Jen v Brně se během jednoho květnového týdne udály hned tři zajímavé akce, jako např. první pokus o nový svátek Dne města. Příslibem změn a inspirací v Praze jsou Metropolitní ozvučná deska i Kancelář veřejného prostoru.
A vře to i jinde. Příkladem akcí, které vznikají tzv. zdola, může být dění v Českých Budějovicích, kde se sdružení CBArchitektura snaží popularizovat téma veřejných prostorů a architektury mj. majálesovým piknikem na Zlatém mostě nebo již druhý piknik tvůrčích Brňanů organizovaný Husaklubem. Ruku k dílu ale přidávají též některé samosprávy. Média např. se zájmem informují o uzavírání a neuzavírání pražského Smetanova nábřeží iniciované sdružením Auto*mat a více či méně podporované magistrátem.
Neméně významné jsou i akce, které proběhly loni v Mladé Boleslavi (Město jako obývák) nebo Pardubicích (Město na míru). »Mladí a neklidní« dnešní doby nechtějí za každou cenu utíkat na venkov. Chtějí žít kvalitní městský život a vědí, co to pro ně znamená. Mají zkušenosti se životem v západních městech, jsou stále vzdělanější a tedy i přesnější ve formulaci svých potřeb a efektivnější v jejich prosazování.
Nejen v souvislosti s volbami se objevují iniciativy, které »provětrávají« chodníčky naší demokracie. Web budovanistatu.cz provede použitím státních výdajů (nedávno stejnou službu začalo provozovat i Ministerstvo financí na stránkách monitor.statnipokladna.cz), nasstat.cz nasměruje např. na to, co trápí naši obec, co dělají zastupitelé či kde a jaký vzduch dýcháme.
UČENÍM K AKTIVNÍMU OBČANSTVÍ
S prvními vlaštovkami přicházejí iniciativy tzv. participativního rozpočtu, tedy části rozpočtu obce, o jehož využití debatují a rozhodují sami občané (participativnirozpocet.cz). Ekologický právní servis přišel s uceleným konceptem »profesionálního občana« v kampani Občan 2.0.
Učit se používat participativní přístupy v plánování umožňují také dotace evropských fondů, zejména v oblasti vzdělávání. Prohloubit porozumění tomu, jak fungují města, a zpřístupnit způsoby rozhodování i plánování jejich budoucnosti nabízejí programy Zapojme se (zapojme.se) a Hybatelé komunit (prostranstvi.cz).
Kam to všechno může směřovat? Zajímavým příkladem je MČ Praha 10. Před třemi lety tam vznikla ojedinělá Strategie pro veřejné prostory Prahy 10. Po volbách sice práce na jejím uskutečňování usnuly, ale díky občanským iniciativám (zaostrenona10.cz, prahadeset.cz) se z původně konfrontačního zápolení zrodila vize, z níž stojí za to citovat.
»Máme sen, že se spojí všichni, jimž jde o hezčí Prahu 10 - občané, sdružení, spolky, úředníci i politici, ale i místní živnostníci a podnikatelé. Máme sen, že se tu budeme všichni cítit doma, znát své sousedy, mít možnost se zapojit. Chceme tu žít a ne jen bydlet... Není snadné spolu mluvit a doopravdy naslouchat, není snadné se setkávat a skutečně pracovat. Vnímáme ale zodpovědnost za tuto zemi a svůj domov, jiný nemáme.«
Co víc by si mohlo vedení každého města nebo obce přát?
MARTIN NAWRATH
Nadace Partnerství
Vybraná literatura k tématu utváření veřejného prostoru
Jan Gehl: Město pro lidi
Nadace Partnerství: Prostory (průvodce tvorbou a obnovou veřejných prostranství)
Petr Kratochvíl, ed.: Architektura a veřejný prostor
Jane Jacobs: 1) Ekonomie měst, 2) Smrt a život amerických velkoměst, 3) Města a bohatství národů
Oživování veřejného prostoru: Den města v Brně (15. 5. 2013, snímek z ulice Veveří).
FOTO: archiv Nadace Partnerství
