Poslední dobou se velmi diskutuje téma rozvoje Česka i regionů v příštím programovacím období EU 2014-2020. Reprezentace státu se v tom rozdělila na dva tábory. Otázka zní: Která varianta využití unijních peněz pomůže od roku 2014 nejlépe rozvoji celé země i jednotlivých regionů?
Odpovědi se nabízejí dvě: Na jedné straně centrálně řízený a na straně druhé pak regionální přístup. Oba přístupy již náš stát zažil. Měli jsme Společný regionální operační program (SROP), který byl jednotný pro všechny regiony. Zkušenosti s ním máme z období let 2004-2006, kdy se důraz kladl na podporu vyváženého a udržitelného ekonomického rozvoje regionů. Nyní implementujeme regionální operační programy (ROP), které zohledňují rozdíly jednotlivých regionů.
Osobně jsem pro maximální využití unijních prostředků tak, aby kraje, města, ale i malé obce v Česku prospívaly a nadále se mohly rozvíjet. Regionální rozdíly by se měly díky tomu vyrovnávat. To však předpokládá, že žádatelé o dotace budou umět správně využívat unijní finance. Regionální struktura čerpání má svůj význam v jednodušší - a zejména v užší i pružnější komunikaci s příjemcem dotace, přičemž v regionech je dostatečný potenciál k čerpání.
Jak se bude nazývat budoucí struktura, je podle mého zcela nepodstatné. Důležitý bude výsledný efekt. Regionální přístup, který je implementován v současném období, považují za efektivní. Ale do budoucna by se jasně měly ustanovit kompetence a odpovědnosti jednotlivých orgánů, tj. všech aktérů podílejících se na celkové struktuře rozdělování unijních prostředků, a to jak řídicího orgánu, tak jednotlivých ministerstev.
Jak známo svým finančním podílem nyní do této struktury spadají i kraje, kdy zástupci krajských zastupitelstev zasedají v regionálních radách regionů soudržnosti. Chybí však jasné a zákonné stanovení odpovědností krajů. Zásadní změnu by si proto podle mého názoru zasloužil zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
CO A JAK PŘÍŠTĚ ZJEDNODUŠIT A KTERÁ NOVÁ PRAVIDLA ZAVÉST?
Pro programovací období EU 2014-2020 bych hlavně doporučil zjednodušení celkové administrace, a to jak struktury a administrativy řídicích orgánů, tak pro konečné příjemce. Na počátku programu by se měla stanovit jasná a užší pravidla čerpání, tedy přesné dotační oblasti tematické i územní. Podaná prvotní žádost o dotaci by mohla být formou projektové fiše (oproti dnes podávané složité a podrobné žádosti) v souladu s principem integrovaného přístupu. Po jejím posouzení a případné podpoře by se dopracovala do podrobné projektové dokumentace s příslušnými povoleními. Následovalo by výběrové řízení a pak realizace samotného projektu - to vše v každé fázi procesu za intenzivní kontroly a průběžné konzultace ze strany řídicího orgánu.
Stručně řečeno, zájmem by mělo být soustředit veškeré síly na úspěšné uskutečnění smysluplného projektu, nikoli na líbivou žádost nesmyslného projektu.
Doporučuji rovněž intenzivnější komunikaci se zástupci Evropské komise tak, aby plynule dostávali informace o průběhu programů a ve spolupráci s nimi se snížila pravděpodobnost případných nesrovnalost. Jinak řečeno, nebát se se zástupci EU diskutovat problémové oblasti.
Nadále i do budoucna navrhuji prvořadé využívání finančních zdrojů na dobudování nedostatečné základní infrastruktury, jako jsou komunikace i kanalizace a vodovody, školy, nemocnice, sociální zařízení.
Příkladem regionálního přístupu je operační program pro Jihočeský a Plzeňský kraj - ROP Jihozápad, který podporuje projekty v oblastech dopravy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb a cestovního ruchu a nabízí subjektům jak veřejného, tak soukromého sektoru 633,653 mil. eur. V programu je nyní smluvně zavázáno více než 84 % všech prostředků.
Zájmem by mělo být soustředit veškeré síly na úspěšné uskutečnění smysluplného projektu, nikoliv na líbivou žádost nesmyslného projektu.
IVO GRÜNER
předseda Výboru Regionální rady ROP Jihozápad, náměstek hejtmana Plzeňského kraje
SPŠ Tachov-Světce získala z ROP Jihozápad více než 23 mil. Kč na rekonstrukci a modernizaci výukových prostor.
FOTO: ARCHIV
