Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou. Doručování veřejnou vyhláškou (ediktálně): Provede se tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o...
Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou.
Doručování veřejnou vyhláškou (ediktálně): Provede se tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost zveřejnění též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Pokud se veřejnou vyhláškou doručuje ve správních obvodech několika obcí, je právně významná toliko doba vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který doručuje, zatímco vyvěšení na úředních deskách obecních úřadů (též po dobu nejméně 15 dnů) je jen pořádkového charakteru.
Fyzické osoby, které vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, doručují veřejnou vyhláškou prostřednictvím úřední desky obecního úřadu v místě výkonu jejich působnosti.
Úřední deska: Správní řád ukládá každému správnímu orgánu povinnost (s výjimkou "nepodnikajících" fyzických osob, vykonávajících působnost správního orgánu), aby zřídil úřední desku, která bude veřejně přístupná nepřetržitě (tj. po celých 24 hodin), přičemž pro orgány územního samo-správného celku se zřizuje pouze jedna úřední deska. Správní orgán je též povinen zveřejnit obsah úřední desky i způsobem umožňujícím dálkový přístup; pokud není schopen dostát této povinnosti, pak zákon předpokládá řešení této situace prostřednictvím institutu veřejnoprávních smluv.
Účastníci řízení: Správní řád rozlišuje několik základních "skupin" účastníků řízení. Podle první "kategorie" jsou účastníky řízení:
a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;
b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.
Tito účastníci /v textu zákona označováni jako účastníci podle § 27 odst. 11)/ mají v řízení nejsilnější procesní postavení co do rozsahu svých procesních práv. Jde v podstatě o tzv. "nepominutelné" účastníky. Druhou "kategorii" účastníků (účastníci podle § 27 odst. 2) představují účastníci, kteří sice mohou být také rozhodnutím přímo dotčeni ve svých právech (například vlastnických) nebo povinnostech, nicméně jejich postavení není tak silné, jako v případě účastníků podle § 27 odst. 1. Zda jsou práva a povinnosti těchto "vedlejších" účastníků přímo dotčena, je na správním uvážení příslušného správního orgánu.
Účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon2). Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají primárně postavení účastníků podle § 27 odst. 2. Pokud by jim však rozhodnutí mělo založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; pak v tomto případě mají silnější postavení účastníků podle § 27 odst. 1. Za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak.
Procesní způsobilost, tj. způsobilost činit v řízení úkony samostatně, je správním řádem upravena formou odkazu na úpravu obsaženou v občanském zákoníku3). Správní orgán může dát příležitost fyzické osobě, která nemá procesní způsobilost, aby se v průběhu řízení k věci vyjádřila.
Úkony právnických osob včetně územních samosprávných celků a úkony státu v řízení před správním orgánem upravuje § 30 správního řádu4). Správní řád formou taxativního výčtu vymezuje, kdo všechno může být zástupcem účastníka řízení (zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec). Zástupcem účastníků, jejichž zájmy si neodporují, může být i společný zmocněnec nebo společný zástupce.
Úkony účastníků: Účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, pokud zákon nestanoví jinak5); správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.
Jako určitý protipól k ustanovení § 15 odst. 4, kdy je oprávněná úřední osoba povinna se na požádání účastníka identifikovat údaji zde uvedenými, představuje § 36 odst. 4, podle něhož účastník řízení nebo jeho zástupce je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby svůj průkaz totožnosti.
Podání: Podání představuje obecnou formu "komunikace" jakéhokoliv podatele se správním orgánem6). Pro posouzení podání je rozhodující zásadně jeho obsah a nikoliv jeho formální označení. Podání musí být specifikováno takovým způsobem, aby z něj bylo zřejmé, kdo jej činí, které věci se týká a dále, co se navrhuje (tzv. petit podání).
Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným v předchozí větě, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků (například prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu). Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo.
Nahlížení do spisu: Právo nahlížet do spisu mají účastníci a jejich zástupci, a to v podstatě "kdekoliv" a "kdykoliv". Jiným osobám, než jsou účastníci či jejich zástupci, správní orgán nahlédnout do spisu umožní pouze tehdy, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím zároveň porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny jeho části, které obsahují utajované skutečnosti nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.
Poznámky
1) Srov. například § 32 odst. 2 písm. h), kdy správní orgán ustanoví opatrovníka účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1, kterým se nepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední; podle § 49 odst. 3 správní orgán vyhoví účastníkovi uvedeném v § 27 odst. 1, pokud tento navrhne, aby ústní jednání bylo veřejné a pokud tím nemůže být způsobena újma ostatním účastníkům; ve výrokové části rozhodnutí musí být mj. uvedeno označení účastníků podle § 27 odst. 1 (§ 68 odst. 2); rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 (§ 91 odst. 1) atd.
2) Například účastníky řízení o přestupku podle § 72 přestupkového zákona jsou:
a) obviněný z přestupku,
b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem,
c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci,
d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1.
3) Plné způsobilosti k právním úkonům fyzická osoba nabývá dosažením věku 18 let; před dosažením tohoto věku pouze uzavřením manželství.
4) Například za územní samosprávný celek činí úkony ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn územní samosprávný celek zastupovat navenek (tj. obec starosta, v případě kraje hejtman), jeho zaměstnanec nebo člen zastupitelstva, který byl touto osobou pověřen.
5) Například podle § 14 odst. 2 správního řádu může účastník řízení namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví, k námitce se však nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.
6) Jako konkrétní formu podání lze například zmínit tzv. žádost o zahájení řízení podle § 45, odvolání ve smyslu § 82 atd.
právník
