Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále školský zákon) stanovil, že od ledna 2006 musí být při všech základních, středních a vyšších odborných školách zřízena školská rada. Jejím prostřednictvím se mohou zákonní zástupci nezletilých žáků,...
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále školský zákon) stanovil, že od ledna 2006 musí být při všech základních, středních a vyšších odborných školách zřízena školská rada. Jejím prostřednictvím se mohou zákonní zástupci nezletilých žáků, zletilí žáci, pedagogičtí pracovníci školy a zřizovatelé podílet na správě školy. Přesto toto ustanovení všichni nevítají s nadšením.
Předcházející zákon, který v tomto bodě do konce kalendářního roku stále ještě platí, uvažoval pouze o možnosti zřídit radu školy. Popud přišel ze zahraničí, kde má rada školy silné postavení. Školství jako výrazná priorita je v centru zájmu všech, kdo se se školou setkávají. Nejen zřizovatelé, ale i rodiče chtějí vědět, co se ve škole děje, mají zájem na tom, aby do vzdělávání vstupovaly moderní metody a formy práce. U nás si na takové zapojení lidí kolem školy teprve zvykáme. Proto také nebylo zřizování rad školy nijak masové.
PROČ RADY ŠKOL VZNIKALY
Důvody se lišily místo od místa. Za spontánním vznikem rady byla často nespokojenost rodičů s prací školy. Žádali změnu. Pokud jí vedení školy nebylo nakloněno, a zřizovatel se postavil na stranu nespokojených, byl to impuls pro výměnu vedení školy. Jinde se zřizovatel rozhodl, že rada školy bude všude povinná. Jak nařídil, tak se stalo. Nebo pedagogové v čele s ředitelem usoudili, že rada by byla pro život školy prospěšná a nenápadně nasměrovali zřizovatele k jejímu ustavení.
Ať už rady škol vznikly jakkoli, za pár let zdaleka všechny nefungovaly tak, jak by měly. Když pominul důvod k nespokojenosti, uchlácholila se rada do ztracena. Ty, které vznikly z "musu", držel - nebo stále ještě drží - při životě formalismus. Právě výše zmíněná povinnost je to, co školskému zákonu nyní někteří ředitelé škol i zřizovatelé vyčítají. Pouze tam, kde lidé pochopili, k čemu je rada školy prospěšná, a dokázali její činnost využít ve prospěch dětí, vydržela.
KDYŽ RADA ŠKOLY FUNGUJE
"U nás pracuje rada školy už třetí volební období, a domnívám se, že ke spokojenosti všech," říká Vít Beran, ředitel Základní školy Táborská v Praze 4. "Než vznikla, vypadalo to, že se nám rozpadne sdružení rodičů. Všechno běželo bez problémů, rodiče získali pocit, že není třeba se angažovat. Kdy se rodič zajímá o školu? Když je v ohrožení. Když všechno funguje, ztrácí zájem. Tenhle efekt se u nás dostavil. Tehdy jsem si uvědomil, že sdružení rodičů, žáků a přátel školy je vlastně jen dobrovolná organizace, která škole může a nemusí pomáhat. Škola k němu může, ale nemusí mít vazbu. Rada školy i školská rada, kterou ustanovil školský zákon, už je něco jiného. Je to instituce, která má svá práva a povinnosti.
Přesněji má víc práv než povinností, to bych zákonu tak trochu vyčetl. Její cena je v tom, že ze zákona musí být partnerem školy. Vlastně říká, že nejen učitelé, ale také rodiče a zřizovatel se musí o práci školy zajímat."
ČÍM JE ŠKOLSKÁ RADA ŠKOLE UŽITEČNÁ
Dorostli jsme takovému typu samosprávné demokracie? Tuhle otázku si s postupem času, a blížícím se termínem povinného ustavení školské rady, pokládá stále více lidí. A jednoznačnou odpověď nenajdeme.
"Když se podaří sestavit školskou radu z lidí, kteří jsou schopni stát se skutečnými supervizory toho, co se ve škole děje, pak můžeme říci, že splnila svůj účel. Je škole prospěšná," tvrdí Vít Beran.
Lidé, kteří poznají práci školy i její zázemí do důsledků, mohou za ni lépe kopat. V tom nejlepším slova smyslu.
"Například pokud dostane škola od obce rozpočet, který nestačí na to, aby naplnila svoji koncepci, může ředitel udělat jediné - vnitřně ho přehodnotit. Ale mohu také vysvětlit radě, v čem je zádrhel, co mi rozpočet umožňuje a co naopak eliminuje. Mohu radu požádat, aby škole v tomto smyslu pomohla. Kdo bude citlivěji vnímat, že do školy zatéká, že potřebuje vymalovat, nebo dokoupit nové učební pomůcky, než učitelé, rodiče a radní, kteří jsou součástí rady školy?"
JAKÉ JSOU OBAVY ŘEDITELŮ
Mimo jiné je to skutečnost, že ředitel nesmí být členem školské rady. Rada ho na své jednání může, ale nemusí přizvat. "To je pravda, ale řekl bych, že to hodně záleží na vztazích mezi lidmi. Jako ředitel školy sice nejsem součástí rady, ale jsem jejím partnerem. Mohu ji kdykoli požádat o pomoc. V tom vidím její pozitivum," uvedl Vít Beran.
Někde mají ředitelé obavy, aby jim školská rada nebourala koncepci. "Také slýchám, že není dobře, aby lidé zvenčí viděli škole do karet. Ale školství je podle mne věc veřejná, nemám se za co stydět. Kdo si myslí, že když se zabouchnou dveře školy, nikdo se nedoví, co se za nimi děje, ten je naivní. Škola je plná dětí, chodí do ní rodiče, zastupitelé - vědí, o co jde. Jsem přesvědčený o tom, že určitý supervizor tady musí být. To je hlavní poslání školské rady. Mapovat, jestli škola funguje, nebo ne. Pravda, rada může iniciovat i odvolání ředitele, ale může také pomoci škole k tomu, aby se v ní něco konstruktivně budovalo. Mimochodem, nastane-li ve škole problém, pak poučený rodič jinému rodiči věc vysvětlí přesvědčivěji než učitel či ředitel školy, u něhož může rodič předpokládat určitou předpojatost," vysvětluje Vít Beran.
Podle jeho názoru existuje i další moment, kdy školská rada může pomoci: "Školy si budou brzy vytvářet své školní vzdělávací programy. Jako jsme pilotní škola zkoušíme podle vlastního programu učit už teď. Aby rodiče i zřizovatelé věděli, o co v něm jde, zavedli jsme pro ně semináře. Není nic horšího, než když se o škole šíří polopravdy a dohady. Řekli jsme si, že tomu předejdeme tím, že rodiče pozveme do školy. Tak například v rozšiřování osvěty nám může školská rada dost pomoci."
Semináře pro kolegy, na které Vít Beran jako lektor jezdí, mu umožní posbírat zkušenosti z různých koutů republiky. Zajímalo nás, na co by bylo třeba zřizovatele, kteří se stanou členy školské rady, upozornit.
"Ani škola, ani rodiče, ani zřizovatelé by si neměli uzurpovat jediné možné právo na rozum. Jistě, radnice jako zřizovatel by měla ovlivňovat práci školy, ale jen do určité míry. Například tím, že se jí bude snažit vytvořit pro práci optimální podmínky. A vždy by to mělo být se znalostí věci. Jsou-li zásahy tendenční, či dokonce ovlivněné politikou, je to špatně. Jako ředitel předkládám radě plán školy, diskutuji s ní o tom, co se ve škole děje. Stejně tak má školská rada právo říci: Ještě byste mohli dělat tohle. Ale pokaždé to musí být záležitost partnerská. Rada nemůže řediteli nic nařídit, jen doporučit. Je na škole, aby zvážila, zda doporučení využije. Pokud však školská rada zjistí, že se škola nekontrolovaně řítí do hlubin, má právo navrhnout řešení, které by pád zastavilo. Třeba i odvolání ředitele. Znovu však připomínám: vždy s odbornou znalostí problému."
Základní údaje o ZŠ Táborská v Praze 4
Školu navštěvuje na 500 žáků. Její školská rada má patnáct členů - po pěti členech z každé paritní skupiny. V třetině, kterou jmenuje zřizovatel, je senátor, zastupitel, úřednice, které jsou zároveň maminkami žáků. Školská rada má svoji internetovou adresu, aby se na ni mohli lidé kdykoli obrátit. Původně se scházela každý měsíc, v druhém volebním období se dohodla na čtvrtletním intervalu. Nyní se setkává jednou za dva měsíce. Ředitele zve na každé jednání.
Školská rada podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
§ 167
(1) Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je možné zřídit jednu školskou radu. Při vyšší odborné škole se školská rada zřizuje vždy samostatně.
(2) Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá její volební řád. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí plní úkoly zřizovatele podle věty první a druhé ředitel školy.
(3) Týž člen školské rady nemůže být současně jmenován zřizovatelem, zvolen zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty nebo zvolen pedagogickými pracovníky školy.
(4) Ředitel školy zajistí v souladu s volebním řádem řádné uskutečnění voleb do školské rady.
(5) Nezvolí-li zákonní zástupci nezletilých žáků nebo zletilí žáci a studenti stanovený počet členů školské rady ani na základě opakované výzvy, jmenuje zbývající členy školské rady ředitel školy.
(6) Funkční období členů školské rady je tři roky.
(7) Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně; zasedání školské rady svolává její předseda, první zasedání školské rady svolává ředitel školy. Ředitel školy nebo jím pověřený zástupce je povinen zúčastnit se zasedání školské rady na vyzvání jejího předsedy. Školská rada na svém prvním zasedání stanoví svůj jednací řád a zvolí svého předsedu. K přijetí jednacího řádu se vyžaduje schválení nadpoloviční většinou všech členů školské rady.
§ 168
(1) Školská rada
a) vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování,
b) schvaluje výroční zprávu o činnosti školy,
c) schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny,
d) schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách,
e) podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy,
f) projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, vyjadřuje se k rozboru hospodaření a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření,
g) projednává inspekční zprávy České školní inspekce,
h) podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy.
(2) Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy. Informace chráněné podle zvláštních právních předpisů17) poskytne ředitel školy školské radě pouze za podmínek stanovených těmito zvláštními právními předpisy. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3) O schválení dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) rozhodne školská rada do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy. Pokud školská rada tento dokument neschválí, ředitel školy předloží dokument k novému projednání do 1 měsíce. Opakovaného projednání se účastní zřizovatel. Není-li dokument schválen ani při opakovaném projednání nebo pokud školská rada neprojedná dokumenty uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy, rozhodne o dalším postupu bez zbytečného odkladu zřizovatel.
(4) Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí plní úkoly zřizovatele podle odstavce 3 ten, kdo ustanovil ředitele školy do funkce.
