Na přelomu loňského a letošního roku bylo v Jednotném systému varování a vyrozumění (JSVV), který je pro varování a tísňové informování obyvatelstva na celém území ČR provozován Hasičským záchranným sborem ČR (HZS), zařazeno přibližně 6200 koncových prvků varování. Z nich zhruba pětinu tvořily moderní elektronické sirény a místní informační systémy s vlastnostmi elektronických sirén.
Uvedl to doc. RNDr. Petr Linhart, CSc., ředitel Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč (institut je odborným orgánem Ministerstva vnitra - generálního ředitelství HZS ČR). Spolu s Ing. Petrem Bayerem upozornil i na to, že kromě prostředků zařazených do JSVV k varování obyvatelstva slouží i další zařízení a systémy. Jde například o široké spektrum obecních rozhlasů, infokanálů kabelových televizí apod. Po roce 1998 řada obcí rušila své obecní rozhlasy, od poloviny minulého desetiletí však znovu nastává renesance těchto systémů, potřebných jak pro běžnou komunikaci radnice s občany, tak při opatřeních ochrany obyvatelstva během mimořádných událostí.
ŠIROKÝ VÝBĚR TRHU
Na trhu, jak oba odborníci připomínají, se nyní nabízí celá řada elektronických (tzv. mluvících) sirén a místních informačních systémů s vlastnostmi elektronických sirén zařaditelných do JSVV. Ovšem zejména kvůli nedostatku peněz v obecních pokladnách mnohde vedle sebe existují ještě zastarávající elektromechanické (též zvané "rotační", "motorové" apod.) sirény spolu s obecním rozhlasem, jehož prostřednictvím lze varovný signál ze sirény doplnit tísňovými informacemi. "Toto řešení vyhovuje zejména tam, kde je riziko ohrožení obyvatelstva jen minimální a budování moderního, ale nákladného systému by pro obec bylo finančně neúnosné," říká ředitel Linhart. "Ovšem v obcích s vysokými riziky typu možnosti povodní, nebezpečí chemických havárií apod. by se budování moderních systémů nemělo přehlížet," dodal s tím, že kromě čerpání dotací na tyto účely by se více měla doceňovat také možnost finanční spoluúčasti původců těchto rizik.
Mluvčí GŘ HZS Soňa Jindráková doplnila, že varování obyvatelstva i v menších obcích je zabezpečeno a že HZS má k dispozici systém dálkového ovládání, který umožňuje také jejich obyvatele informovat o mimořádné události a zákonem danou formou, tedy varovným signálem, jim ji oznámit. "Moderní prostředky umožňují odvysílat po varovném signálu ještě tzv. verbální informaci, která výrazně upřesní situaci. Proto je prioritou vlády budování elektronických sirén," konstatovala. Z tohoto důvodu jsou možné dotace poskytovány obcím jen na výstavbu koncových prvků varování, za něž se nyní považují pouze elektronické sirény a obecní rozhlasy s vlastnostmi elektronických sirén. Mluvčí v té souvislosti doporučuje: "Pokud obec vybírá ze široké nabídky trhu, rozhodně by měla konzultovat možnosti varování v návaznosti na havarijní plány příslušného území s jejich zpracovatelem, jímž je HZS kraje."
ZKUŠENOSTI Z ÚSTÍ NAD LABEM
Ing. Jana Havelková z odboru mimořádných situací magistrátu města Ústí nad Labem uvedla, že krajská metropole si v souvislosti s povodněmi v roce 2002 a také s občasnými, byť drobnými úniky škodlivých látek ze závodu Spolchemie stále více uvědomovala, že na jejím území chybí systém pro rychlé varování a informování obyvatel o určité mimořádné situaci s možností podat i rozsáhlejší a podrobnější návod, jak se lidé mají chovat. Byla zpracována technicko-ekonomická studie ozvučení města bezdrátovým rozhlasem a loni na jaře vypsáno výběrové řízení na Varovný a informační systém obyvatelstva pro město Ústí nad Labem.
Jaké přitom město mělo požadavky? Ozvučit město pomocí bezdrátových hlásičů s reproduktory a k umístění hlásičů využít sloupy veřejného osvětlení; zapojit do systému stávající 100voltový drátový rozhlas; propojit celé zařízení s JSVV; napojit systém na kanál GSM/VTS (bez omezení operátora) pro možnost provést hlášení z veřejné telefonní sítě nebo z mobilního telefonu; integrovat do systému prvky umožňující dálkově spustit 14 stávajících semaforových výstražníků, které uzavírají vjezd na komunikace v okolí závodu Spolchemie; napojení elektronických sirén; možnost cíleného informování (hlášení ve vybraných částech města, posílání zpráv na vybrané mobilní telefony); rozšiřitelný, stavebnicový systém, který umožní provést ozvučení města v několika etapách a také případné napojení dalších vyrozumívacích prvků (například bytových hlásičů, hlásičů ve školách či v úřadech); umožnit hlášení i při výpadku elektrické energie apod.
Město sice žádalo o dotaci na GŘ HZS, ale protože ta byla vázána pouze na pořízení a instalaci elektronických sirén, nemohla být použita na systém bezdrátových hlásičů. Zato však na tyto účely Ústečtí obdrželi sponzorský dar od Spolchemie ve výši 4 miliónů korun.
DIGITÁLNÍ, ČI ANALOGOVÉ?
Ředitel Linhart má za to, že vždy je nutné vycházet z místních podmínek - a funguje-li tam dané zařízení spolehlivě, nemusí být modernizováno "za každou cenu". "GŘ HZS ČR poskytuje dotace jen na zařízení a systémy napojitelné do JSVV," říká. "Každý takový prostředek musí splnit požadavky dané standardizačními normami a musí být schválen pro napojení do JSVV. Tato zařízení pracují na různých principech a během vývoje se postupně zvyšuje jejich provozní spolehlivost. Z tohoto hlediska akcentování tzv. digitálního systému bez toho, aby bylo definováno, co se pod tímto pojmem skrývá, by bylo zavádějící."
Ing. Pavel Svoboda, jednatel společnosti TIOS Domažlice, která v Ústí n. L. realizovala digitálně řízený systém VISO 2002 s bezdrátovými hlásiči, však má o přednostech digitálních systémů proti analogovým jasno a poukazuje na to, že "určitě jejich největší výhodou je jejich spolehlivost a nemožnost nabourat se do systému neoprávněnými osobami, což u systémů řízených DTMF kódem zaručit nelze". Digitální systém, který byl instalován v Ústí nad Labem, je zálohován tak, aby i při výpadku dodávky elektrické energie byl schopen plného provozu na dobu 72 hodin v režimu stanoveném pro koncové prvky varování a vyrozumění obyvatel a v jeho rámci lze mj. adresovat hlášení individuálně do konkrétního hlásiče či skupiny hlásičů.
Jednatel společnosti TIOS rovněž doporučuje, aby si každá obec pro sebe vybírala koncové prvky varování a vyrozumění obyvatel po konzultaci s HZS kraje. Určitým vodítkem obci může také být, zda dodavatel systému je členem Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, která ve svém etickém kodexu zavazuje členské firmy dodávat jen ty systémy, které vyhovují evropským či národním normám.
Dotace na pořízení koncových prvků varování
udělují se jen na pořízení elektronických sirén či obecních rozhlasů s vlastnostmi elektronických sirén;
koncový prvek musí po technické stránce splňovat požadavky stanovené MV - GŘ HZS ČR (lze je získat na HZS kraje);
výše dotací je maximálně 50 % pro jednotlivý případ (informace poskytne MV-GŘ HZS ČR nebo správci JSVV na KŘ HZS);
dotace lze poskytovat jen obcím či krajům, nikoliv mikroregionům nebo společně více obcím.
ZDROJ: GŘ HZS ČR
