Průmyslové zóny se považují za nezbytný předpoklad ekonomického rozvoje města a regionu. Do jaké míry mohou tento rozvoj ovlivnit, ptáme se primátora města Pardubice a senátora Parlamentu ČR Jiřího Stříteského.
Někdy se zdá, že města i kraje považují průmyslové zóny za všelék na léčení ekonomických neduhů. Jaký je váš názor?
Za všelék je samozřejmě nepovažuji, ale jsou tak trochu nutností. Především proto, aby se v regionu zvýšila zaměstnanost, a dále aby se průmyslové činnosti koncentrovaly do určitých dopravně dostupných oblastí, kde je možné pro ně připravit potřebnou infrastrukturu. Považuji za nešťastné, pokud je průmysl roztříštěný po celém městě, jako tomu bylo tak trochu v minulosti u nás. Podle mne má mít moderní město jak své zóny klidu a zábavy, tak průmyslu.
Pardubice mají dost známou průmyslovou zónu. Je už plně "zabydlená"?
Průmyslová zóna vznikla na 68 hektarech patřících městu, s tím, že se může případně rozšířit až na 150 hektarů; další pozemky bychom ovšem už museli vykoupit. Našich 68 hektarů už je takřka stoprocentně využito. Podnikatelé, kteří tu zřizují své továrny, si pozemky kupují. Zakotvily u nás světoznámé společnosti jako japonská Matsushita, která zde působí pod svou známou obchodní značkou Panasonic, další dvě japonské firmy, Kayaba a Toyoda, vyrábějí komponenty pro automobilku v Kolíně. Vlajkovou lodí zóny se ale stává světoznámý výrobce hliníkových kol, firma Ronal, která zahájí výrobu teď v březnu nebo v dubnu.
Jde jen o zahraniční firmy? Domácí žádná?
Zatím jen zahraniční. Nyní se jedná o zřízení logistického centra, které má české provozovatele. Rádi bychom tam měli nějakou vědeckotechnickou základnu.
Do jaké míry se město zasloužilo o příchod zmiňovaných investorů?
Jsem přesvědčen, že je vše zásluhou města. Účastnili jsme se aktivně všech jednání. Také proto dnes už víme, že o příchodu zajímavých investorů zdaleka nerozhoduje jen vlastní průmyslová zóna. Třeba při jednání s firmou Panasonic byl pozemek na postavení fabriky vybrán za dvě a půl hodiny. Přesto jednání trvala tři čtvrtě roku. Japonce třeba zajímaly možnosti vzdělávání - kvalita Univerzity Pardubice, ale i mateřských a základních škol. Velmi zajímavá byla i jednání o kultuře. Je známo, že Japonci jsou velkými příznivci vážné hudby; roli proto hrála i pardubická filharmonie, jejíž koncert předem navštívili. Důležitý okamžik nastal, když navštívili pardubickou nemocnici. Prohlédli si ji do nej-menšího detailu, aby se přesvědčili o tom, zda bude schopna poskytnout péči na takové úrovni, jakou si představují. Mám často úsměv na rtech, když si v některých obcích myslí, že udělají průmyslovou zónu a vše se tím vyřeší.
Svou roli hrají tedy nejen investiční pobídky, ale i další možnosti místa a nabídka služeb.
Byla to řada a řada dalších faktorů. Všechny firmy, které dnes v Pardubicích působí, mají ve své činnosti zabudován krizový systém řízení. V něm hraje významnou úlohu napojení na pardubické letiště, nacházející se velice blízko průmyslové zóny. Když se z jakéhokoli důvodu naruší kamionová doprava, okamžitě přistávají letadla se součástkami nebo čímkoli potřebným. Velmi důležitá byla také prohlídka města, rozhodování ovlivnila existence železničního koridoru a samozřejmě pouze stokilometrová vzdálenost Pardubic od Prahy.
Jaký je váš názor na investiční pobídky?
V určitou dobu možná svou roli sehrály. Ale považuji je zároveň za určitou diskriminaci českých podnikatelů, českého kapitálu. Někdo může namítnout, že žádný neexistuje, ale to není pravda. Myslím si, že investiční pobídky by měly být nejen pro zahraniční investory, ale i pro domácí. V každém případě bych udělal jednu věc, a to změnu rozpočtového určení daní. My bychom přece měli určovat, jak se využije to, co doma vyprodukujeme, a ne aby se rozhodovalo někde o nás bez nás.
Jste senátor; a nejste v Senátu jako zástupce samosprávy jediný. Co pro to děláte?
Samozřejmě se o změnu snažíme, ale bohužel je nás, kteří chceme tuto záležitost změnit, pořád ještě málo. V každém případě je tento způsob přerozdělování do obecních rozpočtů - zdvořile řečeno - příliš socialistický.
Je vám známo, jaké pobídky dostaly od vlády zahraniční společnosti, které přišly do Pardubic?
V každém případě mají daňové prázdniny. Nevím ale přesně, jak kdo dlouhé, protože je to různé. Je pravda, že třeba investiční pobídky pro jednoho z největších investorů v Pardubicích, tchajwanskou firmu Foxconn, jsme velice uvítali. Zejména proto, že nepůsobí v průmyslové zóně, ale na území zkrachovalé Tesly. Měli jsme eminentní zájem, aby tam investor přišel, protože co si počít se zchátralou fabrikou uvnitř města? Proto nás velice potěšilo, když se tato firma dala velmi iniciativně do rekonstrukce objektu a dnes továrna, která je jedním z největších výrobců computerů v Evropě, dále žije. Tam svým způsobem možná byly daňové prázdniny velkým pozitivem. Ovšem totéž se už nedomnívám o dalších investorech, kteří přicházejí dnes, protože vidíme i jiné cesty.
Můžete stručně shrnout, co vše městu a regionu investoři a průmyslová zóna přinesli?
Především zaměstnanost. Už jsem zmínil, že u nás zkrachovala Tesla. Výrobu ale omezila i Synthesia, zanikla Továrna mlýnských strojů. Někteří sponzoři přispívají na kulturu a na sport, a i když bychom si tuto účast představovali vzhledem k pobídkám, kterých se jim dostalo, mnohem vyšší, pomáhají nám rozvíjet město. Velmi mne potěšilo nedávno zveřejněné hodnocení oblíbenosti 71 českých a moravských měst, v němž se Pardubice umístily na čtvrtém místě. Předpokládám, že až začne výrobu Ronal, životní úroveň v pardubickém regionu se opět zvýší.
Jaká je v Pardubicích nezaměstnanost?
Kolem šesti procent. Jsem přesvědčen o tom, že už nikdy nebude menší, protože v případě našich nezaměstnaných jde o skupinu obyvatel, která nikdy pracovat nebude. Protože míst v Pardubicích je dost - je tu zaměstnáno 1500 zahraničních pracovníků, Slováků, Ukrajinců, Japonců, Číňanů.
Šestiprocentní nezaměstnanost i šest procent populace, která nechce pracovat, ovšem není tak málo...
Na to je jednoduchá odpověď: Sociální peřina je velice měkká.
Pardubice jsou krásné, historické město. Jak mu "sluší" průmyslová zóna?
Je na okraji města, do vnitřního života města nezasahuje. Nedá se říct, že by byla kosmetickou vadou na kráse; hříchy na městě Pardubice udělala dávno před tím chemička Semtín nebo do města vklíněné Paramo. Parádu mu nedělala ani Továrna mlýnských strojů; je sice špatné, že zkrachovala, ale dnes jsme rádi, na jejím místě může vzniknout nějaká významná stavba nebo byty. Čili naše průmyslová zóna Pardubicím neškodí. Nehledě na to, že tyto továrny jsou stavěné v úplně jiném stylu, než jak to známe z dřívějška.
Ovšem urbanisté říkají, že nynější rozlézání měst do šíře také není optimální. Nebylo možné rekonstruovat zkrachovalé továrny místo toho, aby se zabírala půda pro průmyslovou zónu?
Možné to jistě je, ale k tomu jsou vždy potřeba dva. Postavit něco na zelené louce je levnější než rekonstruovat, bourat, přestavovat. Nevím, kam bychom v Pardubicích třeba vklínili Panasonic. Urbanisty chápu, ale na druhé straně nás tato průmyslová výroba živí.
