JUDr. EVA ŠROMOVÁprávničkaČtvrté volné pokračování této speciální přílohy se zaměřuje na otázky týkající se rozhodování zastupitelstva a rady obce i obecního úřadu, tj. na schvalování usnesení, vydávání obecně závazných vyhlášek a nařízení, schvalování prodeje majetku i vydávání vnitřních předpisů....
JUDr. EVA ŠROMOVÁ
právnička
Čtvrté volné pokračování této speciální přílohy se zaměřuje na otázky týkající se rozhodování zastupitelstva a rady obce i obecního úřadu, tj. na schvalování usnesení, vydávání obecně závazných vyhlášek a nařízení, schvalování prodeje majetku i vydávání vnitřních předpisů. Naší snahou je pomoci nově zvoleným starostům a členům zastupitelstev orientovat se v úkolech obce, usnadnit jim rozhodování o věcech, které budou patřit k jejich každodenní práci. Pravidelným čtenářům Moderní obce přinášíme nové nebo nově uspořádané informace a právní názory na věci, s nimiž se setkávají v praxi při výkonu svých funkcí či profesí. Citované zákony jsou ve znění platném ke konci roku 2006.
Obsah
A: Akty orgánů obce, Akty ve státní správě
Č: Členství v zastupitelstvu obce
D: Dodržování zákonů, usnesení vlády a směrnic při výkonu státní správy, Dodržování opatření z kontroly a právních názorů při výkonu státní správy, Dodržování zákonů při výkonu samosprávy
E: Evidence právních předpisů obcí
K: Komise starosty a rady obce, Kontrola obecního úřadu
M: Mandát člena zastupitelstva
N: Neplatnost právních úkonů orgánů obce, Neslučitelnost funkce člena zastupitelstva
O: Obecní úřad, Odbory obecního úřadu, Odměna uvolněného člena zastupitelstva
P: Písemnosti orgánů obce v samostatné působnosti, Písemnosti orgánů obce v přenesené působnosti, Porušení povinností členů zastupitelstva podle zákona o obcích, Porušení povinností podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, Povinnosti člena zastupitelstva podle zákona o obcích, Povinnosti podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, Právní předpis obce, Práva a povinnosti v právních předpisech obcí, Pravomoc orgánů obce, Působnost
R: Rada obce, Rozhodování podle správního řádu, Rozhodování rady obce podle správního řádu, Rozhodování obecního úřadu, Rozhodování obecního úřadu v přenesené působnosti, Rozhodování obecního úřadu podle správního řádu, Rozhodování o přestupcích podle zákona o ochraně ovzduší, Rozhodování rady obce, Rozhodování zastupitelstva obce
S: Stížnosti podle správního řádu, Stížnost podle zákona o obcích, Střet zájmů podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů
U: Usnesení zastupitelstva, Usnesení zastupitelstva o schválení převodu nemovitostí
V: Vnitřní předpisy
Z: Záměr na převod majetku, Zasedání zastupitelstva
A
Akty orgánů obce: Akty, které vydávají orgány obce, a kterým je věnována Abeceda, jsou správní rozhodnutí, usnesení zastupitelstva a rady obce, obecně závazné vyhlášky a nařízení obcí, vnitřní předpisy. Jsou to rovněž další akty s nimi nebo navzájem spolu související. Například se správním rozhodnutím souvisejí záznamy, sdělení, vyjádření, stanoviska. Předpisy nevzniknou bez usnesení zastupitelstva nebo rady. Kdo podepisuje správní rozhodnutí a záznamy, vyjádření či stanoviska, stanoví vnitřní předpis. O rozdělení pravomocí na úřadě rozhoduje usnesením rada obce schválením organizačního řádu apod. Písemné akty jsou listiny. A pro listiny vydané orgánem, který je k jejich vydání příslušný v rámci jeho pravomoci platí to, co o nich stanoví správní řád. To jest v rámci dokazování ve správním řízení jsou považovány za pravdivé do té doby, než se prokáže opak.
Akty ve státní správě: Jsou to zejména rozhodnutí ve správním řízení, tj. vydávání individuálních správních aktů určených jednotlivým konkrétním osobám. Jsou to také nařízení obce, která jsou obecně závazná pro každého. Obec vykonává státní správu za stát jako přenesenou působnost tehdy, když jí to stát nařídí zákonem, neboli když stát na obec výkon státní správy přenese zákonem. Vydávání správních rozhodnutí a nařízení obce v rámci výkonu státní správy je stejné v tom, že se jimi v obou případech ukládají povinnosti a rozdílné v tom, že povinnosti ve správním rozhodnutí se ukládají konkrétní osobě, kdežto v nařízení obce každé osobě, která se nachází na území obce. Vydávání právních předpisů, tj. v případě obce při výkonu přenesené působnosti vydávání nařízení obce, v samostatné působnosti obecně závazných vyhlášek, se nazývá legislativa.
Č
Členství v zastupitelstvu obce: Vzniká zvolením. Předpokladem pro výkon funkce je složení slibu. O funkcích, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, o výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva, o počtu dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva, o počtu členů rady rozhoduje zastupitelstvo. Odměnu uvolněným členům zastupitelstva stanoví právní předpis. Práva a povinnosti členů zastupitelstva stanoví zákon o obcích a některé další zákony, například zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů stanoví oznamovací povinnosti týkající se jak střetu zájmů, tak majetku. Neslučitelnost funkcí stanoví § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
D
Dodržování zákonů, usnesení vlády a směrnic při výkonu státní správy: Orgány obce se při výkonu přenesené působnosti řídí zákony a jinými právními předpisy. Kromě toho přitom platí také usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů. Tato usnesení a tyto směrnice nemohou ukládat orgánům obcí nové povinnosti. Povinnosti musí být stanoveny zákonem nebo na základě zákona. Směrnice ústředních správních úřadů musí být publikovány ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. Na to, aby tyto směrnice neukládaly obcím povinnosti, které nemají oporu v zákoně, dohlíží Věstníková komise.
Dodržování opatření z kontroly a právních názorů při výkonu státní správy: Orgány obce se při výkonu státní správy musejí řídit kromě zákonů, vyhlášek ministerstev a dalších ústředních správních úřadů a nařízení a usnesení vlády také návrhy opatření, popřípadě rozhodnutími nadřízeného orgánu, učiněnými podle zvláštního zákona v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti. To stanoví zákon o obcích. Závazné jsou pro obce podle správního řádu právní názory odvolacího orgánu uvedené v odvolání. Závazný výklad zákona činí pro daný případ soudy. S rozsudky soudů a nálezy Ústavního soudu je vhodné se seznamovat v publikovaných rozsudcích a čerpat z nich poučení pro vlastní práci. Proti tomu jsou právně nezávazné metodické pomůcky nadřízených orgánů a ústředních správních úřadů nebo jejich stávajících či bývalých zaměstnanců, pokud u nich není uvedeno, že jsou závazné po linii podřízenosti.
Dodržování zákonů při výkonu samosprávy: Při plnění úkolů v oblasti samostatné působnosti se orgány obce řídí zákony a jinými právními předpisy vydanými na základě zákona. Proto při kontrole dodržování zákonů při výkonu samostatné působnosti obce nemůže kontrolující ukládat opatření k nápravě, ale pouze doporučení. Ta je třeba projednat v zastupitelstvu a vyvěsit o tom zprávu na úřední desce na dobu nejméně 15 dnů.
E
Evidence právních předpisů obcí: Obec vede evidenci právních předpisů, které vydala (viz § 12 odst. 4 zákona o obcích). Právní předpisy obce se označují pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.
Evidence právních předpisů obsahuje: číslo a název právního předpisu; datum jeho schválení; datum nabytí jeho platnosti; datum nabytí jeho účinnosti; popřípadě datum pozbytí jeho platnosti.
Právní předpisy obce a jejich evidence musejí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala (§ 12 odst. 5). Nařízení vydaná obcí s rozšířenou působností musejí být každému k dispozici též u obecních úřadů působících v jejím správním obvodu. Nařízení obce zašle obecní úřad neprodleně po jeho vyhlášení příslušnému krajskému úřadu a obecně závaznou vyhlášku Ministerstvu vnitra a zařadí předpis do evidence.
K
Komise starosty a rady obce: Je orgánem obce stejně jako je jím obecní úřad nebo obecní policie. Tento kolegiální orgán se pověřuje nebo zřizuje pro výkon státní správy. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů. Věci, které patří do působnosti komise, nepatří do působnosti obecního úřadu a obecní úřad je povinen je postoupit pro nepříslušnost komisi usnesením.
Komise rady obce: Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí starosta svěřil výkon přenesené působnosti po projednání s ředitelem krajského úřadu. Takovou komisí může být i přestupková komise. Předsedou komise rady obce může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují ustanovení předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky zařazené do obecního úřadu. Komise není z této státní správy odpovědna radě obce, která ji zřídila, ale starostovi, který ji pověřil výkonem státní správy.
Komise starosty jako zvláštní orgán obce: Zřizuje ji pro výkon státní správy přímo starosta. Činí tak tehdy, když mu to stanoví zvláštní zákon. Například podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, lze přestupkovou komisi zřídit i jako zvláštní orgán. Starosta jmenuje a odvolává členy této komise. V případech stanovených zákony vykonává zvláštní orgán obce s rozšířenou působností státní správu pro správní obvod obce s rozšířenou působností. V čele zvláštního orgánu obce může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu obce platí totéž co pro úředníky obce. Výjimkou jsou případy, kdy v čele zvláštního orgánu obce stojí na základě zákona starosta. Ani předseda komise sociálně právní ochrany dětí nemusí mít podle zákona o sociálně právní ochraně dětí zvláštní odbornou způsobilost.
Kontrola obecního úřadu: Kontrola plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti přísluší radě obce. Jinak kontrola výkonu samostatné působnosti orgány obce přísluší Ministerstvu vnitra. Státní správu na obci kontroluje krajský úřad.
M
Mandát člena zastupitelstva: Vzniká zvolením, jímž je den ukončení hlasování (§ 12 odst. 5 zákona o obcích). Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem. Není přitom vázán žádnými příkazy. Před složením slibu tedy nevykonává mandát. Je rozdíl mezi mandátem a mezi výkonem funkce, za který náleží odměna. Mandát vzniká zvolením, výkon funkce po složení slibu. U uvolněného člena zastupitelstva dochází k výkonu funkce až rozhodnutím o jeho uvolnění, u starosty a místostarosty až jejich zvolením starostou a místostarostou.
Mandát zaniká podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách z následujících důvodů:
přestěhováním do jiné obce,
odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu s výhradou,
dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát; rezignaci nelze vzít zpět,
dnem, kdy starosta podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce; rezignaci nelze vzít zpět,
úmrtím člena zastupitelstva obce,
dnem voleb do zastupitelstva obce,
dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci.
Mandát dále zaniká, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Dále, když člen zastupitelstva obce přestal být volitelný a kvůli neslučitelnosti funkcí.
Mandát také zaniká, vysloví-li to ředitel krajského úřadu, jestliže zánik mandátu nevysloví zastupitelstvo obce.
Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže volební strany, a to dnem následujícím po dni, kdy mandát zaniknul. Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce. Pokud se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu proti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhradníci nebo jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží pod hranici 5 a nejsou-li náhradníci, konají se nové volby.
N
Neplatnost právních úkonů orgánů obce:
Neplatné jsou:
právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce. Bez tohoto schválení jsou od počátku neplatné. Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny,
prodej, směna, darování, pronájem nebo výpůjčka (nejde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí) jsou neplatné bez vyvěšení záměru na úřední desce 15 dnů před schválením,
ručení za závazky fyzických osob a právnických osob je neplatné s výjimkou:
- závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu,
- závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí,
- těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát,
- těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %; bytových družstev; honebních společenstev.
Neslučitelnost funkce člena zastupitelstva: Člen zastupitelstva v případě existence neslučitelnosti je povinen doložit zánik neslučitelnosti do 3 měsíců ode dne ustavujícího zasedání zastupitelstva nebo od vzniku neslučitelnosti. V případě neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva obce s funkcí úředníka obce by úředník musel být dlouhodobě uvolněn pro výkon funkce člena zastupitelstva, například starosty obce. V důsledku neslučitelnosti funkce dochází k zániku mandátu.
Neslučitelnost funkce s výkonem státní služby: Funkce člena zastupitelstva obce by byla od 1. 1. 2007 po dobu jejího výkonu neslučitelná s výkonem státní služby podle služebního zákona č. 218/2002 Sb. Protože však byla účinnost služebního zákona odložena, k neslučitelnosti nedojde. Neslučitelnost z tohoto důvodu nenastává u: zaměstnance Hasičského záchranného sboru ani zaměstnance Celní správy.
Neslučitelnost nenastává a nenastala by ani s účinností služebníhobního zákona: u příslušníka bezpečnostních sborů. Podle § 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jsou bezpečnostními sbory Policie ČR, Vězeňská služba ČR, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. Za výkon veřejné funkce se u nich považuje podle § 68 výkon povinností vyplývajících příslušníkovi z funkce člena zastupitelstva a za to mu přísluší služební volno s poskytnutím služebního příjmu.
Neslučitelnost s výkonem státní správy na obci a na finančním úřadě: Funkce člena zastupitelstva obce je za podmínky, že jde o úředníka, který vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce, o úředníka jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části, neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem:
této obce zařazeným do obecního úřadu (úředník),
zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského úřadu (úředník),
zařazeným do finančního úřadu.
Znamená to, že funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí:
úředníka příslušné obce vykonávajícího státní správu pro území obce, v níž je členem zastupitelstva,
úředníka pověřeného obecního úřadu a úřadu obce s rozšířenou působností vykonávajícího státní správu pro území obce, v níž je členem zastupitelstva,
úředníka krajského úřadu vykonávajícího státní správu pro území obce, v níž je členem zastupitelstva,
zaměstnance finančního úřadu, jestliže vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce,
vedoucího odboru téže obce, tajemníka téže obce,
vedoucího odboru krajského úřadu nebo ředitele krajského úřadu,
vedoucího odboru pověřeného obecního úřadu, resp. úřadu obce s rozšířenou působností, krajského úřadu, který vykonává pouze samosprávu, protože vedoucí odboru, případně krajského úřadu, který je jmenován radou, nemůže být členem zastupitelstva,
vedoucího odboru pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tajemníka pověřeného obecního úřadu a úřadu obce s rozšířenou působností, protože funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského úřadu, za podmínky, že je jmenován starostou nebo hejtmanem nebo radou a zákon nestanoví, že se při výkonu vedoucí funkce má jednat o působnost vykonávanou na území příslušné obce, nemůže být členem zastupitelstva u svého zaměstnavatele ani v jiné obci,
zaměstnance úřadu, který vykonává přímo státní správu na území obce nebo je do funkce jmenován.
Neslučitelnost s funkcí člena zastupitelstva nenastává u úředníka obecního úřadu jestliže:
přímo nevykonává vůbec státní správu a není jmenován,
sice přímo vykonává státní správu, ale mimo územní působnost obce,
není jmenován radou ani starostou, tj. není vedoucí odboru ani tajemník a vykonává nebo nevykonává státní správu.
Neslučitelnost nenastává u:
vedoucího zaměstnance obce (vedoucí strážník obecní policie, který nepatří do městského úřadu, vedoucí útvaru, který není zařazen do městského úřadu, například správy bytů, správy parku), protože neslučitelnost se týká pouze úředníků,
vedoucího oddělení, není-li jmenován starostou ani radou a nevykonává-li státní správu na území příslušné obce,
vedoucího zaměstnance příspěvkové organizace zřízené obcí, protože není zaměstnancem obce ani úředníkem,
zaměstnance zařazeného do jiného krajského úřadu, jiného finančního úřadu, jiného pověřeného obecního úřadu, jestliže nevykonává na krajském nebo finančním nebo pověřeném úřadě přímo státní správu na území obce ani není jmenován vedoucím.
Člen zastupitelstva obce může být:
úředníkem úřadu, který vůbec nevykonává státní správu a není jmenován,
úředníkem úřadu, který vykonává státní správu, ale mimo působnost obce,
zaměstnancem jiného pověřeného obecního úřadu, který nemá v působnosti obec, v níž je členem zastupitelstva, který není do funkce jmenován starostou nebo radou (vedoucí odboru nebo tajemník),
členem zastupitelstva kraje.
O
Obecní úřad: Je to orgán obce (viz § 5 zákona o obcích). Podle § 1 správního řádu je správním orgánem, když rozhoduje v oblasti státní správy i samosprávy. Obecní úřad podle § 109 odst. 3 zákona o obcích v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce. Rada obce mu může svěřit ukládání pokut v samostatné působnosti obce podle § 58 zákona o obcích, a to zcela nebo zčásti. Obecní úřad by potom rozhodoval podle správního řádu v samostatné působnosti. Kromě toho vykonává přenesenou působnost, stanoví-li tak zákon.
Odbory obecního úřadu: Odbory obecního úřadu, na které se obecní úřad člení, nejsou podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, orgány obce, a proto nejsou ani správním orgánem. Stejně tak nejsou správním orgánem oddělení, na která se mohou členit odbory. Proto funkčně nepříslušný odbor obecního úřadu nepostupuje věc k vyřízení funkčně příslušnému odboru usnesením, neboť věcně příslušným orgánem, u něhož bylo řízení zahájeno doručením žádosti, je obecní úřad.
Odměna uvolněného člena zastupitelstva: Odměnu za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce poskytuje obec (viz § 71 zákona o obcích). Uvolněnými se členové zastupitelstva stávají až rozhodnutím zastupitelstva o uvolněných funkcích. Podle § 77 zákona o obcích se odměna uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží. Starosta a místostarosta byli zvoleni do funkce členů zastupitelstva zvolením a do funkce starosty a místostarosty na ustavujícím zasedání zastupitelstva. Výši odměny členovi zastupitelstva stanoví nařízení vlády č. 37/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. I tam je v § 1 uvedeno, že měsíční odměna se poskytuje ode dne, kdy byl uvolněný člen zastupitelstva zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží. Za výkon funkce starosty a místostarosty náleží odměna od jejich zvolení starostou a místostarostou.
Odměna neuvolněnému členu zastupitelstva v pracovním poměru: Zaměstnavatel mu poskytne pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu doby potřebné k výkonu funkce určené obcí. Náhradu mzdy včetně pojistného hradí zaměstnavateli obec. Kromě toho mu může být poskytnuta měsíční odměna v maximální výši stanovené nařízením vlády. Měsíční odměna se poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo. Neuvolněný člen je ve výkonu funkce člena zastupitelstva složením slibu. Z toho, že k první náhradě mzdy dochází až ustavujícím zasedáním zastupitelstva, též vyvozuji, že před ním člen zastupitelstva není ve výkonu funkce.
Odměna neuvolněnému členu zastupitelstva, který není v pracovním a podobném poměru: Obec ze svých rozpočtových prostředků poskytuje náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jeho funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo obce vždy na příslušný kalendářní rok. I v tomto případě může být poskytnuta měsíční odměna, jejíž maximální výši stanoví prováděcí právní předpis. Poskytuje se též ode dne, který stanoví zastupitelstvo obce. Neuvolněný člen je ve výkonu funkce člena zastupitelstva rovněž po složení slibu.
P
Písemnosti orgánů obce v samostatné působnosti: Všechny písemnosti v samostatné působnosti obce, tj. obecně závazné vyhlášky zastupitelstva obce i rozhodnutí rady obce nebo obecního úřadu v samostatné působnosti o pokutách za správní delikty podle § 58 zákona o obcích, ostatní písemnosti zastupitelstva obce, rady obce, výboru zastupitelstva obce nebo komise rady obce vydané jménem obce v její samostatné působnosti se v záhlaví označují uvedením slova Obec a názvem obce s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil. Obec může na listinách v samostatné působnosti používat razítko obce.
Písemnosti orgánů obce v přenesené působnosti: Písemnosti v přenesené působnosti obce, tj. nejčastěji rozhodnutí a ostatní písemnosti vydávané podle správního řádu, se v záhlaví označují slovy obecní úřad a název obce. Jestliže se obecní úřad člení na odbory, uvede se i název odboru. Na správních rozhodnutích vydaných v rámci výkonu státní správy patří úřední razítko se státním znakem. Pro nařízení obce vydaná radou obce nebo v malých obcích zastupitelstvem obce v přenesené působnosti neplatí, že písemnosti vyhotovené orgánem obce v přenesené působnosti orgánů obce, se v záhlaví označují slovy Obecní úřad s uvedením názvu obce. Nařízení obce vydává obec, nikoliv obecní úřad. Proto se v záhlaví nařízení obce označuje uvedením slova Obec a názvem obce s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil. V přenesené působnosti vydávají písemnosti také komise zřízené jako zvláštní orgány obce podle zvláštních zákonů nebo komise rady obce pověřené výkonem státní správy. Ty se v záhlaví označují Obec a název obce a pod tím název zvláštního orgánu, případně komise rady obce. Obce mohou používat razítko obce na nařízeních obce a písemnostech, které nejsou správním rozhodnutím, na kterých není zákonem stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.
Porušení povinností člena zastupitelstva podle zákona o obcích: Člen zastupitelstva při rozhodování musí dodržovat Ústavu ČR, zákony a svou funkci vykonávat svědomitě a v zájmu obce a jejích občanů, jak mu to stanoví slib (viz § 69), a účastnit se zasedání zastupitelstva (viz § 83 odst. 1). Odmítnutím slibu mu mandát zaniká. Zastupitelstvo je kolegiální orgán, který rozhoduje hlasováním nadpoloviční většinou svých členů. Členové zastupitelstva nejsou povinni dodržovat žádné příkazy (viz § 69 odst. 4). Kontrola se netýká dodržování povinností jednotlivými členy zastupitelstva, ale dodržování povinností celým zastupitelstvem, radou a dalšími orgány obce, tj. komisí, výbory atd. (viz definice kontroly v § 129 odst. 3). Pro starostu a místostarostu a ostatní členy rady obce platí, že jsou zastupitelstvem obce voleni, ze své funkce zastupitelstvu odpovědni a zastupitelstvem obce mohou být odvoláni. Člen zastupitelstva je do své funkce volen občany a jeho mandát zaniká podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí, kromě odmítnutí slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu s výhradou rezignací, smrtí, na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, na základě vzniku nevolitelnosti nebo neslučitelnosti pouze ukončením volebního období nebo dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci.
Porušení povinností podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů: O porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem rozhodují soudy ve správním soudnictví. Jeho rozhodnutí se zveřejňuje.
Povinnosti člena zastupitelstva podle zákona o obcích:
Člen zastupitelstva je podle § 83 zákona o obcích povinen:
vykonávat svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem,
zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce a zasedání jiných
orgánů obce, kterých je členem,
plnit úkoly, které mu orgány obce uloží,
hájit zájmy občanů obce,
jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost funkce člena zastupitelstva obce,
oznámit před zahájením jednání orgánu obce střet zájmů v případě rozhodování o určité záležitosti, jestliže skutečnosti nasvědčují tomu, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování znamenalvýhodu nebo škodu pro něho nebo osobu blízkou nebo osobu, kterou zastupuje. O vyloučení z projednávání a rozhodování rozhoduje příslušný orgán obce.
Povinnosti starosty, místostarosty a dalších radních a dlouhodobě uvolněného člena
zastupitelstva a vedoucího úředníka a vedoucího úřadu podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů:
Tito veřejní funkcionáři jsou povinni:
vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit,
oznamovat skutečnosti, které umožňují veřejnou kontrolu jejich činností konaných vedle výkonu funkce veřejného funkcionáře, veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných za dobu výkonu funkce, popřípadě finančních závazků, které veřejný funkcionář má,
omezit některé činnosti; nevykonávat neslučitelné funkce,
dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit,
neohrozit veřejný zájem tím, že k získání majetkového prospěchu, nebo jiného prospěchu, nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu, veřejný funkcionář využije:
- svého postavení,
- své pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce,
- bude se odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním,
- dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.
Povinnost oznámit střet zájmů podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů: Veřejný funkcionář podává formou čestného prohlášení oznámení o osobním zájmu; o jiných vykonávaných činnostech; o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce; o příjmech, darech a závazcích. Oznámení je povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Podává se na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
Povinnost oznámit osobní zájem podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů: Veřejný funkcionář je povinen při jednání orgánu obce, ve kterém vystoupí v rozpravě, předložit návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem. To neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý.
Oznámení podává příslušný veřejný funkcionář písemně před zahájením jednání nebo ústně v jeho průběhu. Nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování. Oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.
Povinnost oznámit osobní zájem po skončení funkce podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů: V případě, že veřejný funkcionář ukončil výkon funkce, je povinen učinit oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce.
Povinnost podat oznámení podle zákona číslo 159/2006 Sb., o střetu zájmů, evidenčnímu orgánu: Oznámení se podává evidenčnímu orgánu, kterým je tajemník. V obci, kde není tajemník, podává oznámení starosta, který rovněž vede registr oznámení.
Povinnost oznámit skutečnosti podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů při neexistenci požadovaných oznamovaných skutečností: Jestliže v průběhu kalendářního roku nedošlo ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až 11, je veřejný funkcionář povinen učinit o tom oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Z toho usuzuji, že oznámení se podává o údajích za uplynulý rok.
Právní předpis obce: Je to normativní správní akt stanovující normy chování, které jsou obecně závazné, tj. závazné pro každého. Proto by měl být co nejjednodušší, jednoznačný a srozumitelný, aby jeho porušení bylo prokazatelné. V právním předpise obce nelze zavádět nové sankce za porušení stanovených povinností, neboť ty lze zakládat jen zákonem. Sankční ustanovení se neuvádí vůbec nebo se uvádí pouze odkaz na příslušný zákon, podle kterého lze sankce uložit. Tím jednodušší a konkrétnější by měla být zákonná zmocnění, která schvaluje Parlament ČR, na jejichž základě obcím vzniká oprávnění ukládat povinnosti a občanům ČR povinnost příkazy a zákazy stanovené obcí na jejím území dodržovat.
Platnost a účinnost právního předpisu obce: Vydání právního předpisu obce nestačí schválit příslušným orgánem, aby byl platný, musí být vyhlášen. Právní předpis obce nabývá platnosti vyhlášením, tj. vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, a to na dobu 15 dnů. Nařízení obce s rozšířenou působností se zveřejní též na úřední desce obecních úřadů působících v jejím správním obvodu. Dnem vyhlášení je první den vyvěšení právního předpisu na úřední desce. Kromě toho se zveřejňuje způsobem v místě obvyklým (například v místním rozhlase, deskách obecního úřadu v místních částech, místním tisku, přímým zasláním dotčeným osobám apod.). Datum nabytí účinnosti právního předpisu je nejlépe stanovit přímo konkrétně. Zpětnou účinnost stanovit nelze. A to ani v případě, že právní předpis byl schválen dávno před tím, než byl vyhlášen.
Právní předpis se zasílá dozorovým orgánům, nařízení obce krajskému úřadu, obecně závazná vyhláška Ministerstvu vnitra. Činí se tak neprodleně po vyvěšení. Dokud právní předpis obce nezruší sama obec nebo Ústavní soud, je platný. Nepozastaví-li jeho účinnost příslušný orgán dozoru nebo nedojde-li k jeho zrušení, je i účinný. Zásahy Ministerstva vnitra do obecně závazných vyhlášek jsou možné jen dozorovými opatřeními stanovenými zákonem, když to vyžaduje ochrana zákona. O konečném zrušení právního předpisu rozhoduje na základě návrhu dozorového orgánu Ústavní soud.
Právní předpis obcí prochází před Ústavním soudem tímto testem:
přezkoumání pravomoci obce vydat jej,
přezkoumání otázky, zda se obec při jeho vydávání nepohybovala mimo zákonem vymezenou věcnou působnost,
vyřešení otázky, zda obec při jeho vydávání nezneužila zákonem jí svěřenou působnost,
přezkum jeho obsahu z hlediska nerozumnosti.
Práva a povinnosti v právním předpisu obce: Obsahem právního předpisu jsou práva a povinnosti. Pro jejich stanovení je nejdůležitější znalost Ústavy České republiky. Podle článku 2
odst. 3 Listiny základních práv a svobod může každý činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Obdobně tak stanoví čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky. Na uvedený článek navazuje článek 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle něj mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona, v mezích zákona a jen při zachování základních práv a svobod.
Důležitý je článek 2 odst. 3 Ústavy ČR, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech stanoveným zákonem, v mezích zákona a způsoby, které stanoví zákon.
Státní mocí se přitom rozumí i veřejná správa vykonávaná obcí,
tj. státní správa a samospráva, při ukládání povinností.
V právním předpise obce nelze přetvářet ustanovení jiného právního předpisu schváleného již Parlamentem ČR, protože to, co schválil, nepatří do působnosti obce.
Pravomoc orgánů obce: Pravomoc zastupitelstva obce, rady obce, starosty rozhodovat o konkrétních záležitostech stanoví zákon o obcích. Orgány obce mohou v rámci své pravomoci ukládat úkoly. Pravomoc je třeba vykonávat způsobem stanoveným zákonem, nelze ji překračovat ani neplnit povinnosti vyplývající z pravomoci, protože jinak hrozí zneužití pravomoci veřejného činitele, což je trestný čin (viz § 158 zákona č. 140/19612 Sb., trestního zákona). Orgány obce vydávají v rámci své pravomoci listiny. Ty jsou považovány podle správního řádu za pravdivé a správné, dokud se neprokáže opak. Rozhodnutí, která neučinil příslušný orgán obce, jsou neplatná. Podle § 41 odst. 2 zákona o obcích jsou neplatné úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce nebo rady obce, bez tohoto schválení, a to od počátku.
Pravomoc zastupitelstva obce: Rozhodování některých záležitostí je vyhrazeno pouze zastupitelstvu. Záležitosti, které nejsou vyhrazeny ani zastupitelstvu, ani radě, si buď může zastupitelstvo vyhradit nebo o nich v těch případech, že tak zastupitelstvo neučiní, bude rozhodovat rada obce. Zastupitelstvo může v rámci své pravomoci ukládat úkoly obecnímu úřadu, tajemníkovi a výborům zastupitelstva obce.
Pravomoc rady obce: Rada rozhoduje o záležitostech, které jsou jí vyhrazeny a o záležitostech, které nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce. Ze záležitostí nevyhrazených zákonem zastupitelstvu rozhoduje o záležitostech, které si zastupitelstvo nevyhradilo. Rada obce může svěřit rozhodování o některých nevyhrazených záležitostech starostovi. Ale nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování, které jí vyhrazuje zákon s výjimkou ukládání pokut za správní delikty a uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce a záležitostí, které nejsou vyhrazeny radě obce a které si nevyhradilo zastupitelstvo a o kterých proto rozhoduje rada obce, pokud to nesvěří starostovi. Rada obce může svěřit ukládání pokut za správní delikty podle zákona o obcích odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti. Rovněž rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce může svěřit odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci zcela nebo zčásti. Radě odpovídá ze své činnosti v samostatné působnosti komise rady obce.
Pravomoc starosty: Starosta zastupuje obec navenek a je v čele obecního úřadu. Plní úkoly stanovené mu zákonem o obcích a dalšími zákony a uložené mu radou obce. Je odpovědný zastupitelstvu. Starostovi je odpovědný za výkon své funkce tajemník. Starostu zastupuje v jeho nepřítomnosti místostarosta. Rozhoduje o věcech nevyhrazených zastupitelstvu, ani radě, které mu rada svěří.
Pravomoc starosty v obci bez rady: V obci bez rady vykonává její působnost starosta. Ten ale nevydává nařízení obce a nerozhoduje o dalších záležitostech stanovených v § 102 odst. 4 zákona o obcích. O nich přísluší rozhodovat zastupitelstvu.
Pravomoc vydávat právní předpisy: Podle článku 79 odst. 3 Ústavy ČR mohou obce vydávat právní předpisy na základě zákona, který obec zmocňuje k vydání právního předpisu ve věci, v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Pravomoc k vydání obecně závazné vyhlášky obce v samostatné působnosti má zastupitelstvo obce, k vydání nařízení obce v přenesené působnosti má rada obce. V obci, kde se rada obce nevolí, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce.
Pravomoc vydávat správní rozhodnutí: Správní rozhodnutí vydává nejčastěji obecní úřad a vyhotovuje je úředník úřadu oprávněný k tomu podle vnitřních předpisů, případně starosta, místostarosta, neboť jsou zařazeni do úřadu. Může tak činit rovněž komise rady obce, svěří-li jí to starosta po projednání s krajským úřadem, nebo komise zřízená starostou jako zvláštní orgán. V samostatné působnosti rozhoduje rada podle správního řádu o správních deliktech.
Působnost: Obec vykonává samostatnou působnost (správu vlastních záležitostí svým jménem a na svoji zodpovědnost) a přenesenou působnost (státní správu, kterou na obec přenese stát zákonem). Stanoví-li zákon, že některá záležitost patří do působnosti obce a nestanoví, že jde o přenesenou působnost, patří do samostatné působnosti obce. Pro výkon samostatné působnosti platí výhrada zákona, tj. že právo na samosprávu lze omezit pouze zákonem. Proto lze vydat vyhlášku, která neukládá povinnosti, bez zákonného zmocnění, jedná-li se o věc patřící do samostatné působnosti.
Působnost obce při vydávání právních předpisů: Ukládání povinností v právním předpise obce musí spadat do působnosti obce. Samostatnou působnost vymezuje § 35 odst. 1 a 2 zákona o obcích. Nepatří do ní záležitosti svěřené krajům ani záležitosti svěřené obci do přenesené působnosti, rovněž záležitosti, které patří do výkonu státní správy příslušným správním úřadům. Pořád je třeba mít na paměti, že pro občana platí, že co není zákonem nebo na základě zákona zakázáno, je dovoleno. Kdežto pro obec při stanovování příkazů a zákazů platí, že může činit pouze to, co jí zákon dovolí. Do přenesené působnosti obce patří pouze to, co zákon jako výkon státní správy obci svěří.
R
Rada obce: Je orgánem obce. Orgány obce vykonávají veřejnou správu, přičemž se rozlišuje, kdy vykonávají samosprávu neboli samostatnou správu vlastních záležitostí obce, a kdy vykonávají jménem státu státní správu neboli správu těch záležitostí státu, kterou stát přenesl na obec zákonem. Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti (viz § 99 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce.
V oblasti přenesené působnosti přísluší radě rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. V oblasti samostatné působnosti rozhoduje ve všech věcech, které jí zákon výslovně svěřil a dále o všech věcech, které si nevyhradilo zastupitelstvo. Rozhoduje o nich usnesením schváleným nadpoloviční většinou všech zvolených členů rady na schůzích postupem podle zákona o obcích. Rada obce výslovně rozhoduje podle správního řádu v samostatné působnosti o pokutách za správní delikty podle zákona o obcích.
Rozhodování podle správního řádu: Správní řád se použije na postup orgánů obce v přenesené i samostatné působnosti, nestanoví-li zákon o obcích nebo jiný zvláštní zákon jinak (viz § 1 správního řádu). Podle § 147 zákona o obcích se zákon o správním řízení vztahuje na rozhodování obce:
ve věcech podle § 58 a § 59 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, tj. na rozhodování rady obce o pokutách v samostatné působnosti,
o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, tj. v případě rady obce tehdy, když jí zákon svěří výkon státní správy.
Z uvedeného vyplývá, že:
se správní řád nevztahuje na rozhodování rady obce ani jiných orgánů obce v samostatné působnosti než o správních deliktech podle zákona o obcích,
se správní řád vztahuje na rozhodování orgánů obce jen tehdy, když jim zákon svěří výslovně státní správu v konkrétní záležitosti a nestanoví jiný postup,
o těch věcech, které zákon výslovně nesvěřuje do přenesené působnosti, se nerozhoduje podle správního řádu,
nejen rada obce, ale též zastupitelstvo obce či jiné orgány obce mohou postupovat podle správního řádu pouze při výkonu přenesené působnosti. A to jen tehdy, když na ně zákon výslovně výkon státní správy přenese,
podle správního řádu se nerozhoduje ani o výjimkách z právních předpisů, protože zákon nestanoví, že jde o výkon státní správy a nejde ani o správní delikty,
podle správního řádu se nerozhoduje ani o prominutí místních poplatků, protože o tom se rozhoduje:
- buď podle § 65 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, z důvodu zachování výživy nebo existence dlužníka, a to podle § 14 a 15 zákona o místních poplatcích v rámci výkonu státní správy,
- z důvodu odstranění tvrdosti podle § 16 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Tento druh prominutí zákon o správě daní a poplatků nestanoví, zákon o místních poplatcích jej nesvěřuje obecnímu úřadu jako řízení ani jako výkon státní správy, ani jako působnost obecního úřadu, a proto z tohoto důvodu místní poplatky stanovené zastupitelstvem obce v samostatné působnosti promíjí obec v samostatné působnosti podle zákona o obcích, tj. usnesením rady obce, nevyhradilo-li si to zastupitelstvo obce nebo nesvěřila-li to rada obce obecnímu úřadu. O prominutí pohledávek nad 20 000 Kč rozhoduje zastupitelstvo. Z hlediska pochybností nad tím, zda, kdy a podle čeho obec rozhoduje o svýc místních poplatcích na svém území jménem státu nebo jménem svým, je třeba stanovit samostatnou a přenesenou působnost obce a státu v zákoně o místních poplatcích jednoznačně.
Rozhodování rady obce podle správního řádu: Obec může v samostatné působnosti podle správního řádu v souladu s § 58 zákona o obcích uložit pokutu právnické osobě a fyzické osobě oprávněné k podnikání, která:
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce - až do výše 100 000 Kč,
znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo - až do výše 200 000 Kč,
poruší povinnost stanovenou právním předpisem obce - až do výše 200 000 Kč,
odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis - až do výše 10 000 Kč,
úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství - až do výše 10 000 Kč,
neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem - až do výše 10 000 Kč.
Rozhodování obecního úřadu: Podle § 130 odst. 1 správního řádu provádí řízení obecní úřad vždy, když zvláštní zákon určí, že řízení provádí obec, ale nestanoví, který orgán obce. Pokud zákon jednoznačně neuvádí, že jde o přenesenou působnost obce, která se zákonem přenáší ze státu na obce, je to vždy výkon samostatné působnosti (viz § 8 zákona o obcích). Správní řád se použije na postup orgánů obce v přenesené i samostatné působnosti, nestanoví-li zákon o obcích nebo jiný zvláštní zákon jinak (viz § 1 správního řádu).
Rozhodování obecního úřadu v přenesené působnosti: Většinou obecní úřad postupuje podle správního řádu při výkonu přenesené působnosti, tj. při výkonu státní správy přenesené zákonem ze státu na obec. Přenesenou působnost vykonává orgán obce určený zákonem o obcích nebo jiným zákonem či na základě zákona o obcích (viz § 61 zákona o obcích).
Rozhodování obecního úřadu podle správního řádu: Obecní úřad postupuje podle správního řádu:
ve všech věcech, v nichž zvláštní zákon nestanoví, že se postupuje jinak. Například jinak stanoví zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
nebo v nichž zvláštní zákon nevyloučí správní řád. Správní řád je vyloučen v řízení podle zákona o správě daní a poplatků, neboť se v něm uvádí, že pro daňové řízení neplatí správní řád.
Z uvedeného vyplývá, že:
se správní řád nevztahuje na ostatní rozhodování obecního úřadu v samostatné působnosti,
se správní řád nevztahuje na rozhodování obecního úřadu tehdy, když zákon jemu nebo obci svěří výslovně státní správu v konkrétní záležitosti a nestanoví jiný postup,
o těch věcech, které zákon výslovně nesvěřuje do přenesené působnosti ani nejde o správní delikty, se nerozhoduje podle správního řádu.
Kromě zákona o místních poplatcích je také v zákoně o ochraně ovzduší problém se stanovením a následně s aplikací samostatné nebo přenesené působnosti obce, působnosti orgánu obce k rozhodování, a procesního předpisu, podle něhož se rozhoduje.
Rozhodování o přestupcích podle zákona o ochraně ovzduší: Orgánem ochrany ovzduší jsou mj. obecní úřady obcí s rozšířenou působností (viz zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší). Podle § 12 uvedeného zákona je přestupkem podle přestupkového zákona, pokud fyzická osoba:
nedodržuje přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a obtěžuje kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti,
neoznámí obecnímu úřadu provedení povinného měření a kontroly podle písmene f) a jejich výsledky do 30 dnů od data jejich uskutečnění.
Pokuta se ukládá za nedodržení alespoň jedné z uvedených povinností. Problém je ale v tom, že zákon o ochraně ovzduší kupodivu nesvěřuje ochranu ovzduší obci jako státní správu. Podle zákona o ochraně ovzduší sice jde o přestupek podle přestupkového zákona, a projednávání přestupků je výkon přenesené působnosti, ale ochrana ovzduší je zřejmě samostatná působnost obce, protože ji zákon obci nesvěřil do přenesené působnosti.
O samostatnou působnost jde vždy, jestliže zákon nestanoví, že jde o působnost přenesenou (viz § 8 zákona o obcích).
Podle přestupkového zákona mohou ukládat sankce komise pro projednávání přestupků zřízené buď jako zvláštní orgán obce, nebo jako komise rady obce, pokud je obec zřídí. Tyto komise ale rozhodují o přestupcích v rámci výkonu státní správy. Zákon o ochraně ovzduší ale nestanoví, že jde o výkon státní správy. O přestupcích přísluší rozhodovat podle tohoto zákona obecnímu úřadu. Rovněž není jasné podle čeho se o přestupcích rozhoduje. Jak vyplývá z § 12 zákona o ochraně ovzduší, jde o přestupek podle přestupkového zákona, ovšem podle jeho § 53 se na rozhodování vztahuje správní řád, nikoliv zákon o přestupcích.
Rozhodování rady obce: Rada také rozhoduje, a to o záležitostech, které jsou jí vyhrazeny, a záležitostech, které nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce a které si zastupitelstvo nevyhradilo. Vydává nařízení, ale rovněž ukládá pokuty, jmenuje a odvolává na návrh tajemníka vedoucí odborů, schvaluje organizační řád obecního úřadu, stanoví pravidla pro vyřizování stížností a petic, zřizuje komise, stanoví celkový počet zaměstnanců úřadu a organizačních složek atd. Rovněž vydává jednací řád rady, ve kterém stanoví podrobnosti o jednání rady obce.
Rozhodování zastupitelstva obce:
Zastupitelstvo obce:
rozhoduje, například o založení nebo rušení právnické osoby, o spolupráci s jinými obcemi, o vyhrazených majetkoprávních úkonech,
schvaluje, například program rozvoje obce, rozpočet a závěrečný účet, zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy právnických osob, které zřídí,
zřizuje, zrušuje například trvalé a dočasné peněžní fondy obce, příspěvkové organizace a organizační složky, výbory, obecní policii,
volí a odvolává starostu, místostarostu, radní, předsedu a další členy výborů,
deleguje zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností s výjimkou obchodních společností, v nichž je obec jediným účastníkem, což přísluší radě obce,
navrhuje zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,
určuje funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,
stanoví počet členů rady obce, počet dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva, výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva, zásady pro poskytování cestovních náhrad,
ukládá úkoly v rámci své pravomoci,
bere na vědomí záležitosti, v nichž nerozhodlo o žádném opatření. Podrobnosti o jednání zastupitelstva stanoví jednací řád.
S
Stížnost podle správního řádu: Právo si stěžovat mají pouze dotčené osoby a pouze proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany (viz § 175). Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu je možné překročit jen tehdy, ne-
lze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo zčásti důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se musí učinit záznam do spisu. Stěžovatele o tom není třeba vyrozumívat, jestliže o to nepožádal. Podání nazvané stížnost, které se ale netýká postupu správního orgánu ani chování úředních osob, může být buď podnět ke správnímu řízení, nebo stížnost podle zákona o obcích.
Stížnost podle zákona o obcích: Přijímání návrhů, připomínek, podnětů občanů upravuje také zákon o obcích. Podle § 16 má občan obce, který dosáhl věku 18 let, právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty na cokoliv. Orgány obce jsou povinny je vyřizovat bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů. Jde-li o působnost zastupitelstva obce pak nejpozději do 90 dnů. Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem ČR a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Toto oprávnění má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost, dále fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána a která byla vyhlášena. Směrnici k vyřizování stížností a petic schvaluje rada obce.
Střet zájmů podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů: Zákon se na obci týká veřejných funkcionářů:
člena zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
starosty a člena rady obce, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,
vedoucích úředníků.
U
Usnesení zastupitelstva obce: Zastupitelstvo jako orgán obce rozhoduje ve věcech stanovených zákonem a způsobem stanoveným zákonem a jednacím řádem zastupitelstva. Jeho usnesení je závazné pro obecní úřad a pro ty, kterým se ukládají úkoly v rámci pravomoci zastupitelstva. Obecní úřad připravuje smlouvy takového obsahu a v takovém termínu, jak stanoví usnesení zastupitelstva. Je rovněž závazné pro starostu, případně pro místostarostu, kteří na základě usnesení podepisují akty, které zastupitelstvo schválilo. Do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva lze nahlížet.
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, například zákon o místním referendu. Proto je také zastupitelstvo schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Pokud tomu tak není, je třeba svolat náhradní zasedání. Upozorňuji, že počet členů zastupitelstva byl stanoven zastupitelstvem přede dnem konání voleb. Do počtu jeho členů se počítají i uprázdněné mandáty.
Aby bylo usnesení zastupitelstva zákonné, musí být:
přijato v souladu se zákonem,
v rámci jeho pravomoci vyhrazené mu zákonem nebo v rámci usnesení, kterým si pravomoc vyhradilo,
určité, srozumitelné a jednoznačné, tj. adresné a termínované,
schváleno nadpoloviční většinou členů zastupitelstva (nikoliv zamítnuto menšinou členů zastupitelstva). O jednou přijatém usnesení se znovu souhrnně nehlasuje, ledaže by mělo být zrušeno nebo změněno.
Výkon usnesení, které je v rozporu se zákonem a netýká se občanskoprávních, obchodních a pracovně právních věcí a dalších zákonem stanovených záležitostí, může pozastavit Ministerstvo vnitra a zrušit správní soud na návrh Ministerstva vnitra.
Usnesení zastupitelstva obce o schválení převodu nemovitostí: Usnesení zastupitelstva nezbytné pro prodej nemovitostí je závazné pro obecní úřad, pro starostu a místostarostu. Kupní smlouva o převodu pozemků připravená a podepsaná bez schválení zastupitelstvem je neplatná podle § 41 a § 85 písm. a) zákona č. 128/200Sb., o obcích. Stejně tak obecní úřad, starosta ani místostarosta nerozhodují o tom, že podle usnesení nebudou postupovat a smlouvu schválenou zastupitelstvem nepřipraví nebo nepodepíší. Usnesení zastupitelstva je závazné do jeho změny nebo do té doby, než bude vykonáno. Podrobnosti o jednání zastupitelstva má stanovit jednací řád. Zastupitelstvo do doby, než bude smlouva nebo smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, může o věci jednou rozhodnuté rozhodnout jinak. Při výkonu samostatné působnosti je vázáno pouze zákonem a právními předpisy. Usnesení je přezkoumatelné pouze z hlediska zákonnosti, tj. je-li v rozporu se zákonem či nikoliv. Usnesení včetně usnesení, jímž bude předchozí nevykonané usnesení zrušeno nebo změněno, musí být v souladu se zákonem nebo právním předpisem, nikoliv ale s usnesením vydaným dříve.
V
Vnitřní předpisy: Zákon o obcích počítá s vydáním spisového řádu, skartačního řádu, pracovního řádu obecního úřadu a dalších vnitřních směrnic obecního úřadu. Stanoví, že je vydává tajemník, jestliže tak neučiní rada obce.
Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž určí podrobnosti o jednání zastupitelstva obce a postup při vystoupení občana a čestného občana obce na zastupitelstvu.
Rada obce rovněž vydá svůj jednací řád. Rovněž stanoví pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností a schvaluje organizační řád obecního úřadu.
Z
Záměr na převod majetku: Záměr obce na převod nemovitého majetku, povinnost jeho zveřejnění a důsledky nezveřejnění upravuje § 39 a 41 zákona o obcích. Zveřejnění má umožnit zájemcům se s tímto záměrem seznámit a reagovat na něj. Rovněž zastupitelstvo má možnost rozhodovat o všech nabídkách, které na základě zveřejněného záměru obdrží. Záměr lze zveřejnit na úřední desce, případně dalšími obvyklými způsoby. Obec je povinna tak učinit nejméně 15 dnů před tím, než o záměru bude rozhodovat zastupitelstvo. Nemovitost se v záměru označuje údaji podle katastrálního zákona ve znění platném ke dni zveřejnění záměru. Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. Bez zveřejnění záměru je převod ze zákona od počátku neplatný.
Jestliže se změní podmínky převodu zveřejněné v záměru, je třeba vyvěsit nový záměr, aby zastupitelstvo obce mohlo rozhodovat o nových nabídkách.
Závěrem dodávám, že zákon hovoří o záměru obce převést "něco" ze svého nemovitého majetku, nikoliv o záměru zastupitelstva. Pokud si zastupitelstvo vyhradí rozhodování o podmínkách převodu, pak bude rozhodovat o nabídkách podle podmínek, které si stanoví. Jinak totiž o záležitostech nevyhrazených zastupitelstvu rozhoduje rada, která může věc svěřit obecnímu úřadu. A zastupitelstvu zákon svěřuje pouze rozhodnutí o převodu, nikoliv o záměru.
Zasedání zastupitelstva obce: Koná se nejméně jednou za 3 měsíce. Nesejde-li se po 6 měsíců, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Zasedání svolává starosta, který je také zpravidla řídí. Jestliže byla doručena žádost o svolání zastupitelstva třetinou členů zastupitelstva nebo hejtmanem kraje, musí se konat zasedání zastupitelstva do 21 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena obecnímu úřadu. Nesvolá-li je starosta, učiní tak místostarosta nebo jiný člen zastupitelstva. Zasedání je veřejné. Informace o tom musí být vyvěšena na úřední desce obecního úřadu a může být kromě toho zveřejněna dalšími způsoby 7 dní před zasedáním zastupitelstva.
Zápis o průběhu zasedání obsahuje počet přítomných členů zastupitelstva, schválený pořad jednání, průběh zasedání, výsledky hlasování, přijatá usnesení, podpis starosty nebo místostarosty a určených ověřovatelů.
