Střed Luže na Chrudimsku byl v 90. letech minulého století prohlášen chráněnou městskou památkovou zónou. Obec je také členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
Už od počátku existence Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (dále jen Program regenerace) se Luži daří postupně získávat peníze na obnovu historických objektů. Příkladem je radnice ze 16. století, naposledy stavebně upravovaná v 90. letech 20. století. Obec se též stará o údržbu a opravy hradu Košumberka, který se po listopadu 1989 stal jejím majetkem. "Tam směřují prostředky z Programu regenerace v současné době. Získali jsme dotace i z Programu obnovy venkova a nemalé částky byly věnovány z rozpočtu obce. Jen do úprav purkrabství, které je součástí hradu, jsme v uplynulých letech investovali celkem asi 2,5 mil. Kč," uvedl starosta obce Luže Ing. arch. Tomáš Soukup.
Letošní rozpočet obce činí 25 mil. Kč. Do rekonstrukce sokolovny (ač není památkově chráněným objektem, ale stojí v městské památkové zóně) je nutno investovat 1 mil. Kč a do dalších úprav purkrabství 400 tisíc Kč. "V minulém roce jsme obdrželi z Programu regenerace 500 tisíc Kč a k tomu ještě grant Pardubického kraje ve výši 600 tisíc Kč. Žádali jsme dotaci i pro letošní rok, zatím však nevíme, zda uspějeme," konstatoval Ing. arch. Soukup.
Město zřídilo Fond rozvoje bydlení, z kterého poskytuje finanční podporu přímo lidem, kteří si zažádají například na rekonstrukci objektů, půdní vestavby, opravy fasád apod. Každoročně si občané z tohoto fondu půjčují částky v celkovém objemu 500 až 600 tisíc Kč. Alejak zdůrazňuje Ing. arch. Tomáš Soukup, zdaleka ještě není všechno opraveno, je to práce postupná a dlouhodobá. "Je tu spousta staveb, na nichž úpravy váznou kvůli nevyjasněným vlastnickým vztahům. To nás mrzí, protože by se na ně třeba i prostředky sehnaly," zmínil se o jedné z příčin, proč některé objekty i v centru obce dosud nebyly opraveny.
Vadou na kráse samotného centra obce je už mnoho let i chátrající měšťanský dům, na jehož opravy neměl soukromý majitel peníze. Obci se podařilo v loňském roce tuto unikátní barokní stavbu vykoupit. Za nemalého finančního přispění Pardubického kraje byl v první fázi odstraněn havarijní stav střechy. "V letošním roce budova dostane "nový kabát" a v letech příštích, po náročné rekonstrukci interiérů, bude sloužit dětem jako nová základní umělecká škola a všem ostatním jako knihovna a informační centrum. Rekonstrukci domu za 2 mil. Kč jsme zařadili mezi priority v rozpočtu na opravy a úpravy," dodává starosta.
HRAD KOŠUMBERK ŽIJE
Největší část finančních prostředků obecních i státních pohltí hrad Košumberk, který vystřídal několik majitelů. Od původních majitelů, rodu Slavatů, přecházel postupně až k posledním vlastníkům, rodu Thurn-Taxisů, kteří ve 20. letech minulého století za symbolickou cenu prodali zříceniny hradu Spolku pro obnovu hradu Košumberku a pivovar poslednímu sládkovi panu Kašparovi, jenž jej vlastnil až do roku 1948. Pak byl pivovar znárodněn, po určité době se v něm pivo přestalo vařit a objekt chátral.
Město podle svých možností areál regeneruje k uspokojení zájmu turistů i případnému kulturnímu vyžití místních obyvatel. V letní sezóně zde poskytuje informace průvodcovská služba. Spolek pro obnovu hradu Košumberku, který již opět pokračuje ve své činnosti, shromáždil poměrně rozsáhlou sbírku předmětů a historických památek. Z těchto peněz byla v purkrabství vytvořena stálá muzejní expozice památek regionálního charakteru.
V létě se na nádvoří hradu i ve slavatovském sále purkrabství koná řada kulturních akcí. "Hrad tedy žije," prohlásil starosta Luže. Nového vlastníka má i pivovar, v němž by se měl po restauračních pracích otevřít penzion.
OBEC CTÍ TRADICE
Ke kulturním akcím, výstavám a dalším podobným činnostem využívá město synagogu v bývalé židovské čtvrti pod náměstím, kterou si od Židovské náboženské obce pronajalo. Také byl upraven a nyní je již udržován židovský hřbitov ze 16. století. "Vážíme si i této součásti historie Luže, jsme rádi, že opět důstojnou formou prezentuje tradice našeho města," dodává starosta. Rekonstrukci synagogy i hřbitova financovala Židovská náboženská obec ze svých prostředků, využila však rovněž dotace z Programu regenerace.
Luže je významným poutním místem. V centru obce se zachoval jeden z nejstarších kostelů v Čechách, gotický chrám svatého Bartoloměje, který díky tomu, že byl vybudován z kamene, odolal velkým požárům v letech 1564 a 1596, v nichž oheň zničil téměř celé město. Ovšem vyhlášeným cílem poutí je dodnes barokní chrám Panny Marie Pomocnice křesťanů na návrší osady Chlumek, dnes součást Luže a přirozená dominanta širokého okolí, spojená tzv. Andělskou cestou s druhou dominantou - zříceninami hradu Košumberk. Na opravy poutního chrámu přispělo Ministerstvo kultury z Programu záchrany architektonického dědictví částkou asi 1 mil. Kč. Ovšem úpravy tohoto chrámu byly financovány převážně z církevních prostředků, neboť církev tento areál vlastní.
Již delší dobu usiluje Obecní zastupitelstvo obce Luže o navrácení statutu města, kterým vždy bylo. Bohužel v 50. letech 20. století bylo administrativním zásahem zařazeno mezi obce. "Jakmile vstoupí v platnost novela zákona o obcích, v němž je na tyto případy pamatováno, dočkáme se nápravy," věří starosta. "Vždyť se ani nemůžeme zúčastnit soutěže o titul Historické město roku, ač bychom se rádi přihlásili, neboť Luže, kde žije asi 2600 obyvatel, se má čím pochlubit," uzavřel Ing. arch. Tomáš Soukup.
