Abeceda pro starosty a úředníky k novému správnímu řádu

JUDr. EVA ŠROMOVÁprávničkaJak jsme slíbili, pokračujeme po půl roce v Abecedě pro starosty a úředníky, tentokrát k novému správnímu řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Jeho základem je sice původní správní řád, ovšem pouze s jeho znalostí od 1. ledna...

JUDr. EVA ŠROMOVÁ
právnička

Jak jsme slíbili, pokračujeme po půl roce v Abecedě pro starosty a úředníky, tentokrát k novému správnímu řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Jeho základem je sice původní správní řád, ovšem pouze s jeho znalostí od 1. ledna 2006 starostové a úředníci nevystačí. Souvisejí s tím také další změny: organizačního řádu, směrnice na vyřizování stížností, spisového řádu, zabezpečení elektronické podatelny, elektronického doručování, elektronické úřední desky. To se týká nejen obecního úřadu, ale i přestupkové komise a dalších orgánů zřízených starostou k výkonu státní správy, a také rady obce, která sice v samostatné působnosti, ale podle správního řádu ukládá pokuty za správní delikty podle zákona o obcích. Nových institutů, například usnesení, je příliš mnoho. A proti nim stojí lhůty pro vydání rozhodnutí. V příloze nabízíme také vzory záznamů, protokolů a rozhodnutí.

Abecední přehled hesel

A: Autoremedura
D: Doručování
F: Fikce doručení
I: Informace ve správním řízení
J: Jazyk
L: Lhůty
M: Mezitímní rozhodnutí - viz rozhodnutí
N: Nečinnost
Nové rozhodnutí - viz autoremedura
O: Oprávněná úřední osoba
P: Příkaz - viz rozhodnutí
R: Rozhodnutí
S: Společné řízení
U: Usnesení, Uspokojení žalobce - viz autoremedura
V: Veřejný zájem, Vzory úkonů
Z: Zkrácené přezkumné řízení - viz rozhodnutí

A: Autoremedura

JAKÉ JSOU MOŽNOSTI VLASTNÍ NÁPRAVY ROZHODNUTÍ ORGÁNEM, KTERÝ ROZHODNUTÍ VYDAL?

Rozhodnutí, jež nenabylo právní moci a účastník se proti němu odvolal, může obecní úřad, který je vydal, napravit v rámci vlastního zjednání nápravy neboli v rámci autoremedury v odvolacím řízení. Rozhodnutí, které je v právní moci, je možno napravit v rámci autoremedury v přezkumném řízení, ale třeba také v rámci uspokojení účastníka, jenž podal žalobu k soudu.

ZMĚNILO SE NĚCO U AUTOREMEDURY V ODVOLACÍM ŘÍZENÍ?

Obecní úřad, jenž vydal rozhodnutí napadené odvoláním, zašle stejnopis podaného odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dnů, vyjádřili. Podle okolností dále doplní řízení. Ustanovení se nepoužije, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo bylo-li nepřípustné. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. K vyjádřením podaným po lhůtě se nemusí přihlížet. Při vedení řízení po podání odvolání je třeba zvlášť dbát oprávněných zájmů účastníků, kteří byli v dobré víře. Odkladný účinek odvolání lze z vážných zákonem daných důvodů vyloučit dodatečně. Obecní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s ním všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. Neshledá-li obecní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro autoremeduru, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Jestliže byl odvoláním napaden jen některý výrok rozhodnutí a lze-li příslušnou část spisu oddělit, předá správní orgán pouze tu část spisu, která se týká otázky, o níž bylo rozhodnuto v napadeném výroku rozhodnutí. V případě nepřípustného nebo opožděného odvolání předá spis odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů; ve stanovisku se omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání. Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že odvolání bylo podáno včas a že je přípustné, vrátí věc správnímu orgánu, který rozhodl v prvním stupni. Jestliže je již rozhodnutí v právní moci, může z moci úřední dojít k přezkoumání zákonnosti takového rozhodnutí nadřízeným orgánem.

JAKÉ JSOU MOŽNOSTI VLASTNÍ NÁPRAVY ROZHODNUTÍ, KTERÉ JIŽ NABYLO PRÁVNÍ MOCI?

Přezkumné řízení může také provést obecní úřad, který přezkoumávané rozhodnutí vydal, jestliže k němu dal podnět účastník, a je možno plně vyhovět účastníkovi, který podnět uplatnil. Další podmínkou je, že tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému účastníkovi, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. Jinak obecní úřad předá věc k provedení přezkumného řízení nadřízenému správnímu orgánu. Pokud je rozhodnutí pravomocné a zrušení rozhodnutí se domáhá žalobce podáním žaloby ve správním soudnictví, je možno takového žalobce uspokojit zrušením či změnou rozhodnutí v přezkumném řízení. Je to ale možno pouze se souhlasem nadřízeného orgánu.

LZE ZJEDNAT VLASTNÍ NÁPRAVU V PŘÍPADĚ, ŽE JE PODÁNA ŽALOBA K SOUDU?

Žalobce se také může dožadovat u správního soudu vyslovení nicotnosti nebo snížení nebo zrušení trestu a v takových případech lze ho uspokojit vyslovením nicotnosti, vydáním nového rozhodnutí tak, jak stanoví zákon. Uspokojit účastníka změnou nebo zrušením rozhodnutí, vyslovením nicotnosti nebo snížením či upuštěním od trestu je možno v řízení vždy se souhlasem nadřízeného orgánu. Jestliže je žalobce uspokojen správním orgánem, sdělí to soudu a soud potom zastaví řízení o žalobě.

JE MOŽNO O STEJNÉ VĚCI ROZHODNOUT ZNOVU?

O možnosti vydat nové rozhodnutí je třeba se zmínit. Je to totiž nový institut správního řádu, přestože to není způsob nápravy a nemusí se jím rušit původní rozhodnutí. Uskutečnit nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze ale jen tehdy, jestliže je to nezbytné při prominutí zmeškání, nebo novým rozhodnutím bude vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta, nebo nové rozhodnutí z vážných důvodů dodatečně stanoví nebo změní dobu platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůtu ke splnění povinnosti nebo dodatečně povolí plnění ve splátkách, popřípadě po částech. Zkrácení doby platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůty ke splnění povinnosti je možno pouze tehdy, stanoví-li tuto možnost zákon, nebo rozhodnutí ve věci zrušil jiný orgán veřejné moci podle zvláštního zákona, nebo tak stanoví zvláštní zákon.

D: Doručování

JAKÉ ZMĚNY NASTALY V DORUČOVÁNÍ?

Doručování v novém správním řádu je upraveno velmi podrobně a přináší řadu změn. Tím, kdo doručuje, může být sám obecní úřad či jiný správní orgán nebo policejní orgán či pošta. Tak jak je možno a nutné přijímat podání elektronicky, tak je možno a nutné elektronicky doručovat. Předvolání, rozhodnutí a usnesení i další písemnosti, u nichž to stanoví oprávněná úřední osoba, se doručují do vlastních rukou. Ostatní písemnosti lze doručovat proti potvrzení o doručení nebo, pokud není nutný pro řízení písemný doklad o potvrzení doručení, je možno je doručit jenom do schránky či na jiné vhodné místo, předáním vhodné osobě ochotné písemnost adresátovi předat. I písemnosti určené do vlastních rukou lze doručit na žádost adresáta jiným způsobem, například do schránky nebo elektronicky. Doručuje se nikoliv na adresu, na níž se účastník řízení zdržuje, ale na adresu, kterou účastník sdělí, na adresu trvalého pobytu, na elektronickou adresu, zástupci nebo tomu, kdo byl k přijetí písemnosti zmocněn. Fyzické osobě je možno doručit kdekoliv je zastižena. Jde-li o právnickou osobu, doručuje se na adresu sídla právnické osoby a písemnosti určené do vlastních rukou se doručují osobě pověřené přijímat písemnosti. V případě nezdařeného doručování do ciziny je třeba ustanovit opatrovníka a potom se doručuje na adresu ustanoveného opatrovníka. Tomu, jehož pobyt není znám a tomu, komu se prokazatelně nedaří doručovat, se doručuje veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce. Každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pro orgány obce se zřizuje jedna úřední deska. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li správní orgán schopen zajistit zveřejnění obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup, uzavře s příslušnou obcí s rozšířenou působností veřejnoprávní smlouvu o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zřízení elektronické úřední desky je po elektronické podatelně a elektronickém podpisu další důležitou novinkou a dalším požadavkem v oblasti doručování, kterou je třeba promítnout do spisového řádu. S doručováním souvisí rovněž to, co zákon rozumí vydáním rozhodnutí. Vydáním rozhodnutí se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení k doručení. Tato skutečnost se vyznačí na písemnosti nebo poštovní zásilce slovy "Vypraveno dne".

F: Fikce doručení

CO SE ZMĚNILO NA FIKCI DORUČENÍ?

U fikce doručení došlo k podstatné změně dne, který se považuje za den doručení. V případě, že adresát nebyl zastižen, písemnost se uloží u správního orgánu, který ji vyhotovil, u obecního úřadu nebo u provozovatele poštovních služeb, jsou-li k doručování využívány. Jestliže si adresát uloženou písemnost nevyzvedl, ukládá se na 15 dnů a jako den doručení se bere desátý den uložení. U písemnosti určené do vlastních rukou, která je doručovaná jiným způsobem na žádost adresáta, se má za to, že je doručena třetím dnem od jejího odeslání. Jestliže se doručuje veřejnou vyhláškou, považuje se za den doručení patnáctý den vyvěšení písemnosti na úřední desce za podmínky, že současně byla písemnost zveřejněna na internetu. V případě úspěšného elektronického doručení se za den doručení považuje okamžik, kdy adresát přijetí zprávy potvrdí zprávou opatřenou elektronickým podpisem. V případě, že k potvrzení elektronického doručení nedojde, a nevyjde ani další pokus o doručení, doručí obecní úřad písemnost tak, jako by adresát o elektronické doručení nepožádal.

I: Informace o řízení

JAKÉ INFORMACE JE POVINEN POSKYTOVAT SPRÁVNÍ ORGÁN A NA JAKÉ INFORMACE MÁ PRÁVO?

Na informace o řízení má právo každý - účastník i správní orgán. Stanoví-li tak zvláštní zákon, může každý požadovat od správního orgánu, aby mu písemně poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu a podle jakých hledisek bude posuzovat žádost, popřípadě za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. Tuto povinnost má správní orgán tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní zákon. Účastníci mají právo se před vydáním rozhodnutí dotázat na průběh řízení a účastníkovi je povinen správní orgán informace o řízení poskytnout bez ohledu na zvláštní zákon, neboť to stanoví správní řád. Správní orgán si může obstarat informace nutné pro rozhodnutí, zda řízení zahájit či nikoliv. Před zahájením řízení opatřuje správní orgán nezbytná vysvětlení k prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, nebo stanoví-li tak zákon. Vysvětlení může požadovat jen tehdy, nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným úředním postupem. O podání vysvětlení se pořizuje záznam. Záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek. Správní orgán má rovněž právo na informace od dotčeného orgánu. Dotčené orgány jsou povinny poskytovat správnímu orgánu, který vede řízení, všechny informace potřebné pro řízení, pokud tím nebude porušena povinnost podle zvláštního zákona. Informaci nadřízenému orgánu příslušnému k prohlášení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu, jenž nicotné rozhodnutí vydal, jsou povinny poskytovat všechny orgány, které dojdou k závěru, že jiný správní orgán učinil úkon, jenž je nicotným rozhodnutím. Mezi takové informace lze zařadit rovněž povinnost správního orgánu dát podnět orgánu, jenž je příslušný k přezkumnému řízení, ke zrušení nezákonného závazného stanoviska, které vydal jiný správní orgán.

J: Jazyk

JE MOŽNO VE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ JEDNAT V JINÉM JAZYCE NEŽ ČESKÉM?

V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou předkládat i v jazyce slovenském, osoby příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území ČR, mohou činit podání v jazyce své národnostní menšiny. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud správní orgán nesdělí účastníkovi řízení, že takový překlad nevyžaduje. Takové prohlášení může správní orgán učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu. Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. Osobám neslyšícím správní orgán ustanoví tlumočníka znakové řeči podle zvláštního zákona. Neslyšící osobě, která neovládá znakovou řeč, ustanoví správní orgán prostředníka. Jazyk jednání souvisí se základní zásadou činnosti správního orgánu, kterou je vstřícnost vůči všem, kterých se činnost správního orgánu týká a umožnit podání ve slovenštině na straně jedné a umožnit tlumočníka tomu, kdo neovládá jazyk jednání na straně druhé.

L: Lhůty k vydání rozhodnutí

JAKÉ LHŮTY PRO VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ MÁ NOVÝ SPRÁVNÍ ŘÁD?

Lhůty pro vydání rozhodnutí stanoví správní řád následovně. Správní orgán je povinen po zahájení řízení vydat rozhodnutí - pokud je to možno - bez zbytečného odkladu. Jestliže nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Když je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, připočítává se k těmto 30 dnům dalších až 30 dnů. K provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny se připočítává doba nezbytně nutná. Po dobu nezbytnou k opatření údajů od dotčené osoby lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.

JAKÉ DŮSLEDKY MÁ NEDODRŽENÍ LHŮT?

Nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil. Jestliže se účastník, který nezpůsobil nedodržení lhůt dovolává nápravy, může zasáhnout nadřízený správní orgán. Jakmile se nadřízený správní orgán dozví o tom, že správní orgán nevydal rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti.

JAKÉ JSOU MOŽNOSTI VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ, JESTLIŽE MÁ OBEC PROBLÉMY S DODRŽENÍM LHŮTY KVŮLI SLOŽITOSTI ČI VÝJIMEČNOSTI VĚCI?

Řešením je atrakce, tj. převzetí rozhodnutí nadřízeným správním orgánem. Správní orgán tak může učinit na podnět příslušného správního orgánu nebo na požádání účastníka. Je to však jeho možnost, nikoliv povinnost. Nadřízený správní orgán může na podnět příslušného správního orgánu nebo na požádání účastníka věc usnesením převzít místo podřízeného správního orgánu a rozhodnout jako správní orgán nižšího stupně, týká-li se řízení otázek, které lze vzhledem k jejich výjimečné obtížnosti nebo neobvyklosti řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí, nebo jde-li o řízení s velkým počtem účastníků, nebo u věci, u níž lze mít důvodně za to, že výrazně ovlivní právní poměry účastníků ve správních obvodech více podřízených správních orgánů. Změny příslušnosti se v těchto případech oznamují veřejnou vyhláškou a účastníci se o nich vhodným způsobem vyrozumí. Atrakce není možná při výkonu samostatné působnosti obce a není vhodná, pokud by měla být bezdůvodnou zátěží pro účastníky. Při změnách příslušnosti správní orgány dbají na to, aby k nim docházelo jen v důvodných případech a aby řízení pokud možno nezatěžovalo účastníky více, než kdyby ke změnám příslušnosti nedošlo.

N: Nečinnost

JAKÁ ŘEŠENÍ NEČINNOSTI SPRÁVNÍ ŘÁD NABÍZÍ?

Opatření proti nečinnosti učiní nadřízený správní orgán i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední. Opatření proti nečinnosti je v těchto případech správní orgán povinen učinit. Opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán učinit i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Přestože ale okolnosti nasvědčují tomu, že lhůta pro vydání rozhodnutí nebude dodržena, nadřízený správní orgán může opatření proti nečinnosti učinit, ale také nemusí a může vyčkat uplynutí lhůty pro rozhodnutí. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník. Nadřízený správní orgán může ponechat vydání rozhodnutí příslušnému orgánu a může nečinnému správnímu orgánu přikázat, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí. Může rovněž tomuto nečinnému orgánu usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější a přitom přihlíží ke lhůtám uvedeným pro vydání rozhodnutí. Nadřízený orgán ale také může využít atrakce a rozhodnout sám, tedy usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu. Nadřízený orgán může také delegovat vydání rozhodnutí na jiný správní orgán, aby rozhodl namísto nečinného orgánu, a tak může usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení. Atrakci a delegaci ale není možno aplikovat vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti. Usnesení nadřízeného orgánu, které zvolí k ochraně před nečinností, se oznamuje příslušným správním orgánům a neopominutelným účastníkům a ostatní účastníci se o něm vyrozumí veřejnou vyhláškou. Usnesení nadřízený správní orgán vydá i v případě, že žádosti účastníka o uplatnění opatření proti nečinnosti nevyhoví, toto usnesení se oznamuje pouze tomuto účastníkovi a nelze se proti němu odvolat. Možná veřejná vyhláška vyvěšená na úřední desce a na internetu, může být jistou motivací pro to, aby k těmto opatřením nemuselo docházet. Další hrozbou může být hrozba náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, neboť nesprávným úředním postupem je nečinnost. A konečně je třeba si uvědomit, že činnost správního orgánu podléhá kontrole nadřízeného orgánu. Krajský úřad kontroluje činnost orgánů obce a v případě výkonu přenesené působnosti je oprávněn stanovit opatření k nápravě, jejichž nesplnění ani v opakované lhůtě může mít pro obec za důsledek pokutu podle zákona o krajích.

JAK SE NEČINNOST SHODUJE SE ZÁKLADNÍMI ZÁSADAMI ČINNOSTI SPRÁVNÍHO ORGÁNU?

Opatření proti nečinnosti souvisí s aplikací zásady hospodárnosti, rychlosti řízení, procesní ekonomie. Správní orgán je povinen vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Proti jeho nečinnosti lze užít delegaci nebo atrakci. Postupuje se tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a aby byly dotčené osoby co možná nejméně zatěžovány. Rovněž je třeba brát zřetel na zásadu legitimního očekávání. Správní orgán musí dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pro naplňování této zásady má nejlepší podmínky prvostupňový správní orgán. Vše souvisí rovněž s dodržováním zásady, že veřejná správa je službou veřejnosti a proto je v maximální míře přiblížená občanům. Je však otázkou, do jaké míry je v souladu s rychlostí řízení a lhůtou pro vydání rozhodnutí počet usnesení, proti kterým je možno se odvolat, když odvolání proti usnesení není důvodem pro přerušení řízení. A to i přesto, že odvolání proti usnesením nemá odkladný účinek

O: Oprávněná úřední osoba

JAK LZE ZAJISTIT DODRŽOVÁNÍ LHŮT A VŠECH ZÁSAD ČINNOSTI PODLE NOVÉHO SPRÁVNÍHO ŘÁDU?

Mimo jiné výběrem úředníků, kteří za správní orgán jednají. Úředník je povinen chovat se zdvořile a vstřícně. To je jedna ze základních zásad činnosti správního orgánu, jejíž porušení je porušením zákona. Zdvořilý, odborně zdatný a vstřícný úředník má nejenom nárok na pořádek v řízení vymahatelný prostřednictvím pořádkové pokuty, ale účastníci řízení se před ním například s důvěrou vzdají práva na doručování všech usnesení, která potom nabudou právní moci poznamenáním do spisu. Na výkonu pravomoci správního orgánu se bezprostředně podílejí úřední osoby. Odbory, na které se člení obecní úřad, jsou oprávněné k vyřízení věci podle toho, jak to určují vnitřní předpisy nebo když je k tomu pověří vedoucí správního orgánu. O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu a správní orgán o tom účastníka řízení na požádání informuje. Každá úřední osoba, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.

R: Rozhodnutí

CO SPRÁVNÍ ŘÁD ROZUMÍ ROZHODNUTÍM?

Rozhodnutím správní orgán rozhoduje ve věci nebo rozhoduje o procesních otázkách. Zákon stanoví náležitosti písemného rozhodnutí, náležitosti záznamu do spisu o rozhodnutí, náležitosti potvrzení o rozhodnutí. Rozhodnutí se vyhotovuje písemně nebo ne písemně a potom se pouze vyhlásí a učiní se o něm do spisu záznam. O ústním vyhlášení se tedy učiní do spisu záznam, náležitosti takového záznamu zákon stanoví. Záznam je způsobem vydání rozhodnutí. Poznamenání usnesení do spisu je dalším způsobem vydání rozhodnutí. Jeho náležitosti zákon nestanoví, ale zřejmě jde o písemné rozhodnutí, protože kdyby se nemělo vyhotovovat písemné usnesení, dělal by se o něm záznam do spisu a nepoznamenávalo by se do spisu. O ústním rozhodnutí se vydá na žádost účastníka potvrzení, které má zase jiné náležitosti než záznam do spisu. Zákon stanoví náležitosti písemného rozhodnutí, nestanoví jiné náležitosti ani jinou než písemnou formu pro usnesení ani pro usnesení, které se pouze poznamenává do spisu. Rozhodnutí se označuje slovem rozhodnutí nebo jiným označením stanoveným zákonem. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvedou jména a příjmení všech účastníků, ve výroku rozhodnutí se označí účastníci řízení podle § 27 odst. 1 a účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují identifikačními údaji nejen včetně místa trvalého bydliště, ale i data narození. Jestliže se účastníci vzdají práva na doručení rozhodnutí, učiní se namísto písemného vyhotovení rozhodnutí záznam do spisu. Jestliže se ale všichni účastníci vzdají práva na oznamování všech usnesení v řízení, usnesení se pouze poznamenává do spisu. Usnesení, které se pouze poznamenává do spisu, nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Rozhodnutí, která se oznamují doručením do vlastních rukou, nabývají právní moci uplynutím lhůty pro odvolání, jakmile se proti nim nelze odvolat. Ústně vyhlášené rozhodnutí, pokud se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení, nabývá právní účinky oznámením a pokud se účastník práva na odvolání vzdal, nabývá právní moci. Vzdání se nároku na doručení rozhodnutí se poznamená do spisu. V případě, že se všichni vzdají nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, učiní se o tom pro změnu záznam do spisu, který má náležitosti jako ústně vyhlášeného rozhodnutí. Vzdát se není možno doručení konečného rozhodnutí a rozhodnutí, jímž se ukládá povinnost.

JAKÁ ZJEDNODUŠENÍ OBSAHUJE NOVÁ ÚPRAVA ROZHODNUTÍ VE VĚCI?

Rozhodnutím správní orgán rozhoduje na žádost nebo z moci úřední nejen v celé věci, ale také o části věci, nejen o jedné věci, ale také o společných věcech, nejen po celé řízení, ale také mezitímně. V průběhu řízení je možno rozhodnout nejenom o pořádkové pokutě nebo o předběžném opatření, ale také o kauci. Rozhodnutím může správní orgán rozhodnout mezitímně nebo o části věci, jestliže to umožňuje povaha věci a je to účelné. Správní orgán může vydat mezitímní rozhodnutí, jímž rozhodne o základu věci, zejména ve sporném řízení, nebo rozhodnutí v části věci, jímž zpravidla rozhodne o právních poměrech jen některých účastníků nebo rozhodne jen o některých právech anebo povinnostech, o kterých se v řízení rozhoduje. Po právní moci mezitímního rozhodnutí nebo rozhodnutí v části věci správní orgán vydá rozhodnutí, kterým rozhodne o zbytku věci. Ve společných věcech může správní orgán vydat společné rozhodnutí. O právech a povinnostech lze rozhodnout podle správního řádu nejenom rozhodnutím, ale také příkazem a vydáním dokladu. V řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze povinnosti uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Příkaz musí obsahovat poučení, v němž správní orgán uvede, že je možno proti příkazu podat odpor, v jaké lhůtě lze tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá a u kterého správního orgánu se odpor podává. Je-li účastník přítomen a plně uzná důvody vydání příkazu, považuje se stav věci za prokázaný a příkaz lze vydat na místě, pokud uloží povinnost k peněžitému plnění do výše 10 tisíc Kč nebo povinnost k nepeněžitému plnění, jež účastník může uskutečnit ihned na místě. Odůvodnění příkazu lze nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením účastníka, že s uložením povinnosti souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být účastník předem prokazatelně poučen. Další zjednodušení přináší možnost vést zkrácené přezkumné řízení. Jestliže je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení. Dokazování se neprovádí. Prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3.

S: Společné řízení

JE MOŽNO VŽDY SPOJIT ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ SE STAVEBNÍM ŘÍZENÍM A KOLAUDAČNÍM ŘÍZENÍM?

Spojit stavební řízení s územním řízením může pouze stavební úřad, který je příslušný ke stavebnímu a kolaudačnímu řízení a také k územnímu řízení. Podmínkou je, že se tato řízení týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak souvisí nebo se týkají stejných účastníků. Ani podle nového správního řádu není možno, aby vedly společné řízení dva věcně příslušné orgány ve dvou věcech. Vždy je možno pouze to, aby jeden věcně příslušný orgán spojil různá řízení, k nimž je sám věcně a místně příslušný. Spojit řízení lze na začátku i v průběhu řízení. Jestliže tomu ale brání povaha věci, účel řízení nebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků, společné řízení není možno. V průběhu řízení není možno společné řízení, kdyby tím mělo vzniknout nebezpečí újmy některému z účastníků. Společné řízení není možno, jestliže územní rozhodnutí vydává stavební úřad a stavební povolení vydává speciální stavební úřad. Není proto možno řešit změnu umístění stavby ve sloučeném stavebním a územním řízení, jestliže stavební povolení vydává speciální stavební úřad. Stejně tak není možno změnu umístění stavby řešit ve sloučeném kolaudačním a územním řízení, jestliže kolaudační rozhodnutí vydává speciální stavební úřad. Činí tak z podnětu navrhovatele i z vlastního podnětu, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Územním rozhodnutím musí být zabezpečen soulad umístnění stavby s cíli a záměry územního plánování, který se potom promítá do stavebního a kolaudačního rozhodnutí. Splnění podmínek územního rozhodnutí přezkoumává příslušný stavební úřad ve stavebním řízení i v kolaudačním řízení. V nich stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Stavební úřad, který vydal územní rozhodnutí, dává také podle § 120 stavebního zákona souhlas s povolením stavby. Ten může dát pouze tehdy, jestliže je povolení stavby v souladu s vydaným územním rozhodnutím. Je tomu tak proto, že umístění stavby se dotýká vlastnických práv. Ve společném řízení se zakládá jeden spis. Dojde-li ke spojení věcí během řízení, založí se společný spis, jehož obsahem jsou též spisy věcí, které byly spojeny. Ve společném řízení se vydává společné rozhodnutí. Jestliže jsou k přezkoumávání výroků společného rozhodnutí v odvolacím řízení příslušné různé odvolací správní orgány, vydává se více rozhodnutí, z nichž každé zahrnuje výroky, k jejichž přezkoumávání je příslušný jediný odvolací správní orgán. A to pro případ, že by nebylo možno odvolání vyhovět v rámci autoremedury jedním orgánem, který rozhodnutí vydal. Pokud se výroky takových společných rozhodnutí podmiňují, má odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem odkladný účinek i vůči rozhodnutí s navazujícím výrokem. Odvolání proti těmto rozhodnutím je důvodem pro přerušení řízení o odvolání do doby rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem. Důvodem obnovy řízení je zrušení rozhodnutí s podmiňujícím výrokem v případě, že rozhodnutí s navazujícím výrokem nabylo právní moci.

U: Usnesení

JSOU USNESENÍ PODLE NOVÉHO SPRÁVNÍHO ŘÁDU MÉNĚ FORMÁLNÍ NEŽ ROZHODNUTÍ?

Usnesení je zařazeno ve správním řádu v hlavě VI. v díle 6 zvaném rozhodnutí. V případech stanovených zákonem rozhoduje o procesních věcech ve správním řízení správní orgán usnesením. Usnesení je tedy druh rozhodnutí. Rozhodnutím se rozhoduje ve věci a o procesních otázkách. Usnesením se rozhoduje v případech stanovených zákonem, což jsou případy rozhodnutí o procesních otázkách. Usnesení je jeden ze způsobů, kterým správní orgán rozhoduje, protože správní orgán usnesením rozhoduje. Usnesením je jenom to, co zákon usnesením označí. Usnesení je tedy označení pro druh rozhodnutí o procesních otázkách. Nový správní řád stanoví pouze náležitosti písemného rozhodnutí, náležitosti vyhlášení rozhodnutí, které se písemně nevyhotovuje, náležitosti záznamu o něm a náležitosti potvrzení, které se vydává účastníkovi na jeho žádost v případě ústně vyhlášeného rozhodnutí. Specifické náležitosti usnesení, formu usnesení ani to, že se usnesení nevyhotovuje v písemné formě, zákon nestanoví. O rozhodnutí, které se nevydává písemně, se vyhotovuje záznam do spisu, jehož náležitosti zákon stanoví, zákon ale nestanoví ani u usnesení, které se pouze poznamenává do spisu, že se nevyhotovuje v písemné formě a bez záznamu do spisu, nýbrž stanoví, že se pouze poznamenává do spisu. V ustanovení o vydání rozhodnutí však zákon upravuje specifika vydání usnesení, které se poznamenává do spisu a v ustanovení o oznámení rozhodnutí upravuje specifika oznámení usnesení, jestliže se všichni účastníci vzdají práva na oznamování všech usnesení v řízení. Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Přestože to zákon výslovně nestanoví, zřejmě tyto náležitosti platí i pro usnesení. U všech usnesení mají náležitosti usnesení význam odpovídající tomu, že usnesení mohou být předmětem přezkumu v rozsahu, v jakém měla vliv na zákonnost rozhodnutí. Ve výrokové části usnesení je tedy vhodné uvést stejně jako u rozhodnutí ve věci řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení neopominutelných účastníků. Účastníky, kteří jsou fyzickými osobami a jsou účastníky podle § 27 odst. 1 správního řádu, je dobré označit údaji umožňujícími jejich identifikaci včetně data narození, účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. V písemném rozhodnutí se uvedou jména a příjmení všech účastníků. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění. Ve výroku se neuvádí výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání. Výroková část může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. V odůvodnění se uvedou stejně jako v rozhodnutí ve věci důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění není třeba jenom tehdy, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. V poučení se uvede, zda je možno podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Odvolání proti usnesení nemá ze zákona odkladný účinek, zákon však neuvádí, že tato skutečnost nemusí být v poučení uvedena. Protože tuto skutečnost uvádíme v poučení u rozhodnutí ve věci, je vhodné ji uvést rovněž v poučení u usnesení. Bráno od konce, usnesení, proti nimž je možno se odvolat, jsou předmětem přezkumu odvolacím orgánem z hlediska souladu s právními předpisy, jejich správnost se posuzuje v rozsahu odvolání a veřejného zájmu, význam má případný nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Usnesení, proti nimž se nelze odvolat, která jsou v právní moci, mohou být předmětem přezkumu zákonnosti v rámci posouzení zákonnosti rozhodnutí ve věci s výjimkou usnesení o odložení věci a usnesení o zastavení řízení, která lze přezkoumat samostatně.

JE VÝHODOU ALESPOŇ TO, ŽE SE NĚKTERÁ USNESENÍ POZNAMENÁVAJÍ DO SPISU?

Zákon zná několik druhů usnesení, a to usnesení, které se poznamenává do spisu, a usnesení ostatní, která se do spisu nepoznamenávají, a těch je bohužel většina. Zákon usnesení sice nerozlišuje co do náležitostí, ale co do způsobu vydání je rozlišuje. Poznamenání usnesení do spisu je specifický způsob jejich vydání. O usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí, ale proti takovému usnesení se nelze odvolat a takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Usnesení, které se pouze poznamená do spisu, může správní orgán v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do spisu. U ostatních usnesení není stanovena specifická úprava jejich vydání, proto pro vydání ostatních usnesení s výjimkou usnesení, které se poznamenává do spisu, platí způsoby vydání stejné jako pro vydání rozhodnutí ve věci. Ostatní usnesení se tedy oznamují stejně jako rozhodnutí, nestanoví-li zákon výslovně, že se pouze poznamená do spisu. Ta nabývají právní moci, byla-li oznámena a nelze-li proti nim podat odvolání. Usnesení, která se týkají příslušnosti správních orgánů, se oznamují též všem správním orgánům, kterých se dotýkají. Zákon zavádí možnost vzdání se práva na oznamování všech usnesení. To je obrovská výhoda, protože pokud se všichni účastníci vzdají práva na oznamování všech usnesení, potom se všechna usnesení pouze poznamenají do spisu. Proti usnesením, která se pouze poznamenávají do spisu, se nelze odvolat a taková usnesení nabývají právní moci jejich poznamenáním do spisu. Taková usnesení se potom přibližují neformálním úkonům přezkoumávaným pouze v rámci přezkumu souladu rozhodnutí ve věci a celého řízení, které mu předcházelo, se zákonem, případně v rámci významu usnesení pro soulad rozhodnutí ve věci se zákonem. Proti usnesením, o nichž zákon nestanoví, že se proti nim nelze odvolat ani nestanoví, že se pouze poznamenávají do spisu, je možno podat odvolání. Proti usnesení se může odvolat účastník, jemuž se usnesení oznamuje. Odvolání proti usnesení nemá na rozdíl od odvolání proti většině rozhodnutím ve věci odkladný účinek. Usnesení lze rovněž přezkoumat pro nezákonnost. Pro přezkum usnesení platí, že nezákonné usnesení je možno zrušit. Usnesení o odložení věci a usnesení o zastavení řízení jsou dokonce přezkoumávána samostatně. Ostatní usnesení jsou přezkoumávána pouze v rámci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí ve věci a jedině tehdy, může-li to mít význam pro zákonnost rozhodnutí nebo pro náhradu škody. Obnova řízení se usnesení netýká, protože zákon výslovně hovoří o obnově řízení ukončeného rozhodnutím ve věci. Některá usnesení lze vydat bez předchozího řízení, ale těch je minimum, to znamená, že všechna ostatní usnesení je nutno vydat po řízení. K vadám řízení se přihlíží tehdy, mohou-li mít vliv na zákonnost rozhodnutí, případně na jeho správnost, vyžaduje-li to veřejný zájem nebo namítá-li to účastník v odvolání. Z uvedeného přesto vyplývá, že usnesení nejsou neformálními akty. Protože u většiny usnesení zákon nestanoví, že se proti nim nelze odvolat, může být jedinou výhodou, jestliže se všichni účastníci v zájmu svém nebo v zájmu rychlosti řízení vzdají svého práva na obranu proti usnesením tím, že se jim žádná usnesení nebudou doručovat a nabudou tak právní moci jejich poznamenáním do spisu.

JE VÝHODOU ALESPOŇ TO, ŽE SE NEVYHOTOVUJE PÍSEMNÉ USNESENÍ?

Výhodou není ani tento případ - namísto jednoho písemného usnesení se vyhotovuje záznam a k němu ještě potvrzení, jestliže o ně účastník požádá. Písemně se usnesení nevyhotovuje, když tak stanoví zákon nebo když se účastníci vzdají písemného usnesení. Výroková část usnesení, které se nevyhotovuje písemně, podstatné části jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku se pouze vyhlásí a do spisu se učiní záznam. Záznam obsahuje výrokovou část, odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Ústně vyhlášené usnesení správní orgán potvrdí písemně, pokud účastník písemné potvrzení požaduje. Písemné potvrzení obsahuje pouze výrokovou část rozhodnutí, označení správního orgánu, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, identifikaci úřední osoby, podpis nebo v. r. Ústní vyhlášení má účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení usnesení, pokud zákon nestanoví jinak. Tato skutečnost se poznamená do spisu. Pokud se všichni účastníci vzdají nároku na doručení písemného vyhotovení všech usnesení, učiní se namísto písemného vyhotovení rozhodnutí pouze záznam do spisu. Vzdát se práva na oznamování rozhodnutí, jímž se řízení končí a rozhodnutí, jimiž se v průběhu řízení ukládá povinnost, se účastník vzdát nemůže. Vzdát se účastník může práva na oznamování všech ostatních rozhodnutí vydaných v řízení a práva na vyrozumívání o usneseních poznamenaných do spisu.

V: Veřejný zájem

JAK SE PROJEVUJE NA ČINNOSTI ÚŘEDNÍKA PODLE NOVÉHO SPRÁVNÍHO ŘÁDU POVINNOST CTÍT VEŘEJNÝ ZÁJEM?

Správní orgán je podle správního řádu povinen dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a také aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pokud tím nebude porušen veřejný zájem a i jiné osoby než účastníci řízení a jejich zástupci prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod, a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob, mají ostatní osoby možnost nahlížet do spisu, jestliže jim to správní orgán neodepře. Správní orgán je povinen zjistit ve správním řízení všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. V řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Odvolací správní orgán může změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, jestliže je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem. Veřejným zájmem je tedy soulad rozhodnutí s právními předpisy. Správní orgán je povinen chránit veřejný zájem také v přezkumném řízení. Jestliže správní orgán zahájí přezkumné řízení a dojde k závěru, že hrozí vážná újma veřejnému zájmu, může zastavit přezkumné řízení. A to přesto, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. Podmínkou je, že újma, která by zrušením nebo změnou rozhodnutí vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu. Potom je správní orgán povinen řízení zastavit. K obnově řízení, je-li na ní veřejný zájem, se váže povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí o obnově, existují-li kromě veřejného zájmu také zákonem stanovené důvody obnovy, ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí.

(2) Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu (dále jen oprávněné úřední osoby).

(4) O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu a správní orgán o tom účastníka řízení na požádání informuje. Oprávněná úřední osoba na požádání účastníka řízení sdělí své jméno, příjmení, služební nebo obdobné označení a ve kterém organizačním útvaru správního orgánu je zařazena.

§ 14

Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen úřední osoba), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.

(5) Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni. Důvodem vyloučení není účast na úkonech před zahájením řízení nebo na výkonu kontroly prováděné podle zvláštního zákona.

Odkaz na správní řád:

(1) Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu.

(2) Pokud se všichni účastníci vzdají nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, učiní se místo písemného vyhotovení rozhodnutí pouze záznam do spisu podle § 67 odst. 2 věty druhé.

(3) Účastník se může vzdát práva na oznamování všech rozhodnutí vydaných v řízení, s výjimkou rozhodnutí, jímž se řízení končí, a rozhodnutí, jímž se mu v průběhu řízení ukládá povinnost, a práva na vyrozumívání o usneseních poznamenaných do spisu. Pokud se všichni účastníci vzdali práva na oznamování všech usnesení v řízení, usnesení se pouze poznamená do spisu.

Odkaz na správní řád:

Správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.

§ 67

(1) Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách.

Náležitosti rozhodnutí

(1) Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků.

(2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení.

(3) V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

(4) Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví.

(5) V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

(6) Pokud odvolání nemá odkladný účinek, musí být tato skutečnost v poučení uvedena.

§ 69

(1) V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení "rozhodnutí" nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.

(2) V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvedou jména a příjmení všech účastníků.

V: Vzory

VZORY ZÁZNAMŮ, PROTOKOLŮ A ROZHODNUTÍ


1. Vzor záznamu o určení oprávněné úřední osoby

Městský úřad .....

........................

Odbor................

Č. j. ......

V ........ dne .............

Záznam o určení osoby oprávněné provádět úkony ve správním řízení

Ve věci č.j. ..... je určen podle § 15 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a v souladu s Organizačním řádem Městského úřadu ...., úřední osobou oprávněnou provádět úkony (jaké) ve správním řízení o ............. pana .......(jméno, příjmení), referent odboru .....

K podepisování záznamů, usnesení a rozhodnutí je určen tímto organizačním řádem vedoucí odboru.

................................

vedoucí odboru

2. VZOR PROTOKOLU O VZDÁNÍ SE PRÁVA NA DORUČOVÁNÍ VŠECH USNESENÍ

Městský úřad .....(označení správního orgánu)

........................

Odbor................

Č. j. ...... (číslo jednací)

V ........ dne .........(datum)

Vážený pan

...............

...............

Protokol o vzdání se práva na doručování všech usnesení

Dne ..... v ......hodin se dostavili všichni účastníci řízení ve věci č.j. ...................., pan ........, pan.......... a pan ....... . (identifikační údaje včetně data narození). Všichni účastníci řízení shodně prohlásili, že se vzdávají práva na doručování všech usnesení v řízení. Usnesení se potom pouze poznamená do spisu.

Skončeno, přečteno, podepsáno v ..... hodin.

Pan ..................(podpis)

Pan ..................(podpis)

Pan ..................(podpis)

Jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby

3. VZOR ROZHODNUTÍ O ULOŽENÍ PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ

Městský úřad ..... (označení správního orgánu)

........................

Odbor................

Č. j. ...... (číslo jednací)

V ........ dne .........(datum)

Vážený pan

...............

...............

Rozhodnutí (název rozhodnutí nebo jiné označení stanovené zákonem)

Výrok:

Městský úřad, odbor ....., jako orgán věcně a místně příslušný ve věci účastníků řízení pana ..... ....... pana...... .......(označení účastníků podle § 27 odst. 1, jejich identifikační údaje včetně data narození), č.j. ... Vám ukládá podle § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (právní ustanovení, podle něhož bylo rozhodováno), předběžné opatření, (řešení otázky, která je předmětem řízení) a přikazuje Vám vykonat............. (zdržet se konání, strpět..., zajistit věc....) ve lhůtě do ......dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí (lhůta ke splnění ukládané povinnosti, případně jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění).

Odůvodnění:

...............................................................................................................

...............................................................................................................

.........(důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.)

Správní orgán rozhodnutím zruší předběžné opatření, bezodkladně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno. Jinak pozbývá účinnosti dnem, kdy se rozhodnutí ve věci stane vykonatelným.

Proti tomuto rozhodnutí je možno se odvolat u tohoto Městského úřadu....... ke Krajskému úřadu ....... kraje do patnácti dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (V poučení se uvede, zda je možno podat odvolání, v jaké lhůtě, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.).

Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (Pokud odvolání nemá odkladný účinek, musí být tato skutečnost uvedena v poučení. Ve výroku se uvádí výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání, jestliže je možno odkladný účinek odvolání vyloučit správním orgánem z důvodů stanovených v § 85 správního řádu, a to musí být odůvodněno, proti výroku o něm se nelze odvolat.).

Otisk úředního razítka

...........................

Podpis

..............................

Jméno, příjmení,

oprávněné úřední osoby

Všichni účastníci řízení:

Vážený pan (jméno, příjmení)

..............

Vážený pan (jméno, příjmení)

...................