Benešova třída (původně Marxova) v Hradci Králové měla být chloubou socialistického stavebnictví - "socialistickým" bulvárem. Měla být čímsi víc než jen prostorem na sídlišti. Současná už značně zpustošená podoba této lokality však nutí její obyvatele i město klást si otázku: Co dál?
Marxova třída byla na konci 80. let, kdy byla dostavěna, obdivována a lidé tamní bydlení považovali za lepší než v jiných nových - panelových - částech města. V podnoži dvanácti podlažních paneláků byly obchody přístupné z ramp pro pěší, automobilová doprava byla přísně segregována do "obslužného - technického" podlaží, středem procházel kapacitní směrově dělený čtyřpruh. Z této slávy a nádhery se bohužel Benešovka dlouho netěšila. Společenské změny ji zasáhly hned na několika frontách. Zejména se změnila struktura prodejen, které byly privatizovány a vystaveny tlaku vzrůstajícího počtu supermarketů. Stejně tak změna životního stylu, snadnější možnost postavit si rodinný dům nebo atypický byt, vedla k proměně struktury obyvatelstva. Ti movitější se začali vystěhovávat a s tím souběžně se začala snižovat i kvalita dostupných služeb. Problém nejprve malý, neznatelný, porovnatelný s ostatními sídlišti ve městě se začal zvětšovat. Koncem 90. let se už rozhodně nedalo hovořit o oblíbeném a vyhledávaném místě pro bydlení.
Terasy, rampy, mosty a můstky - vše provedené "s příslovečnou precizností socialistického stavebnictví" chátrají, i přes trvalou snahu města jejich stav alespoň udržet. Město již po mnoho let investuje ročně do jejich údržby kolem 10 miliónů korun s jen nepatrně viditelnými výsledky a bez představy "jak dál". Představu, jak problém řešit koncepčně, nepřinesla ani urbanistická studie, kterou nechal magistrát pořídit v roce 2003.
ŘEŠENÍ NEBUDE JEDNODUCHÉ ANI RYCHLÉ
V roce 2003 se v Hradci Králové začal vytvářet nový strategický plán města v souladu s principy komunitního plánování a Místní agendy 21. V rámci diskusí jak v expertních pracovních skupinách (jedna z nich byla zřízena speciálně pro oblast Urbanismus a bydlení), tak na setkáních s veřejností a v občanských pracovních skupinách jasně vyplynulo, že problematika regenerace panelových sídlišť není sice problém specificky hradecký, ale je to rozhodně problém, kterým se město ve své dlouhodobé strategii musí zabývat. Na základě diskusí s veřejností v následném akčním plánu byla zvolena k řešení jako priorita právě lokalita Benešovy třídy.
Již od samého počátku bylo jasné, že řešení problému nebude ani jednoduché, ani rychlé. Standardní mechanismy (územního plánování ani správy a údržby městského majetku) nevedly ke zlepšení stavu, ale při velkých nákladech jen k jeho nezhoršování, respektive jen ke zpomalení jeho zhoršování. Proto rada města rozhodla pokračovat metodou komunitního plánování a k projektu přizvat brněnskou obecně prospěšnou společnost Partnerství. V roce 2005 tak byla odstartována pilotní část projektu Partnerství pro Benešovku. Jeho cílem je akcelerovat dlouhodobý proces spolupráce místního obyvatelstva s magistrátem, zapojit veřejnost nejen do procesu plánování, ale i rozdělit celý velký úkol regenerace a revitalizace sídliště na menší - časově a prostorově uchopitelné a na sebe vzájemně navazující kroky, na jejichž konci nebude jen pěkně upravená část města, ale i fungující komunita, která se s místem svého bydliště identifikuje. Místní se stanou lokálními patrioty v tom nejlepším slova smyslu.
PLÁNOVACÍ SETKÁNÍ OBČANŮ
Jednou z akcí, která se v rámci pilotního projektu uskutečnila, bylo plánovací setkání obyvatel Benešovy třídy (3. 12. 2005). Do komunitního centra B-plus zavítalo asi 30 zájemců o aktivní zapojení do plánování změn na Benešově třídě (ze zhruba 8 tisíc obyvatel lokality). Z dosavadních zjištění vyplývá, že diskutovaná témata lze shrnout do následujících kategorií: Komunikace a vzájemná informovanost; Místní obchod a služby; Doprava a parkování; Volnočasové vyžití mládeže; Technický stav a údržba veřejných prostorů.
K setkání nepřímo přispěli i žáci nedaleké základní školy, kteří na výkresech a v článcích vyjádřili své představy o zlepšení místa, kde žijí. Řada otázek a problémů v rámci těchto témat bude žádat dlouhé a náročné řešení (například odstranění nedostatku parkovacích stání), jiná se mohou uskutečnit "jen" administrativním opatřením nebo rozhodnutím rady města (například rozhodnout o tom, že v nově vyhlašovaných výběrových řízeních na nájemce obchodních prostor bude stanoveno jejich preferované budoucí využití tak, aby odpovídalo každodenním potřebám místních obyvatel - železářství, drogerie apod.). Jiné problémy, ačkoli jejich řešení není vysloveně krátkodobé, je možné začít řešit prakticky okamžitě. Mám na mysli například možnosti plánování a realizace dílčích úprav veřejných prostorů.
Dalším krokem Partnerství pro Benešovku tedy bude únorové plánovací setkání se zaměřením na vytypované místo, které by mohlo v budoucnu sloužit jako přirozené centrum sídliště. Fyzické změny alespoň této vytypované malé části prostoru by na sebe neměly nechat dlouho čekat a předpokládáme, že budou realizovány v průběhu poloviny letošního roku.
Úpadek Benešovy třídy z městského bulváru na nevábnou část města trval řadu let, a to i přes snahy města tomuto problému čelit. Nelze proto předpokládat, že se její problém dá vyřešit rychle a lehce. Jedno je ale jisté, problém žádného místa nelze řešit, pokud si jeho řešení nepřejí a pokud k němu nepřispějí sami jeho obyvatelé. Z tohoto úhlu pohledu má Benešovka jednu z posledních šancí. Bude-li se její stav dále zhoršovat, odejde odtud i ta hrstka obyvatel, kteří věří možnosti změny k lepšímu a mají chuť a vůli tu ještě něco měnit. Necháme-li odejít i je, budeme za pár let řešit už jen problematiku likvidace prvního skutečného slumu!
Vladimíra Šilhánková
členka Zastupitelstva města Hradec Králové
