Problémy malých obcí s tvorbou a financováním svých rozvojových projektů jsou vcelku obecně známé. K nim však také přistupuje ne vždy dosud ještě doceňované riziko plynoucí z roz-drobené sídelní struktury a ohrožené stability osídlení především malých obcí.
O těchto problémech jsme hovořili s Ing. Jiřím Hužerou, tajemníkem Pracovní skupiny pro malé obce, která byla založena při odboru územní veřejné správy Ministerstva vnitra ČR.
Jaké vidíte cesty pro řešení tohoto problému?
Určitě jde o celý složitý komplex problémů, které je nutné v zájmu udržitelného rozvoje venkovských oblastí vyřešit. Šanci k tomu například nabízejí strukturální fondy EU, které podporují synergii mezi urbanizovanými a venkovskými oblastmi. Základním cílem je, aby obyvatelé venkovských regionů měli přístup ke specializovaným službám obecného hospodářského zájmu, které mohou být poskytnuty pouze v urbanizovaných oblastech. Jistě se shodneme na tom, že jen lepší podmínky ve venkovských oblastech tam přilákají podniky a kvalifikované pracovníky a zabrání odchodu lidí tak, jak o tom ostatně hovoří Národní strategický referenční rámec pro období 2007 - 2013. Ten jako řešení vidí vytvoření sítě spolupráce mezi venkovskými oblastmi a městy, zvláště pak center střední velikosti, a také ve vzájemné propojenosti ekonomických aktivit malých sídel ve venkovském prostoru.
V návaznosti na to je třeba podpořit rozvoj lidských zdrojů ve venkovských oblastech. Rozdrobená sídelní struktura má jednoznačný dopad na kvalitu lidských zdrojů ve veřejné správě zejména u malých venkovských obcí, které mají nižší úroveň odborných znalostí, přístupu k nim a v možnostech zajišťovat rozvojové a inovativní projekty. Výkon veřejné správy se tak soustřeďuje zejména na provozní záležitosti a rekonstrukce nebo odstraňování starých zátěží v dané obci. Proto je nezbytné podpořit posílení institucionálních kapacit, správy a řízení v obcích ve venkovském prostoru.
Čím konkrétně chcete ke zkvalitnění výkonu veřejné správy přispět?
Kvalitní a efektivní výkon územní veřejné správy hraje klíčovou úlohu při rozvoji partnerství a občanské společnosti v regionech. Průběžně se mapují problémy, které vznikají při výkonu působností orgány územních samosprávných celků. Probíhá analýza působností vykonávaných těmito orgány včetně návrhů řešení a vyčíslení dopadů navrhovaných změn na veřejné rozpočty. Protože zejména malé obce nemají pro zajištění svých kompetencí dostatečné personální zdroje, připravuje se legislativní zakotvení meziobecní spolupráce včetně motivačních finančních nástrojů. Tuto novou formu meziobecní spolupráce jsme pracovně nazvali "společenství obcí". Návrh vychází z pozitivních zkušeností stávajících svazků obcí (venkovských mikroregionů) a systémově prohlubuje možnost společného řešení jejich hospodářského a sociálního rozvoje cestou racionalizace společného výkonu některých samostatných působností obcí v oblastech životního prostředí, dopravní obslužnosti, školství, sociálních věcí a zdravotních služeb, ve vytváření podmínek pro hospodářský rozvoj území apod. Společenství obcí by také zajišťovalo pro své členské obce i výkon některých delegovaných přenesených působností.
Společenství obcí (SO) by bylo veřejnoprávní korporací (mělo by tedy mít právní subjektivitu). Bude založeno na dobrovolné dohodě dané uzavřenou zakladatelskou smlouvou. Její podstatné náležitosti stanoví zákon, přičemž její nedílnou součástí bude i stanovení rozsahu společného výkonu samostatných i přenesených působností obcí. Společenství bude mít své orgány: shromáždění zástupců jako nejvyšší orgán (obdoba obecního zastupitelstva), předsedu (volený shromážděním zástupců), tajemníka úřadu SO (určitá analogie s tajemníkem obecního úřadu). Dále by v SO byl ze zákona ustanoven i kontrolní orgán.Kompetence těchto orgánů budou zásadně vymezeny zákonem a dopracovány ve statutu společenství obcí, který bude dále upravovat ustanovení všech jeho orgánů, jejich postavení, úkoly, práva a povinnosti, způsob svolávání shromáždění zástupců, jeho působnost a způsob rozhodování, schválení tajemníka úřadu společenství obcí a jeho postavení, působnost a postavení kontrolního orgánu. Tento statut bude schválen na prvním jednání shromáždění zástupců složeném z delegovaných zástupců obcí.
Pracovní skupina při odboru rozvoje územní veřejné správy Ministerstva vnitra ČR složená ze zástupců Komory obcí Svazu měst a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova, odborné veřejnosti a pracovníků ministerstva připravila k diskusi výchozí materiál "Návrh nové formy meziobecní spolupráce - Společenství obcí", který je v plném znění na webové stránce http://www.mvcr.cz/odbor/reforma/nov_obce.html.
Ale jak chcete obce motivovat k převzetí této formy?
Součástí návrhu je i rozpracování systému finanční participace státu na vytváření společných finančních zdrojů pro činnost SO, vycházející z přesvědčení, že obce, které se dobrovolně dohodnou na společném výkonu některých kompetencí v oblasti samostatné i přenesené působnosti v zájmu zkvalitnění tohoto výkonu - a to i s ohledem na plnění svých záměrů na úseku svého územního rozvoje, by mohly obdržet finanční bonus (příspěvek). Je připravena vcelku exaktní metoda výpočtu tohoto příspěvku, jehož výše je odvozená od podílu jednotlivých členských obcí společenství na rozpočtovém určení daní (RUD) formou jeho navýšení, a to podle určitého upravujícího koeficientu (v průměru zhruba o 10 %). Toto navýšení je pochopitelně chápáno jako finanční přínos dané obce do společného rozpočtu.
Pochopil jsem dobře, že společenství obcí má plnit dva základní úkoly - podpořit hospodářský a sociální rozvoj a zajistit efektivnější výkon veřejné správy na svém území?
Ano, proto také předpokládáme, že v procesu registrace SO na krajském úřadu (obdoba stávající registrace svazků obcí) by společenství muselo předložit i svůj aktualizovaný Plán hospodářského a sociálního rozvoje, ze kterého musí být zřejmé, na jaké priority svého rozvoje se chce zaměřit. Na schématu číslo 1, trochu provokativně nazvaném "Spojené nádoby či vnitřní dualismus", chci zdokumentovat vzájemnou souvztažnost mezi územním rozvojem a kvalitním výkonem veřejné správy v rámci vytvořeného SO.
Myšlenku komplexního rozvoje venkova ovšem v podstatě už obsahuje program LEADER a bude nadále posílena v připravované zemědělské politice Evropské unie na období let 2007 až 2013, kdy se stane jednou z prioritních os Fondu rozvoje venkova (Osa III - Podpora diverzifikace podnikání mimo zemědělství a zvyšování kvality života na venkově). Jaký tedy bude vztah navrhované formy meziobecní spolupráce a aktivit místních akčních skupin (MAS) v rámci programu LEADER?
Jak již bylo řečeno, nová forma meziobecní spolupráce připravovaná Ministerstvem vnitra vznikala v součinnosti se Svazem měst a obcí (Komorou obcí) a Spolkem pro obnovu venkova. Mnohokrát bylo zdůrazněno, například náměstkem ministra vnitra RNDr. Josefem Postráneckým na semináři pořádaném Sdružením obcí Libereckého kraje, že není snahou našeho resortu obce do této nové formy nutit. Ale že je to vlastně pokračování reformy veřejné správy, které se musí uskutečnit i na úrovni obcí. Ministerstvo vnitra se v žádném případě nepřiklání k metodě administrativního slučování obcí. Ovšem na druhé straně je žádoucí podpořit zaměr zajištění územní skladebnosti výkonu veřejné správy vůči občanům (viz například zákon o územně správním členění státu). Ambicí ministerstva tedy není budovat nějaká nová správní centra; jde jen o to lépe využít již stávající správní struktury (přirozená spádová centra už existujících mikroregionů apod.).
Nic nebrání tomu, aby obec vstoupila do společenství spolu s okolními obcemi v rámci daného správního území obce s rozšířenou působností (tj. princip skladebnosti a nutnost respektovat Ústavu ČR při výkonu sdružené přenesené působnosti) a přitom zůstala členem stávajícího mikroregionu (svazku obcí) zaměřeného třeba na podporu cestovního ruchu. Jinak řečeno, výkon některých působností v samostatné i přenesené působnosti v dohodnutém rozsahu bude pro obec (a za ni) vykonávat úřad SO ("odbřemenění" neuvolněného starosty malé obce). Společně bude možné zajišťovat i některé veřejné služby pro občany (odvoz odpadů, údržbu místních komunikací apod.).
Pokud jde o místní akční skupiny (MAS) a celý program LEADER, určitě bude žádoucí, aby se do nich zapojily buď samotné obce, nebo ještě lépe celá společenství či mikroregiony, neboť MAS mají za cíl podporu obnovy místních komunit, posilují místní demokracii a rozhodování na nejnižší možné úrovni. Mělo by tedy jít o vztah vzájemné spolupráce v území s určitou dělbou práce v zájmu lepšího života občanů ve venkovských oblastech.
