Veřejně prospěšné práce: Reálná pomoc, či charita?

Jedním z nástrojů, jimiž je uskutečňována aktivní politika zaměstnanosti, jsou podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, veřejně prospěšné práce. Ve spolupráci s úřady práce k němu často sahají i obce. V návrhu státního rozpočtu na rok 2006 Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá pro aktivní politiku zaměstnanosti s celkem 3,3 miliardy korun. Kolik by z nich mělo být určeno na veřejně prospěšné práce, však zatím nikdo neví.

Zákon o zaměstnanosti veřejně prospěšné práce definuje jako "časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání".

HUSTOPEČE N. B.: MUSÍ SE CHTÍT...

Starosta Hustopečí nad Bečvou v okrese Přerov Antonín Horník tvrdí, že obce, které formou veřejně prospěšných prací poskytují pracovní příležitosti zejména dlouhodobě nezaměstnaným, jim pomáhají obnovovat a upevňovat pracovní návyky a vytvářejí "záchrannou síť" pro sociálně slabé osoby na venkově.

"Na venkově se stále ještě udržuje lepší morálka a nepanuje tam taková lhostejnost jednoho vůči druhému, jako je tomu mnohde ve velkých městech. Každá obec má navíc své přirozené autority, ať už jsou to třeba předsedové místních spolků, či snaživí a poctiví podnikatelé. Nemůže nám být jedno, když tolik mladých lidí tvrdí, že nemůže najít práci. U nás v Hustopečích platí: Budeš-li chtít, tak ti ji přes úřad práce nabídneme, i kdyby to mělo být třeba jen na měsíc. A jakmile si seženeš lepší zaměstnání, okamžitě místo tebe vezmeme někoho jiného," shrnuje Antonín Horník přístup nejen Hustopečí, ale také dalších okolních obcí, které jsou sdruženy v mikroregionu Hranicko, jehož je předsedou.

Ředitel Úřadu práce v Přerově Ing. Michal Langoš starosty z tohoto dobrovolného svazku obcí chválí, neboť dokáží intenzívně komunikovat s úřadem práce a přenášejí tam mnohem vyšší požadavky na zaměstnávání uchazečů na veřejně prospěšné práce, než je to obvyklé u ostatních měst a obcí na Přerovsku. Ostatně už k 1. srpnu na Hranicku v součinnosti s úřadem práce dokázali takto vytvořit 109 nových míst.

NEJLEPŠÍ BÝVAJÍ "VLASTNÍ" NEZAMĚSTNANÍ

Inženýr Langoš se domnívá, že jiné obce od zájmu využít veřejně prospěšné práce možná odrazují i obavy (leckdy opřené o už učiněnou vlastní neblahou zkušenost) z lajdáctví takto zaměstnaných lidí, jejich fluktuace a někdy dokonce také ze ztráty pracovních a ochranných pomůcek. Starosta Horník potvrzuje, že část nezaměstnaných se skutečně musí do práce nutit: "Zpravidla jsou to ti, které nám ze své evidence doporučuje samotný úřad práce. Hledají všelijaké výmluvy, proč nemohou nastoupit, a když už přece jen nastoupí, pak si na vše stěžují. A pokud ani to nepomůže, jdou marodit."

V Hustopečích nad Bečvou, obci o 1800 obyvatelích, dohlíží na výkon veřejně prospěšných prací buď přímo starosta, nebo místostarosta. Obec po pracovnících při úklidu veřejných prostranství nevyžaduje nic mimořádného - pouze dodržování pracovní doby a během ní nepožívání alkoholických nápojů, úměrné množství odvedené práce v dobré kvalitě apod. "Za opakované hrubé porušení pracovní smlouvy rozvazujeme pracovní poměr, což jsem za období osmi let využil jen dvakrát," říká Antonín Horník.

Jak poznamenává, ideální je, pokud adepty pro veřejně prospěšné práce úřadu práce, kteří jsou v jeho evidenci, může navrhnout sama obec. "U nás je řada těch, kdo o tyto práce mají zájem a skutečně pak s nimi žádné problémy nejsou. Pokud nám úřad práce vyhoví, bývá spokojenost na obou stranách. Dokonce se snažíme nejzdatnější zaměstnance odměnovat prémiemi."

Starosta Hustopečí nad Bečvou doporučuje: "Každá obec by si měla vyzkoušet, jaký počet lidí je schopna takto řídit, aby ji to nezatěžovalo, ale přineslo to oboustranný užitek. Nám se osvědčilo, když v období od dubna do října na veřejně prospěšných pracích zaměstnáváme šest lidí, z toho většinou dvě ženy, a mimo sezónu dva. Přivítali bychom příspěvek i na zaměstnávání parťáka, ale to prý bychom už po úřadu práce chtěli mnoho..."

Ředitel Langoš si uvědomuje určitý rozpor mezi zájmy obcí zaměstnat vlastní vybrané lidi a potřebou úřadu práce, který je povinen dát příležitost co největšímu počtu obtížně umístitelných a dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o práci. Obce totiž mívají tendenci navrhovat úřadu práce uchazeče, kteří pro svůj zájem a odpovědnější vztah ke svěřeným úkolům mají na trhu práce přece jen větší šanci umístit se i jinak.

RIZIKOVÉ SKUPINY MAJÍ PŘEDNOST

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) - v návaznosti na cíle a opatření Národního akčního plánu zaměstnanosti na léta 2004 až 2006 - úřadům práce stanovilo při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti zaměřit se na skupiny uchazečů o zaměstnání, které tvoří mladí lidé do 25 let, starší lidé nad 50 let a dlouhodobě nezaměstnaní. Jak potvrdila mluvčí MPSV Kateřina Beránková, ministerstvo úřadům práce doporučilo veřejně prospěšné práce přednostně využívat pro rizikovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných a stejné doporučení by mělo platit i napřesrok.

Úřady práce ovšem v regionech mohou provádět aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) jen s pomocí balíku peněz, které na to obdrží od ministerstva. MPSV vcelku pochopitelně nejvíce peněz určených na aktivní politiku zaměstnanosti směřuje do regionů s nejvyšší nezaměstnaností. Kateřina Beránková uvedla, že z celkového objemu finančních prostředků úřadů práce na tyto účely bylo letos v prvním pololetí použito v Ústeckém 21,1, v Moravskoslezském 17,2 a v Jihomoravském kraji 15,1 %. K 30. červnu bylo vytvořeno celkem 12 125 míst na veřejně prospěšných pracích, přičemž úřady práce na ně přispěly dohromady 306,838 miliónu korun. Takřka jedna třetina (32,3 %) z této sumy byla vynaloženo na veřejně prospěšné práce v Ústeckém kraji. Mluvčí MPSV rovněž připomněla, že úřady práce loni z celkové částky na veřejně prospěšné práce vydaly 79 % na úklid a údržbu ve prospěch obcí a letos v prvním pololetí tento podíl činil 75 %.

PENÍZE ZDALEKA NESTAČÍ

Ovšem právě výše částky, kterou jednotlivé úřady práce disponují pro aktivní politiku zaměstnanosti včetně podpory veřejně prospěšných prací, bývá kamenem úrazu. I když zákon o zaměstnanosti v § 112 připouští, že příspěvek na veřejně prospěšné práce lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně pojistného na sociální zabezpečení, odvodu na státní politiku zaměstnanosti a všeobecné zdravotní pojištění, úřady práce kvůli převisu žádostí tento příspěvek pojímají skutečně jen jako "příspěvek". Proto obce musí rozdíl mezi příspěvkem a skutečnými mzdovými náklady hradit ze svého.

Konkrétně v Hustopečích nad Bečvou loni od úřadu práce na jedno místo při uzavření pracovního poměru na plný fond pracovní doby v rámci veřejně prospěšných prací dostávali měsíční příspěvek ve výši 4 tisíc korun. Proto když tam loni vypršela doba, po niž jim chodil na účet, a omezené možnosti rozpočtu nedovolily dál zaměstnávat tyto lidi už jen čistě "v režii" obce, radnice pracovní poměr pokaždé musela ukončit. "Od letošního roku v souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti však tyto lidi zaměstnáváme na dohodu, přičemž odměna za jeden měsíc nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy," konstatoval starosta Horník.

"Chápu, že úřad práce provádí diferenciaci příspěvků podle zásady "čím nižší procento nezaměstnaných v každé obci, tím nižší příspěvek". Ale příspěvky by se neměly snižovat pod únosnou mez a měly by být úměrné více než 10 tisícům korun, které stát v průměru vynakládá na jednoho nezaměstnaného," myslí si starosta Horník. "Dokonce bych se přimlouval za to, aby příspěvky byly vyšší všude tam, kde je o ně zájem a kde si úřady práce vyhodnotí, že byly dobře využity. Doporučoval bych je převádět z jiných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, kde taková efektivita nebývá či kde případně přebývají," říká.

Jiným způsobem, jak se úřady práce snaží vystačit s daným objemem peněz, bývá praxe, že zákonem danou možnost poukazovat příspěvek na jedno místo až po dobu 12 měsíců mnohde zkracují například na 8 měsíců. Vyvstává ovšem otázka, zda výraznější zkrácení této doby nedevalvuje základní smysl veřejně prospěšných prací, totiž udržovat pracovní návyky dlouhodobě nezaměstnaných.

Argumentace, že obce přece mohou po ukončení dohod s úřadem práce o poskytnutí příspěvku dál tyto pracovníky zaměstnávat a hradit mzdové náklady z vlastních rozpočtů, může být za daného stavu financí většiny měst a obcí poněkud úsměvná. Naproti tomu nelze přehlédnout fakt, že leckteří starostové už berou nenárokové příspěvky jako samozřejmost a pomocí veřejně prospěšných prací si zajišťují služby, které by jinak museli zabezpečit jen se stoprocentním krytím z vlastního rozpočtu.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s tím, že na aktivní politiku zaměstnanosti v něm bude určeno 3,3 miliardy korun. Mluvčí ministerstva zatím nechce upřesnit, kolik by z této celkové částky mělo být vyčleněno na podporu veřejně prospěšných prací. Nicméně zdůrazňuje, že MPSV tento nástroj v žádném případě nepovažuje za "přežívající".

ÚŘADY PRÁCE BUDOU PŘÍSNĚJŠÍ

Buď jak buď, zdá se, že i v případě veřejně prospěšných prací stát bude mnohem přísněji hodnotit, zda finanční prostředky určené ze státního rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti jsou řádně využívány s ohledem na situaci na regionálním trhu práce a v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Úřady práce při uzavírání dohod s obcemi na poskytnutí příspěvku na veřejně prospěšné práce určitě budou ještě bedlivěji zkoumat, zda v těchto obcích skutečně existuje objektivní potřeba takové místo vytvořit.

Snaha obcí pomoci zejména "svým" dlouhodobě nezaměstnaným je jistě správná. Ale jakkoliv je to možná tvrdé konstatování, peníze na aktivní politiku zaměstnanosti nejsou určeny na vytváření místní umělé přezaměstnanosti či na charitativní účely. Podobně zřejmě nelze do budoucna očekávat výraznější pomoc ve formě příspěvků tam, kde je míra nezaměstnanosti na relativně nižších hodnotách či kde tomu neodpovídá struktura uchazečů o zaměstnání. Určitě se lze nadít i přísnějších kontrol obcí při vyúčtování mezd, na něž byl poskytnut úřadem práce příspěvek, byť zatím v celostátním měřítku (ani například na zmíněném Přerovsku) s tím žádné zásadnější problémy dosud nebyly zaznamenány.

Ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 104:

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce při její realizaci s dalšími subjekty.

Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplácených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.