Každá obec, byť i menší, by měla mít v čele uvolněného starostu nebo zaměstnávat manažera, který by se jejímu rozvoji mohl věnovat na plný úvazek. Takový je názor Mgr. Tomáše Valera, uvolněného starosty obce Senomaty (930 obyvatel) na Rakovnicku.
Příslušná legislativa by měla vzít do úvahy fakt, že stát i na nejmenší obce přesouvá stále nové pravomoci - tedy odpovědnost, přičemž právě ty malé jsou vůči velkým znevýhodněny i nižším příspěvkem na výkon státní správy v přepočtu na hlavu, soudí starosta. "A možná ještě náročnější je dnes odpovědně připravovat další rozvoj obce, zajišťovat k tomu veškerou dokumentaci a také vést k tomu stálý dialog s občany," říká.
Na Rakovnicku si podle Tomáše Valera nedávno spočítali, že tam z celkem 83 obcí pouze ve 26 pracují uvolnění starostové. "Pak se mnozí diví, proč se v malých obcích obtížně hledají kandidáti do komunálních voleb a proč hlavně mladí lidé nemají o práci v zastupitelstvu zájem. Po svém řádném zaměstnání by se po večerech či o víkendech doslova utápěli v řešení každodenních problémů a o nějakých koncepčních řešeních fungování obce by si přitom mohli jen nechat zdát. Dost dobře si neumím představit, co v malých obcích nastane a jak to poznamená celý venkov, až tam práce neuvolněných starostů zanechají důchodci, kteří se jí v řadě případů ujali."
DLUHY VŮČI OSADÁM
Tomáš Valer je poněkud skeptický k představě Ministerstva vnitra, že by východiskem pro malé obce mohla být společenství obcí. "Fungovalo by to jen do chvíle, kdy by se mělo například rozhodnout, ve které obci zůstane zachována škola a ve které se naopak zruší," míní. Opírá se i o zkušenost s budováním cyklotras na Rakovnicku. "Dotace na ně jsou omezené a vyžadují finanční spoluúčast. Bohužel nestává se, aby na úsek cyklotrasy na katastru jedné obce podpořený dotací přispěly okolní obce s tím, že příště - až se bude návazný úsek stavět na jejich katastru - jim zase pomohou další."
Starosta by dal přednost tomu, pokud by připravovaná novela zákona o obcích posílila postavení osad, resp. místních částí tak, aby jako součást obce měly zaručené přímé zastoupení v jejím zastupitelstvu. "Zákon sice zná institut osadních výborů, ale ty de facto nemají žádné pravomoci. V Senomatech se nám osvědčilo, že předsedové osadních výborů z obou místních částí - Nouzova a Hostokryjí - jsou členy zastupitelstva. A nebránil bych se ani tomu, pokud by ze zákona správa části rozpočtu obce byla svěřena přímo osadnímu výboru, zatímco obec by pro celé své území zajišťovala například školství, technickou infrastrukturu či třeba budování a údržbu pozemních komunikací," dodal.
DOBRÁ PŘÍPRAVA ZÁKLADEM
"Ovšem sám fakt, že někdo je uvolněným starostou a své práci se může bezezbytku věnovat, ještě nemusí být žádnou výhodou, není-li na svou funkci dostatečně připraven. "Vezmu-li jako samozřejmost, že i uvolněný starosta musí být v dobrém slova smyslu lokálním patriotem, pak bych se přimlouval za to, aby zejména uvolnění starostové prošli alespoň základním školením. V něm by se měli seznámit s legislativou, kterou ke své práci potřebují, stejně jako se základy územního plánování a rozvoje, obecnými pravidly pro poskytování dotací a dalších forem podpory či s požadavky na moderní řízení i na komunikaci s veřejností," říká Tomáš Valer a vzpomíná na dobu, kdy ještě existoval okresní úřad. Tehdy základní informace tohoto druhu starostové dostávali na okresních shromážděních, která byla i dobrou platformou pro vzájemnou výměnu zkušeností. Nyní má obce metodicky řídit krajský úřad. Jenže ve středních Čechách je jich 1146, takže to starosta považuje za takřka nadlidský úkol.
Sám si však nemůže vynachválit dobrovolný vzdělávací kurs v rámci projektu Management venkova a rozvoje venkovských obcí, který pro Svazek obcí Mníšecký region jako smluvně odborný garant pořádá Lesnická a environmentální fakulta České zemědělské univerzity v Praze. Mníšecký region pro tento projekt získal grant z programu LEADER a nedávno byl úspěšně uzavřen již druhý ročník tohoto vzdělávání starostů.
NESMÍ SE ŽÍT "Z PODSTATY"
Když Tomáš Valer před sedmi roky přebíral funkci starosty, obec byla v poměrně dobré finanční situaci. Jenže neměla základní infrastrukturu a postrádala jakoukoliv představu o budoucnosti: Neexistoval územní plán, nebyly jasné priority, chyběla strategie rozvoje. Tyto základní dokumenty si obec již pořídila, a proto mohla dosáhnout i na dotaci ze Státního fondu životního prostředí na vybudování kanalizace, což bude představovat hodnotu díla 40 miliónů korun. Senomaty s Nouzovem už mají vodovod, přičemž pro Hostokryje je v projektové přípravě, v části obce funguje rovněž splašková kanalizace.
Obec začíná těžit ze své zajímavé polohy v nivě Rakovnického potoka a pouze šest kilometrů západně od bývalého okresního města. Zejména z Rakovníka totiž do Senomat přicházejí hlavně mladší lidé, aby si tam postavili rodinný dům. Už v roce 1999 obec dokázala pro zájemce připravit 11 stavebních parcel, před třemi lety začala chystat dalších 45 parcel v lokalitě s příznačným názvem Na vyhlídce. Obec vykupuje pozemky, které pak komplexně zasíťuje (bez plynových přípojek) a zájemcům prodává. "Možné dotace od Ministerstva pro místní rozvoj až do výše 80 tisíc korun na takto připravené parcely nevyužíváme," říká starosta a vysvětluje: "Museli bychom totiž dodržet podmínku, že na parcele s dotací bude do pěti let zkolaudován rodinný dům. Ale to bychom přišli nejméně o třetinu klientely, která by to tak rychle nezvládla. Podobně nejsme nakloněni tomu prodávat parcely developerským společnostem. Primárně bychom sice docílili zisk, ale nechceme riskovat, že developer zkrachuje a zanechává nám rozestavěné domy."
Podle starosty není ani problém domluvit se se stavebníky, aby na parcelách nevznikaly stavby typu "podnikatelského baroka". Obec si totiž stanovila určité regulativy v podobě závazné stavební čáry, velikosti půdorysu vzhledem k rozloze parcely, povinnosti osadit stavbu sedlovou střechou či domy stavět jen jako jednopodlažní maximálně s podkrovím.
Do Senomat přicházejí především mladé manželské páry, často již s dítětem, lidé s vyšším vzděláním a dobrými výdělky. Avšak nikoliv z prostředí "high society", takže mezi nimi a starousedlíky nevzniká pomyslná hradba. Nově příchozí mohou časem tvořit až pětinu obyvatelstva obce, což starosta považuje za přijatelné. Ba dokonce pomýšlí na to zapojit některé z nich do práce zastupitelstva. "Přinesli by tam jistě nové a místně nezatížené pohledy na věc a jak jsem s některými již mluvil, zdá se, že by tuto nabídku přijali," dodal starosta.
