Na základě evropské směrnice č. 2002/49/ES, o hodnocení a řízení hluku ve vnějším prostředí musí všechny členské státy Evropské unie vypracovat strategické hlukové mapy a tzv. akční plány snižování hlukové zátěže.
Hlukové mapy a akční plány jsou ideální příležitostí pro efektivní a společné kroky k postupnému snižování počtu osob vystavených nadlimitnímu hluku, který poškozuje jejich zdraví. Kromě ministerstev dopravy a zdravotnictví mohou v tomto úsilí sehrát významnou roli i obce a kraje.
STRATEGICKÉ HLUKOVÉ MAPY
Hlukové mapy měly být zpracovány a zveřejněny do června 2007. Ministerstvo zdravotnictví tak učinilo na svých internetových stránkách až na konci února letošního roku. Hlukové mapy budou v této první etapě pořízeny pro aglomerace Praha, Brno a Ostrava1) a pro hlavní pozemní komunikace, po kterých projede více než šest milionu vozidel ročně. Druhá etapa hlukového mapování a pořizování akčních plánů bude v roce 2012, bude se týkat aglomerací Ústí nad Labem - Teplice, Plzeň, Olomouc a Liberec.
Zásadní výhodou strategických hlukových map je velmi snadné zjištění, jak vysoké hladině hluku je obec vystavena, kolik občanů obce je postiženo nadlimitním hlukem a které lokality jsou na tom nejhůře. Mapy jsou zpracovány v barevných pásmech (izofonách) po pěti decibelech. Součástí map je i textová část, kde jsou údaje o celkovém počtu zasažených osob v obci a o počtu zdravotnických zařízení a škol, které jsou nadlimitnímu hluku vystaveny.
AKČNÍ PLÁNY SNIŽOVÁNÍ HLUKU
Na hlukové mapy budou navazovat tzv. akční plány snižování hlukové zátěže. Prioritně mají obsahovat nástroje na řešení situace v oblastech, kde hlukové mapy zjistily překročení mezních hodnot hluku. Měly by být zpracovány do konce června tohoto roku, pořizují je ministerstvo dopravy pro hlavní pozemní komunikace a železnice a krajské úřady pro aglomerace.
Pro Prahu bude akční plán zpracovávat Magistrát hl. města Prahy, pro Brno Krajský úřad Jihomoravského kraje a pro Ostravu Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
Akční plány budou obsahovat konkrétní opatření ke snižování hlukové zátěže v určité lokalitě (například ulice, čtvrť či celá obec) a konkrétní časový harmonogram. Podstatné je, že do jejich zpracování se musí zapojit veřejnost. Podle § 6 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 523/2006 Sb. musí být návrh akčního plánu zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách a v listinné podobě na příslušném úřadě. Na úřední desce se pak zveřejní informace o tom, kdy a kde lze do návrhu nahlédnout. Veřejnost pak má lhůtu 45 dnů k podávání připomínek. Výsledný akční plán včetně vypořádání došlých připomínek musí být zveřejněn stejným způsobem.
JAK SE MOHOU OBCE ZAPOJIT
Proto doporučuji, aby obecní a krajské samosprávy věnovaly akčním plánům významnou pozornost. Kromě toho, že sama obec zašle příslušnému krajskému úřadu své připomínky a návrhy, by bylo jistě vhodné informovat o této možnosti občany obce. Zejména občané, kteří jsou nadlimitnímu hluku vystaveni, by měli mít osobní zájem se na pořízení akčního plánu podílet a mohou díky znalosti místní situace přispět k nalezení nejvhodnějšího opatření pro danou lokalitu.
KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ
Při hledání konkrétních opatření ke snižování hlukové zátěže v určité obci nebo její části je třeba vycházet ze znalosti místní situace. Ve většině případů je zdrojem hluku silniční doprava. A to doprava tranzitní, zejména kamionová, ale rovněž doprava vnitroměstská. Existují tři typy opatření (nebo jejich kombinace), o kterých je vhodné uvažovat. V každém případě by se celá věc neměla omezovat na obvyklou výměnu oken. Ideální řešení jsou podle mého názoru taková, která kromě snížení hluku přinesou i snížení znečištění ovzduší ze spalovacích motorů aut.2)
Prvním typem jsou opatření organizačně dopravní, zejména snížení rychlosti (velmi rychlé a finančně nenáročné řešení), zúžení vozovky, snížení počtu jízdních pruhů, zřizování pěších zón atd. Dále jsou to opatření na dráze šíření hluku. Kromě protihlukových stěn a valů je možné uvažovat o nízkohlučných površích vozovek3) a pásech zeleně podél komunikací. Poslední typem jsou opatření prováděná na hlukem zasažených domech. Kromě obvyklé výměny okem je možné instalovat například protihlukové fasády domů.
FINANCOVÁNÍ PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ
Výsledky hlukového mapování, hrozivé počty lidí a obcí zasažených extrémním hlukem jasně signalizují, že je třeba mnohem větší objem finančních prostředků než dosud věnovat na boj proti hluku. Logickými finančními zdroji jsou Státní fond dopravní infrastruktury, Operační program Doprava a výnosy z mýtného. Je nutné, aby se silniční doprava, která je nejvýznamnějším zdrojem hluku, finančně výrazněji podílela na jeho odstraňování. Představitelé obcí a krajů by měli tlačit na politiky a úředníky na centrální úrovni, aby zde došlo k podstatnějšímu posunu. Protihluková opatření by jistě bylo možné financovat i z evropských fondů, které směřují přímo na krajskou úroveň.
OBCE A KRAJE JAKO VLASTNÍCI SILNIC
Silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví krajů, komunikace místní a účelové ve vlastnictví obcí. Proto mají kraje, respektive obce daleko silnější pozici pro prosazení protihlukových opatření na těchto komunikacích. Na druhou stranu mají také poměrně zásadní povinnost, vyjádřenou § 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: "technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity". Paragraf 31 odst. 1 téhož zákona umožňuje vlastníku komunikace získat dočasnou výjimku k provozování nadlimitního zdroje hluku. Nicméně Městský soud v Praze jako odvolací soud vynesl na konci letošního ledna rozsudek, ve kterém judikuje, že výjimka udělená provozovateli jej neopravňuje k zasahování do subjektivních práv lidí žijících podél komunikace a trpících nadlimitním hlukem. Jde o případ na severojižní magistrále v Praze 4, kde žalobci z řad občanů postižených hlukem z této rušné dopravní tepny uspěli s tzv. sousedskou žalobou. Město Praha musí do jednoho roku snížit hluk na odpovídající úroveň.
Boj proti hluku je složitý, dlouhodobý a finančně náročný. Připravované akční plány jsou však ideální příležitostí pro úřady, politiky a veřejnost, jak se s touto významnou škodlivinou dnešní doby vy- rovnat. Na pozadí zmíněného pražského rozsudku je to dokonce velmi akutní, neboť je zřejmé, že lidé nehodlají dále trpět a nečinně přihlížet poškozování svého zdraví hlukem z dopravy.
Poznámky
1) Hranice aglomerace je širší než katastrální území těchto měst, konkrétní výčet obcí,které do aglomerací Praha, Brno, respektive Ostrava spadají, je uveden v příloze k vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 561/2006 Sb.
2) Zejména větší města jsou kromě nadlimitní hlukové zátěže vystavena také nadlimitním (= protiprávním) koncentracím látek znečišťujících ovzduší /zejména prachové částice tzv. PM a oxidy dusíku, oxidy uhlíku a benzo(a)pyren/. Kromě snižování hluku budou proto tato města povinna řešit i tento problém. I v oblasti znečišťování ovzduší se analogicky přijímají akční plány a programy snižování emisí. Je proto výhodné přijmout taková opatření, která budou mít efekt v obou oblastech.
3) Dnes již existuje celá řada typů nízkohlučných povrchů vozovek, například Centrum dopravního výzkumu (www.cdv.cz) samo provádělo a má poznatky z celé řady projektů s používáním těchto technologií. Různé typy povrchů dokáží snížit hluk až o plných 12 dB.
MICHAL BERNARD
Ekologický právní servis
Kde lze najít hlukové mapy
V současné době je extrémnímu hluku v ČR vystaveno zhruba 400 tisíc lidí. Jen v Praze je to více než 106 tisíc osob. V obcích, kterými prochází tranzitní doprava, je celkové číslo sice menší, ale může to být až třetina či více z celkového počtu občanů této obce. Například v Ostrovačicích a Popůvkách u dálnice D1 je nadlimitnímu hluku v nočních hodinách vystavena více než polovina jejich obyvatel.
Zákon požaduje zveřejnění hlukových map v listinné a elektronické podobě. Hlukové mapy jsou zveřejněny na stránkách www.geoportal.cenia.cz a http://hlukovemapy.kaktus.cz/. V sídle Ministerstva zdravotnictví jsou k nahlédnutí v listinné podobě vždy v pondělí a ve středu mezi 15. a 17. hodinou. Odpovědnou osobou k podávání veškerých informací je MUDr. Lucia Bauerová, tel.: 224 972 184.
Více o problematice hluku z dopravy a o aktivitách Ekologického právního servisu v této oblasti najdete na stránkách www.hluk.eps.cz.
ZDROJ: AUTOR
