Tipy a triky jak vyzrát na novináře

Způsob, jakým dokážeme dát naší informaci tu správnou hodnotu, atraktivitu pro zástupce médií, rozhodne o úspěšnosti masového sdílení konkrétní informace. K navázání vztahu s novináři je třeba vědět nejen, co chtějí, ale i to, jací jsou.

Média zprostředkovávají identický zážitek, konkrétní příběh miliónům příjemců jejich obsahu. Mají tak zásadní vliv na formování společenského povědomí a mínění. Pro úspěšnou komunikaci je klíčová volba vhodné formy sdělení a způsob sdílení konkrétní informace (komunikační kanál). Pokud chceme úspěšně doručit naše zájmové sdělení příjemcům mediálního obsahu (divákům, posluchačům a čtenářům), je třeba kontaktovat prostředníka, kterým není nikdo jiný než novinář.

JAK NOVINÁŘE ZAUJMOUT, CO CHTĚJÍ?

Novináře zaujmou rychlé a exkluzívní informace - rozhoduje náskok před konkurencí, chtějí být vždy první. Vyžadují reakci v reálném čase - příspěvek musí stihnout do uzávěrky, zítra si vás už nepamatují. Vaše informace je pro ně zajímavá v jasně daných formách nebo souvislostech, měla by vyjadřovat nějaký příběh nebo konflikt.

Novináři jsou odborníci na práci s informacemi, méně už pak na obory, o kterých referují. Pracují pod tlakem, často od sebe navzájem opisují (bez kontroly, i tak vznikají mediální mýty, paušalizace). Většina z nich je hrdá, ješitná, sebejistá a nerespektující autority.

Při zveřejňování informací je dobré mít na paměti, že vytvářejí "virtuální realitu". Znají svou moc a netrápí je možné důsledky jejich práce (osobní odpovědnost novináře za zveřejnění nekorektní informace je jen obtížně vymahatelná).

Novináři vítají předpřipravené tiskové materiály, protože jim značně usnadňují práci. Zároveň vám umožňují formulovat vlastní pohled na věc. Tiskové materiály je vhodné distribuovat jak v tištěné, tak v elektronické podobě (CD, e-mail). Co se množství informací týče, i zde platí, že méně je někdy více.

V tištěných materiálech uvádějte data pozitivní nebo neutrální. Nedávejte novináři do rukou argumenty, na které nedokážete adekvátně reagovat, nebo takové, které vám mohou v budoucnu situaci spíše komplikovat.

PŘÍPRAVA A VEDENÍ ROZHOVORU

Před vlastním rozhovorem si připravte podkladové materiály k tématu, informace strukturované podle okruhů otázek. Je dobré také získat nějaké informace o novináři - jeho reportáže i osobní záliby. Takové poznatky se hodí pro bourání bariér.

Před samotným rozhovorem si stanovte vlastní tři priority, které chcete, aby během rozhovoru zazněly (nehledě na původní téma rozhovoru). Připravte si nejen základní data o vašem tématu, ale také o souvisejících subjektech (například z rešerší). Vše si dobře prostudujte, ale nebiflujte.

Při rozhovoru odpovídejte pokud možno bez čtení z papírů, poznámky používejte jen jako vodítko na ukázku grafů, citaci přesných čísel. V opačném případě může dojít k vytvoření podvědomých myšlenkových schémat. Odpovědi pak nemusí být adekvátní k tématu, stejně tak se prodlužuje i reakční rychlost, plynulost odpovědi.

Odpověď na otázku novináře má být stručná, jasná a tzv. po logice otázky. To znamená podle schématu - otázka: "Jak se vám dnes daří?" Odpověď: "Daří se mi dobře, děkuji." Tato odpověď je jasná stručná a přehledná, nedává šanci ke zkreslení, a to ani při krácení. Sdělení můžeme i rozvinout formou: "Daří se mi dobře, děkuji, ale jelikož se mění počasí, tak mě bude zítra bolet hlava." I když bude novinář takové interview krátit, s největší pravděpodobností ustřihne druhou část vaší odpovědi, čímž samu podstatu sdělení nezmění.

Pokud však budeme odpovídat schématem: "Vzhledem k tomu, že se bude podle předpovědi měnit počasí, tak mě zítra bude bolet hlava, ale dnes lze říci, že je mi dobře," potom při takové odpovědi se vystavujete riziku zkreslení vaší odpovědi při nutném redakčním krácení. Význam odpovědi pak může příjemce mediálního obsahu chápat jako odpověď nic neříkající nebo vyhýbavou.

Při každé odpovědi berte ohled na fakt, že novinář má pro svůj příspěvek velmi omezený prostor (příspěvek na jeden a půl minuty je například pro TV zpravodajství už značně dlouhý) a tudíž, chce-li do něho zapracovat několik hlasů a svůj názor, vaše odpověď nemůže být pětiminutová. Novinář pak odpověď krátí často ve spěchu, nebo bez dostatečné znalosti problematiky. Chybný výklad vašich slov je důsledkem, který vám může přinést řadu obtíží. Mediální profesionál musí umět minimalizovat tato rizika naprosto přesným, věcným a stručným vyjádřením.

ČEHO SE PŘI ROZHOVORU VYVAROVAT?

Nikdy nespojujte s vlastní činností jakékoliv slovo s negativním významem (nezvládli, pomalu rostoucí apod.) - vždy opište jiným způsobem. Nezaujímejte konkrétní postoj k negativnímu tématu, se kterým jste byli seznámeni až v průběhu rozhovoru - vyjádřete zájem o věc, nepředjímejte řešení, nepřebírejte zodpovědnost, neomlouvejte se.

K problému se vyjádřete až po jeho prostudování nebo po přípravě. Výroky typu "Bez komentáře" - nejsou šťastnou volbou (působí spíše arogantně, než profesionálně, přijatelné jsou jen pro fyzickou osobu v soukromé záležitosti) vždy lze říci: "Nejsem zmocněn, oprávněn, se k této záležitosti vyjadřovat," nebo ještě lépe: " Nemám dostatek informací, ale jakmile je budu mít k dispozici, okamžitě vás informuji". Novináři přijdou o argument a možnost položit další otázku. Takovou odpověď často do svých příspěvků ani nedají. Nezdá se jim tolik zajímavá jako No comment ( bez komentáře), za kterým může, i když skutečně nemáte co sdělit, veřejnost vidět cosi tajemného, utajovaného a nekalého.

Poskytněte pouze věcné sdělení, žádné osobní názory (pokud vysloveně nechcete), nenechte se od novinářů vyprovokovat. Říkejte vždy pravdu, nelžete (lež má krátké nohy a může se to vymstít). Při prozrazení se pokuste záležitost vysvětlit konstatováním o špatném pochopení vašich slov formulací: "Pokud jsem se nepřesně vyjádřil, upřesňuji..." .

Určete si hranici, za kterou nechcete dál zajít a neříkejte nic více - opakování odpovědi není problém váš, ale novináře (i v TV a rozhlasovém rozhovoru).

Výše uvedená doporučení lze uplatnit při řešení většiny komunikačních situací ve vztahu k masmédiím včetně těch, jež mají charakter konfrontace nebo krize.

Jozef Ftorek

lektor a konzultant vzdělávací společnosti

Smarter Training and Consulting

(Trend marketing, č. 6 - 7/2005)

Jak a kde se naučit komunikaci s masovými médii?

Studium masové komunikace začlenilo do svých výukových programů několik vysokých škol a univerzit. Na poptávku, která se v oblasti komunikace s masmédii nabízí, reagovaly také některé vzdělávací společnosti, PR agentury nebo jednotlivci z řad bývalých i současných novinářů, a to produktem označeným jako mediální, komunikační trénink. Jakkoli je název produktu identický, jeho obsah je v podání každé profesní skupiny jiný. Novináři těží ze znalostí insidera, PR agentury z pečlivého scénáře, který pro ně opět připravuje některý spřátelený novinář. Klient se tak dozví některé novinářské triky, vyzkouší si práci v TV studiu, rozhovory na kameru, mikrofon.