Abecední přehled heselA: AtrakceB: Byty Č: Čistota D: Deratizace, Dozor E: Energetická koncepceF: Funkce obecně závazných vyhlášek G: Generální podjatost H: Hlasování I: Informace J: Jmenování K: Kontrola L: LhůtyM: Místní poplatky N: Novelizace O: Odpovědnost za...
Abecední přehled hesel
A: Atrakce
B: Byty
Č: Čistota
D: Deratizace, Dozor
E: Energetická koncepce
F: Funkce obecně závazných vyhlášek
G: Generální podjatost
H: Hlasování
I: Informace
J: Jmenování
K: Kontrola
L: Lhůty
M: Místní poplatky
N: Novelizace
O: Odpovědnost za škodu
P: Působnost obce
R: Rada obce
S: Správní řád
T: Tržní řád
U: Usnesení
V: Veřejné prostranství, Veřejný pořádek
Z: Zákonná zmocnění
Poznámka: Abeceda pro starosty si klade za cíl odpovědět na nejčastější dotazy starostů a také úředníků. Týkají se běžné činnosti obcí, s níž se setkáváme na úřadech, ve zveřejňovaných zápisech ze zastupitelstva obce a rady obce nebo v právních předpisech obcí vyvěšovaných na úředních deskách. Tato speciální příloha chce přispět ke zvýšení právního povědomí o působnosti obcí, a to podle výběru autorky, jejíž osobní názory vyjadřuje. Aktuálně a na praktických příkladech se věnuje i současné úpravě střetu zájmu či vybraným dopadům nového správního řádu - účinného od 1. ledna 2006 - na činnost obcí. Abeceda pro starosty však nemůže pojmout všechno, co starosty nebo úředníky zajímá, její volné pokračování se připravuje na začátek roku 2006.
A: Atrakce
KDY JE MOŽNÁ ATRAKCE?
Atrakce znamená změnu v příslušnosti správního orgánu, který rozhoduje ve správním řízení. Je to opatření proti nečinnosti správního orgánu. Pokud příslušný obecní úřad nerozhodne ve věci v zákonem stanovené lhůtě nebo vůbec nezahájí správní řízení, rozhoduje nadřízený správní orgán. Rozhodování se tím z obecního úřadu přesouvá na krajský úřad, který by jinak rozhodoval až o odvolání. Podmínkou je, že nelze nápravy u obecního úřadu dosáhnout jinak a nevylučuje to povaha věci. Atrakce neslouží pro případy, že obecní úřad je příslušný rozhodovat ve věci, jejímž účastníkem je jeho obec. Úředník obecního úřadu je povinen podle zákona o úřednících rozhodovat jménem státu o právech a povinnostech obce a hájit nikoliv zájmy obce, ale veřejný zájem.
V řízení je úředník povinen dbát na zákonnost správního řízení, na důsledné plnění zákonem stanovených povinností, na správné, včasné a hospodárné vyřízení věci. S tím se neslučuje nezahájení řízení ani nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené době. A to přesto, že úředníci obce jsou i při výkonu státní správy současně zaměstnanci, případně občany obce, která v řízení jako účastník hájí zájmy obce. Při výkonu přenesené působnosti nejsou úředníci obce podřízeni ani zastupitelstvu, ani radě, ale nadřízenému orgánu, tj. krajskému úřadu.
Nový správní řád č. 500/2004 Sb. umožňuje atrakci, tj. převzetí rozhodování nadřízeným správním orgánem ve třech případech. A to v případě výjimečné obtížnosti nebo neobvyklosti vyžadující mimořádnou odbornost, nebo v případě velkého počtu účastníků řízení nebo v případě, že věc výrazně ovlivní právní poměry účastníků ve správních obvodech více podřízených správních úřadů.
B: Byty
MŮŽE SI ZASTUPITELSTVO OBCE VYHRADIT ROZHODOVÁNÍ O PRONÁJMECH BYTŮ?
Zastupitelstvo rozhoduje o pronájmech bytů pouze v obcích bez rady. V obcích s radou je rozhodování o uzavírání nájemních smluv vyhrazeno radě obce. Zastupitelstvo může rozhodovat o tom, co je mu zákonem vyhrazeno a další pravomoc si může vyhradit pouze mimo pravomoci vyhrazené radě obce. Rozhodnutí zastupitelstva obce o uzavření nájemní smlouvy je v rozporu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Nájemní smlouva, která vyžaduje schválení rady obce, je bez tohoto schválení podle zákona o obcích od počátku neplatná. Zastupitelstvo obce si sice nemůže vyhradit rozhodování o pronájmech bytů, ale nesprávné usnesení rady může zrušit. A to je možné v případě, že rada přijme nesprávné usnesení o pronájmu bytu a starosta jeho výkon pro nesprávnost pozastaví a předloží zastupitelstvu k rozhodnutí.
Při rozhodování o přidělení bytů je třeba mít na paměti čl. 1 Ústavy ČR, podle něhož jsou si žadatelé o byt rovní v důstojnosti i v právech a kritéria pro přidělení bytu musí být stejná pro všechny žadatele o byt nacházející se ve stejné situaci.
Č: Čistota obce
MUSÍ OBEC STANOVIT POVINNOSTI K ZABEZPEČENÍ ČISTOTY V OBCI?
K zabezpečení čistoty lze využít na celém území ČR dostatek existujících nástrojů. Ten, kdo znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství, se dopustí přestupku proti veřejnému pořádku podle § 47 přestupkového zákona č. 200/1990 Sb. Právnické osobě a fyzické osobě, která je oprávněna k podnikání, která znečistí veřejné prostranství nebo odloží věc mimo vyhrazené místo, může obec uložit pokutu podle § 58 zákona o obcích. Tyto záležitosti již upravuje zákon a obci je nepřísluší znovu regulovat, konkretizovat ani měnit.
Podle čl. 104 odst. 3 může zastupitelstvo obce vydat obecně závaznou vyhlášku v mezích své působnosti. Tyto meze jsou dány § 35 zákona o obcích. Do samostatné působnosti obce totiž nepatří záležitosti, které spadají do přenesené působnosti obce, jako je tomu v případě přestupků upravených přestupkovým zákonem, a proto nemohou být znovu a jinak upraveny obecní vyhláškou. To, co již upravil Parlament ČR zákonem o obcích v § 58, již nepatří do obecně závazné vyhlášky zastupitelstva obce. Účelem obecně závazné vyhlášky podle § 10 zákona o obcích je povinnosti nově stanovit, nikoliv upřesňovat a upravovat ty povinnosti, které jsou již zákonem stanovené.
D: Deratizace
KDYŽ ÚSTAVNÍ SOUD ZASTAVÍ ŘÍZENÍ O ZRUŠENÍ OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY, KTERÁ VYHLÁSILA DERATIZACI V TERMÍNECH, KTERÉ DO ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU JIŽ UPLYNULY. ZNAMENÁ TO, ŽE JE VYHLÁŠENÍ DERATIZACE V PŘEDEM STANOVENÝCH TERMÍNECH ZÁKONNÉ?
Ústavní soud zatím vůbec neposuzoval zákonnost povinností stanovených k deratizaci. Zastavení řízení z uvedených důvodů znamená následující. Pouze procesně zastavil řízení. Když uplynula doba ke splnění povinností, ztratil právní předpis účinnost a jeho zrušení už není třeba. Přesto je zřejmé, že obcí nařízená plošná deratizace v pravidelných termínech není totéž co speciální ochranná deratizace ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví. Není to nařízení plošné okamžité likvidace hlodavců po zjištění jejich zvýšeného výskytu, k čemuž jedinému je obec zmocněna. A není to ani stanovení povinnosti každému vlastníku nemovitostí zajistit likvidaci hlodavců okamžitě při zjištění jejich výskytu, což ukládá zákon.
Vyhlášení deratizace obcí nemá sloužit tomu, aby obec sjednocovala termín a způsob provádění deratizace v celé obci bez ohledu na její potřebnost a zákonem stanovené povinnosti. Po procesním zastavení řízení zůstávají věcné problémy, kterými je úhrada nákladů deratizace nařízené obcí bez toho, že by k jejímu vyhlášení byly splněny zákonem stanovené podmínky, a pokuty za nesplnění obcí vyhlášené deratizace, resp. pokuty za neplnění zákonem stanovených povinností při plnění obecní vyhlášky o deratizaci. S ohledem na odbornost zjištění výskytu hlodavců se nabízí využití institutu opatření obecné povahy podle nového správního řádu.
Dozor
CO JE TO DOZOR?
Je to způsob zásahu státu do samosprávy stanovený zákonem za účelem ochrany zákona. Je vždy následný, proto začíná tím, že obec zašle krajskému úřadu ze zákona, případně Ministerstvu vnitra na jeho žádost, vydané právní předpisy a že obec dozorovým orgánům na jejich žádost zašle přijatá usnesení zastupitelstva a rady obce. Pokud nedojde k novelizaci, budou podle nového správního řádu postupovat dozorové orgány ve smyslu § 180 a nový správní řád se dotkne zejména postupu v dozoru nad usneseními a opatřeními v samostatné působnosti.
V ČEM SPOČÍVÁ DOZOR NAD SAMOSTATNOU PŮSOBNOSTÍ OBCE?
V případě, že Ministerstvo vnitra zjistí nezákonnost právního předpisu nebo usnesení, je podle zákona povinno pozastavit výkon usnesení nebo účinnost obecně závazné vyhlášky. Smyslem je, aby se podle těchto aktů nepostupovalo, aby za porušení nezákonného právního předpisu obce nebyly ukládány pokuty a aby dodržováním nezákonného předpisu nevznikaly škody, a to z důvodu ochrany zákona.
Před pozastavením účinnosti obecní vyhlášky nebo výkonu usnesení obce se obec může k věci vyjádřit a navrhnout další důkazy, a to ihned po zahájení řízení o pozastavení. Až do rozhodnutí soudu může nezákonný akt zrušit. O zákonnosti usnesení a jejich zrušení rozhodují krajské soudy, o zákonnosti vyhlášek a o jejich zrušení rozhoduje Ústavní soud. Dozorové orgány nejsou oprávněny při výkonu dozoru obec kontrolovat, sepisovat o zjištěné nezákonnosti protokol a stanovovat v něm lhůty k nápravě.
Tím, že zákonnost posuzuje jediný orgán státu - Ministerstvo vnitra a o nezákonnosti rozhoduje soud veřejně, je zaručeno jednotné posuzování zákonnosti výkonu samostatné působnosti obcí na celém území ČR a zásahy státu jsou předvídatelné. Proti zásahům státu do samostatné působnosti se obec může bránit ústavní stížností u Ústavního soudu.
Kraj do samostatné působnosti obce nemůže zasahovat, protože obec i kraj jsou dva sobě rovné územní samosprávné celky a zastupitelstvo kraje není nadřízeno zastupitelstvu obce. Ani krajský úřad není nadřízen obecnímu úřadu, když obecní úřad vykonává samostatnou působnost. Proti zásahům kraje nemá obec zajištěnu ústavní ochranu, proti kraji se obec nemůže bránit ústavní stížností u Ústavního soudu.
Krajský úřad sice vyzývá obec k nápravě, jestliže zjistí ve vyhlášce či v usnesení nezákonnost, ale jestliže obec nápravu nezjedná, tak krajský úřad nepozastaví účinnost, ale navrhne to Ministerstvu vnitra.
EXISTUJE TAKÉ DOZOR NAD PŘENESENOU PŮSOBNOSTÍ OBCE?
Obdobně Ministerstvo vnitra pozastavuje účinnost nařízení obce vydaného v přenesené působnosti a navrhuje jeho zrušení Ústavnímu soudu pro nezákonnost. Nezákonné opatření obecního úřadu v přenesené působnosti, které není správním rozhodnutím podle správního řádu, zrušuje přímo krajský úřad. Na rozdíl od samostatné působnosti je krajský úřad nadřízeným orgánem obecního úřadu a když může zrušit správní rozhodnutí obecního úřadu v odvolacím řízení, může zrušit také jiný nezákonný akt vydaný obcí jménem státu. Důvodem ke zrušení opatření v přenesené působnosti je kromě nezákonnosti rovněž rozpor s usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu. To vyplývá z podřízenosti výkonu státní správy ústředním správním úřadům. Důvodem ke zrušení krajským úřadem je, že obec ve lhůtě stanovené krajským úřadem nezrušila nezákonný akt sama.
E: Energetická koncepce
MŮŽE OBEC ULOŽIT POVINNOST STAVEBNÍKŮM INSTALOVAT ZAŘÍZENÍ PRO VÝROBU TEPLA NA ZEMNÍ PLYN?
Podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, může obec pořídit územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí a pro její uskutečnění může vydat závazný právní předpis. Protože zákon nestanoví, o jakou působnost obce jde, je nutno ústavně vycházet z práva obce na samosprávu a z § 8 zákona o obcích, podle něhož v případě, že zvláštní zákon nestanoví, o jakou působnost obce jde, je to vždy působnost samostatná.
Obec může stanovit povinnosti pouze obecně závaznou vyhláškou, a jen pokud tak zákon výslovně stanoví, neboť povinnosti je možno podle Ústavy ČR ukládat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Nikdo není nucen činit, co zákon neukládá. Žádný zákon obec nezmocňuje k tomu, aby stanovila stavebníkům, jaký zdroj tepla si mají pořídit, proto toto nemůže obec stanovit ani ve vyhlášce.
Oproti ostatním obcím statutární města pořizují územní energetickou koncepci nařízením v přenesené působnosti v rámci výkonu státní správy. S ohledem na odbornost problematiky se nabízí řešení zakotvením zákonné možnosti vydat opatření obecné povahy podle nového správního řádu.
F: Funkce obecně závazných vyhlášek
SLOUŽÍ OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY K BLIŽŠÍMU URČENÍ ZÁKONEM STANOVENÝCH POVINNOSTÍ?
Obec může vydávat vyhlášky, jejichž obsahem jsou právní povinnosti, pouze v případě výslovného zákonného zmocnění. Pokud ji ke stanovení povinnosti žádný zákon nezmocňuje, není oprávněna stanovit povinnost obecně závaznou vyhláškou. Obec podle Ústavy ČR může vydávat obecně závazné vyhlášky ve své působnosti. Povinnosti v nich však může ukládat v souladu s Ústavou ČR pouze na základě zákona a v jeho mezích.
V obecně závazných vyhláškách nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny jenom zákonné úpravě nebo jsou již upraveny právními předpisy práva veřejného nebo soukromého. To, co stanoví zvláštní zákon, nemůže stanovit zastupitelstvo obce proto, že mu nepřísluší vyklad zákonů Parlamentu ČR z oblasti státní správy nebo soukromého práva. Vydávání vyhlášek patří do samostatné působnosti obce, proto i funkce obecně závazných vyhlášek patří do oblasti samostatné působnosti, v níž obec spravuje své záležitosti samostatně.
Funkcí vydávání obecně závazných vyhlášek není opisovat zákony, týkající se úkolů státní správy nebo soukromých vztahů. Obsahuje-li obecně závazná vyhláška ustanovení, jež uvádí povinnost již uloženou zákonem, nemá toto ustanovení normativní obsah. Jestliže ale obec stanoví na základě zákonného zmocnění novou povinnost, má normativní obsah a nemůže překračovat zákonné meze samostatné působnosti obce. Pokud obec přejímá ustanovení zákona do své obecně závazné vyhlášky, je třeba, aby to učinila s odkazem na příslušný zákon. Tím je jednoznačně určeno, co obec stanovila v právním předpise ve své působnosti a co Parlament ČR stanovil v zákoně. Obci nepřísluší vykládat, upravovat a konkretizovat či oznamovat, jaké povinnosti jsou již stanovené zákonem a co to pro občany znamená. Výklad platných zákonů přísluší soudu. Sankce za jejich porušení ukládá orgán k tomu příslušný podle zákona. Sankce již jednou stanovené zákonem není možno ukládat podle obecně závazné vyhlášky obce. Když obec opíše již jednou zákonem stanovené povinnosti do vyhlášky, nelze za jejich porušení ukládat jiné sankce než již zákonem stanovené, které se ukládají ve všech obcích bez vyhlášky. To, co obec stanoví jako povinnost, aniž by k tomu byla zákonem zmocněna, je v rozporu s příslušným zákonným zmocněním a v rozporu s působností obce podle § 35 zákona o obcích.
G: Generální podjatost
JAK LZE ŘEŠIT PODJATOST VŠECH ÚŘEDNÍKŮ?
Podle platného správního řádu č. 71/1967 Sb. je úředník vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže tomu nasvědčuje jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Generální podjatost by teoreticky mohla nastat v případě, že by obecní úřad rozhodoval o právech a povinnostech obce a všichni úředníci včetně vedoucích odborů by byli z titulu svého zaměstnaneckého poměru k této obci jako účastníku řízení vyloučeni z projednávání a rozhodování věci. Při výkonu přenesené působnosti by tato skutečnost nastat neměla, protože úředníci, ač jsou zaměstnanci obce, jednají jménem státu a ve správním řízení nehájí zájmy obce a neřídí se pokyny zastupitelstva obce ani rady obce. Při výkonu samostatné působnosti, například když by sama obec porušila právní předpis, který vydala, by taková situace rovněž neměla nastat, protože obecní úřad rozhoduje o uložení pokuty v samostatné působnosti, jestliže mu to svěří rada obce, a uložení pokuty je možnost, nikoliv povinnost.
S generální podjatostí počítá až nový správní řád. Podle nového správního řádu č. 500/2004 Sb. je k vyloučení každého úředníka ještě nutný jeho zájem na výsledku řízení. Nový správní řád ale řeší i situaci, že by byli z řízení vyloučeni všichni úředníci. Krajský úřad potom pověří k projednání a rozhodování jiný obecní úřad ve svém správním obvodu.
H: Hlasování
MŮŽE ČLEN ZASTUPITELSTVA OBCE V NEPŘÍTOMNOSTI HLASOVAT PÍSEMNĚ?
Ze zákona o obcích vyplývá, že zastupitelstvo obce je veřejné a člen zastupitelstva obce je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva obce. Schopnost zastupitelstva obce usnášet se se odvíjí od přítomnosti nadpoloviční většiny všech jeho členů. K platnému usnesení je potom třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva, nikoliv pouze těch, kteří se sejdou na veřejném zasedání.
Další podrobnosti o jednání zastupitelstva obce stanoví jednací řád zastupitelstva obce. Ten nesmí být se zákonem o obcích v rozporu, protože jeho přijetí patří do samostatné působnosti obce. Při jejím výkonu je zastupitelstvo obce vázáno zákonem a právními předpisy. Z uvedeného vyplývá, že hlasování písemnou formou v době nepřítomnosti není v souladu se zákonem, který předpokládá v § 87 jako podmínku platného hlasování přítomnost na veřejném zasedání zastupitelstva obce. Rovněž v zápise ze zasedání zastupitelstva obce se uvádí počet přítomných členů zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
I: Informace
JAKÉ INFORMACE JSOU POVINNI POSKYTOVAT ÚŘEDNÍCI?
Úředník je povinen podle zákona č. 312/2000 Sb. poskytovat informace o činnosti obce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v rozsahu, v jakém to vyplývá z jeho pracovního zařazení. Zvlášť má úředník povinnost poskytovat informace členům zastupitelstva obce, které souvisejí s výkonem jejich funkce, a to ve lhůtě do 30 dnů. V rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu zaměstnání a v souvislosti s ním. Povinnosti mlčenlivosti může být zproštěn tajemníkem nebo jím pověřeným vedoucím úředníkem nebo příslušným správním úřadem podle zákona.
NA JAKÉ DALŠÍ INFORMACE MÁ PRÁVO OBEC?
Obec má právo bezplatně požádat o informace potřebné pro výkon její působnosti od státních orgánů a orgánů kraje a povinnost poskytnout stejně tak informace státním orgánům a orgánům kraje. Nedotčena zůstává ochrana osobních údajů, ochrana utajovaných skutečností atd. Každý člen zastupitelstva obce, a rovněž předseda finančního výboru a kontrolního výboru (neboť jím je vždy člen zastupitelstva), má právo na informace od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, a to za stejných podmínek jako od úředníků. Kontrolní výbor může zastupitelstvo obce nově informovat o oznámeních členů zastupitelstva o jejich podnikatelské činnosti a o činnosti jejich manželky a o nabytí vlastnictví nemovitosti ve smyslu zákona číslo 96/2005 Sb., o střetu zájmů.
JAK OBEC INFORMUJE OBČANY O SVÉ ČINNOSTI?
K významným aktům obce, kterými obec informuje o své činnosti, patří zápisy ze zasedání zastupitelstva obce. Zasedání zastupitelstva obce jsou vždy veřejná. V prvé řadě obec informuje o navrženém programu připravovaného zasedání na úřední desce obecního úřadu minimálně 7 dní předem, aby se jej mohla veřejnost zúčastnit. Je vhodné, aby program byl co nejvíce konkrétní. Těm, kteří se zastupitelstva obce nezúčastní, je obecní úřad povinen umožnit nahlížet do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce, který musí být pořízen do 10 dnů po skončení zasedání. Minimálně 15 dnů předem musí obec na úřední desce obecního úřadu informovat o záměrech nakládat s obecním majetkem, a to o prodeji nemovitostí, o darování nemovitostí, o pronájmu nemovitostí, o poskytnutí výpůjčky nemovitostí s výjimkou výpůjčky na dobu kratší než 30 dnů nebo výpůjčky právnické osobě zřízené obcí.
Výjimkou jsou záměry na pronájem bytů a hrobových míst, pronájmy na dobu kratší než 30 dnů a pronájmy právnické osobě zřízené obcí, které se nevyvěšují.
J: Jmenování
PROČ JMENUJE VEDOUCÍ ODBORŮ RADA A TAJEMNÍKA STAROSTA?
Vedoucí odborů většinou ve spojeném modelu veřejné správy vykonávají státní správu i samosprávu. Tajemník odpovídá za výkon státní správy i samosprávy starostovi. Starosta odpovídá za výkon své funkce zastupitelstvu obce. Na odbory se člení obecní úřad tak, jak to rozhodne rada obce. Rada totiž stanoví počet úředníků, rozhoduje o rozdělení pravomocí na obecním úřadě, zřizuje a zrušuje odbory a oddělení, schvaluje organizační řád obecního úřadu a toto je završeno tím, že jmenuje a odvolává vedoucí odborů na návrh tajemníka.
Tajemník navrhuje jejich jmenování radě, stanovuje jim plat, má vůči nim postavení statutárního orgánu zaměstnavatele a má pravomoc vydat pracovní řád obecního úřadu. Tajemník je vedoucí úřadu a je odpovědný za chod obecního úřadu starostovi. Starosta je v čele celého úřadu a tajemníka jmenuje a odvolává. Potřebuje k tomu souhlas ředitele krajského úřadu. Starosta ukládá tajemníkovi úkoly, ale to může rovněž zastupitelstvo a rada. Ze zákona vyplývá, že organizačně o podobě obecního úřadu, který plní úkoly jak v samostatné, tak v přenesené působnosti, rozhoduje pouze volený orgán, a to rada obce, bez možnosti zásahu státu.
Personálně o obsazení vedoucích míst na úřadě fakticky rozhoduje také rada obce složená z členů zastupitelstva, přestože formálně je navrhuje tajemník. Pracovní náplň a plat vedoucím odborů jmenovaným radou stanoví tajemník, který je zaměstnanec obce jmenovaný členem zastupitelstva, a to starostou. Samospráva obce a kraje jsou si rovny, tajemník je jmenovaný se souhlasem ředitele krajského úřadu, ale zákon výslovně nestanoví, že tak činí ředitel krajského úřadu jménem státu. Tajemník, který je zaměstnancem obce, odpovídá starostovi, který je do funkce zvolen, za chod celého úřadu, tj. za výkon samostatné i přenesené působnosti. Starosta odpovídá za výkon své funkce zastupitelstvu obce, a to včetně funkce osoby stojící v čele obecního úřadu, který vykonává vedle samosprávy rovněž státní správu.
Pokud nedojde k rozdělení odpovědnosti starosty a tajemníka za výkon státní správy státu a za výkon samosprávy obci, by jmenování a odvolání vedoucích odborů tajemníkem bylo formální. A to s ohledem na to, že starosta v obcích bez tajemníka plní úkoly tajemníka a ve spojeném modelu veřejné správy je tajemník vždy povinen plnit úkoly zastupitelstva obce, rady obce a starosty. Musí se ale jednat o zákonem stanovené povinnosti ukládané v rámci působnosti příslušných orgánů obce.
K: Kontrola
JAK JE MOŽNO SE BRÁNIT KONTROLÁM NA OBCÍCH?
Kontrola je způsob zásahu státu do výkonu působnosti obce. Tento zásah je možný ve smyslu čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR pouze způsobem stanoveným zákonem a pouze v případech, kdy to vyžaduje ochrana zákona. Kontrolu na obci je možno vykonat způsobem stanoveným v hlavě VIII zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Ochrana zákona při kontrole znamená, že jejím účelem je porovnat skutečný stav výkonu působnosti obce se zákonem. V současné době je kontrola pojmově (obsahově z hlediska účelu se jí podobá dozor) zaměřena pouze na výkon státní správy, kterou na obec přenesl stát. Kontrolující úředník kraje je povinen oznámit starostovi obce zahájení a ukončení kontroly a při kontrole se prokázat pověřením ředitele krajského úřadu, které vymezuje rozsah prováděné kontroly. Má právo požádat o předložení příslušných podkladů a o poskytnutí informací nezbytných k provedení kontroly. Porovnáním skutečného stavu se zákonem v případě přenesené působnosti znamená porovnat jej ve smyslu § 61 odst. 2 zákona o obcích se zákonem, jinými právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů publikovanými ve Věstníku vlády. O výsledcích kontroly je kontrolující povinen pořídit protokol a v něm uvést všechna kontrolní zjištění, nedostatky a osoby, které jsou za nedostatky odpovědné. Starosta obce i osoby odpovědné za nedostatky mají právo seznámit se s protokolem. Obec má potom možnost odstranit nedostatky zjištěné při kontrole, aby neplatila pokutu, protože při výkonu přenesené působnosti je vázána opatřeními krajského úřadu učiněnými v rámci kontroly. Nebo má starosta i osoby odpovědné za nedostatky právo podat písemné a odůvodněné námitky proti obsahu kontrolního zjištění. Proti každému neoprávněnému zásahu kontrolního orgánu do samostatné působnosti obce může obec podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.
L: Lhůty
V JAKÝCH LHŮTÁCH MAJÍ BÝT VYŘÍZENY STÍŽNOSTI?
Zákon o obcích stanoví lhůtu pro vyřízení návrhů, připomínek a podnětů, mezi něž lze zařadit i stížnosti. Vyřizují se bezodkladně nejdéle do 60 dnů, pokud se týkají jiných orgánů obce než zastupitelstva, tj. působnosti starosty, rady obce, obecního úřadu nebo obecní policie. Jde-li o záležitost spadající do působnosti zastupitelstva obce, lhůta pro jejich vyřízení činí 90 dnů. Tyto lhůty jsou zákonem stanoveny pouze pro vyřízení podnětů, připomínek a návrhů občanů obce, osob, které vlastní na území obce nemovitost, a osob, které jsou cizími státními občany a jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu. Lhůty pro vyřízení stížností jiných osob a další podrobnosti vyřizování stížností stanoví rada obce v pravidlech pro přijímání a vyřizování stížností a také petic. Jejich přijetí patří do vyhrazené působnosti rady obce, do její samostatné působnosti. Na vyřizování stížností se nevztahuje vyhláška č. 150/58 Ú.l., protože v samostatné působnosti obce je obec vázána pouze zákonem a právními předpisy jej provádějícími. Vládní vyhláška není obecně závazný právní předpis, nebyla zveřejněna ve Sbírce zákonů, proto není pro obec závazná. Rada obce ji může využít při zpracování uvedených pravidel. Ode dne účinnosti nového správního řádu bude obec postupovat při vyřizování stížností podle nového správního řádu, který stanoví, kde, v jakých lhůtách a jakým způsobem se vyřizují stížnosti.
M: Místní poplatky
JE SPRÁVCEM MÍSTNÍCH POPLATKŮ OBEC?
Podle § 1 zákona 337/1992 Sb. je správcem daně orgán obce věcně příslušný ke správě daně. Kdo je správcem místních poplatků, zákon o místních poplatcích nestanoví. Dle § 16 zákona o místních poplatcích o prominutí poplatku rozhoduje obec, která poplatky spravuje. Správcem poplatku, který poplatky spravuje a rozhoduje o jejich promíjení, je obec. Z toho vyplývá, že ten, kdo poplatky spravuje, je obec, a tedy že správcem poplatku je obec. Správce poplatku výslovně rozhoduje o prominutí místních poplatků.
JE SPRÁVCEM POPLATKU OBECNÍ ÚŘAD?
Zákon o místních poplatcích neurčuje orgán věcně příslušný ke správě místních poplatků. Tento zákon určuje pouze orgán obce příslušný k řízení o poplatcích podle zákona č. 337/1992 Sb., a to obecní úřad. Ze zákona o místních poplatcích ani ze zákona o správě daní a poplatků ale nevyplývá, že správa místních poplatků je totožná s řízením o poplatcích. Ze zákona o obcích ale jednoznačně vyplývá, že obec není obecní úřad a obecní úřad není obec. Jestliže je správcem poplatku obec, potom za obec rozhoduje příslušný orgán obce stanovený zákonem. Orgány obce jsou vyčísleny v § 5 zákona o obcích a jejich působnost stanoví zákon o obcích. V úvahu připadá zastupitelstvo obce, rada obce i obecní úřad. Při určení příslušného orgánu obce záleží na tom, zda jde o samostatnou působnost obce nebo o její působnost přenesenou, tj. zda o správě místních poplatků rozhoduje obec svým jménem jako o své záležitosti, nebo zda jsou místní poplatky záležitost státu a obec o nich rozhoduje za stát jménem státu jako o záležitosti státu. Obecní úřad vykonává státní správu pouze tehdy, pokud mu to stanoví zákon a samosprávu pouze tehdy, pokud mu to svěří zastupitelstvo nebo rada obce.
JE SPRÁVA MÍSTNÍCH POPLATKŮ ZÁLEŽITOSTÍ OBCE, NEBO ZÁLEŽITOSTÍ STÁTU?
Samostatná působnost obce znamená samostatnou správu záležitostí obce. Samostatná působnost je ústavní právo obce spravovat své záležitosti svým jménem na svou majetkovou odpovědnost. Za výkon samostatné působnosti jsou rada obce či obecní úřad odpovědné zastupitelstvu obce a zastupitelstvo obce je za něj odpovědno svým voličům. Zákon o místních poplatcích určil, že stanovení místních poplatků i podrobnosti jejich vybírání patří do samostatné působnosti obce, konkrétně do působnosti zastupitelstva obce, a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanovil, že příjmy z místních poplatků jsou příjmy rozpočtu obce.
Zatímco samospráva je právo obce, výkon státní správy je povinnost obce. Obec je povinna vykonávat státní správu, stanoví-li jí to zákon, ale nemá právo vykonávat státní správu za stát jménem státu v žádných případech, kdy to obci zákon výslovně neuloží. Státní správa místních poplatků by znamenala, že místní poplatky by byly záležitostí státu a stát by místní poplatky spravoval. To, že zákon povinně do přenesené působnosti obce svěřil řízení o místních poplatcích, znamená, že stát je příslušný k jejich vybírání ve výši a podle podrobností jejich vybírání stanovených obecně závaznou vyhláškou zastupitelstva obce, a tuto povinnost přenesl zákonem na obec.
Obec jménem státu a na majetkovou odpovědnost státu vybírá místní poplatky do rozpočtu obce a za to je odpovědná instančně nadřízenému krajskému úřadu a ten příslušnému ministerstvu.
Z uvedeného je zřejmé, že obec samostatně rozhoduje o tom, zda místní poplatky stanoví a samostatně stanoví podrobnosti jejich vybírání. Z toho vyplývá, že jde o záležitost obce, kterou si obec může spravovat zcela samostatně svými orgány podle zákona o obcích, mezi něž patří i obecní úřad. Ke správě místních poplatků obec nepotřebuje zákon o správě daní a poplatků, neboť podrobnosti vybírání stanoví zastupitelstvo obce obecně závaznou vyhláškou.
Přesto do doby novelizace zákona o místních poplatcích je obecní úřad povinen řízení podle zákona o správě daní a poplatků provádět v přenesené působnosti a to, co zákon o místních poplatcích nesvěřuje obecnímu úřadu, mají právo orgány obce provádět v samostatné působnosti.
N: Novelizace
JE NUTNO ZMĚNIT PRÁVNÍ PŘEDPIS OBCE PRÁVNÍM PŘEDPISEM, NEBO STAČÍ USNESENÍ?
Obsahem změny právního předpisu obce je vypuštění dosavadního ustanovení nebo jeho náhrada novým zněním. Ke změně právního předpisu obce musí proto dojít právním předpisem. Nestačí schválení usnesení o změně vyhlášky nebo nařízení. Je třeba schválit právní předpis obce a ten vyvěsit na úřední desce. Ke změně právního předpisu obce musí dojít na základě změny zákonného zmocnění obce k vydání právního předpisu, případně na základě změny předpisů, na které právní předpis obce odkazuje a vždy na základě rozhodnutí příslušného orgánu obce. Ten rozhoduje o změně právního předpisu buď z vlastní vůle, nebo na základě výzvy ke zjednání nápravy nezákonnosti příslušného ustanovení právního předpisu obce, nebo po pozastavení účinnosti právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení pro nezákonnost.
Kvůli právní jistotě občanů je vhodné namísto novelizace velké části právního předpisu dosavadní právní předpis zrušit a vydat nový. Totéž je vhodné v případě, že by mělo dojít k opětovné novelizaci. Po zrušení právního předpisu, který obsahoval ustanovení, kterým se zrušil právní předpis předchozí, neplatí žádný právní předpis. Aby platil a vstoupil v účinnost právní předpis, vždy musí být schválen a vyvěšen.
O: Odpovědnost za škodu
JAK ODPOVÍDÁ OBEC ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU NESPRÁVNÝM ÚŘEDNÍM POSTUPEM V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI?
Obec odpovídá při výkonu veřejné správy v samostatné působnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem. Ten, komu vznikla škoda rozhodnutím obce v samostatné působnosti postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má nárok na její náhradu, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost. Nahradila-li obec škodu, má právo požadovat regresní náhradu na těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. Pokud se obec řídila nesprávným právním názorem státního orgánu, který zrušil původní zákonné rozhodnutí obce v samostatné působnosti, může požadovat regresní náhradu od státu. To se týká zejména rozhodnutí o pokutách podle § 58 zákona o obcích, např. rozhodování o pokutách za porušení obecně závazné vyhlášky obce. Účastníci řízení a ti, s nimiž mělo být jednáno jako s účastníky řízení o pokutách podle § 58 zákona o obcích, pro které platí správní řád, mají právo na náhradu škody, když bylo rozhodnutí o pokutě zrušeno pro nezákonnost.
JAK OBEC ODPOVÍDÁ ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU OBCÍ PŘI VÝKONU PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI?
Za škodu, kterou způsobí účastníkům řízení a těm, s nimiž mělo být jako s účastníky řízení jednáno, obecní úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo nesprávným úředním postupem, odpovídá stát. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit tehdy, když rozhodnutí nabylo právní moci, poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí řádný opravný prostředek a poté bylo pro nezákonnost změněno nebo zrušeno. Stát může požadovat regresní náhradu na obcích a na úředních osobách v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily, a to v rozsahu odpovídajícím účasti obce na způsobené škodě. Jestliže bylo vydáno nezákonné rozhodnutí proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem odvolacího orgánu, který je zrušil nebo změnil, nemá stát právo na regresní náhradu. Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se obecní úřad řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, nemá stát právo na regresní náhradu. Pokud byla škoda způsobena nesprávným úředním postupem, má právo na její náhradu ten, jemuž byla způsobena. Nesprávným úředním postupem je i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.
P: Působnost obce
JAK SE LIŠÍ VÝKON SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI OBCE OD VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY?
Obec má právo na samosprávu. Má například právo, nikoliv povinnost vydávat obecně závazné vyhlášky. Obec a její orgány mají v samostatné působnosti zákonem uloženy některé povinnosti, jejichž nesplnění má zákonem stanovené důsledky, například rozpuštění zastupitelstva obce, pokud se nesejde déle než 6 měsíců, nebo neplatnost kupní smlouvy, jestliže obec nevyvěsí záměr prodat svůj nemovitý majetek, nebo neplatnost usnesení zastupitelstva nebo rady, pokud je neschválí nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva či rady. Obec má povinnost vykonávat státní správu v případech stanoveným zákonem, ale nemá právo vykonávat státní správu v případech, o kterých to zákon nestanoví. Obec je územní samosprávný celek a samostatná právnická osoba. Při výkonu samostatné působnosti jde o rozhodování orgánů obce, tj. zastupitelstva, rady, obecního úřadu, starosty, příspěvkové organizace obce. Zastupitelstvo se usnáší nadpoloviční většinou všech členů zvolených občany obce v komunálních volbách, rada se usnáší nadpoloviční většinou členů rady zvolených zastupitelstvem obce. Příspěvková organizace obce může rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, jestliže jí to svěří rada obce.
Rozdíl mezi zastupitelstvem a radou obce tkví v tom, že když o něčem rozhoduje zastupitelstvo obce, činí tak na veřejném zasedání, ale pokud tak činí rada obce, je to na neveřejné schůzi. V přenesené působnosti vykonává obec působnost pouze ve věcech, které jí svěří zákon jako výkon státní správy. Obec při výkonu státní správy nejedná samostatně za samosprávu, ale za stát. Státní správu vykonává obecní úřad v případech, kdy zákon obci nebo obecnímu úřadu svěří výkon státní správy, komise rady obce, pokud jí to svěří starosta, zvláštní orgány obce zřízené starostou na základě zákona, rada obce při vydávání nařízení obce. Z § 61 zákona o obcích vyplývá, že obecní úřad při výkonu přenesené působnosti není vázán rozhodnutími zastupitelstva ani jiných orgánů obce vykonávajících samostatnou působnost. Samosprávné orgány obce do výkonu státní správy přeneseném ze státu na obec nejsou oprávněny zasahovat.
CO PATŘÍ DO SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI?
To, co patří do samostatné působnosti, stanoví zákon o obcích jako působnost zastupitelstva obce a rady obce a také další záležitosti obce a jejích občanů. Podle § 58 zákona o obcích patří do samostatné působnosti obce například rozhodování o pokutách podle správního řádu. O odvolání proti takové pokutě vydané v samostatné působnosti ve správním řízení rozhoduje sice krajský úřad, ale nikoliv jako orgán instančně nadřízený radě obce. Proto krajský úřad nemůže rozhodnutí obce změnit, ale pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. Dále do samostatné působnosti obce patří to, o čem tak stanoví zvláštní zákony.
CO PATŘÍ DO SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI PODLE ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONŮ?
Stanovení místních poplatků, zejména stanovení sazby, úlev a osvobození a stanovení podrobností vybírání patří do samostatné působnosti zastupitelstva obce dle zákona o místních poplatcích. Stanovení systému nakládání s odpady obecně závaznou vyhláškou patří do samostatné působnosti dle zákona o odpadech. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví obec nařizuje rovněž obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti speciální ochrannou deratizaci. Na úseku požární ochrany obec vydává obecně závaznou vyhláškou požární řád obce, zřizuje požární hlídku a vydává vyhlášku, v níž stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob. Na úseku ochrany veřejného zdraví může obec zakázat podávání a prodej alkoholu a prodej tabákových výrobků. Zákony, které stanoví, co patří do samostatné působnosti obce, se týkají celé veřejné správy na úseku místního rozvoje, školství, veřejného pořádku, zdravotnictví, financí, životního prostředí, dopravy, zemědělství.
CO DO SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI NEPATŘÍ?
Do samostatné působnosti obce nepatří záležitosti, které zákon svěřil sice obci, ale výslovně je svěřil do její přenesené působnosti, například vydání nařízení obce či výkon přenesené působnosti na jednotlivých úsecích státní správy podle zvláštních právních předpisů (státní správa přestupků, státní správa lesů, státní veterinární správa, státní ochrana přírody atd.) Dále do samostatné působnosti obce nepatří záležitosti, které zákon nesvěřil obci vůbec, ale svěřil je jako výkon státní správy krajům (například přestupky na úseku kultury) nebo správním úřadům (například báňská správa). Zastupitelstvo obce nemůže obecně závaznými vyhláškami v samostatné působnosti upravovat záležitosti, které upravil Parlament ČR zákonem, například zakázat podávání a prodej alkoholu na sportovních podnicích a podnicích pro mládež a tam, kde je již zakázán zákonem o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Co zákon na úseku státní správy nezakázal, je dovoleno a nepatří do samostatné působnosti obce to zakazovat bez výslovného zákonného zmocnění, například nelze zakazovat požívání alkoholu.
R: Rada obce
O ČEM ROZHODUJE RADA OBCE?
Rada obce rozhoduje o záležitostech vyhrazených radě zákonem (například rozhodování o uzavírání nájemních smluv, stanovení pravidel pro vyřizování stížností či petic, ukládání pokut v samostatné působnosti obce podle § 58 zákona o obcích, o vydání nařízení, o organizaci obecního úřadu) a dále o tom, co radě svěří zvláštní zákon. O záležitostech svěřených radě zákonem nemůže rozhodovat ani zastupitelstvo obce jako jediný ústavní orgán obce, ani jiný orgán obce. Výjimky jsou dvě. O uzavíraní nájemních smluv a smluv o výpůjčce může rozhodovat obecní úřad nebo příspěvková organizace obce a o ukládání pokut podle § 58 zákona o obcích může rozhodovat obecní úřad. Podmínkou je, že jim to rada svěří ze své vyhrazené působnosti. Rada dále rozhoduje o všech dalších záležitostech v samostatné působnosti obce, které nejsou zákonem vyhrazeny ani zastupitelstvu, ani radě.
Pokud si to zastupitelstvo nevyhradí, rozhoduje rada obce o dalších náležitostech prodeje nemovitosti, jejíž prodej schvaluje zastupitelstvo obce, nebo o vyvěšení záměru na prodej nemovitostí. To patří do působnosti rady obce ze zákona o obcích a rada o tom nerozhoduje pouze v případě, že si zastupitelstvo rozhodování o nich vyhradí. Zastupitelstvo ale neurčuje, že o nich rozhoduje rada, když to vyplývá ze zákona.
JAK NA ROZHODOVÁNÍ RADY DOPADÁ NOVÝ SPRÁVNÍ ŘÁD?
V této souvislosti je vhodné připomenout § 130 nového správního řádu. Nový správní řád se vztahuje rovněž na výkon samosprávy. Stanoví, že když na základě zákona řízení vykonává obec, aniž by zákon určoval, který jeho orgán je k úkonům příslušný, je tímto orgánem obecní úřad. Řízením se rozumí rozhodování o právech a povinnostech konkrétních osob v oblasti veřejné správy.
Zákon o obcích neurčuje, který orgán je příslušný k rozhodování ve věcech samostatné působnosti, které nejsou vyhrazeny ani zastupitelstvu, ani radě. Podle zákona o obcích si je může vyhradit zastupitelstvo. Pokud tak neučiní, rozhoduje o nich rada a obecní úřad v případě, když mu to rada svěří. Podle nového správního řádu může rozhodovat obecní úřad ze zákona, což by představovalo průlom jak v působnosti obecního úřadu a rady, tak v působnosti zastupitelstva.
S: Správní řád
VZTAHUJE SE NOVÝ SPRÁVNÍ ŘÁD ROVNĚŽ NA STAROSTU?
Nový správní řád se vztahuje téměř na všechny postupy orgánů obce v samostatné i přenesené působnosti. Starosta obce je osoba, která stojí v čele obecního úřadu příslušného rozhodovat ve správním řízení. Může také ve správním řízení obec zastupovat, a to v případě, že je obec účastníkem řízení. V obcích bez úředníků, v nichž tvoří úřad hlavně starosta s místostarostou, to ani jinak nejde.
Z těchto důvodů se správní řád týká starosty jak z hlediska zabezpečení řádného průběhu správního řízení úřadem, v jehož čele stojí, tak z hlediska zastupování obce ve správním řízení, jehož je obec účastníkem. Obec bude moci být podle nového správního řádu účastníkem řízení buď jako žadatel, nebo jako dotčená osoba a vždy, když tak stanoví zvláštní zákon. V době starostovy nepřítomnosti se stejně tak správní řád týká místostarosty.
JAK SE PROJEVÍ STAROSTOVA ZNALOST SPRÁVNÍHO ŘÁDU NA PRÁCI ÚŘEDNÍKŮ?
Starosta obce, jak jsem již uvedla, je příslušný rozhodovat ve správním řízení. Obec, jejímž je starostou, může být účastníkem správního řízení. Starosta spolu s místostarostou, tajemníkem a úředníky tvoří obecní úřad. V obcích bez tajemníka starosta zabezpečuje výkon přenesené působnosti obecního úřadu a jmenuje, odvolává a stanoví plat vedoucím odborů, které vedou správní řízení. V obcích bez tajemníka starosta uzavírá a ukončuje pracovní poměr s úředníky, kteří ve správním řízení rozhodují, a stanoví jim plat. Znalost správního řádu starostovi pomůže v ocenění kvality jejich práce. Když přijde na obec kontrola z krajského úřadu na dodržování správního řádu při výkonu státní správy, starosta podepisuje protokol a má právo vůči němu podat námitky. I z tohoto důvodu je vhodné, aby byl starosta schopen porovnat kontrolní zjištění o stavu správního řízení na úřadě se správním řádem a zajistit nápravu.
JAK SE DOTÝKÁ STAROSTY ROZHODOVÁNÍ O PODJATOSTI?
Starostovi se podle § 148 zákona o obcích oznamuje podjatost vedoucího odboru v obcích bez tajemníka a starosta o podjatosti také rozhoduje. Nový správní řád stanoví v § 14 odst. 4 rovněž to, aby jiná osoba, kterou starosta určí k řízení ve věci, nebyla ve vztahu podřízenosti k vyloučenému vedoucímu odboru. Usnesení o určení této osoby se poznamená do spisu.
Pokud budou podjati všichni úředníci, starosta musí bezodkladně uvědomit krajský úřad a předat mu spis, aby krajský úřad pověřil k řízení sousední obecní úřad.
ZMĚNÍ SE NĚCO NA ZPŮSOBU, JAK SE OBČANÉ DOZVĚDÍ O ZÁMĚRECH NA PRODEJ OBECNÍHO MAJETKU?
O záměrech na prodej obecního majetku se občané nadále dozvědí z úřední desky. O prodeji obecního majetku rozhoduje zastupitelstvo obce, proto by mělo to, co se na úřední desce vyvěšuje, vyjadřovat záměr zastupitelstva obce. Vhodné proto je, aby si zastupitelstvo vyhradilo rovněž rozhodování o vyvěšení záměru prodat obecní majetek. Podle § 39 zákona o obcích záměr obce prodat nemovitý majetek, nebo také pronajmout nebo poskytnout jako výpůjčku, zveřejní obec, nikoliv zastupitelstvo obce. Protože vyvěšení záměru nelze považovat za správní řízení, neuplatní se § 130 nového správního řádu o obecné příslušnosti obecního úřadu. Vyvěšení záměru může proto uskutečnit rada obce a obecní úřad tak může učinit, když mu to rada obce svěří. Záměr se vyvěšuje na úřední desce po dobu 15 dnů. Podle § 112 zákona o obcích úřední desku zřizuje obecní úřad. Místo, na kterém se úřední deska umístí, se nachází zpravidla na budově obecního úřadu. Nový správní řád umístění úřední desky jednoznačněji neupravuje, ale upravuje konkrétně alespoň dobu, po kterou musí být úřední deska veřejně přístupná. Podle nového správního řádu musí být úřední deska veřejně přístupná nepřetržitě, což vylučuje její umístění v uzavřených budovách. Občané se tedy ode dne účinnosti nového správního řádu budou moci nepřetržitě po dobu 15 dnů před rozhodnutím zastupitelstva obce dozvědět o záměru na prodej obecního majetku z úřední desky. Obecní úřad bude nově povinen zveřejnit obsah úřední desky na internetu nebo bude muset obec zajistit toto zveřejnění tím, že uzavře veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností. Jinak zveřejnění zajistí pověřený obecní úřad na základě rozhodnutí krajského úřadu podle § 65 zákona o obcích.
JAKÝ JE ROZDÍL MEZI OPATŘENÍM OBECNÉ POVAHY, OBECNĚ ZÁVAZNOU VYHLÁŠKOU OBCE, NAŘÍZENÍM OBCE A ROZHODNUTÍM?
Rozhodnutí je individuální rozhodnutí o právech a povinnostech účastníků. Obecně závazná vyhláška a nařízení obce jsou obecně závazné právní předpisy obce. Opatření obecné povahy podle nového řádu není právní předpis ani rozhodnutí. K dodržování právního předpisu je každý nucen pod hrozbou sankce, neboť porušení právního předpisu obce je přestupek nebo správní delikt, zatímco výkon rozhodnutí (např. o pokutě za porušení právního předpisu) i opatření obecné povahy je vymahatelný exekucí. Právní předpis obce stanoví povinnosti, kdežto opatření obecné povahy nestanoví povinnosti, ale rozsah povinností v mezích zákona. Konkrétní povinnost konkrétní osobě je možno uložit na základě opatření obecné povahy v konkrétním rozhodnutí. Na rozdíl od právního předpisu mohou k opatření obecné povahy podat námitky přímo dotčení vlastníci nemovitostí a připomínky k němu mohou podat všichni, jejichž práva, zájmy a povinnosti mohou být dotčeny.
Rychlost jeho vydání je omezena podle § 172 nového správního řádu tím, že návrh je třeba vyvěsit na úřední desce po dobu 30 dnů, námitky k němu je možno podat do 30 dnů od zveřejnění a opatření nabývá účinnosti 15. dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Nový správní řád ale rovněž stanoví pro případ nebezpečí z prodlení zkrácenou lhůtu 5 dní namísto 15 dnů k veřejnému projednání návrhu a účinnost dnem vyvěšení, hrozí-li vážná újma. Zvláštní zákon také může stanovit, že opatření obecné povahy nabývá účinnosti před postupem zveřejňování uvedeném v § 172 nového správního řádu.
Domnívám se, že by opatření obecné povahy mohlo být využitelné např. pro vyhlášení deratizace, energetické koncepce, případně zákazu ohňostrojů příslušnými správními úřady. Často není efektivní zejména při vydání nařízení, aby se k odborné záležitosti mohla, ale nemusela sejít rada obce a rozhodovala v záležitosti státu přenesené na obec. Další případ využití je zabezpečení požární ochrany. Obce ve svých požárních řádech také nestanovují nové povinnosti, ale spíše rozsah povinností již stanovených zákonem. Opatření obecné povahy bude moci vydat správní orgán stanovený zákonem, odbornost bude zaručena splněním podmínky projednání návrhu opatření s dotčenými orgány. Proto zákon, který uloží správním orgánům vydat závazné opatření obecné povahy namísto umožnění vydání právního předpisu, má smysl.
T: Tržní řád
VYDÁVÁ OBEC TRŽNÍ ŘÁD OBECNĚ ZÁVAZNOU VYHLÁŠKOU, NEBO NAŘÍZENÍM?
Obec vykonává přenesenou působnost, stanoví-li tak zákon. Proto podle živnostenského zákona vydává tržní řád v přenesené působnosti nařízením obce. To znamená v rámci výkonu státní správy. Protože zmocnění k vydání tržního řádu se nalézá v zákoně o živnostenském podnikání, jde zřejmě o výkon státní správy živnostenského podnikání. Živnostenský zákon nestanoví, že ustanovení o tržním řádu se vztahují na prodejce, kterými jsou drobní pěstitelé, jak je to stanoveno v zákoně o ochraně spotřebitele.
Protože jde o výkon státní správy, obec v tržním řádu neurčuje povinnosti k užívání tržnice v majetku města jako její vlastník formou provozního řádu v samostatné působnosti podle § 10 písm. c) zákona o obcích obecně závaznou vyhláškou, ale stanovuje pravidla provozu tržiště v rámci výkonu státní správy. Obec je zmocněna živnostenským zákonem k vymezení míst pro prodej a poskytování služeb v tržním řádě, ale neměla by formou tržního řádu upravovat umístění stánků na pozemních komunikacích, které je sice výkonem státní správy, ale zvláštním užíváním komunikací upraveným zvláštním zákonem.
Tržiště je podle § 34 zákona o obcích veřejné prostranství. Veřejný pořádek a čistotu na tržištích jakožto veřejných prostranstvích není možno upravovat podle § 10 písm. a), c) zákona o obcích, protože do samostatné působnosti obce nepatří to, co je obci svěřeno jako výkon státní správy, a podle živnostenského zákona obec stanovuje pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti v tržním řádu v přenesené působnosti.
Tržní řád nemůže zakazovat prodávat lihoviny, jejichž zákaz prodeje vyplývá ze zákona o spotřebních daních, a to v místech stanovených zákonem o spotřebních daních (tržnice a tržiště, ale je to možné ve stáncích s občerstvením včetně rozlévaných lihovin). Dále je to alkohol, jehož prodej zakazuje zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, a to na tanečních zábavách pro mládež a sportovních akcích s tím, že na tanečních zábavách je ze zákona dovoleno pivo a víno.
Týká se to i tabákových výrobků, které zakazuje prodávat na tržnicích a tržištích zákon o spotřebních daních, ale jednotlivé kusy umožňuje prodávat ve stáncích s občerstvením.
U: Usnesení
JE V ROZPORU SE ZÁKONEM USNESENÍ, KTERÝM OBEC ROZHODNE SOUČASNĚ O KOUPI I O PŘEDÁNÍ NEMOVITÉHO MAJETKU DO SPRÁVY PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE?
Rozhodování o nabytí nemovitého majetku je vyhrazeno zastupitelstvu obce. Obci jako každé jiné osobě vzniká vlastnické právo až dnem vkladu do katastru nemovitostí, nikoliv dnem, kdy se zastupitelstvo o nabytí nemovitého majetku usneslo. Podle zákona č. 254/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, obec vymezí majetek, který je ve vlastnictví obce a který předá do správy příspěvkové organizaci.
Podmínkou předání majetku tedy je, že to musí být majetek obce, k němuž obec má vlastnické právo. Toto právo vzniká, jak bylo řečeno, podle zákona o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem dnem vkladu do katastru nemovitostí. Teprve tento majetek může obec vymezit a předat příspěvkové organizaci do správy. Usnesení, kterým se rozhodne o určení a o předání majetku do správy určené příspěvkové organizace s účinností ke dni nabytí vlastnického práva obcí, bude v souladu se zákonem, neboť takové usnesení nebude přede dnem této účinnosti vykonatelné.
V: Veřejné prostranství
STAČÍ K URČENÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VE VYHLÁŠCE O VEŘEJNÉM POŘÁDKU ODKAZ NA § 34 ZÁKONA O OBCÍCH?
Obec stanovuje k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti podle § 10 písm. a) zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, místa, na kterých lze vykonávat činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, nebo veřejná prostranství, na kterých jsou takové činnosti zakázány. Jestliže obec v obecně závazné vyhlášce zakáže činnosti, které mohou narušit veřejný pořádek v obci, musí tak učinit pouze na veřejných prostranstvích určených ve vyhlášce, respektive v příloze obecně závazné vyhlášky. Takový zákaz se musí vztahovat na některá veřejná prostranství v obci, nikoliv na všechna.
Požadavek právní jistoty vyžaduje, aby takové prostranství bylo určeno v obecně závazné vyhlášce přesně a konkrétně. Nestačí se odvolat na § 34 zákona o obcích, který obsahuje ve výčtu veřejných prostranství kromě náměstí, ulic, tržišť, chodníků, veřejné zeleně a parků rovněž další prostory, které jsou přístupné každému bez omezení a sloužící obecnému užívání, což je zcela nekonkrétní a nejednoznačné. Ideální by bylo, kdyby byla veřejná prostranství určená v obecně závazné vyhlášce ještě řádně označena v terénu a doplněna piktogramy.
Veřejný pořádek
LZE V OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠCE OBCE ZAKÁZAT ŽEBRÁNÍ, HAZARDNÍ HRY, PROSTITUCI, PYROTECHNIKU, RUŠENÍ NOČNÍHO KLIDU?
Obec stanovuje k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti podle § 10 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo které činnosti jsou na některých veřejných prostranstvích zakázány.
Obec nemůže podle § 35 zákona o obcích upravovat vyhláškou otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě nebo jsou upraveny právními předpisy práva veřejného nebo soukromého. Žebrání, provozování hazardních her a nabízení nebo poskytování sexuálních služeb mohou být činnosti budící veřejné pohoršení, a tedy přestupkem proti veřejného pořádku na všech veřejných prostranstvích. Rovněž tak prostituce, i bez obecně závazné vyhlášky.
Rušení nočního klidu je také přestupkem, proto nelze ve vyhlášce obce zakazovat činnosti, které narušují noční klid. Obec ale může zakázat podávání a prodej alkoholu podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které často vede k dlouhým provozním dobám pohostinství a k rušení nočního klidu. Samotný provoz pohostinství spočívající v podávání jídel a pití nemůže narušovat veřejný pořádek, proto jej není možno zakázat.
Používání zábavné pyrotechniky reguluje zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a vyhláška č. 174/1992 Sb. Používání pyrotechnických výrobků v uzavřených prostorách, v blízkosti kostelů, nemocnic, dětských zařízení, domovů důchodců, škol, ozdravoven a při sportovních akcích s výjimkou týkající se filmu, televize a scénických a stolních salónních efektů upravuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb. v rámci výkonu státní správ. Proto nepatří regulace používání této zábavné pyrotechniky do samostatné působnosti obce jako místní záležitost veřejného pořádku.
Podle § 35 odst. 1 zákona o obcích totiž nepatří do samostatné působnosti obce záležitosti, které jsou svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy. Protože jsou určité činnosti na úseku státní správy ze zákona dovoleny, nemůže je obec zakázat v rámci výkonu samostatné působnosti.
Činnosti, které jsou přestupkem podle přestupkového zákona v rámci výkonu státní správy na celém území ČR, nepřísluší regulovat formou obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti obce na některých veřejných prostranstvích. Obecně závaznými vyhláškami vydanými podle § 10 písm. a) zákona o obcích nelze upravovat činnosti, které jsou předmětem speciální právní úpravy. Hazardní hry na výherních hracích přístrojích, sazky, loterie apod. upravuje zvláštní zákon, občanský zákoník, trestní zákon. Obci proto nepřísluší je zakazovat obecně závaznou vyhláškou.
Z: Zákonné zmocnění
MŮŽE OBEC VYDÁVAT OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY BEZ ZÁKONNÉHO ZMOCNĚNÍ?
Obec může podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky ukládat povinnosti v obecně závazné vyhlášce pouze v případě, že je ke stanovení povinností výslovně zákonem zmocněna, že zákon stanoví způsob, jakým obec povinnosti stanoví (formou právního předpisu obce) a že zákon stanoví meze pro ukládání povinností.
Tyto meze stanoví čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky, podle něhož obce mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své působnosti. Samostatnou působnost obce upravují § 7, § 8 a § 35 zákona o obcích.
Obec spravuje samostatně své záležitosti. Jsou to záležitosti obce a jejích občanů, z čehož vyplývá, že se nesmí jednat o záležitosti státu, kraje ani soukromých osob. Obec nemůže upravovat obecně závaznou vyhláškou otázky, které zákon svěřil krajům, které patří do přenesené působnosti obce, nebo které jsou zákonem svěřeny správním úřadům, vyhrazeny pouze zákonné úpravě nebo jsou upraveny právními předpisy práva veřejného nebo soukromého.
Obecně závazné vyhlášky bez zákonného zmocnění nemohou ukládat povinnosti.
právnička Benešov
