Může rada obce při ukládání pokuty podle § 58 zákona o obcích svěřit odborům obecního úřadu působnost takovým způsobem, že odbor obecního úřadu bude vést kompletně celé správní řízení, avšak s výjimkou, že rozhodnutí o výši samotné sankce bude v kompetenci rady obce? Rada obce při ukládání pokuty...
Může rada obce při ukládání pokuty podle § 58 zákona o obcích svěřit odborům obecního úřadu působnost takovým způsobem, že odbor obecního úřadu bude vést kompletně celé správní řízení, avšak s výjimkou, že rozhodnutí o výši samotné sankce bude v kompetenci rady obce?
Rada obce při ukládání pokuty podle § 58 zákona o obcích nemůže svěřit odborům obecního úřadu působnost ve smyslu § 102 odst. 2 písm. k) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) takovým způsobem, že odbor obecního úřadu bude vést všechny části správního řízení s výjimkou rozhodnutí o výši sankce, o které by rozhodla samotná rada obce s tím, že by byl příslušný odbor obecního úřadu při vydání meritorního rozhodnutí usnesením rady o výši uložené sankce vázán.
Podle § 102 odst. 2 písm. k) zákona o obcích rada obce ukládá pokuty ve věcech samostatné působnosti obce podle § 58 zákona. Tuto svoji pravomoc může na základě téhož ustanovení svěřit zcela nebo zčásti příslušnému odboru obecního úřadu. Na ukládání pokut podle § 58 se vztahuje správní řád (viz § 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Ukládáním pokut podle § 102 odst. 2 písm. k) zákona o obcích je tedy třeba rozumět provádění správního řízení, jehož cílem je vydání rozhodnutí o uložení pokuty. Proto je nezbytné, aby přenesení pravomocí podle § 102 odst. 2 písm. k) zákona o obcích odpovídalo zásadám a procesním institutům, na kterých je správní řád vybudován.
Jednou ze zásad správního řízení je zásada jednoty řízení. Jednota správního řízení znamená, že správní řízení v konkrétní věci provádí vždy jediný správní orgán, kdy jeho cílem je (musí být) vydání správního rozhodnutí. Jednotný postup spočívá v tom, že správní orgán činí úkony ve správním řízení sám (vyjma dožádání ve smyslu § 13 správního řádu) a jednotlivé fáze správního řízení jsou nedílnou součástí správního procesu. Z tohoto důvodu není možné, aby proces vedl na straně jedné odbor obecního úřadu, a aby o výši sankce rozhodovala na straně druhé rada obce jako jiný orgán.
Vedle zásady jednoty řízení se ve správním řízení uplatňuje i zásada trvání příslušnosti. Příslušnost správního orgánu musí být stanovena zákonem nebo na základě zákona (srov. § 10 správního řádu). Při stanovení příslušnosti se uplatňuje zásada trvání příslušnosti, která je výslovně vyjádřena v § 132 správního řádu. I na základě zásady trvání příslušnosti lze dovodit, že správní orgán příslušný k vedení řízení je rovněž příslušný k vydání rozhodnutí. To ve spojení se zásadou jednoty řízení znamená, že není možné, aby určité části řízení vedly odlišné orgány, vyjma zmiňovaného dožádání, kdy příslušný správní orgán může usnesením dožádat podřízený nebo nadřízený správní orgán anebo jiný věcně příslušný správní orgán o provedení úkonu, který by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohl provést vůbec (například výslech svědka).
Rozhodnutí musí být vydáno příslušným správním orgánem. Tím je vzhledem k výše uvedenému správní orgán příslušný k vedení řízení (bylo-li rozhodnutí vydáno absolutně nepříslušným správním orgánem, jedná se o nicotné rozhodnutí - tzv. paakt, viz § 77 odst. 1 správního řádu). Vydáním rozhodnutí v širším slova smyslu můžeme rozumět vyhotovení rozhodnutí se všemi náležitostmi v souladu s požadavky správního řádu (srov. § 71 odst. 2 ve spojení s § 68 a násl. správního řádu).
Z výše uvedeného vyplývá, že o výši pokuty musí rozhodovat orgán, který rozhoduje o správním deliktu. Svěří-li tedy rada obce rozhodování o ukládání pokut podle § 58 zákona o obcích odboru obecního úřadu, svěřuje mu tím rovněž pravomoc k rozhodování o výši pokut. Vzhledem k právní úpravě ve správním řádu a k zásadám správního řízení není možné, aby odbor obecního úřadu vedl pouze část správního řízení, a aby o části věci (např. o výši pokuty) rozhodoval jiný orgán obce.
Mgr. Jan Břeň
právník
