Už jen kvůli rozmanitosti dotačních titulů a podmínek pro jejich poskytování nelze vyjmenovat všechny nedostatky, které finanční úřady zjišťují při kontrolách čerpání peněz ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů obcemi. Na základě zkušeností Finančního ředitelství v Plzni však připomeňme alespoň některé nejčastější chyby a omyly, jichž se municipality dopouštějí.
Většina obcí se už jistě setkala s čerpáním finančních prostředků v rámci programů reprodukce majetku, spíše známých pod názvem ISPROFIN (Informační Systém PROgramového FINancování). Tyto dotace poskytují snad všechna ministerstva.
PODMÍNKY JE TŘEBA CTÍT
Pro čerpání státních prostředků je téměř vždy stanovena podmínka vložení určitého podílu vlastních zdrojů příjemce dotace. Tento podíl bývá stanoven dvěma způsoby: Buď konkrétní částkou, která je určena v rozhodnutí o poskytnutí dotace, nebo jako procentní podíl dotace na celkových vynaložených nákladech u prováděné akce.
Nedodržení této podmínky se považuje za velice závažné porušení. Poskytovatelé ji navíc často zpřísňují tím, že podíl vlastních zdrojů musí být vynaložen ještě před zahájením čerpání státních prostředků. V některých případech je shledávána chyba i u této podmínky; toto pochybení by se však mohlo připsat na vrub nedostatečného prostudování podmínek stanovených v rozhodnutí ze strany příjemců dotací.
Za časté pochybení při čerpání státních prostředků lze označit nedodržení stanovených termínů, například termínu realizace či termínu pro závěrečné vyhodnocení akce poskytovatelem dotace.
DPH MŮŽE BÝT ZRÁDNÁ
K dalším pochybením dochází při skutečném čerpání státních prostředků, pokud jsou použity na úhradu nákladů, které z dotace nelze proplácet. Sem patří především úhrada daně z přidané hodnoty (DPH). Jde-li o příjemce dotace, který je plátcem DPH a který může uplatnit odpočet daně na vstupu, nesmí hradit DPH z prostředků dotace. Tento zákaz vyplývá z vyhlášky Ministerstva financí č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku (u prostředků poskytnutých po 1. červenci 2005 jde o vyhlášku Ministerstva financí č. 231/2005 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukce majetku).
Dále bývá rozhodnutím či smlouvou o poskytnutí státních prostředků zakázáno hradit z dotace náklady na zpracování projektové dokumentace či přípravné práce k dané akci.
OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV
Ráda bych upozornila i na fakt, že některé podmínky stanovené v rozhodnutí či smlouvě o poskytnutí dotace zavazují příjemce, že s majetkem spolufinancovaným ze státních prostředků nemůže zcela volně nakládat. Obvykle to bývá zákaz prodeje dotovaného majetku nebo úplatného i bezúplatného převodu na třetí osoby po určitou dobu. Časová lhůta omezení nakládání s majetkem se v těchto případech pohybuje v rozmezí 3 až 20 let. Těmto omezujícím podmínkám je proto nutné věnovat náležitou pozornost, protože při jejich nedodržení se příjemce dotace opět vystavuje sankcím v podobě vrácení dotace a předepsání penále.
JAK NEPOCHYBIT U NÁJEMNÍCH BYTŮ
Dotačním titulem, z něhož obce čerpají značné finanční prostředky, je výstavba nájemních bytů v obcích, podporovaná Státním fondem rozvoje bydlení (SFRB). Téměř vždy jde o dotace v miliónových částkách, přičemž finanční úřady právě u tohoto dotačního titulu shledávají poměrně závažné nedostatky.
Nejčastěji se obce snaží nejrůznějšími způsoby obejít jednu z podmínek obsažených v jejich smlouvách se SFRB, a to že obec v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy k bytu nebude od budoucích nájemníků vyžadovat žádné věcné ani finanční plnění (například půjčky, dary, příspěvky, předplacení nájemného na dobu delší než 1 měsíce dopředu, zálohy na budoucí koupi bytu apod.). Pokud by obec vyžadovala, aby se budoucí nájemníci podíleli na financování výstavby dotovaných bytů, případně aby zaplatili určitou částku za jejich přidělení, popřela by tak skutečný účel dotačního programu, tj. výstavbu nájemních obecních bytů. Finanční úřad pak vždy obci vyměří k vrácení celou poskytnutou dotaci.
Častým pochybením je i použití části dotačních prostředků na výstavbu technické infrastruktury (vodovodní a kanalizační přípojky, napojení na elektrickou energii a plyn, chodníky, parkoviště aj.), ačkoliv dotace byla poskytnuta pouze na výstavbu bytů. V takovém případě je uložen odvod ve výši, která odpovídá sumě takto použité k úhradě technické infrastruktury.
Byty samozřejmě nelze budovat bez inženýrských sítí. Ale podle příslušného ustanovení zákona č. 211/2000 Sb., o SFRB a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR, ve znění pozdějších předpisů, lze prostředky z dotace užít jen k úhradě části nákladů spojených s výstavbou bytů. Chtějí-li se tedy obce vyhnout pochybení, měly by technickou infrastrukturu hradit z vlastních zdrojů.
Jiným, poměrně obvyklým pochybením bývá pozdní podání žádosti o závěrečné vyhodnocení akce poskytovateli (většinou bývá stanoven termín do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí k bytovému domu či bytu).
RADY PRO PRAXI
Již při uzavírání smlouvy o poskytnutí prostředků či při přejímání rozhodnutí by měli zástupci obcí pečlivě prostudovat podmínky pro čerpání státních prostředků stanovené poskytovatelem, zejména zda si některé podmínky neodporují a zda jsou jasně definovány termíny, které smlouva či rozhodnutí obsahuje. Obcím se určitě vyplatí v případě jakýchkoli rozporů či nejasností kontaktovat poskytovatele, nejlépe ještě před uzavřením smlouvy nebo před převzetím rozhodnutí.
Zjistí-li příjemce dotace během čerpání státních prostředků, že není schopen dodržet stanovené termíny a podmínky, má možnost požádat poskytovatele o změnu. Tento krok je však nutno učinit ještě před vypršením stanovených závazných termínů nebo před porušením stanovených podmínek. Na změny provedené poskytovatelem ve smlouvě či rozhodnutí až po porušení termínu nebo podmínky kontrolní orgán nemůže brát zřetel, protože zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že okamžikem porušení vzniká povinnost odvodu dotace zpět do státního rozpočtu nebo do státního fondu.
MICHAELA HOŠŤÁLKOVÁ
tisková mluvčí Finančního ředitelství v Plzni
