Odpovídá starosta obce za škodu, kterou způsobil?

Dlouhá léta se úspěšně tradovalo, že odpovědnost starosty jako funkcionáře obce vůči ní samotné je "oddělena" od něho jako fyzické osoby. A pokud způsobí obci škodu jako starosta, tj. při výkonu funkce, je něco jiného, než když způsobí škodu jako občan Josef Novák. Přitom však občanský zákoník nic...

Dlouhá léta se úspěšně tradovalo, že odpovědnost starosty jako funkcionáře obce vůči ní samotné je "oddělena" od něho jako fyzické osoby. A pokud způsobí obci škodu jako starosta, tj. při výkonu funkce, je něco jiného, než když způsobí škodu jako občan Josef Novák. Přitom však občanský zákoník nic takového neobsahoval a neobsahuje. Nedělí občany na funkcionáře a jiné, jeho ustanovení platí pro všechny včetně právnických osob.

Pokusím se vysvětlit právní základ odpovědnosti starosty za škodu, kterou způsobil obci při výkonu funkce, to znamená v době, kdy byl starostou. (Připomínám, že je to jiný případ než odpovědnost obce jako právnické osoby za škodu, kterou obec způsobila jinému, byť právní základ je shodný.)

PREVENTIVNÍ POVINNOST

Předcházení hrozícím škodám upravuje § 415 občanského zákoníku: "Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí." Tato povinnost se dotýká každého subjektu - jak právnické, tak fyzické osoby včetně starosty obce, a to i při výkonu funkce. K povinnostem daným zákonem o obcích tak přistupuje klasická a standardní povinnost obecné právní úpravy.

Upřesnění preventivní povinnosti rozvádí dále § 417 ve dvou odstavcích:

1) Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení.

2) Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.

Pokud jde o starostu obce, toto ustanovení by bylo možné vztáhnout na jednání, kdy odvrací jasné nebezpečí hrozící obci (týká se i škody hrozící přímo jeho osobě, to však není problematika tohoto článku), protože v tuto chvíli je "obcí", tj. osobou jednající za obec navenek. Nebezpečí může být jak faktické, tak právní, a je-li nebezpečí z prodlení, je starosta povinen jednat. Logicky se na něj pak vztahují okolnosti vylučující odpovědnost za škodu - viz § 418, zejména odst.1: "Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil."

Jestliže starosta bude odvracet nebezpečí a vznikne mu škoda, má právo od obce na-opak požadovat náhrady nákladů - viz § 419 občanského zákoníku: "Kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícímu škodě, která byla odvrácena." Tento nárok by starosta mohl uplatnit soudně, pokud by mu obec tyto náklady neuhradila.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU OBCI

Odpovědnost starosty za škodu způsobenou obci vyplývá z obecné právní úpravy občanského zákoníku - základním ustanovením je § 420:

1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

Pokud tedy starosta obce poruší svou povinnost uloženou mu zákonem, odpovídá obci za škodu, kterou tím způsobí. Škodu přitom může zavinit jak činností, tak nečinností. Může se to týkat nejrůznějších případů, mj. též povinností podle zákona o obcích. Například: ponechá si rozsudek soudu, nepředá jej k podání odvolání a obec svůj nárok odvolat se ztratí.

2) Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

V případě starosty je možná patrně jen jedna situace - uvedenou činnost sám o své vůli někomu svěří. Velmi pečlivě by se pak muselo zvažovat, ke kterým úkolům mohl využít oficiálně kupříkladu úředníky a kde se jen soukromě domluvil. Například má-li starosta uloženou povinnost řádně zabezpečit služební vůz po příjezdu ze služební cesty a svěří to příbuznému, odpovídá sám za případnou vzniklou škodu (poškození auta protože nebylo garážováno). Bylo by pak patrně věcí diskuse, kdyby to uložil tajemníkovi městského úřadu a auto mu předal jako svému podřízenému. Proto by se zřejmě tyto případy hodnotily individuálně.

3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

I pro starostu obce platí, že se může odpovědnosti zprostit. Jestliže prokáže, že škodu nezavinil, odpovědný není. Například: měl být odpovědný za to, že jako poslední odcházející nezamknul budovu radnice, vznikla tím škoda, protože někdo z otevřených prostor odcizil mobiliář, ale ukáže se, že jako poslední šla jiná osoba.

MÍRNĚ NEVÁŽNĚ - OPILÝ STAROSTA

Starosty se týká i poněkud "pikantní" ustanovení § 423, které výslovně říká: "Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli." S trochou nadsázky to může být situace, kdy se v budově úřadu oslavuje a starosta se za přispění svých spolupracovníků opije a poté způsobí obci škodu na jejím majetku. Za škodu odpovídá, ale s ním i ti, kteří mu nalévali.

Je otázkou, zda je to škoda způsobená při výkonu funkce. Pojmeme-li však tento příklad spíše jako kuriozitu, extenzívně, pak dějí-li se podobné věci v prostorách úřadu, je to nepochybně jednání, které by občan konat neměl, lze je tedy pojmout jako jednání starosty při výkonu funkce.

NÁHRADA ŠKODY A DOBRÉ MRAVY

Odpovědnost za škodu zaviněnou úmyslným jednáním proti dobrým mravům se naopak může starosty týkat více než ustanovení předchozí. To, že jednání v rozporu s dobrými mravy může vést až k odpovědnosti hradit obci škodu, je proto dobré vědět. Tuto odpovědnost upravuje § 424: "Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům." Může to být jednání, kdy starosta uvede zastupitele v omyl tvrzeními, že nemovitost, kterou chce koupit nějaká firma, nemá nějakou vyšší hodnotu, že je mu to známo a je to tak z důvodu, že pozemek není obce. Zamlčí však, že pozemek patří například jeho příbuznému, který tím získá majetkový prospěch, neboť se ziskem tento pozemek prodá dané firmě, s níž byl již předem dohodnutý. Obec tak může vyčíslit škodu spočívající v rozdílu mezi znalcem určenou cenou a cenou, za kterou obec nemovitost prodala pod vlivem nepřesných informací od starosty, který o nich ale nepochybně věděl. Podobné jednání není trestné, ale lze jej nazvat jednáním v rozporu s dobrými mravy. V takovém případě je možné si představit uplatnění náhrady škody. Mohou to být i jiné situace, záleží na okolnostech, kdy bude návrh způsobilý k uplatnění u soudu.

Z ČEHO VYCHÁZÍ NÁROK OBCE

V § 440 občanského zákoníku najdeme ustanovení, o které se opírá nárok obce na náhradu škody: "Kdo odpovídá za škodu způsobenou zaviněním jiného, má proti němu postih." To znamená, že je-li způsobena škoda a je-li jejím viníkem starosta, obec jako právnická osoba má právo žádat po něm náhradu škody podle občanského zákoníku. Přitom současně podle zákona o obcích lze dovodit, že má nejen právo, ale též povinnost škodu vyžadovat.

V § 38 odst.1 zákona o obcích se uvádí mj.: "Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku." V odst. 6 je požadavek na vymáhání náhrady škody uvedený výslovně: "Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení." Je však pravda, že pokud tak obec neučiní, není nikoho, kdo by ji k tomu přiměl. Po promlčení pak tuto škodu nelze žádat vůbec. Promlčecí doba je 3 roky.

JUDIKÁT K NÁHRADĚ ŠKODY

Tomuto právnímu výkladu dal za pravdu judikát ze dne 22. 2. 2005 č. j. 25 Cdo 1319/2004, který vyšel v Právních rozhledech č. 15/2005 na straně 568. Jeho základní právní věta zní: "Odpovědnost starosty obce za škodu obci způsobenou při výkonu funkce se řídí občanským zákoníkem; i osoba vykonávající veřejnou funkci nese odpovědnost za své jednání či opomenutí, v jehož důsledku vznikla jinému majetková újma."

Tento judikát říká, že starosta jako osoba, která způsobila obci škodu, je odpovědná nikoli pouze politicky, ale též a zejména právně podle obecné právní úpravy obsažené v občanském zákoníku. Tyto případy nebudou patrně četné, ale je nutné vědět o dané právní úpravě, o povinnosti i možnosti škodu vymáhat. Rovněž starostové by neměli tuto potenciální hrozbu podceňovat.

Jana Hamplová

advokátka

stálá spolupracovnice redakce