Putovní pohár pro Nejlepší město Zlínského kraje v oblasti krizové připravenosti získaly letos Otrokovice. Cenu předal 24. října hejtman Libor Lukáš starostovi Otrokovic MVDr. Stanislavu Mišákovi.
V Otrokovicích si ocenění považují, ale stejně jako vítěz z roku 2004 - město Uherské Hradiště - vědí, že to je jen pomyslná třešnička na dortu.
"Naše krizové plány jsme mohli začít zpracovávat až poté, co byl vypracován krizový plán kraje. Kraj chtěl obce s rozšířenou působností motivovat, aby této problematice věnovaly patřičnou pozornost, a proto se zřejmě rozhodlo, že na základě provedených kontrol situaci zhodnotí a ty nejlepší obce ocení," konstatoval MVDr. Stanislav Mišák, starosta města Otrokovic, které svou nejtěžší zkoušku zažilo o povodních v roce 1997.
PŘIPRAVENÝM ŠTĚSTÍ PŘEJE
Z ceny mají zástupci města pochopitelně radost. "Zároveň nás ale také zavazuje, i když soutěžit o ni samozřejmě nebyl náš cíl. Je jím pro nás vybudovat systém a do něj včlenit lidi tak, aby pro jakoukoliv reprezentaci na radnici byl vytvořen potřebný servis. Třeba si uvědomit, že žádný starosta není volený jako krizový manažer, ale v čele povodňové komise či v čele bezpečnostní rady i krizového řízení obcí stojí právě on. V současné době paradoxně stojí v čele orgánu správního obvodu. Jedna samospráva se stává nadřízenou jiné a nese zodpovědnost i za ostatní obce," vysvětloval své postavení MVDr. Stanislav Mišák.
Prokázalo se, že v Otrokovicích jsou na zvládnutí krizových situací připraveni. Vytvořili si podmínky, aby vše fungovalo systémově a aby neplýtvali silami ani prostředky.
"Je třeba rozlišit, co je práce povodňových orgánů a co krizových orgánů, i když se částečně překrývají. Na povodně s jejich třemi stupni - bdělostí, pohotovostí a ohrožením - se totiž vztahuje jak vodní zákon, tak krizové zákony a vše se vzájemně prolíná. Povodňový plán jsme po zkušenostech s povodněmi v roce 1997 pochopitelně aktualizovali, ale nikdy nebudeme u konce. Jsou to živé dokumenty, s nimiž se musí stále pracovat. Bylo by chybou domnívat se, že jsme vytvořili krizový plán a máme hotovo. Reagujeme na všechny situace, ke kterým dochází ať už doma, nebo ve světě. Osobní zkušenost je vždy nejlepší, ale to neznamená, že bychom nesimulovali situace, které zaskočily lidi třebas na jiném kontinentě," zdůraznil starosta.
Připraveným štěstí přeje a v Otrokovicích v tomto duchu přistupují ke krizové připravenosti všichni, kterých se tato práce týká. Jakmile se kdekoliv něco přihodí, kladou si otázku: Mohlo by se to stát i u nás? Kdyby se to stalo, co jsme schopni udělat? Jak bychom reagovali?
"Naší povinností je v krizi odvrátit nebezpečí a když se nám to nepodaří, jsme povinni alespoň minimalizovat ztráty na zdraví, životech a majetku. Nejlépe je jim zabránit, ale když už se něco stane, musíme umět území obnovit. Je to komplex na sebe navazujících kroků. Pevný systém, v němž každý ví, kde je jeho místo a je ochoten pro to udělat maximum. Na tom nepřetržitě pracujeme, učíme se z každé situace, prověřujeme si schopnosti pracovat v krizových situacích," uvedl starosta Mišák.
NEJTĚŽŠÍ ZKOUŠKOU BÝVÁ ŽIVOT SÁM
Ne na všechno se lze připravit, ale základní model by měl být jasný. Lidé se musí umět v krizových situacích chovat.
Starosta Otrokovic má promyšleno vše do detailů: "Každá situace bude jedinečná a každou je třeba jedinečně řešit. Máme zkušenost, že když se něco takříkajíc sesype, pak už obvykle selže všechno. Přijde-li povodeň, nefunguje elektřina, plyn, telefony, "kleknou" mobilní sítě... Je důležité, aby lidé, kteří mají určité schopnosti a odolnost, byli nejen schopni, ale i ochotni převzít zodpovědnost. Musíme pamatovat, že tito lidé v krizové situaci potřebují i odpočívat, a proto musí být náš systém založený na možnosti je vystřídat."
Otrokovicím ukázaly cestu i katastrofální povodně v roce 1997, které se jako memento zapsaly do mysli zdejších lidí. Dnes už vědí, jak se jim dařilo komunikovat s lidmi, s médii, řešit obnovu území atd. Zkušenosti z povodně lze využít i na průmyslové havárie a opačně.
DOKUMENTY VERSUS PRAXE
"Je dobré mít výborný plán, ale důležitější je vědět, jak jej aplikovat v životě. Žádný starosta, byť stojí v čele krizových orgánů, není volen jako specialista. Kdyby chyběl systém a v tom systému lidé, kteří jsou schopni poskytnout odborný servis, bude vždycky krizová situace nepříjemná. Aby každý jednotlivec měl nacvičeny své povinnosti, potřebovali jsme popsat jakýsi řád nebo chcete-li manuál - "kuchařku", kterou když lidé v nouzi vezmou do ruky, je jim jasné, co mají dělat. I když jste však dobře připraveni, vždy vás něco může zaskočit, překvapit či vyvést z míry. Proto manuál musí být takový, aby komukoliv ukázal správnou cestu," přiblížil přípravu krizového plánu starosta MVDr. Stanislav Mišák.
TĚŽKO NA CVIČIŠTI, LEHKO NA BOJIŠTI
Nácvik povodňové komise je předepsán zákonem jednou za rok, Otrokovice simulují různé situace čtyřikrát ročně. Bezpečnostní rada města by se měla sejít dvakrát do roka, zde se schází častěji, a to nejen kvůli novým právním normám a novým situacím, které se staly ve světě. "Cítíme potřebu doplňovat krizový plán o nové poznatky. Nic není bílé nebo černé, vše je v pohybu a neustále se mění," konstatuje starosta.
Na otázku, zda se ve městě daří přinutit k opatřením technického rázu i vodohospodáře, odpovídá: "Sami jsme začali zpracovávat návrhy protipovodňových opatření, které byly podkladem pro zpracování protipovodňových opatření na řece Moravě. Iniciovali jsme je a vtáhli jsme do toho i okolní okresy a Povodí Moravy či projektové organizace. Výsledkem byl Generel povodňových opatření na řece Moravě. Dodnes není bohužel schválen, protože není dotažen v místech, kde se vyskytlo několik - v mnoha případech až šest - alternativ.
Co se týče Otrokovic, nebyly žádné jiné alternativy, takže díky tomu má systém protipovodňových opatření v našem městě jediné řešení. Vedli jsme mnohá jednání směřující ke kolektivní ochraně a požadovali jsme, aby vše bylo dotaženo komplexně do konce. Podařilo se nám prosadit, že protipovodňová opatření v našem městě budou mít i technický charakter. Jde o výstavbu protipovodňových zdí a hrází za 300 miliónů korun. Zčásti přispěly místní firmy, zčásti Lesy ČR. Ředitelství silnic a dálnic postavilo inundační most a my jsme z rozpočtu města do toho vložili 80 miliónů korun. Investor, jímž je Povodí Moravy, celý systém dokončuje. Toto dílo nás sice zcela neuchrání před zkázou, ale umožní nám získat čas. Nikde není napsáno, že té vody nebude víc," uzavřel starosta MVDr. Stanislav Mišák.
Výsledky soutěže ve Zlínském kraji
Pracovníci oddělení zvláštních úkolů Kanceláře hejtmana Zlínského kraje hodnotí již dva roky v rámci metodické pomoci obcím s rozšířenou působností (na území Zlínského kraje je těchto obcí 13), jak mají zpracován krizový plán pro případy krizových situací, které nelze zvládnout běžnou činností správních orgánů. Při hodnocení se bere zřetel na činnost bezpečnostních rad a krizových štábů, plnění zákonných předpisů a metodických doporučení kraje a spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému, zejména s hasičským záchranným sborem.
"Na krizové situace je třeba se připravovat, protože jsou součástí reálného světa a čas od času nás postihují. Více než v jakékoliv jiné oblasti zde platí, že je třeba spolupráce jednotlivých aktérů. Jako hejtman odpovědný za tuto oblast v kraji, přikládám krizovému řízení velký význam, také proto jsme přistoupili k vyhlašování této ceny, a to i přes skutečnost, že objektivní hodnocení je mnohdy velmi složité," uvedl hejtman Libor Lukáš. Město Otrokovice zaujalo pracovníky krizového řízení kanceláře hejtmana mj. tím, jak precizně připravilo krizový plán pro celé své správní území, kam spadají například i Napajedla. Jako druhé nejlepší bylo vyhodnoceno Uherské Hradiště, na třetí příčce je Uherský Brod.
V roce 2004 získalo nejvyšší bodové hodnocení město Uherské Hradiště, druhé byly Valašské Klobouky, třetí Otrokovice.
