Ochrana ovzduší, přírody a krajiny stejně jako třeba památková péče či rybářství. I v těchto oblastech jsou podle názoru Ministerstva vnitra otevřené možnosti pro další decentralizaci kompetencí mezi státem a územní samosprávou.
Už žádné zásadní změny zákonů, tedy ani takových, které by vedly k další modernizaci a zefektivnění veřejné správy, neočekává do letošních parlamentních voleb náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu RNDr. Josef Postránecký.
Jak by se vůbec měla měřit efektivita veřejné správy? Například množstvím uspořených pracovních míst úředníků?
Za jeden z parametrů pro měření efektivnosti výkonu veřejné správy lze považovat samozřejmě i počet úředníků. Pokud i přes snížení počtu úředníků dosáhneme stejného výkonu, můžeme hovořit o dosažení vyšší efektivity. Není to samozřejmě jediné měřítko. Jde například rovněž o rozsah kompetencí, které územní samosprávy musí vykonávat a jež na ně také přenáší stát. Ministerstvo vnitra nyní provádí revizi kompetencí územních samospráv v oblasti přeneseného výkonu státní správy a připravuje návrhy na redukci některých agend. Zaměřili jsme se na vytypování kompetencí, které jsou vykonávány orgány samospráv duplicitně a pro občana znepřehledňují výkon veřejné správy. Jde například o kompetence na úseku pozemních komunikací, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti nebo krizového řízení. Zatím jsme však málo úspěšní. Resorty se redukci agend totiž úspěšně brání s tím, že navržené agendy nelze redukovat, neboť jsou podle jejich názoru potřebné. Jenže na druhé straně jistě nejen my slyšíme stesky samospráv na byrokratickou zátěž. Proto vláda už loni v dubnu přijala usnesení č. 420 o zavedení metody pro hodnocení dopadu regulace na podnikatelské prostředí, která by měla přispět k výraznějšímu snížení administrativní náročnosti jak pro občany, tak pro subjekty veřejné správy. Dalším přínosem může být odstranění místní příslušnosti u některých agend. Zatím je vše na počátku, ale již dnes lze například požádat o vydání občanského průkazu a také si jej vyzvednout na libovolném úřadě obce s rozšířenou působností.
Může být v tomto směru Ministerstvu vnitra inspirací projekt eStat.cz? (Viz lednové vydání Moderní obce - pozn. redakce.)
Cíl našeho ministerstva je jasný: Zvýšit efektivitu veřejné správy. Proto usilujeme o její racionalizaci, zpřehlednění a zjednodušení jejího výkonu. V tom nacházíme shodu s tvůrci projektu eStat.cz. Lišíme se však v představách o některých konkrétních krocích - třeba pokud jde o masívní nasazení informační techniky nebo ohledně možné rychlosti prosazovaných změn. Na rozdíl od tvůrců projektu eStat.cz se domníváme, že podmínkou prosazení navrhovaných změn je přizpůsobení kvalifikace všech zúčastněných partnerů - občany počínaje a úředníky konče. Počítačová gramotnost v České republice není zdaleka tak velká, jak tvůrci projektu předpokládají.
V souvislosti s projektem eStat.cz se mj. hovoří o tom, že na základě reálných možností státního rozpočtu by měly být nastaveny finanční limity pro výkon veřejné správy. Bylo by pak už jen na radnicích a ústřední státní správě, aby se do těchto limitů vešly se stavy svých zaměstnanců. Co o tom soudíte?
Loni v listopadu na Národní konferenci eStat.cz v Senátu jsem uvedl, že současný systém financování přeneseného výkonu státní správy je nastaven tak, aby stát formou příspěvku kryl větší část výdajů, zatímco zbytek hradí územní samosprávy z ostatních příjmů (například daňových). Tím chci říci, že nynější systém je motivační a nutí územní samosprávy k efektivnímu nakládání se svěřenými zdroji na výkon státní správy. V opačném případě by musely hradit větší část z ostatních příjmů. Svým způsobem tedy jde již nyní o určitý finanční limit, při jehož stanovení lze vycházet z dalších kritérií než pouze z počtu úředníků či obyvatel správního obvodu.
Nesnížilo by se množství úředníků standardizací jejich počtů pro jednotlivé typy úřadů tak, aby každý uspokojivě zvládal své úkoly pro určité území vymezené počtem obyvatel, ale například i stupněm rozvoje podnikání daným třeba výší HDP na hlavu?
V širším slova smyslu jsou správní činnosti součástí veřejných služeb. Zejména jejich poskytovatelé, tj. krajské, městské a obecní úřady (ale i uživatelé), považují tyto činnosti za veřejnou službu poskytovanou občanovi, jejíž dostupnost byla řešena v rámci reformy veřejné správy. V chápání správních činností však mezi ústřední státní správou a územní samosprávou existuje zásadní rozdíl. Na úrovni ústřední státní správy totiž převládá názor, že správní činnosti nelze považovat za veřejné služby poskytované občanům, protože jsou upraveny zákonem. Otázkami standardizace výkonu přenesené působnosti se naše ministerstvo v současnosti nezabývá.
Chci však zmínit projekt benchmarkingu výkonu tří desítek agend v přenesené působnosti obcí s rozšířenou působností, který byl iniciován Ministerstvem vnitra a do něhož se dobrovolně zapojilo více než 50 úřadů obcí s rozšířenou působností. Projekt umožňuje vzájemné srovnání výkonu úřadů v příslušných agendách, na základě čeho pak lze zjišťovat, proč konkrétní agenda ve srovnatelně velké obci je realizována s lepšími výsledky či s nižšími náklady.
Byl byste pro to, aby se vedoucí úředníci stali doslova manažery veřejné správy, jak se o tom rovněž mluvilo na vámi zmíněné konferenci eStat.cz?
Myslím, že vedoucí úředníci by manažery veřejné správy ve smyslu otázky být neměli. Veřejná správa není organizace, jejímž posláním je produkovat zisk, ale je zde proto, aby kontinuálně zajišťovala chod společnosti. Tím však netvrdím, že vedoucí úředníci by při řízení úřadu neměli uplatňovat manažerské metody. Plánování a řízení projektů, budování týmu, metody umožňující zpracování vize organizace, měření výkonnosti úřadu či spokojenosti zaměstnanců a občanů, modely řízení kvality v organizaci a další metody přece zvyšují i efektivnost veřejné správy a podíváme-li se podrobněji na úřady krajských či obecních samospráv i na úřady ústřední státní správy, zjistíme, že řada z nich je úspěšně aplikuje. Setkáme se tam s normami ISO, benchmarkingem, modely CAF, EFQM apod. Zeptáte-li se na těchto radnicích vedoucích úředníků, proč některou z uvedených metod dobrovolně převzali, odpovědí: Protože to usnadňuje řízení úřadu.
Důležitou charakteristikou veřejné správy by měla být stabilita a spolehlivost. Ovšem této charakteristiky lze dosáhnout, resp. dosahovat až ve střednědobých a dlouhodobých časových horizontech. Jednoroční pracovní smlouva dosažení uvedeného cíle příliš nepodporuje.
V Programovém prohlášení vlády se mj. (bod 7.2. Veřejná správa) praví: "Vláda bude pokračovat v reformě a modernizaci veřejné správy za účelem jejího zefektivnění, funkčnosti, racionalizace, zvýšení kvality a transparentnosti... Vláda bude nadále pokračovat v rozšiřování využitelnosti jednotného informačního systému veřejné správy s využitím jednotlivých registrů veřejné správy za účelem zrychlení a zjednodušení správních procesů." Které kroky ve smyslu tohoto prohlášení byly ze strany Ministerstva vnitra již učiněny a co lze ještě stihnout před červnovými volbami?
Naše mnisterstvo zpracovalo materiál Možnosti a limity dělby kompetencí mezi státem a územní samosprávou, který mapuje problémy veřejné správy, definuje funkce státu v současné společnosti, po-ukazuje na další možnosti decentralizace kompetencí a nabízí možnosti dalšího vývoje veřejné správy. Pokud jde o decentralizaci kompetencí, mohlo by jít o oblasti rybářství, ochrany ovzduší, ochrany přírody a krajiny či o státní památkovou péči. Při všech kompetenčních změnách však v každém případě musí existovat zásadní soulad mezi právní a finanční decentralizací.
Velká pozornost je věnována příspěvku na výkon státní správy a transformaci rozpočtového určení daní. Probíhají přípravné práce zaměřující se na malé obce, které vyžadují specifický přístup a podporu, a na rozvoj meziobecní spolupráce. Promítnutí těchto prací do konkrétní zákonné podoby závisí na legislativním procesu v Parlamentu. Protože se volební období Poslanecké sněmovny chýlí ke konci, není příliš pravděpodobné, že by ještě projednávala návrhy na zásadní změny zákonů. To však nevylučuje pokračovat v přípravě legislativních návrhů pro příští vládu i pro příští funkční období Poslanecké sněmovny. Veřejná správa má totiž řadu problémů, které je nezbytné řešit bez ohledu na výsledek voleb.
Zmínil bych se však o úkolu, kterým do rámce budovaných informačních systémů veřejné správy přispěje naše ministerstvo. V jeho gesci je vytvoření základního registru obyvatel, který bude transformován ze současného systému evidence obyvatel. Data registru obyvatel budou využívána (sdílena) ve všech informačních systémech veřejné správy, které s daty o obyvatelích pracují, pokud bude takové využívání upraveno zákonem. Ale podmínkou pro realizaci tohoto záměru - v kontextu vládou schválené koncepce budování soustavy registrů veřejné správy (tedy registru obyvatel, registru ekonomických subjektů, registru územní identifikace, adres a nemovitostí) - je dopracování a schválení potřebné legislativní základny. Mám na mysli zejména zákon o sdílení dat při výkonu veřejné moci a o změně některých dalších zákonů (zákon o sdílení dat).
Nezanedbáváme ani zkvalitňování služeb výkonu veřejné správy směrem k občanům elektronizací kontaktů mezi orgány veřejné správy a veřejností. Pravda, zatím ani ústřední státní správa, ani územní samospráva příliš mnoho interaktivních aplikací nemají. Ale jistě nemusím pro čtenáře Moderní obce široce rozebírat přínosy projektu Portál veřejné správy v gesci Ministerstva informatiky ani projektu ePUSA, který je pro tento portál zdrojem strukturovaných informací o krajích a obcích a který je zase v gesci našeho ministerstva.
