ABY SE HRANICE NESTALA BRZDOU

S předpokládaným přenesením působností v dopravě z okresních úřadů na kraj, samozřejmě také v souvislosti s financováním, a vzhledem k tomu, co už je dnes v zákoně o krajích (stanovení rozsahu základní dopravní obslužnosti) bude mít krajský úřad kompetence například v autobusové dopravě. Bude tedy vydávat licence v autobusové linkové dopravě a schvalovat jízdní řády.

Dopravní obslužnost, a to jak autobusová, tak železniční, by měla být od příštího roku financována z rozpočtu kraje.

Jaký je váš názor na budoucnost drah v regionu?

V současné době připravovaná koncepce rozvoje dopravy v Karlovarském kraji, která projde příslušným schvalovacím procesem v orgánech kraje, přinese odpovědi na otázky, co je pro dopravu v kraji nejvýhodnější nebo zda se bude preferovat železniční doprava před silniční. Již nyní je však zřejmé, že prioritou bude vybudování integrovaného dopravního systému.

Domnívám se, že u tratí, které budou malého dopravního významu, je možno uvažovat o privatizaci nebo pronájmu.

Zákon o transformaci Českých drah je, podle mého názoru, přijatelný model. Tratě vlastně zůstávají v rukou státu a různé dopravní firmy pak mohou provozovat železniční dopravu na těchto tratích. Zde potom nastane konkurence a kraj si bude moci vybrat provozovatele železniční dopravy, se kterým uzavře závazek veřejné služby.

Vzhledem k tomu, že autobusovou dopravu také nezabezpečuje pouze jeden monopolní dopravce, myslím si, že tato liberalizace na železnici přinese určitě pozitivní výsledky.

Které aktuální úkoly před vámi stojí, co se týká konkrétních silničních tahů nebo regionálních tratí?

Některé akce jsou již připraveny - je to například dokončení průtahu Karlových Varů, obchvat Ostrova a Božího Daru. V realizaci je obchvat Aše a připravují se samozřejmě další. Začali jsme se také intenzivně zabývat obchvatem Stráže nad Ohří a Boče na silnici I/13 a obchvatu Drmoulu a Trstěnic na silnici I/21.

Nejpalčivějším problémem v našem kraji je silnice I/6. Úkolem je urychlit přípravu a realizaci čtyřproudé komunikace.

Koncem minulého roku byla zahájena výstavba posledního úseku v okrese Cheb a výstavba by měla dále pokračovat směrem na Karlovy Vary. S tím souvisí mnoho kroků, které tomu předcházejí. V roce 2001 byl schválen zastupitelstvem kraje územní plán velkého územního celku Karlovarsko-sokolovské aglomerace, který je jednou ze základních podmínek pro urychlení realizace. Rychlostní komunikace I/6 je jednou z priorit kraje a znamená vlastně i napojení Karlovarského kraje na Prahu.

Další prioritou je silnice I/21, která vzhledem k dosavadní neexistenci kvalitní komunikace I/6, zůstává velmi dopravně zatíženou. Je potřeba tuto situaci řešit nejenom co se týče povrchu komunikace, ale i přípravou obchvatu jednotlivých obcí, kterými tato komunikace prochází.

Důležitá bude spolupráce s německou stranou v oblasti přípravy komunikací k novým nebo stávajícím silničním přechodům mezi Karlovarským krajem a Saskem.

Chápeme, že po vstupu do EU stoupne potřeba silničních propojení tak, aby se hranice nestala brzdou.

Ve třech variantách je připravena studie spojení mezi městy Karlovy Vary - Zwickau. Jednalo by se o nový hraniční přechod a novou vysokokapacitní komunikaci, určenou též pro nákladní dopravu. Studie předpokládá i vybudování tunelu pod osadou Jelení, kde je dnes hraniční přechod pro pěší. Jednání probíhají a přeshraniční spojení vidíme jako důležitou oblast v silniční dopravě.

Je rovněž nutno vybudovat již zmíněný integrovaný dopravní systém v celém kraji. Páteří tohoto systému bude železniční doprava. Zde chceme navázat na dnes již existující systém Egronet, který je jistě již v povědomí odborné i laické veřejnosti - alespoň v našem regionu a v přilehlých oblastech sousedního Německa.

Egronet je už vlastně základem pro další rozvoj integrovaného systému. Jak jsem se již zmínil, páteří integrovaného systému bude železnice, a nemělo by tedy docházet k rušení regionálních železničních tratí.

Můžete Egronet přiblížit i čtenářům z jiných krajů?

Systém vlastně spojuje Karlovarský kraj se Saskem, Durynskem a Bavorskem. Jsou v něm kromě dopravců železničních zastoupeni i dopravci autobusoví.

Princip spočívá v tom, že na jednu jízdenku, která je cenově velice výhodná pro české občany, neboť je levnější než pro občany Německa, lze cestovat v rámci vymezeného území po celý den. Platí na vlak i autobus, a navíc cestující na tuto jízdenku získá další slevy v řadě restaurací a obchodů.

Železniční doprava je provozována velice moderními, klimatizovanými jednotkami RegioSprinter a kultura cestování je opravdu na vysoké úrovni. Na německé straně se podařilo vybudovat nové nádraží s bezbariérovými přestupy mezi železniční a autobusovou dopravou, což u nás hlavně na menších nádražích chybí.

Na tento projekt bychom chtěli navázat také na české straně. Vzniklo zde občanské sdružení Rozvojový dopravní svaz, které je partnerem Německého dopravního svazu - garanta systému.

Rozvojový dopravní svaz si vzal za úkol rozšíření Egronetu na českém území a přípravu projektů, které by zlepšily dopravní infrastrukturu, vozový park i kulturu cestování a v rámci integrované dopravy přestupy mezi železniční a autobusovou dopravou ve vybraných železničních stanicích.

Vyrovnat se stavu na druhé straně hranic jistě nebude jednoduché - hlavně po finanční stránce.

Počítáme s finančními prostředky z fondů EU. Vzhledem k tomu, že projekt Egronet na německé straně již existuje a je známý, je zde poměrně velká šance peníze z fondů získat. Členy Rozvojového dopravního svazu jsou dopravní firmy působící v kraji - včetně Českých drah, takže spolufinancování by mohlo probíhat i z jejich strany.

Jste v kontaktu s místními samosprávami?

Loni jsme uspořádali setkání všech starostů s odborem dopravy krajského úřadu, zastoupen byl i odbor regionálního rozvoje a životního prostředí.

Informovali jsme o tom, co náš odbor činí, jak je složen, kdo a kde pracuje a jaké úkoly nás čekají. Samozřejmě jsme starostům nabídli možnost poskytování konzultací a ti se na nás již obracejí - doprava je jedna z nejcitlivějších oblastí běžného života každé obce. Pokud jsme pozváni na zasedání zastupitelstev obcí, zúčastňujeme se jich a snažíme se, s určitým výhledem, vysvětlit možnosti a kompetence kraje, například jako majitele silnic II. a III. třídy.

Budete chtít v budoucnu pomoci s dopravní obslužností i malým odlehlejším obcím?

Dopravní obslužnost je jednou z priorit Karlovarského kraje. Bude v rukou zastupitelů, v závislosti na finančních prostředcích, které budou mít kraje k dispozici, jak kvalitní dopravní obslužnost pro občany regionu bude možné připravit.

V současné situaci, kdy státem poskytované dotace na dopravu, jak železniční i autobusovou, nejsou dostačující na pokrytí financování dopravní obslužnosti, se tento problém přenáší stále více na obce a začíná být pro ně neúnosný. Víme o tom a kraj se již v roce 2003 bude muset s touto situací nějakým způsobem vyrovnat - rozhodnout se, jak vysokou částkou bude financovat základní dopravní obslužnost a kolik nechá na obce.

Spolupracujete s kolegy z jiných krajů?

Setkání všech vedoucích odborů dopravy krajských úřadů společně se zástupci hejtmanů pro dopravu probíhají v periodách zhruba jednou za dva měsíce. Od začátku minulého roku tedy proběhla již řada setkání. Scházíme se postupně v jednotlivých krajích a každý kraj si setkání bere pod svou záštitu.

VÁCLAV DRAŠNAR