Každá obec je něčím zajímavá a výjimečná, všude se dá najít něco, na čem lze stavět její rozvoj. Alespoň starosta Hluboké nad Vltavou a senátor Parlamentu ČR Ing. Tomáš Jirsa je o tom přesvědčen.
Začátkem 90. let minulého století stály všechny obce na stejné startovní čáře. Jsou-li dnes některé z nich úspěšné a jiné méně, je jedním z hlavních důvodů právě to, jak jejich vedení dokázalo svou výjimečnost poznat a zhodnotit. Další podmínkou úspěchu jsou vzdělaní lidé - permanentní vzdělávání starostů a úředníků na radnici, přejímání zahraničních i domácích zkušeností by mělo být samozřejmostí, míní Ing. Jirsa.
STAROSTA JE MANAŽER
Tomáš Jirsa mluví na základě osobních zkušeností. Na radnici v Hluboké nad Vltavou působí už 15 let a nedávno dokončil manažerské studium (MBA); vřele je doporučuje i ostatním. "Starostu může dělat opravdu každý, ale když už ho dělá, měl by studovat, jak město či obec řídit. Je to profese jako kterákoli jiná a starosta je manažer jako kterýkoli jiný."
Hluboká nad Vltavou dnes patří k obcím velmi úspěšným. V městečku se zhruba 3500 obyvateli se pohybuje nezaměstnanost kolem tří procent, lidí, kteří tu chtějí trvale žít, přibývá. Spolu s nimi přibývají i rodinné domky, s jejichž výstavbou radnice soukromníkům pomáhá. Nové obyvatele sem přitahuje mj. neuvěřitelně bohatá infrastruktura. Ve městě je 10 tenisových kurtů, z nich skoro polovina zastřešených, zimní stadion, jezdecká hala, bowlingové dráhy, golfové hřiště, baseballové hřiště, hotely, nespočet restaurací, fungující služby. Kulturní zázemí skýtají osm kilometrů vzdálené České Budějovice.
S námitkou, že to mají snadné, když obec má na svém území jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých zámků, starosta Jirsa nesouhlasí. "Po počátečních vzrušených debatách o tom, jaké procento ze vstupného a zda vůbec nějaké máme mít, jsme dospěli k tomu, že je lepší, když státní zámek žije vlastním životem. Turistovi je ale nutné cestou z parkoviště do zámku nastavit tolik lákadel, aby se u nás zdržel. Toho se držíme, naši podnikatelé z toho profitují a nám opět utěšeně roste výnos z daní fyzických osob."
Starosta Jirsa prosazuje po celou dobu své působnosti na radnici myšlenku, aby město vlastnilo co nejméně majetku, aby se o vše starali soukromníci. Byli to soukromníci, kteří se převážně podíleli na vzniku zmíněné infrastruktury. Investice do ní vložené během posledních 15 let dosáhly 1,3 miliardy korun. Z nich jen asi 15 % je z městského rozpočtu.
Jsou to čísla, na něž je starosta Jirsa právem pyšný. S obdivem ale vzhlíží k jiné jihočeské obci, podle něho unikátní v celé ČR - k Lipnu nad Vltavou, kde dosáhly investice soukromého kapitálu od roku 1990 téměř dvou miliard. Zájem o podnikání v obci se zhruba 400 obyvateli dnes projevují investoři až z Hongkongu. Svůj rozvoj postavilo Lipno na tom, že leží těsně za hranicí CHKO a vytváří perfektní zázemí pro turisty navštěvující Národní park Šumava.
JAK PŘEKLENOUT ZIMNÍ OBDOBÍ
Malé město založené na cestovním ruchu má jeden problém: sezóna je tu poměrně krátká - od června do konce září. Mimo sezónu sice hodně pomáhají obyvatelé krajského města, které láká mj. zdejší infrastruktura, navštěvují Jihočeskou galerii, jezdí za zvířátky do zoo, ale stále je to málo. Jak zimní období překlenout?
Po mnoha pečlivě zpracovaných rešerších, strategických plánech a studiích už je jasno. Za použití mnoha manažerských metod si tu vypočítali dva nové typy turistů. Jsou jimi univerzitní studenti jako občané zde trvale bydlící přes zimu a lázeňští hosté.
Studenti proto, že na Hluboké je mezinárodní anglicky vyučující gymnázium pro 160 studentů ze 30 zemí světa. Proč nezařídit, aby zde pokračovali i ve vysokoškolském studiu? Na stavbu univerzity je už vydáno územní rozhodnutí; vznikne rekonstrukcí bývalé schwarzenberské sýpky. Nyní město jedná se soukromými univerzitami u nás i ve světě, ale nikoli o tom, zda mají zájem zde učit; to prý mají všechny oslovené. Jde však o to, kdo tuto investici ve výši 80 mil. Kč zaplatí.
Myšlenka založení lázní se zdá být ještě revolučnější - kdy u nás vznikly naposled nové lázně? Ale starosta Jirsa logicky namítá, že každé lázně musel někdo někdy založit, takže proč by nemohly být na Hluboké, když disponuje veškerou infrastrukturou potřebnou pro tento záměr? Nebudou to sice klasické lázně, ale spíše relaxační a rehabilitační centrum, jenže kdo ví - vrt v místě lázní prokázal přítomnost 6000 let staré vody s obsahem selenu a manganu. Na lázně je už vydáno stavební povolení a nyní jde "jen" o to, zda dvěstěmiliónovou investici zaplatí zahraniční investoři či město s pomocí peněz z EU.
STARAT SE MAJÍ SOUKROMNÍCI
O cestovní ruch na radnici pečuje starosta Jirsa a v posledním roce ještě jedna pracovnice na část svého úvazku. V tak malém městě to prý jinak nejde. Kromě toho, o cestovní ruch se podle názoru pana starosty musí starat hlavně soukromníci. Kanadští poradci prý sice několikrát doporučovali, aby vznikla asociace podnikatelů, která by převzala i úkoly radnice, ale zatím k tomu nedošlo.
V soukromých rukou je i nové turistické informační středisko (oficiální, zařazené pod patronaci CzechTourismu) spojené s veřejnými toaletami, vybavené bezbariérovým vstupem. Město hradí jen elektřinu a vodu.
Na Hluboké už dnes nikdo nepochybuje o tom, že město živí cestovní ruch, ale ani o tom, že přináší cenné druhotné výhody, které zpříjemňují občanům život. Kromě nejdůležitějšího, již zmíněné nízké nezaměstnanosti, jsou to možnosti levného využívání bohaté infrastruktury.
"Když jsem se počátkem 90. let přistěhoval na Hlubokou a začal pracovat na radnici, měl jsem jednoznačnou vizi, že to bude městečko, kde se bude dobře žít a které svou existenci založí na turistickém ruchu. Lidé na mne, přivandrovalce z Prahy, zpočátku koukali s nedůvěrou, říkali, že myslím jen na turisty. Proto jsem musel vždy důsledně přemýšlet o tom, jak to nové pomůže místním občanům. Když se rekonstruoval a pronajímal Štekl, vybavený mj. vířivkami a bazény, dali jsme do smlouvy, že musí být otevřen i pro místní občany. Když jsme pronajímali zdarma na sto let prostor na stavbu tenisových hal, součástí smlouvy byla dohoda, že je budou moci využívat každý den po dvě hodiny zdarma místní tenisté. Podobně je nutné uvažovat o každé další investici. Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že původní idea byla správná," uzavřel starosta Jirsa.
