Porotci soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích absolvovali i trasu Slatiňany-Chrudim-Rožďalovice-Železný Brod-Mšeno, kde se seznamovali s některými soutěžními projekty.
Celkem 18 projektů letos přihlásily municipality do soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích. Čtvrtý ročník soutěže, pořádané Nadací Partnerství a Nadací VIA v rámci jejich společného programu Doprava pro 21. století ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, Svazem měst a obcí a měsíčníkem Moderní obec, tak zaznamenal dosud rekordní počet přihlášek. Hodnotící komise se v létě rozdělila do pracovních skupin, které se na místě podrobně seznamovaly se soutěžními projekty. Jejich závěry celá komise nyní vyhodnocuje, aby již 22. září byly vítězné projekty slavnostně vyhlášeny.
Jednu cestu pracovní skupiny jsme absolvovali se členy komise Josefem Dytrychem, starostou obce Miskovice na Kutnohorsku a předsedou dopravní komise Svazu měst a obcí, a Ing. Robertem Müllerem, zástupcem občanského sdružení Obecný zájem, a s tajemníkem komise Ing. Petrem Šmídem z Nadace Partnerství.
Hned první zastavení ve Slatiňanech na Chrudimsku přineslo příjemné zjištění, že do soutěže se hlásí kvalitní projekty. Při rekonstrukci Škrovádské ulice tam zúžili vozovku z původních 6 až 7 na 3,50 až 5,25 metru a nové uspořádání doprovodili víceúčelovým pásem s parkovacími stáními proloženými zelení, přičemž dvoupruhové úseky komunikace zkombinovali s jednopruhovými. Tak mj. přiměli řidiče, aby po této místní obslužné komunikaci jezdili nanejvýš rychlostí 30 km/hod. a nepředjížděli pomalejší vozidla. Tajemník městského úřadu Ing. Jiří Hodic zdůraznil, že radnice s dopravními úpravami počkala, až v ulici bude vybudována kanalizace. Ještě zajímavější je fakt, že město financovalo úpravy chodníků a zeleně a Pardubický kraj prostřednictvím své Správy a údržby silnic úpravy krytu vozovky a opravy odvodnění.
V Chrudimi to měli s financováním tří okružních křižovatek jednodušší. Jejich výstavbu totiž zaplatilo Ředitelství silnic a dálnic. Všechny jsou na průtahu městem a výrazně přispěly jak k vyšší bezpečnosti dopravy, tak k odstranění kolon vozidel před původními průsečnými křižovatkami se světelnou signalizací. Vedoucí odboru územního plánu a regionálního rozvoje Ing. Petr Kopecký ovšem upozornil na zajímavý jev: Místní občané neměli s okružními křižovatkami větší zkušenosti (nejbližší byla až v Kolíně), a proto jim leckteří zpočátku příliš nedůvěřovali. Nakonec si zvykli, stejně jako řidiči přepravující skrz křižovatky dlouhé tubusy pro větrné elektrárny, které se v Chrudimi vyrábějí.
Rožďalovice na Nymbursku coby jediná obec v Čechách zapojená do soutěže (na Moravě a ve Slezsku se obcí přihlásilo pět) se chlubí novým chodníkem. Spojil centrum obce s okrajovou částí, v níž je umístěn Domov důchodců. V úseku, kde chodník přechází ve schody, je instalována výtahová plošina pro vozíčkáře. Rožďalovičtí chodník vybudovali v rámci programu Mobilita pro všechny a byl financován zhruba půl na půl z prostředků obce a Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Členům skupiny se líbilo dopravní řešení, jaké při rekonstrukci náměstí 3. května zvolili v Železném Brodě na Jablonecku. Například Josef Dytrych oceňoval, že "na to, jak je to malé náměstí, není předimenzované poč-tem parkovacích míst". A právě vymezení prostoru pro parkování, stejně jako zvýšení bezpečnosti chodců a zkvalitnění veřejného prostranství, si autoři soutěžního projektu předsevzali jako prvořadé.
Poslední zastavení patřilo Mšenu na Mělnicku. Město zrekonstruovalo vozovku v ulici Na tržišti jako jednopruhovou asfaltovou komunikaci o šířce 4 metrů se smíšeným obousměrným provozem pěší, cyklistické a automobilové dopravy. Ing. Robert Müller by však tento projekt přece jen poněkud doladil, neboť podle jeho názoru například bylo možné vozovku ještě více zúžit ve prospěch chodníčku.
"Podobných řešení, která zklidňují dopravu, zvyšují její bezpečnost a navíc vhodně dotvářejí veřejná prostranství, by mohlo být v naší zemi mnohem víc," říká inženýr Müller. A klade otázku: "Jde-li financovat cyklistické stezky s participací státu, proč by něco podobného nešlo u projektů na zklidňování dopravy? Ať už by se na financování podílel SFDI nebo kraj. Přitom jsem pro zachování podílu obcí, ale ten by se měl pohybovat v řádu zhruba 30 procent. Projekt ze Slatiňan je důkazem, že tahle představa nemusí být z říše snů. Stát, případně kraj, by hradil úpravy "svých" vozovek, zatímco na obci by bylo pokrytí nákladů na chodníky, zastávky apod. Už třeba jen 100 miliónů korun ročně z SFDI na tyto účely by obcím při jejich napjatých rozpočtech moc pomohlo a celé republice by přineslo možná i desítky zachráněných lidských životů."
S čím členové hodnotící komise pracují a co posuzují
Před výjezdem na kontrolu projektů obdrží přihlášku, která mj. obsahuje:
popis stavu před realizovanou úpravou (hlavní důvody pro změnu původního stavu);
hlavní zásady a přínosy realizace projektu;
základní bilanci - plochy, objemy, finanční náklady, způsob financování; zda bylo uskutečnění projektu závislé na předchozí realizaci jiných investic (například obchvatu apod.);
zapojení veřejnosti do přípravy projektu;
grafické znázornění situace širších vztahů, objasňující polohu řešeného území či prostoru ve městě nebo obci a jeho napojení na komunikační síť;
grafické znázornění a fotodokumentaci situace původního a současného stavu.
Komise při hodnocení vychází z kritérií:
celková kvalita veřejného prostoru (prostředí);
komplexnost řešení dopravy;
obsah, rozsah a význam realizované změny;
způsob a postup realizace, základní bilance.
