doručování /§ 20 odst. 2: "Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, lze doručit adresátovi, nebo též tomu, koho adresát k přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před doručujícím orgánem."/. Této možnosti budou zřejmě využívat především lidé, kteří z místa bydliště dojíždějí za prací a nejsou v době roznášky poštovní zásilky v místě bydliště. Rozdíl oproti současnému stavu je v tom, že pokud si účastník nezvolil zmocněnce pro řízení, musel zásilky s modrým pruhem přebírat osobně, a to v úředních hodinách pošty v místě svého trvalého bydliště nebo využít službu dosílání zásilek (§ 55 vyhlášky federálního ministerstva dopravy a spojů číslo 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění pozdějších předpisů, dnes již zrušené zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů), neboť pošta neuznávala zmocnění k přebírání zásilek určených do vlastních rukou.
