Finanční kontrolu a přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků (ÚSC) vykonává Jihočeský kraj od 1. ledna 2003, tj. po zániku okresních úřadů. "Od prvopočátku jsme registrovali různé pohledy a přístupy, které v minulosti uplatňovaly jednotlivé okresní úřady. Naším cílem bylo výkon této...
Finanční kontrolu a přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků (ÚSC) vykonává Jihočeský kraj od 1. ledna 2003, tj. po zániku okresních úřadů. "Od prvopočátku jsme registrovali různé pohledy a přístupy, které v minulosti uplatňovaly jednotlivé okresní úřady. Naším cílem bylo výkon této agendy racionalizovat, postupně sjednotit a zkvalitnit," uvedl Ing. Václav Protiva, vedoucí ekonomického odboru Jihočeského kraje.
Jsou i ve vašem kraji zadlužené obce? Jaká opatření jste v takových případech podnikli?
Takové obce se vyskytly i v našem kraji. Snahou vedení kraje bylo těmto obcím metodicky a odborně pomoci při řešení jejich situace. Této problematice se trvale věnujeme jednak rozborem předkládaných účetních výkazů, jednak při přezkumu hospodaření. U některých obcí jsme museli přistoupit i k metodickým dohlídkám, neboť některé problémové skutečnosti nebyly zachyceny v účetní evidenci.
Jak hodnotíte možnost tzv. dílčích přezkumů v průběhu běžného roku, kterou stanovuje zákon č. 420/2004?
Pozitivně. V průběhu účetního období lze tak předejít nejen mnoha chybám, ale i metodickým nejasnostem při účetním řešení nových nebo ojedinělých operací. Další veliké plus je v možnosti celoročního systematického přístupu místo dřívější nárazové kampaně jedenkrát ročně.
Kontroly již skončily, museli jste uložit nějaké výraznější pokuty?
Výsledky docílené v našem kraji se nijak dramaticky nelišily od předchozích let. Obcím, jejichž hospodaření vykazuje určité závady, především poskytujeme dostatečný časový prostor ke zjednání nápravy. Pokutu považuji za krajní nástroj, a proto jsme žádnou zatím neuložili. Spíše než k ukládání pokut jsme přistoupili k pořádání konzultačních dnů, v jejichž rámci obcím metodicky pomáháme ke zkvalitnění jejich hospodaření (a snížení chybovosti účetnictví a rozpočtu).
Nehrozí například někde vrácení dotace čerpané z fondů EU kvůli jejímu nesprávnému použití a prokazování?
Pevně věřím, že u našich obcí ne. Vše však záleží na samosprávě každé z nich. V této oblasti máme pracně získané zkušenosti při administraci prostředků fondu solidarity EU na odstranění škod po povodních v roce 2002.
Zaznamenal jste některé obecnější problémy související například s legislativním vymezením procesu kontroly, stanovením práv a povinností kontrolorů?
Obecným problémem je absence dostatečného právního vědomí ze strany samosprávného vedení obcí. Občas zaregistrujeme tendenci k bagatelizaci zjištěných skutečností. Někteří starostové se odvolávají na předešlá léta s poukazem, že v minulosti bylo vše v pořádku, popřípadě, že pracovníci okresního úřadu uvedenou agendu sami napravili. Značným problémem jsou samozřejmě neustále změny zákonů a vyhlášek, které obtížně sledují i příslušní odborníci.
Má kraj dostatek kvalitních kontrolorů?
Problém není ani tak v oblasti kvality jako spíše v nedostatečné délce praxe, a tak postupujeme cestou výběrových řízení a následného zapracování a předávání zkušeností.
Využívají obce také služeb soukromých auditorů? Co říkáte této volbě některých obcí jako "dohlížející" orgán?
Cílem samozřejmě není dozor v hanlivém smyslu slova, ale především snaha o metodickou pomoc a garanci za dodržování všeobecné zákonnosti a příslušné konkrétní odbornosti. Většina obcí využívá podle zákona č. 420/2004 Sb. k přezkoumávání hospodaření krajského úřadu. Odlišná situace je u měst nad deset tisíc obyvatel, kde provádíme přezkum spíše výjimečně. Důvodem jsou jednak dlouhodobé smlouvy s příslušnou auditorskou společností, jednak nemálo problémů spojených s fungováním obchodních společností, které velká města zpravidla zřizují. V této oblasti mají auditorské firmy bezesporu více zkušeností a propracovanější postupy.
Váš kraj se aktivně zapojil do unifikace metodiky účetnictví a rozpočtu ÚSC. Jaký to má význam pro zprůhlednění hospodaření obcí?
S ohledem na použitelnost účetních dat k další rozborové činnosti je její význam velký. Proto jsme pro obce našeho kraje vypracovali jednotnou metodiku účetnictví a rozpočtu, abychom zjednodušili práci účetním, zprůhlednili kontroly dat a snížili tak chybovost výkazů předkládaných Ministerstvu financí ČR. Je škoda, že obdobnou ambici nemá i samotné ministerstvo.
Lze již uvést konkrétní přínosy srovnatelnosti hospodaření organizací vyplývající z této jednotné metodiky?
V současné době jsme schopni provádět z takto sjednocených dat různé rozbory a kontroly pro potřeby krajského úřadu, například kontroly účelových dotací nebo výpočet ukazatelů dluhové služby.
