Historické obce se hlásí o svá ztracená práva. Ty, které o status města přišly, jej chtějí vrátit, další obce se snaží obnovit dnes neužívaný titul městys. Obnova historických titulů má přispět k posílení pocitu hrdosti občanů na svou obec.
Iniciativa směřující k návratu historických titulů se zrodila počátkem letošního roku v Horním Podoubraví, konkrétně v Libici nad Doubravou, kde ji odstartoval starosta Jaromír Saidl. Bezprostředně se přidaly obce Krucemburk, Vojnův Městec, Havlíčkova Borová a Česká Bělá. Pak se ozvaly i obce, které zákon o obcích z roku 2000 připravil o status města.
ZÁJEM JE OBROVSKÝ
Snahu obcí podpořil na svém květnovém sněmu Svaz měst a obcí. Zároveň byla dohodnuta právní forma, jakou o vrácení titulů usilovat.
Zástupcem historických měst, která o tento titul přišla poměrně nedávno v důsledku novely zákona o obcích tím, že mají méně než stanovených 3000 obyvatel, se stal místostarosta Luže Jiří Hyksa. Celkově jde podle bývalého poslance RNDr. Josefa Ježka, který pomáhá obcím s prosazením požadovaných změn, asi o 95 obcí.
Poněkud revolučněji může ve veřejnosti zapůsobit snaha zavést opět titul městys. Nepoužívá se už více než půl století, někomu může znít i trochu archaicky. Podle zjištění dr. Ježka by šlo v případě schválení nutných legislativních změn o 392 obcí, které by mohly o vrácení titulu městys požádat. Zájem je obrovský - k iniciativě Horního Podoubraví, jejímiž reprezentanty se stali zmíněný starosta Jaromír Saidl a starostka obce Krucemburk Jaroslava Pecinová, se ke konci září připojilo více než 130 obcí, které kdysi městysem byly. Tyto počty však už dnes velmi pravděpodobně neplatí, protože každým dnem se hlásí další.
JDE O POSÍLENÍ HISTORICKÉ PAMĚTI
V obou případech jde iniciátorům o obnovu historické kontinuity. Je to snaha napravit křivdu vůči občanům a samosprávě příslušných obcí. "Jde nám hlavně o posílení historické paměti, lokálního patriotismu a pocitu hrdosti na svou obec hlavně u mladých lidí," říká starosta Saidl. Starostka Pecinová argumentuje takto: "Status městys nebyl nikdy žádným zákonem zrušen, je jen třeba zvrátit jeho opomíjení v zákoně. Jedná se o uznání privilegia, ne o povýšení, je to boj o princip."
Při prosazování každé podobné změny je nutné brát v úvahu případné finanční náklady. V tomto případě by byly pro stát i obce minimální - snad jen na zápis, výměnu razítek, dopisních papírů, vizitek apod.
Obce usilující o vrácení statusu městys odkazují na historické souvislosti, které udělení této pocty provázely. Při pátrání v letopisech se mnohé dostaly až do 13. století; v té době titul městys uděloval přímo panovník. Povýšená obec současně získala právo pořádat výroční a dobytčí trhy. Po vzniku Československa v roce 1918 přešla tato pravomoc na ministerskou radu. Kritéria byla velice přísná: Ve 30. letech musela mít obec žádající o povýšení na městys zpracovaný regulační plán, musely v ní být zděné, seskupené domy s tvrdým krytem, škola, dlážděné ulice, opravené chodníky, zdravotní a chudinská zařízení a hřbitov. Chybět nesměla kanalizace, vodovod a elektrické osvětlení. Urbanisticky městyse odpovídaly spíše městu než vesnici, jejich centrem nebyla náves, ale náměstí. A jak upozorňuje starostka Pecinová, žilo a i dnes se tu žije spíše městským než vesnickým životem.
ČEKÁ SE NA ROZHODNUTÍ PARLAMENTU
Po zvážení několika alternativ dospěli iniciátoři k závěru, že prosadit požadované změny do projednávané novely zákona o obcích je možné jen cestou pozměňovacího návrhu, pro nějž se podaří získat některého z poslanců. Konkrétně jde o změnu § 3 platného zákona.
Návrh na jeho nové možné znění předložil Parlamentu ČR Svaz měst a obcí. Návrh novely zákona č. 128/2000 prochází už druhým čtením, v září se jím měly zabývat výbory Poslanecké sněmovny.
Podle dr. Ježka jde o to vrátit se k původnímu znění zákona o obcích č. 367 z roku 1990. Upozorňuje na to, že letos uplynulo 15 let od historické chvíle, kdy tehdejší Federální shromáždění schválilo ústavní zákon číslo 294/1990, který umožnil zrušit národní výbory a obnovit místní samosprávu. K tomuto datu tak bylo obnoveno v České republice 5756 obcí jako samosprávných společenství občanů a právnických osob soukromého a veřejného práva.
"Tvrdíme, že k datu 24. listopadu 1990 byla obnovena i privilegia měst a městysů podle právního stavu de facto k 1. únoru 1949, de iure k 17. květnu 1954, kdy nabyl účinnosti zákon o národních výborech," uvádí se ve zdůvodnění návrhu. Zákon o národních výborech sice kategorii městys neobsahuje, ale iniciátoři vycházejí z toho, že toto označení ani neruší a nezrušil je rovněž žádný další právní předpis v celém následném v období národních výborů až do roku 1990.
Své tvrzení ilustrují iniciátoři tímto příkladem: V letech 1945-1948 se už v úředních seznamech obcí označení městys neuvádělo. Zároveň ale byly ještě v roce 1948 městyse Frýdlant nad Ostravicí a Kopřivnice povýšeny na města a obec Nový Hrozenkov se stala městysem. Vyplývá z toho, že pokud se tento titul neužíval, neznamená to zároveň, že byl zrušen.
Z této argumentace vychází i návrh Svazu měst a obcí na nové možné znění § 3 zákona o obcích. Jeho podstata spočívá v tom, že městem i městysem má být obec, která nesla toto označení k 17. květnu 1954, tj. v době přijetí zákona o národních výborech. Jde vlastně jen o vrácení titulu, který obcím náleží. Návrh obsahuje ještě další ustanovení, která mají upravit nové udělování těchto titulů a jejich odnětí.
