Česká republika zatím není pro venkovský cestovní ruch typickou destinací. Nikoli proto, že charakter naší země není pro tyto účely vhodný, ale prezentace a propagace se zatím zaměřuje hlavně na památky, turisté jsou lákáni za zábavou, případně do lázní či za vzděláváním. Tomu také odpovídá nabídka: Pokud jde o venkov, je zatím dost skromná.
V těch venkovských oblastech, kde chtějí v oblasti cestovního ruchu podnikat, je žádoucí si především uvědomit, že nelze ihned očekávat davy bohatých zahraničních turistů, kteří se navíc spokojí s minimálními službami. Rozhodně je vhodnější snažit se alespoň pro začátek lákat domácí klientelu.
KUDY MOŽNÁ VEDE CESTA
Šance tu je. Podle Ing. Petra Kratochvíla, ředitele regionálního odboru České centrály cestovního ruchu CzechTourism, už Češi začínají obnovovat, byť zatím váhavě a se samozřejmými obměnami, prvorepublikovou tradici letních a zimních pobytů na vesnici či v horách. Ten, kdo chce v této oblasti podnikat, si ovšem musí položit zásadní otázku: Chci a jsem vůbec schopen přijmout někoho cizího do svého soukromí, sžít se s ním? Tato psychologická bariéra nesporně existuje a není dobré ji podcenit.
V této době existuje v ČR asi 3000 ubytovatelů, kteří ovšem nabízejí v podstatě jen postel, bez jakéhokoli dalšího programu. Maximálně svému hostu poradí, kam se podívat a jak se tam dopravit. Těch, kteří mohou nabídnout určitý program, zatím hlavně v nejtypičtějším projevu venkovského cestovního ruchu, tj. agroturistice, je asi jen 300. Obrovský úspěch několika málo existujících statků (například Hamouzův pod Křivoklátem, Toulcův dvůr v Praze), kde nejen děti, ale dnes už i mnozí dospělí poprvé vidí domácí zvířata, mohou přijít do fyzického kontaktu s koněm, ovečkou či krávou, naznačuje, kudy by mohla vést cesta.
CHCE TO NÁPADY
Zemědělci to dnes vůbec nemají snadné a pokud se do agroturistiky masově nehrnou, nelze se jim divit. Možná se to ale časem změní a zjistí, že je možné využít cestovní ruch, stejně jako například v Rakousku, i jako možnost přivýdělku k překlenutí špatných dob. Třeba nabídkou domácích výrobků - moštu, sýru a dalších pochoutek typických pro daný region.
Stále se nedaří dostatečně prodávat místní zajímavosti. Ing. Kratochvíl uvádí jako příklad rodnou obec prvního rakouského prezidenta Dr. Karla Rennera, Dolní Dunajovice na jižní Moravě, které by jistě byly zajímavé právě pro rakouské turisty. Stejně jako další místa připomínající naši společnou historii - třeba to, kde žil generál Laudon.
Na druhé straně už ale přibývá míst, kde se to daří. Je sympatické, že se tak děje i s nadsázkou a humorem. Příkladem může být třeba Humpolec, který založil svou image na filmově proslaveném Hliníkovi, nebo stejným způsobem proslulý Pelhřimov se svým krematoriem - kromě toho, že je městem rekordů. Duchem recese byl nesen i vznik dnes už 18 pohádkových království, k nimž lze přičíst ještě pět samostatných republik. Ing. Kratochvíl však upozorňuje na to, že leckteré regiony se bohužel nejen inspirovaly ideou, podle níž vzniklo jako první Valašské království, ale z podstatné části jen opisovaly. A jak to při opisování bývá, v jiném prostředí může původní myšlenka ztratit půvab a navíc vznikají chyby.
SLIBNÁ JSOU ŘEMESLA
Existují už v naší zemi místa, kam turisté jezdí proto, aby se tam učili foukat vánoční ozdoby ze skla, zhotovovat panenky ze šustí či paličkovat krajky. Jako příkladný region v tomto směru označil Ing. Petr Kratochvíl Osoblažsko v okrese Bruntál. Ještě před pěti lety tam nebylo kromě krásné přírody prakticky nic, turista neměl důvod se na Osoblažsku zastavit. Několik schopných lidí se nehodlalo s tímto stavem smířit, a tak mj. zjistili, že ještě asi před 50 lety byl tento region proslaven osoblažskou krajkou. A dokonce našli a navázali kontakt s krajankou v Německu, která se touto prací zabývala. Několik místních dívek se pak za ní vypravilo, aby se této dovednosti od ní naučily. Dnes už stará paní se ráda rozpomněla na to, co kdysi ovládala, a spolu s českými děvčaty se jim podařilo zapomenuté krajkářské umění vzkřísit. Je to jistě nádherný a vzhledem k historickým souvislostem i velmi cenný počin.
Podobných příkladů by se jistě po republice našlo víc. A určitě by nebylo na škodu si o nich na nějakém celostátním setkání popovídat. Ing. Kratochvíl slíbil, že o zorganizování takové burzy nápadů bude uvažovat.
DESTINAČNÍ MANAGEMENT
Venkovskému cestovnímu ruchu by měl, stejně jako ostatním typům podnikání v tomto oboru, pomáhat destinační management. Zatím se to neděje, protože destinační management se ještě nezbavil porodních bolestí a má spoustu těch nejzákladnějších starostí. Ale situace se lepší - nyní jsou tyto agentury ustaveny už v 17 turistických oblastech. Může v nich působit tak 60 až 70 lidí, což ovšem není mnoho. Přesto je to pokrok proti dřívějšímu stavu, kdy se cestovním ruchem zabýval nepatrnou částí svého pracovního úvazku jeden člověk na radnici.
"Celkově je patrný velký a dynamický pokrok. Dobře si vedou destinační managementy severní Moravy a Slezska, velice aktivní je sdružení působící v Českém ráji, dále Šumava. Dobrý rozjezd má management Českého západu na Plzeňsku, tradičně dobře působí Jihočeská centrála cestovního ruchu," řekl Ing. Kratochvíl. Velice by uvítal, kdyby se podařilo zohlednit jejich činnost v připravované Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR a připravit podle vzoru Slovenska zákon o sdruženích v cestovním ruchu.
KAM ZA INFORMACEMI
Protože venkov si na pomoc od agentur destinačního managementu bude muset ještě počkat, jistě vezmou pracovníci zabývající se cestovním ruchem zavděk alespoň malou pomocí v podobě nedávno vydané publikace. Jmenuje se Venkovská turistika a agroturistika z nakladatelství Profipress v Praze 5, Drtinova ul. č. 8. Je to jakási kuchařka, která pomůže orientovat se v základních věcech, například jaké rozměry musí mít podle normy ubytovací místnost, jak o sobě nechat vědět, jaká jsou hlavní legislativní, hygienická a další úskalí v tomto podnikání.
CzechTourism kromě toho chce s pomocí prostředků, které získalo Ministerstvo pro místní rozvoj ze strukturálních fondů EU, přispět k vzdělávání manažerů cestovního ruchu.